16 C 199/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 103 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 84 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 84 350 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 850 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31 111 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum ve znění opraveného žalobního petitu dle podání žalobkyně ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 103 200 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně (dříve s příjmením příjmení) byla na základě nájemní smlouvy, uzavřené dne datum s právním předchůdcem žalovaného, nájemcem bytu číslo o velikosti 1 + kk s příslušenstvím, nacházejícího se v přízemí budovy - domu adresa, stojící na pozemku parc. st. číslo zapsané na list vlastnictví pro obec Praha, k.ú. část obce (dále jen„ byt“). příjmení shora citovaného domu je v současné době žalovaný. Nájem bytu pro žalobkyni byl ukončen písemnou dohodou ze dne datum ke dni datum. Dne datum obdržela žalobkyně od žalovaného poštou vyúčtování služeb za rok 2016 a 2017. Proti obdrženému vyúčtování služeb za rok 2016 a 2017 vznesla žalobkyně, jakožto příjemce služeb, vůči žalovanému písemné námitky v souladu s ust. § 8 zákona č. 67/2013 Sb. a současně s tím uplatnila u žalovaného nárok nahlížet do podkladů k výše uvedeným vyúčtováním a požadovala doložit náklady a jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovování výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle Zákona a umožnit jí pořízení kopií podkladů pro shora citovaná vyúčtování služeb. Tyto námitky k vyúčtování služeb za rok 2016 a 2017 žalobkyně zaslala žalovanému doporučeným dopisem dne datum, žalovanému doručeným dne datum, avšak dosud na ně žalovaný nijak nereagoval a žádným způsobem je nevyřídil. Žalobkyni tak podle Zákona vznikl nárok na zaplacení pokuty ve výši 50 Kč za každý den prodlení, tj. celkem za oba výše uvedené nároky v součtu 2064 dnů prodlení (vždy prodlení od datum do datum, tj. toto období činí číslo dní) ve výší 103 200 Kč (2064 dní x 50 Kč). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti uhradit jí pokutu s příslušenstvím předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, odeslanou žalovanému dne datum. Žalovaný však do dnešního dne i přes řádně učiněnou výzvu k plnění nárok žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu jako nedůvodnou, s tím, že žalobkyni sdělil prostřednictvím paní příjmení jméno příjmení, která pro žalovaného spravuje budovu adresa, že může kdykoliv nahlédnout do pokladů k oběma vyúčtováním a pořídit si kopie těchto podkladů; žalobkyně však o toto fakticky nikdy neměla zájem. Od datum pak jakékoliv vypořádání námitek ve své podstatě nebylo možné, neboť žalobkyně se z předmětného bytu odstěhovala a žalovanému odmítla sdělit novou doručovací adresu. Žalovaný tedy nemohl žalobkyni vypořádání námitek zaslat, neboť mu nebyla známa adresa, na kterou by mohl žalobkyni vypořádání námitek zaslat. Z pohledu žalovaného je nicméně nejdůležitější to, že vypořádání námitek žalobkyně proti vyúčtováním služeb za roky 2016 a 2017 nebylo potřeba, stalo se bezvýznamným, a to s ohledem na to, že žalobkyně s oběma těmito vyúčtováními„ nakonec“ souhlasila. Jednoznačně to vyplývá mimo jiné z předžalobní výzvy k plnění datované ke dni datum, kterou zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému a v rámci níž byl žalovaný vyzván, aby uhradil žalobkyni přeplatek vyúčtování v celkové výši 132 284 Kč (z toho 59 277 Kč za rok 2016 a 73 007 Kč za rok 2017). Je tedy evidentní, že pokud žalobkyně – prostřednictvím svého právního zástupce – vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 132 284 Kč z titulu přeplatků z vyúčtování za roky 2016 a 2017 (tedy požadovala přeplatky dle těchto vyúčtování), pak žalobkyně tato vyúčtování uznala, tedy musela být dle ní v pořádku. Žalovaný žalobkyni částku ve výši 132 284 Kč uhradil dne datum. Za této situace je žalovaný přesvědčen o tom, že jednání žalobkyně nemůže požívat právní ochrany a že není možné, aby vůči němu žalobkyně úspěšně nárokovala pokuty za prodlení s vypořádáním námitek vůči vyúčtováním a za údajné neumožnění nahlédnutí do podkladů a pořízení jejich kopií, neboť by to zcela odporovalo smyslu předmětné pokuty, a proto by přiznání žalovaných nároků žalobkyni bylo v rozporu s dobrými mravy.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a výslechem svědkyně. Navrhl-li žalovaný doplnit dokazování dokladem o doručení podání ze dne datum žalobkyni a dále vyčkání případné zprávy od předchozího právního zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení, těmto důkaznímu návrhu soud nevyhověl pro jejich nadbytečnost a nehospodárnost, když skutkový stav bylo možné řádně a v jeho úplné podobě zjistit již na základě ostatních v řízení provedených důkazů. Navíc ohledně případné zprávy od Mgr. příjmení žalovaný sám uvedl, že na tohoto se obrátil již dříve s tím, zda má k dispozici nějaké pro řízení relevantní listiny či nikoli, avšak bez jakékoli odezvy.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena ve své převážné části důvodně. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem domu adresa, stojícím na pozemku parc. číslo k.ú. část obce, zapsáno na list vlastnictví pro obec Prahu; tato skutečnost byla rovněž prokázána informací o pozemku list vlastnictví. Žalobkyně jako nájemce uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalovaného příjmení jméno celé jméno žalovaného jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě které užívala v uvedeném domě byt číslo o velikosti 1+kk s příslušenstvím. Byť z uvedené nájemní smlouvy vyplývá, že daná nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum, mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná užívala daný byt i nadále, a to až do datum, kdy byl nájem bytu ukončen dohodou. Po celou dobu žalovaný nájemní právo žalobkyně nijak nezpochybňoval a vůči žalobkyni vystupoval jako pronajímatel k nájemci; tato skutečnost je zřejmá nejen z předmětných vyúčtování služeb za roky 2016 a 2017 či z návrhu na zvýšení nejemného ze dne datum, kde je žalobkyně žalovaným označována jako nájemce daného bytu číslo ale zejména ze zmíněné Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne datum. Skutečnost, že žalobkyně byla nájemcem uvedeného bytu, a to až do datum, byla učiněna nespornou také v rámci vyjádření žalovaného ze dne datum.

6. Žalobkyně obdržela od žalovaného dne datum vyúčtování služeb za roky 2016 a 2017, a to spolu s průvodním dopisem žalovaného ze dne datum; jak v rámci uvedeného dopisu, tak i v samotných vyúčtováních byla žalobkyně poučeno o možnosti uplatnit námitky proti vyúčtování do 30 kalendářních dnů ode dne jejích doručení; uvedené skutečnosti má soud za prokázané vyúčtováními služeb za rok 2016 a 2017 ve spojení s dopisem ze dne datum a poštovní obálkou, ze které je zřejmé, že daná korespondence žalovaného byla dána k poštovní přepravě dne datum, přičemž rukou s uvedení jména p. jméno příjmení je poté uvedeno, že datum došlo k jejímu převzetí. Mezi účastníky je nesporné, že dopisem ze dne datum, doručeným dne datum, sdělila žalobkyně žalovanému námitky proti vyúčtování služeb za rok 2015, 2016 a 2017, v tomto dopise blíže specifikované a požádala o jejich přepracování v souladu s platnou legislativou ČR a zároveň v souladu s ust. § 8 zákona č. 67/2013 Sb. u žalovaného uplatnila nárok nahlížet do podkladů ke shora uvedeným vyúčtováním a požádala o doložení nákladů na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování osob, způsob stanovování výše záloh na služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit jí pořízení kopií podkladů pro shora citovaná vyúčtování služeb. Uvedené skutečnosti jsou dále prokázány podáním žalobkyně ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum a listinami České pošty, s.p., ve věci reklamace zásilky podací číslo anonymizováno. Žalovaný neprokázal, a to ani přes poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že by do dnešního dne došlo z jeho strany k vyřízení žalobkyní vznesených námitek k předloženým vyúčtováním. Žalovaný rovněž přes poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neprokázal, že by jakkoli reagoval na žádost žalobkyně ze dne datum ohledně nahlížení do podkladů a umožnění pořízení kopií těchto podkladů; v tomto směru neprokázal ani své tvrzení, že by žalobkyni sdělil prostřednictvím správkyně budovy paní příjmení jméno příjmení, že může kdykoliv nahlédnout do pokladů k oběma vyúčtováním a pořídit si kopie těchto podkladů. Byla-li totiž v tomto směru tázána svědkyně příjmení, tato vypověděla, že si nepamatuje, že by o žádosti žalobkyně byla žalovaným vyrozuměna a že by ohledně této žádosti dostala od žalovaného jakékoliv pokyny. Svědkyně příjmení dále ve své výpovědi uvedla, že v předmětném období vykonávala (a činí tak doposavad) správu daného domu, přičemž jednotlivým nájemcům k jejich žádostem v úředních hodinách po předchozí dohodě umožňovala mimo jiné nahlížet do vyžádaných podkladů. O tomto právu a dále i úředních hodinách správkyně byli nájemci vyrozuměni, a to mimo jiné na vývěsce domu. Dle výpovědi svědkyně příjmení tuto možnost žalobkyně nevyužila a na správkyni se stran této záležitosti neobrátila.

7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě vyúčtovaných přeplatků služeb dle vyúčtování za roky 2016 a 2017 v celkové částce 132 284 Kč spolu s příslušenstvím a náklady právního zastoupení, což má soud za prokázané označenou předžalobní výzvou. Mezi účastníky nebylo sporováno, že žalovaný následně k této úhradě přistoupil a vyúčtované přeplatky žalobkyni dne datum zaplatil.

8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení pokuty ve výši 50 Kč za každý započatý den plnění dle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb. s tím, že se žalovaný ocitl v prodlení ohledně povinnosti spojené s vypořádáním námitek k vyúčtování služeb za rok 2016 a 2017, když toto prodlení činí od datum do datum celkem číslo dní, a dále v prodlení ohledně povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování služeb za rok 2016 a 2017, když i v tomto případě toto prodlení činí od datum do datum celkem číslo dní; žalobkyně tak žalovaného vyzvala k úhradě částky v celkové výši 103 200 Kč (2064 dní x 50 Kč). Uvedená skutečnost byla prokázána předžalobní výzvou k plnění ze dne datum ve spojení s podací stvrzenkou ze dne datum a sledováním dané zásilky, kdy ze zřejmé, že zásilka byla žalovanému dodána dne datum.

9. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ve své převážné části důvodně.

11. Podle ust. § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

12. Podle ust. § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

13. Podle ust. § 2238 o.z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

14. Podle ust. § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 označeného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 označeného ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

15. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“) tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle odst. 4 označeného ustanovení veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.

16. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

17. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

18. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (ve znění do datum) na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Podle odst. 2 označeného ustanovení případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

19. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 označeného ustanovení výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla v období roku 2003 až do datum nájemcem bytu v domě, jehož vlastníkem je žalovaný. Byť v průběhu dokazování mohla být tato skutečnost zpochybňována v souvislosti s výslechem svědkyně příjmení, která uvedla, že žalobkyně se v bytě zdržovala bez řádné nájemní smlouvy, je na místě poukázat na ust. § 2237 a § 2238 o.z. V řízení sice vyšlo najevo, že písemná nájemní smlouva byla mezi účastníky (potažmo žalobkyní a právním předchůdcem žalovaného) uzavřena jen v počátku nájemního vztahu, a to na dobu určitou v letech 2003 – 2004, nicméně žalobkyně byt užívala nerušeně i nadále a žalovaný vůči ní po celou dobu vystupoval jako pronajímatel k nájemci. Skutečnost, že žalobkyně byla nájemcem daného bytu až do datum, kdy byl nájem na základě dohody účastníků ukončen, byla ostatně učiněna nespornou i žalovaným v písemném vyjádření k podané žalobě.

21. Jak vyplývá z výše citovaných ustanovení § 4 a § 7 zákona č. 67/2013 Sb., povinnosti nájemce je mimo jiné hradit pravidelné zálohy na služby spojené s užíváním bytu, pronajímatel je pak povinen v zákonem stanovené lhůtě provést vyúčtování těchto záloh a s ohledem na výsledek poté vrátit nájemci zjištěný přeplatek; naopak je-li dán nedoplatek, je nájemce povinen tento pronajímateli doplatit. Otázky související se poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby, upravuje zákona č. 67/2013 Sb. Tento zákon stanoví i další povinnosti pronajímatele v souvislosti s vypořádáním nákladů na služby, mimo jiné pak umožnit nájemci nahlédnout do podkladů k vyúčtování a jsou-li podány nájemcem námitky, je povinen se s nimi vypořádat (§ 8 daného zákona). Pokud pronajímatel své povinnosti nesplní, je povinen dle ust. § 13 odst. 1 tohoto zákona zaplatit nájemci pokutu, ledaže by plnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výše této pokuty činí 50 Kč za každý započatý dne prodlení. Žalovaný v daném případě provedl, byť se značným zpožděním, za které byl ostatně sankcionován (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum), vyúčtování služeb za roky 2016 a 2017 a tato vyúčtování žalobkyni dne datum doručil. Žalobkyně následně v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení vyúčtování v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. dopisem ze dne datum, doručeným žalovanému dne datum, vznesla vůči žalovanému jako pronajímateli námitky k vyúčtování služeb za roky 2015, 2016 a 2017 (předmět žaloby je omezen na nevypořádané námitky týkající se vyúčtování služeb toliko za roky 2016 a 2017) a zároveň žalovaného ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písemně požádala o možnost nahlédnout do podkladů k těmto vyúčtováním a doložit náklady na jednotlivé služby a způsob jejich rozúčtování, rovněž o možnost pořízení kopií těchto podkladů. Žalovaný přes soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. však neprokázal, že by tyto své zákonné povinnosti vůči žalobkyni doposavad splnil. Uplatnila-li žalobkyně s ohledem na nesplnění těchto zákonných povinností vůči žalovanému nárok na úhradu smluvní pokuty dle ust. § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., k důvodnosti tohoto požadavku soud uvádí následující:

22. Pokud žalovaný do dnešního dne nijak nevyřídil žalobkyní uplatněné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování služeb za roky 2016 a 2017, k čemuž byl povinen ve lhůtě 30 dnů od doručení těchto námitek, porušil tím svou povinnost stanovenou v ust. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., a žalobkyni tak vnikl nepochybně nárok na úhradu pokuty dle ust. § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. za celou dobu prodlení se splněním této zákonné povinnosti. Skutečnost, že žalovaný do dnešního dne námitky žalované písemně ani žádným jiným způsobem nevyřídil, nebyla sporována rovněž samotným žalovaným, přičemž dle soudu nelze ani přisvědčit argumentaci žalovaného, že požádala-li žalobkyně o vrácení přeplatku, bylo možné předpokládat, že na vypořádání námitek již dále netrvá. Úhrada přeplatku dle provedeného vyúčtování, ke které byl ostatně žalovaný jakožto pronajímatel bez ohledu na podané námitky povinen v souladu s ust. § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. povinen nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování žalobkyni, pronajímatele nezbavuje povinnosti zabývat se vznesenými námitkami; nic takového ze zákona nevyplývá, navíc nelze předjímat výsledek takové úkonu (nelze vyloučit, že vyjde najevo, že přeplatek je ještě vyšší, a v takovém případě by zde byla povinnost tento ještě dále doplatit). Byť žalobkyně ve své výzvě k plnění – úhradě přeplatku ze dne datum otázku dosud nevypořádaných námitek nijak nezmiňuje, nelze tak bez dalšího vyvodit, že zákonná povinnost žalovaného vypořádat dané námitky úhradou přeplatku zanikla. Soud s ohledem na nesplnění povinnosti žalovaného vypořádat se se vznesenými námitkami shrnuje, že žalobkyně má na jejich vypořádání zákonný nárok, svou povinnost vznést tyto námitky v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů od jejich obdržení splnila a nemůže další chod věci nijak ovlivnit, tj. je již na žalovaném jakožto pronajímateli, aby tyto vypořádal. Soud proto uzavírá, že právo na úhradu pokuty dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení žalovaného se splněním této povinnosti žalobkyni přísluší. K celkové výši pokuty z tohoto titulu soud uvádí: Žalovaný byl povinen v souladu s ust. § 8 odst. 2 vyřídit uplatněné námitky nejpozději do 30 dnů od jejich doručení, tj. do datum, od datum je poté v prodlení se splněním této povinnosti. Žalobkyně požaduje úhradu pokuty za období od datum do datum, tedy za celkem číslo dnů; číslo x 50 = 51 600 Kč. Tato částka byla žalobkyni rovněž v celém jejím rozsahu přiznána.

23. Co do pokuty požadované za nesplnění povinnosti umožnit žalobkyni nahlédnout k podkladům k vyúčtování (ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), byť žalovaný rovněž neprokázal, že by k výzvě žalobkyně tuto svou povinnost splnil, je situace zčásti odlišná. K tomu soud uvádí následující: Uložení pokuty, ať již stanovené v zákoně či smluvní, má svůj smysl zejména tam, kde se nelze domoci splnění dané povinnosti jiným způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně písemně, tj. způsobem vyžadovaným v ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., žalovaného požádala o splnění jeho povinnosti doložit potřebné podklady týkající se vyúčtování služeb za roky 2016 a 2017 a umožnit žalobkyni pořízení kopií podkladů, žalovaný však tuto její žádost ponechal bez jakékoliv reakce. Dle soudu bylo v tuto chvíli na žalovaném jakožto pronajímateli, aby tuto svou povinnost vůči žalobkyni k její výzvě splnil. Nicméně dle soudu nelze dále pominout, že žalobkyni byly dány i jiné možnosti, nedělo-li se nic po delší dobu a měla-li by skutečný zájem se s danými podklady seznámit, domoci se tohoto svého požadavku. Správu daného domu vykonávala p. Ing. jméno příjmení, která jednotlivým nájemcům k jejich žádostem v úředních hodinách po předchozí dohodě umožňovala mimo jiné nahlížet do vyžádaných podkladů. O tomto právu a dále i úředních hodinách správkyně byli nájemci vyrozuměni, a to mimo jiné na vývěsce domu. V řízení vyšlo najevo, že tuto možnost žalobkyně, byť o ní byla s ohledem na uvedené bezpochyby vyrozuměna, nijak nevyužila a správkyni o možnost nahlédnout do podkladů, příp. pořídit si kopie těchto podkladů, nikdy nepožádala. Žalovaného pak žalobkyně o splnění dané povinnosti stanovené v ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. ani nijak neurgovala. Soud proto uzavírá, že žalovaný sice bezpochyby porušil s ohledem na svou pasivitu po vznesené písemné žádosti žalobkyně tuto svou zákonnou povinnost, nicméně jeho povinnost hradit žalobkyni zákonnou pokutu 50 Kč za každý den prodlení nemůže být dle soudu za daných okolností bezbřehá; soudem byla proto daná pokuta moderována pouze pro určité období. Žalobkyně požaduje s ohledem na porušení povinnosti žalovaného dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. pokutu za období od datum do datum, tj. rovněž za číslo dnů. Jak již bylo opakovaně uvedeno, je nepochybné, že žalovaný tuto svou povinnost k výzvě žalobkyně nesplnil a dostal se tak skutečně do prodlení. Pokuta byla žalobkyni proto přiznána od požadovaného data datum, nicméně nikoli do datum, ale do datum, kdy žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě přeplatku z provedených vyúčtování, když ani v této výzvě není žádná zmínka o dosud nesplněné povinnosti ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Soud v této souvislosti shrnuje, že nebyla-li ze strany žalovaného jeho povinnost umožnit žalobkyni k její výzvě nahlédnout do podkladů splněna po tak dlouhou dobu (období takřka 2 let) a měla-li by žalobkyně nadále zájem do podkladů nahlédnout, mohla tento svůj požadavek urgovat, případně uplatnit u správkyně domu. Byť byla žalobkyně o této možnosti stejně jako ostatní nájemci v domě uvědoměna (a v domě se jakožto nájemce zdržovala až do datum), na správkyni se s tímto požadavkem nikdy neobrátila; dle soudu lze proto ve shodě s žalovaným míti důvodné pochybnosti, zda její zájem nahlédnout do podkladů a případně si pořídit kopie těchto podkladů nadále i v době vzneseného požadavku na úhradu přeplatku skutečně trval. Soud proto u uvedených důvodů žalobkyni přiznal v této části pokutu v moderované výši, a to za 655 dnů, tedy ve výši 655 x 50 Kč, tj. v částce 32 750 Kč.

24. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky 84 350 Kč (51 600 Kč + 32 750 Kč = 84 350 Kč), přičemž co do částky 18 850 Kč (požadavek na úhradu pokuty ve výši 50 Kč denně za období od datum do datum) byla poté žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

25. O příslušenství soudem přiznané částky soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky 84 350 Kč (tj. úspěch co do 81,7 %), její neúspěch pak co do částky 18 850 Kč (18,3 %); žalobkyni proto náleží právo na úhradu 63,4 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 5 160 Kč a dále od nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 6,5 úkony právní pomoci po 5 260 Kč (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne datum, účast při jednání soudu dne datum, sepis vyjádření ze dne datum a účast při vyhlášení rozsudku dne datum – ½ úkonu právní pomoci) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem. Celková výše nákladů právního zastoupení činí 43 911 Kč, po připočtení nákladů na úhradu soudního poplatku poté celkem náklady řízení ve výši 49 071 Kč. Žalobkyni přísluší právo na úhradu nákladů řízení co do anonymizováno, tj. náklady řízení v celkové výši 31 111 Kč (63,4 % z částky 49 071 Kč). Tato částka tedy byla žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznána (výrok III. rozsudku).

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.