16 C 202/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 13 370,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 100 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 7. 2025 ve spojení s doplňujícím podání ze dne 12. 9. 2025, doručeném soudu dne 15. 9. 2025, domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 370,28 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 4. 12. 2008 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva“). Na základě této uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 31 000 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem dané smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku, a to v týdenních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 12. 2009. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku 29 900 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od popisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni podání žaloby nebylo žalovaným již na předmětnou pohledávku ničeho dalšího uhrazeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: 1) dlužné jistiny ve výši 13 370,28 Kč; 2) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 26 740,56 Kč; 3) zákonných úroků z prodlení z částky 13 370,25 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

5. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 4. 12. 2008 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva“), jejímž předmětem byla půjčka v částce 31 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v souvislosti s touto Smlouvou zaplatit za tuto půjčku poplatek v částce 21 576. Celkovou částku 52 576 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 992 Kč. Ze Smlouvy je rovněž zřejmé, že úvěr ve výši 31 000 Kč byl žalovanému poskytnut v hotovosti. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne 4. 12. 2008 ve spojení se Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil pouze částku 29 900 Kč; ničeho dalšího uhrazeno nebylo, přestože byl o úhradu dluhu žalovaný žalobkyní upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 24. 6. 2025). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu předmětné Smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2025; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 23. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 24. 6. 2025.

6. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval při právním posouzení co do otázky sjednané půjčky dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“). Otázka přechodu dluhu z původního dlužníka na žalobkyni pak byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo dne 4. 12. 2008 přistoupeno k uzavření smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 31 000 Kč, což také prokazatelně učinil, a žalovaný se zavázal splácet půjčku a poplatky uvedené v dané smlouvě pravidelnými sjednanými splátkami. Soud se v prvé řadě zabýval platností uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Soud poté dospěl k závěru, že danou smlouvu o půjčce je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 39 obč. zák. Soud má v této souvislosti za to, smlouva o půjčce ze dne 4. 12. 2008 se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 31 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen tuto jistinu právnímu předchůdci žalobkyně vrátit navýšenou o sjednané poplatky v celkové výši 21 576 Kč (69,6 % poskytnuté částky). Soud hodnotí požadovaný poplatek v celé jeho souhrnné výši jakožto sjednanou úplatu za půjčení peněz, tedy svou podstatou kapitalizovaný úrok, kdy poukazuje zejména na tu skutečnost, že tento poplatek byl sjednán za činnosti spojené s poskytnutím půjčky, které nijak nevybočují z běžné činnosti poskytovatele úvěrů (půjček či zápůjček), přestože se v případě právního předchůdce žalobkyně jedná o nebankovní subjekt. Byla-li žalovanému poskytnuta jistina ve výši 31 000 Kč a je-li v této souvislosti požadován úrok v kapitalizované výši 21 576 Kč, tj. má-li žalovaná hradit celkem cca 170 % poskytnuté částky, má soud za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 či 33 Odo 236/2005).

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce ze dne 4. 12. 2008 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 39 obč. zák. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni, která se která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 10. 2024 s původním věřitelem, pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 31 000 Kč poníženou o již částku uhrazenou ve výši 29 900 Kč, tj. částku jistiny v aktuální výši 1 100 Kč, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 1 100 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části, tj. co do částky 12 270,28 Kč, pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

14. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 23. 6. 2025; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 24. 6. 2025 (viz podací lístek) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do 8. 7. 2025. Pokud tak žalovaný neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne 9. 7. 2025. Od tohoto data byl žalobci přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně procesně úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek v částce 200 Kč soud rozhodl za situace, kdy výše soudního poplatku z jistiny v celkové výši 13 370,82 Kč v daném případě činila 1 000 Kč (položka 1/1b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), žalobkyně však dosud na soudním poplatku uhradila toliko 800 Kč.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.