16 C 237/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem titul jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa o zaplacení 17 292 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 17 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 292 Kč od 20.5.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4.6.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 17 292 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa], s níž je spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu [adresa], nacházejícího se na pozemku parc. [číslo] na tomto pozemku, ve výši [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví]. Žalovaná řádně neuhradila nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 8 401 Kč a za rok 2018 ve výši 8 891 Kč, tj. celkem 17 292 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu jako nedůvodnou s tím, že již několik let nedostává řádná vyúčtování za služby, je proto nucena zpracovávat si vyúčtování sama. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení co do vyúčtování služeb za rok 2016.

3. Žalobce se k jednání soudu dne 2.2.2021, ač řádně a včas obeslán, nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], k.ú. [část obce], a to včetně podílu na společných částech ve výši [číslo], zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; uvedené skutečnosti jsou zřejmé i z informace o dané jednotce. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek domu, kde se předmětná bytová jednotka nachází. Byť žalobce v žalobě požadoval úhradu nedoplatků za vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018, předložil pouze vyúčtování služeb za rok 2018. Vyúčtování služeb za předmětnou bytovou jednotku za období roku 2017 předloženo žalobcem nebylo, rovněž žalobce nepředložil žádný doklad, kterým by byla prokázána výše stanovených záloh na dané služby pro období obou kalendářních roků. K jednání soudu dne 2.2.2021 se však žalobce nedostavil, soud proto nemohl žalobci v tomto směru poskytnout žádné poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Z vyúčtování služeb za rok 2018 tykající se předmětné bytové jednotky ve vlastnictví žalované poté vyplývají následující skutečnosti: dané vyúčtování bylo provedeno [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO], a je datováno 6.5.2019; vyúčtováno bylo pro 39 osoboměsíců (poč. osob x měsíce); vyúčtovány byly následující služby – elektřina, úklid spol. prostor, odvoz odpadu, vodné a stočné, výtah a kom.; náklady jsou zde uvedeny v celkové výši 20 391 Kč, předepsané zálohy v celkové výši 18 648 Kč, vyúčtování vůči předpisu - 1 743 Kč, zaplacené zálohy„ 8 640 = - 10 008 Kč“; dále uvedena položka jiný dluh k 31.12.2018 - 8 401 Kč; jako nedoplatek je uvedena částka 20 152 Kč. Součástí vyúčtování je i listina„ porovnání PŘEDPIS<=>PLATBY 2018“ týkající se období od července 2017 do června 2019, v rámci které je uveden dluh k 30.4.2019 celkem 24 456 Kč s tím, že tento je tvořen vyúčtováním služeb z r. 2018 + r. 2017 ve výši 20 152 Kč a zálohami na služby r. 2019 (do 4/ 2019) ve výši 4 304 Kč; žalobce žalovanou v této souvislosti vyzval k úhradě tohoto dluhu do 10 dnů na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. Jak vyplývá z doručenky, dané listiny byly žalované doručeny prostřednictvím pošty dne 9.5.2019. Předžalobní výzvou ze dne 24.5.2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 24.5.2019 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 24 456 Kč nejpozději do 10 dnů ode dne doručení této předžalobní výzvy, a to s tím, že daný dluh je tvořen nedoplatkem na službách za rok 2018 ve výši 11 751 Kč, dalším dluhem za předchozí období k 31.8.2018 ve výši 8 401 Kč a zálohami na služby za rok 2019 (do 4/ 2019) ve výši 4 304 Kč. Z dopisu žalované žalobci ze dne 29.5.2019 bylo prokázáno, že žalovaná popřela správnost vyúčtování služeb za rok 2018, když mimo jiné poukázala na tu skutečnost, že vyúčtování nebylo vyčísleno na základě správného počtu osob – dle sdělení žalované byla nahlášena změna počtu osob ke dni 1.5.2018, a to z jedné osoby na dvě osoby, přičemž ve vyúčtování je uváděno 39 osoboměsíců.

6. Z ostatních v řízení provedených důkazů nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti. Po takto provedeném dokazování pak dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobcem důvodně.

7. Podle ust. § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

8. Podle ust. § 1177 o.z. vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (dále jen "osoba odpovědná za správu domu") své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů.

9. Podle ust. § 1178 odst. 1 o.z. osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177.

10. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“ poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

11. Podle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody; b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů; c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek; d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

12. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

13. Podle ust. § 12 zákona č. 67/2013 Sb. příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], přičemž žalobce je společenstvím vlastníků jednotek tohoto domu, kde se předmětná bytová jednotka nachází. Jak vyplývá ze shora citovaného ust. § 1181 o.z., žalovaná je povinna hradit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby); povinností žalobce, potažmo osoby odpovědné za správu domu, je poté zálohy včas vyúčtovat, a to v intencích zákona č. 67/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval v rámci podané žaloby úhradu nedoplatku vyúčtovaných služeb za roky 2017 a 2018, zabýval se soud těmito žalobními požadavky. Namítala-li žalovaná promlčení v souvislosti s nedoplatkem za vyúčtování služeb pro rok 2016, tato její námitka proto není v projednávané věci relevantní, neboť úhrada nedoplatku za vyúčtování služeb pro rok 2016 není předmětem podané žaloby.

15. Ohledně požadavku žalobce na úhradu nedoplatku vyúčtovaných služeb za roky 2017 a 2018 soud poté uvádí následující: Především je třeba předeslat, že podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst. 1). Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2). Citovaná ustanovení zakládají účastníkům řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Povinnost tvrzení spočívá v tom, že účastník je povinen tvrdit pro věc významné a rozhodné skutečnosti a povinnost důkazní spočívá v tom, že účastník, který tvrdí pro věc významné a rozhodné skutečnosti, je povinen uvést a/nebo předložit důkazy, jimiž budou jeho tvrzení prokázána. Česká jurisprudence přitom vychází z předpokladu, že žalobce musí tvrdit a případně prokazovat skutečnosti, které jeho právo navozují. Pokud žalobce této své povinnosti dostojí, je na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval fakta, která žalobcův požadavek vylučují. Povinnosti tvrdit všechny potřebné skutečnosti (břemeno tvrzení) a označit a/či předložit důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní) se neváží výhradně k žalobě samotné, nýbrž i k době pozdější, zpravidla ve vazbě na průběh řízení; pro splnění těchto procesních povinností též není rozhodné, jestli účastník přednesl potřebná tvrzení (doplnil skutkový děj vymezený žalobou) a označil a/či předložil potřebné důkazy z vlastní iniciativy nebo na základě poučení soudu. V případech, kdy se v průběhu řízení ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, či že neoznačil a/či nepředložil důkazy prokazující tvrzené skutečnosti, je soud v intencích ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. povinen účastníka vyzvat, aby svá tvrzení doplnil a poskytl soudu důkazy k prokázání těchto tvrzení a poučit jej, jak má svá tvrzení doplnit a že k jejich prokázání má označit a/či předložit důkazy a jaké budou následky nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. je povinností svou povahou objektivní a nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo stát, došlo k porušení tohoto zákonného ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu postiženo vadou. Tato poučovací povinnost ze strany soudu má přispět k předvídatelnosti soudního rozhodnutí v dané věci. Důsledkem nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní ani přesto, že byl účastník ke splnění těchto povinností soudem vyzván, je pak neúspěch toho účastníka, který tyto povinnosti nesplnil, ve sporu. V projednávané věci žalobce břemeno tvrzení ani břemeno důkazní neunesl. K jednání soudu se pak nedostavil, soud proto nemohl přistoupit k poučovací povinnosti v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., což se ve svém důsledku odrazilo v neúspěchu žalobce ve sporu. Žalobce zejména nijak netvrdil ani neprokazoval, zda a jakým způsobem byl upraven v daném SVJ způsob rozúčtování služeb a jaká byla v předmětném období stanovena výše záloh (ust. § 4 a 5 zákona č. 67/2013 Sb.); především však žalobce ani nedoložil samotné vyúčtování služeb pro rok 2017. Řádností tohoto vyúčtování se proto soud ani neměl možnost zabývat a již z titulu jeho nepředložení nemohla být žaloba co do požadavku žalobce na úhradu dosud nezaplaceného tvrzeného nedoplatku z titulu vyúčtování služeb pro rok 2017 shledána důvodnou. Vyúčtování služeb pro rok 2018 sice žalobcem předloženo bylo, nicméně dle jeho obsahu je zřejmé, že se nejedná o vyúčtování řádné a tudíž splatné. Soud v této souvislosti soud poukazuje na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu ČR k této otázce, např. rozsudek NS ČR sp.zn. 26 Cdo 4637/2018, dle kterého„ O vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování.“. Vyúčtování služeb za rok 2018 ze dne 6.5.2019, tak jak bylo provedeno [právnická osoba], v sobě směšuje provedení samotného vyúčtování služeb pro daný kalendářní rok, zároveň však kalkuluje s předchozím nijak neidentifikovatelným dluhem k 31.12.2018 ve výši - 8 401 Kč (výši této částky navíc nelze rozklíčovat ani se znalostí další připojené strany nazvané„ porovnání PŘEDPIS<=>PLATBY 2018“). Takový postup je dle soudu naprosto nepřijatelný, činící provedené vyúčtovaní zcela nepřehledným. Částka samotné výše nedoplatku služeb za rok 2018 v tvrzené výši 11 751 Kč navíc není v provedeném vyúčtování jakožto zcela základní a nezbytný údaj vůbec uvedena (!). Po provedení potřebných početních operací je sice možné k této výši dojít, takový postup však nelze po vlastnících bytových jednotek zcela jistě požadovat, tj. soud má za to, že vyúčtování v takové neúplné podobě, jak bylo provedeno [právnická osoba], nelze považovat za řádně provedené a tudíž splatné vyúčtování ve smyslu ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a jako takové ho akceptovat. Žaloba tedy nebyla shledána důvodnou ani co do požadavku žalobce na úhradu nedoplatku za služby pro kalendářní období roku 2018. Pro úplnost soud uvádí, že spornou otázkou zůstává i počet„ osoboměsíců“, když dle žalované mělo být počítáno nikoli se třemi osobami, ale s osobami dvěma, nicméně již s ohledem na výše uvedené skutečnosti soud v tomto směru žádnou poučovací povinnost ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. neposkytoval, neboť další dokazování v tomto směru by bylo nadbytečné a nehospodárné, na výsledek rozhodnutí soudu nemající žádný vliv.

16. Ze všech shora uvedených důvodů byla proto žaloba v plném rozsahu soudem zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když tato náhrada přísluší v řízení zcela procesně úspěšné žalované. Žalovaná však na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovala, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.