16 C 240/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 8 800 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit do majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Adresa zainteresované společnosti 0/0, , částku ve výši 8 800 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 10 000 000 Kč od 26. 4. 2013 do 31. 12. 2014 a z částky 8 800 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 800 000 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 217 176 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 440 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 7. 2023 domáhá po žalované (původně po právní předchůdkyni žalované společnosti , jméno FO, , IČO: , IČO, ) zaplacení částky ve výši 8 800 000 Kč s příslušenstvím s tím, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. , právnická osoba, , byl zjištěn úpadek společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále jako „dlužník“), a žalobkyně byla ustanovena insolvenčním správcem. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2016, č. j. , spisová značka, , byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Z výroční zprávy dlužníka sestavené ke dni 30. 9. 2013 a založené ve sbírce listin obchodního rejstříku žalobkyně zjistila, že dlužník dne 24. 4. 2013 uzavřel s původně žalovanou společností , jméno FO, , IČO: , IČO, (dále rovněž jako „právní předchůdkyně žalované“) smlouvu o půjčce, kterou se dlužník jako věřitel zavázal právní předchůdkyni žalované jako dlužníku poskytnout půjčku ve výši 10 000 000 Kč, úročenou úrokem z prodlení ve výši 2 % p.a. Právní předchůdkyně žalovaná se zavázala dlužníku poskytnutou půjčku vrátit nejpozději do 25. 4. 2023. Dne 31. 12. 2014 uzavřel dlužník s právní předchůdkyní žalované dohodu o započtení pohledávek, kterou došlo k započtení pohledávek právní předchůdkyně žalované za dlužníkem v celkové částce 1 200 000 Kč. Pohledávka dlužníka z titulu uvedené smlouvy o půjčce tak zanikla v částce 1 200 000 Kč. Žalobkyně vyzvala právní předchůdkyni žalované opakovaně k zaplacení částky ve výši 8 800 000 Kč, doposavad však ničeho uhrazeno nebylo.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 10. 2023, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 17. 4. 2024, bylo rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno s právním nástupcem společnosti , jméno FO, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , (původně žalovaná), a to se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1, (aktuálně žalovaná).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, má za to, že žalobou uplatňovaný nárok nevznikl, kdy důvodnost uplatňovaného nároku nebyla v rámci podané žaloby nijak tvrzena, natož prokázána; dále namítla, že předmětný dluh uplatňovaný žalobou nijak neeviduje, kdy neeviduje jak uzavření smlouvy o poskytnutí půjčky, tak ani její skutečné poskytnutí ze strany dlužníka – společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Adresa zainteresované společnosti 0/0, , tak jak je tvrzeno v podané žalobě.

4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 26. 9. 2024. Žalovaná se z tohoto jednání omluvila s tím, že souhlasí, aby věc byla projednána v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil za použití ustanovení § 132 o.s.ř. proto následující závěr o skutkovém stavu:

5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. , právnická osoba, , v insolvenčním řízení vedeném ve věci dlužníka: , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále rovněž jako „insolvenční dlužník“ či „dlužník“) byl zjištěn úpadek dlužníka; insolvenčním správcem byla ustanovena společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, . Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2016, č. j. , spisová značka, , byl následně na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka je poté zřejmé, že v období od 20. 3. 2012 do 21. 3. 2016 dlužník působil pod názvem, tj. obchodní firmou, , Anonymizováno, Insolvenční dlužník uzavřel dne 24. 4. 2013 se společností , jméno FO, , IČO , IČO, , tj. původní žalovanou, která v období od 1. 1. 2012 do 29. 8. 2013 působila pod touto obchodní firmou (následně v období od 29. 8. 2013 do 7. 4. 2022 po obchodní firmou , jméno FO, a od 7. 4. 2022 do 29. 9. 2023, kdy byla tato společnost z obchodního rejstříku vymazána, pod obchodní firmou , jméno FO, ), Smlouvu o půjčce, kterou se insolvenční dlužník jako věřitel zavázal dané společnosti jako dlužníku poskytnout půjčku ve výši 10 000 000 Kč úročenou úrokem z prodlení ve výši 2 % p.a.; společnost , jméno FO, se danou smlouvou zavázala splatit věřiteli poskytnutou půjčku nejpozději do 25. 4. 2023. Uvedené skutečnosti má soud za prokázanou Smlouvou o půjčce ze dne 24. 4. 2013 ve spojení s Výroční zprávou společnosti , Anonymizováno, k 30. 9. 2013. Půjčka ve výši 10 000 000 Kč byla následně dne 25. 4. 2013 skutečně poukázána insolvenčním dlužníkem na účet společnosti , jméno FO, , tj. právní předchůdkyně žalované, č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, , což má soud za prokázané výpisem z účtu insolvenčního dlužníka. Dne 31. 12. 2014 uzavřel insolvenční dlužník s právní předchůdkyní žalované dohodu o započtení pohledávek, kterou došlo k započtení pohledávek právní předchůdkyně žalované za insolvenčním dlužníkem v celkové výši 1 200 000 Kč na část pohledávky insolvenčního dlužníka za právní předchůdkyní žalované z titulu Smlouvy o půjčce ze dne 24. 4. 2013. Pohledávka dlužníka za žalovanou z titulu uvedené smlouvy o půjčce tak zanikla v částce 1 200 000 Kč. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané dohodou o započtení pohledávek ze dne 31. 12. 2014.

6. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala určení, že Smlouva o půjčce ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem a právní předchůdkyní žalované, dále i dohoda o započtení pohledávek a závazků ze dne 31. 12. 2014 uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem a právní předchůdkyní žalované, jsou neúčinnými právními úkony, a dále v této souvislosti vydání částky 10 000 000 Kč do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka. Podaná žaloba však byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2020, č.j. , spisová značka, , zamítnuta s tím, že Městský soud v Praze mimo jiné uvedl, že „v daném případě se jedná o dosud nesplatnou půjčku (zápůjčku), která je stále úročena 2 % ročně, přičemž tento úrok z 8 800 000 Kč za deset let činí 1 760 000 Kč. V případě vyhovění žalobě tak majetková podstata bude obohacena zjevně o částku nižší, než v případě řádného splacení půjčky.“. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2020, č.j. , spisová značka, , byl poté potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, č.j. , spisová značka, .

7. Jak dále vyplývá z dopisu ze dne 4. 8. 2022 ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne 9. 8. 2022, žalobkyně sdělila právní předchůdkyni žalované číslo účtu majetkové podstaty dlužníka a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 8 800 000 Kč nejpozději v termínu splatnosti. Právní předchůdkyně žalované, potažmo žalovaná, však doposavad částku v celkové výši 8 800 000 Kč žalobkyni neuhradila, přestože byla k úhradě dluhu upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2023.

8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v celém svém rozsahu důvodně.

9. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval co do posouzení okolností uzavření předmětné smlouvy o půjčce dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), v případě ostatních sporných otázek poté dle aktuální právní úpravy, tj. dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

10. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. V řízení bylo prokázáno, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. , spisová značka, , právnická osoba, , v insolvenčním řízení vedeném ve věci dlužníka: , právnická osoba, ., IČO , IČO, , byl zjištěn úpadek dlužníka; insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2016, č. j. , spisová značka, , byl následně na majetek dlužníka prohlášen konkurs. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi insolvenčním dlužníkem jako věřitelem a právní předchůdkyní žalované byla dne 24. 4. 2013 uzavřena smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák., na základě které insolvenční dlužník zapůjčil právní předchůdkyni žalované částku ve výši 10 000 000 Kč. V této souvislosti byly dále smluvně dohodnuty ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. úroky ze zapůjčené částky ve výši 2 % ročně. Mezi smluvními stranami bylo dále sjednáno, že poskytnutá půjčka bude splacena nejpozději do 25. 4. 2023. V mezidobí přistoupily dne 31. 12. 2014 smluvní strany k započtení pohledávek právní předchůdkyně žalované vůči insolvenčnímu dlužníku dle ustanovení § 1982 o.z., kdy takto došlo k částečnému zániku předmětné pohledávky insolvenčního dlužníka co do částky 1 200 000 Kč. Aktuální výše dosud nesplacené půjčky tak činí 8 800 000 Kč. Tato částka, ač již počínaje dnem 26. 4. 2023 po splatnosti, nebyla doposavad do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka řádně právní předchůdkyní žalované, potažmo žalovanou, uhrazena. Soud proto žalobě jako důvodně podané v celém jejím rozsahu vyhověl, a to nejen co do částky jistiny, ale rovněž i co do sjednaného smluvního úroku, dále i v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. co do požadovaného zákonného úroku z prodlení.

14. Námitka žalované vznesená v podání ze dne 28. 6. 2024, dle které „předmětný nárok nevznikl, kdy tento nárok není ze strany žalobkyně řádně doložen“, byla zcela vyvrácena provedeným dokazováním. Účelovost takové námitky je dle soudu zřejmá i z tvrzení žalované, dle které její právní předchůdkyni údajně nebyly poskytnuty listiny, které předmětný nárok dovozují, a to za situace, kdy právní předchůdkyně žalované byla účastníkem řízení vedeného u Městského soudu v Praze v rámci incidenčního sporu (viz odst. 6 rozsudku), jejímž předmětem byly právě daná smlouva o půjčce, potažmo dohoda o započtení pohledávek a závazků, a v rámci kterého byly všechny listiny podstatné pro prokázání zažalovaného nároku v řízení stávajícím provedeny k důkazu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyni v řízení zcela procesně úspěšné soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení a v náhradě za promeškaný čas a jízdné. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní pomoci po 43 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění – ½ úkonu právní pomoci, sepis žaloby ve znění jejího doplnění ze dne 29. 8. 2023, sepis vyjádření k odvolání ze dne 1. 3. 2024 – ½ úkonu právní pomoci a účast na jednání soudu dne 26. 9. 2024) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále náleží náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb., tj. 8 půlhodin po 100 Kč – celkem 800 Kč, za cestu k jednání soudu , adresa, a zpět. Žalobkyně má rovněž nárok na jízdné za cestu k jednání soudu , adresa, a zpět při cestě osobním vozem , Anonymizováno, , a to s přihlédnutím k ustanovení § 1 a § 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 3 184,28 Kč. Náklady na právní zastoupení (175 500 Kč), náhrada za promeškaný čas (800 Kč) a náhrada jízdného (3 184,28 Kč), byly následně zvýšeny o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Žalobkyni tak celkem náleží náhrada nákladů řízení v konečné výši 217 176 Kč.

16. O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek v částce 440 000 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně, v řízení zcela úspěšná, je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozena (ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) označeného zákona). Výše vyměřeného soudního poplatku je pak dána ustanovením § 6 odst. 1 daného zákona s přihlédnutím k Položce 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou součást zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.