16 C 243/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely nájemní vztah ohledně nebytových prostor kanceláře na základě Nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (ve znění jejího dodatku ze dne [datum] reflektujícího změnu obchodní firmy žalobkyně a ze dne [datum] o prodloužení doby nájmu do [datum] s možností opce tzv. o možnosti dalších 5 let nájmu (dále jen„ Nájemní smlouva“). Žalovaná ukončila nájemní vztah výpovědí; na základě této skutečnosti nastala splatnost závazku uplynutím lhůty ukončením nájemního vztahu nebytového prostoru kanceláře z titulu Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]. Současně žalobkyně se žalovanou uzavřely Dohodu o zvláštním ujednání o schválení výše mimořádných investic k výše citované nájemní smlouvě [číslo] [spisová značka] mezi [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dnes již bývalým starostou a žalobkyní ze dne [datum], kde si strany ve čl. II této Dohody odstavci 2. sjednaly a učinily nesporným, že byla před podpisem Dohody, na základě schválené stavební a technické úpravy, provedena žalobkyní na své náklady investice doložená v celkové výši [částka]. Žalobkyně tak měla za žalovanou pohledávku ve výši [částka] z výše uvedeného titulu (dále jen„ Dohoda“). Z obsahu Dohody čl. 4 plyne, že žalovaná se zavázala uhradit sjednanou investici nejpozději do dvou měsíců od skončení nájemního vztahu mezi účastníky. Nájemní vztah z titulu Smlouvy o nájmu č. smlouvy [číslo] [spisová značka], zanikl dne [datum rozhodnutí], splatnost závazku nastala dne [datum]. Pohledávka ve výši [částka] měla být ponížena o sjednanou amortizaci ve výši [částka] v každém měsíci, měsíčně počínaje měsícem červenec [rok], tj. za období od července [rok] do října [rok] činní částku [částka] (88 měsíců po [částka] = [částka]); o tuto částku žalobkyně ponižuje svoji pohledávku. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě svého nároku, a to opakovaně avšak žalovaná nijak nereagovala, k výzvě se nevyjádřila.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém jejím rozsahu s tím, že popírá, že by s žalobkyní uzavřela dohodu, ze které žalobkyně svoji údajnou pohledávku uplatněnou v tomto řízení vyvozuje, tedy dohodu o zvláštním ujednání o schválení výše mimořádných investic k nájemní smlouvě [číslo] [spisová značka], která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dnes již bývalým starostou, a žalobkyní ze dne [datum]. Žalovaná popírá pravost uvedeného dokumentu. Žalovaná v rámci své vlastní vyhledávací činnosti nenalezla v žádném ze svých depozitářů ani výše uvedenou dohodu, ani písemný souhlas se změnou stavby, ani podkladové rozhodnutí orgánu žalované pojednávající o přijetí dokumentu, a ani jakékoli jiné záznamy o provedené investici do nemovitosti; dle žalované je tak dáno významné podezření nasvědčující tomu, že v souvislosti s vytvořením/uzavřením/předložením uvedené dohody mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Žalovaná dále též popírá jakékoliv provedení stavební investice do nemovitosti v deklarované výši [částka]; vyčíslení v dohodě působí nevěrohodně a netransparentně. Žalovaná je tak i s ohledem na dosavadní výsledky vlastní správní činnosti přesvědčena, že stavební investice provedena nebyla a neexistují ani podklady, které by její provedení prokazovaly (žalovaná neeviduje žádná stavební rozhodnutí, souhlas s provedením změny stavby, doklady prokazující peněžní částku v souvislosti se stavební investicí apod.). Žalovaná tedy popírá též správnost údajné dohody. Žalovaná má dále za to, že i kdyby se prokázala pravost dohody, tak dohoda jako taková není platným právním jednáním. Dle § 72 odst. 2 ve spojení s § 97 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sice platí, že starosta městské části korporaci navenek zastupuje, nicméně současně platí, že starosta městské části není orgánem obce příslušným k rozhodnutí, zda určité jednání obce bude učiněno či nikoliv (tj. vytvořit vůli obce být určitým způsobem právně vázán). K vytvoření takové vůle je oprávněn pouze příslušný orgán městské části obce, kdy toto rozhodnutí je samotným základem pro platnost příslušného jednání. Bez vytvoření vůle se jedná o neplatné právní jednání (viz. § 72 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., analogicky také dle § 41 odst. 2 zákona 131/2000 Sb.). Žalovaná tedy popírá též platnost předmětné dohody. Pochopitelně popírá i platnost jakýchkoli zápočtů, kterými žalobkyně nároky žalované kompenzovala s údajnými nároky žalobkyně vniklými na základě předmětné dohody. Žalovaná dále poukázala na ust. čl. VII. odst. 9 nájemní smlouvy a též čl. VIII. odst. 10 nájemní smlouvy, a to s tím, že ze strany žalované ani nebyl dán žádný písemný souhlas se změnami stavby či s prováděním rekonstrukcí. Žalobkyně tedy nesvědčí z těchto titulů vůči žalované jakékoli nároky.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, dále výslechy svědků, rovněž pak i jednatele žalobkyně (ust. § 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /, ve spojení s ust. § 126 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř. a § 131 o.s.ř.). Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná je oprávněná hospodařit s majetkem [územní celek], který jí byl svěřen, a vykonávat práva a povinnosti vlastníka ve vztahu k takto svěřenému majetku, a to mimo jiné domu [adresa] na adrese [adresa žalobkyně], k.ú. [část obce], konkrétně pak přízemí a 1. patro tohoto objektu. Dne [datum] byla po předchozím schválení ze strany Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor (dále jen„ Smlouva ze dne [datum]“), a to mezi žalovanou jako pronajímatelem a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako nájemcem, na jejímž základě žalovaná dala uvedenému nájemci do nájmu nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně], k.ú. [část obce], konkrétně pak přízemí objektu o výměře [anonymizováno] m² a 1. patro objektu o výměře [anonymizováno] m², za účelem poskytování [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno] a [anonymizováno]“; nájemce ve Smlouvě ze dne [datum] výslovně prohlásil, že se seznámil se stavem předmětu nájmu a v tomto stavu ho přijímá do užívání; nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou 10 let; v čl. VII.

9. Smlouvy ze dne [datum] si její účastníci sjednali, že nájemce je oprávněn provádět jakékoliv změny stavby, které nejsou předmětem běžné údržby, pouze na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele, dále s tím, že všechny povolené opravy a úpravy předmětu nájmu provede nájemce na své vlastní náklady, když převzetí této povinnosti je zohledněno ve sjednané výši nájemného, přičemž úhradu nákladů na opravy a úpravy může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel předem písemně zavázal; v čl. VII.

10. Smlouvy ze dne [datum] si její účastníci sjednali, že nájemce je oprávněn po předchozím písemném souhlasu pronajímatele provádět v předmětu nájmu potřebné rekonstrukce, dále s tím, že v této souvislosti bylo dále dohodnuto, že technické zhodnocení předmětu nájmu bude ve smyslu § 28 odst. 4 zákona č. 586/92 Sb., o dani z příjmu, v platném znění, provádět po dobu trvání nájemního vztahu dle této smlouvy nájemce, přičemž pokud takto nebude technické zhodnocení odepsáno ke dni ukončení nájmu, zavazuje se pronajímatel nevypořádanou hodnotu technického zhodnocení po odpočtu realizovaných odpisů nájemci uhradit, a to na základě znaleckého posudku pořízeného na náklady nájemce ve lhůtě 2 měsíců po doručení tohoto posudku pronajímateli. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] ve spojení s usnesením Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] [číslo] [rok]. Jak vyplynulo z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále pak i stavební dokumentace č.j. V [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], odbor výstavby, v roce [rok] byly zahájeny stavební úpravy objektu [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], pro [anonymizována dvě slova] [ulice], a to na základě žádosti stavebníka [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], tj. žalované, která zpočátku tyto stavební práce také financovala. Z výpovědi uvedených svědků poté vyplynulo, že žalovaná v průběhu provádění stavebních prací přestala disponovat finančními prostředky na tyto stavební práce, proto následně dané práce financoval již přímo nájemce, a to [obec] škola [právnická osoba], [IČO]. V řízení nebylo žalobkyní tvrzeno ani nijak dokládáno, zda [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], disponovala jakýmkoli písemným souhlasem žalované v tomto směru, dále jaká byla dohoda mezi žalovanou a tehdejším nájemcem co do provádění těchto prací, zda a jaké bylo stanovisko Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], dostatečně nebyl doložen ani rozsah případných provedených prací. Soud nicméně v této souvislosti žalobkyni neposkytoval žádné poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť výsledek takového případného dokazování by pro rozhodnutí soudu neměl žádný zásadní význam (k tomu viz dále). Jak má soud za prokázané z výpovědi jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], v roce [rok] již neměla [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], zájem o dané prostory, neboť nezískala potřebnou [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova], došlo proto ke vzniku žalující společnosti, a to nejprve pod označením [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], poté pod současným označením [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] je dále zřejmé, že veškeré investice do dané nemovitosti byly provedeny v roce [rok] ze strany prvotního nájemce, tj. [obec] [anonymizováno] [právnická osoba] Dne [datum] byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem Smlouva o postoupení pohledávky, ve které postupitel uvedl, že má za pronajímatelem – [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] pohledávku ve výši [částka], vzniklou na základě pronajímatelem uznaného nároku postupitele na zaplacení nákladů za provedené stavebně technické úpravy na předmětu nájmu v budově na adrese [ulice a číslo] – kanceláře, dále s tím, že tuto pohledávku prodává postupníkovi za úplatu ve výši pohledávky, tj. za [částka], přičemž tato úplata byla již mezi postupitelem a postupníkem zcela a v plné výši vypořádána zápočtem z finančního doplatku v souladu se zněním Smlouvy o prodeji akcií [anonymizováno] ze dne [datum]; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Potvrzením o vzájemné úhradě úplat za postoupené pohledávky ze dne [datum] a Kupní smlouvou o prodeji akcií ze dne [datum].

6. Dne [datum] byla po předchozím schválení ze strany Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor (dále jen„ Smlouva ze dne [datum]“), a to mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní (tehdy ještě pod označením [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) jako nájemcem, na jejímž základě žalovaná dala uvedenému nájemci do nájmu nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně], k.ú. [část obce], konkrétně pak přízemí objektu o výměře [anonymizováno] m² a 1. patro objektu o výměře [anonymizováno] m², za účelem poskytování [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] včetně [anonymizována dvě slova]; nájemce ve Smlouvě ze dne [datum] výslovně prohlásil, že se seznámil se stavem předmětu nájmu a v tomto stavu ho přijímá do užívání; nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]; v čl. VII.

6. Smlouvy ze dne [datum] si její účastníci sjednali, že ke dni skončení platnosti této smlouvy je nájemce povinen vrátit předmět nájmu pronajímateli ve stavu, v jakém je převzal s přihlédnutím k běžnému opotřebení, dále s tím, že pokud nájemce provede se souhlasem pronajímatele v předmětu nájmu stavební úpravy či rekonstrukce na vlastní náklady, které se stanou součástí věci a přejdou ke dni skončení nájmu bez dalšího na pronajímatele, bude předmět nájmu předán ve stavu, v jakém se nachází po odsouhlasených změnách; v čl. VII.

9. Smlouvy ze dne [datum] si její účastníci sjednali, že nájemce je oprávněn provádět jakékoliv změny stavby, které nejsou předmětem běžné údržby, pouze na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele, dále s tím, že všechny povolené opravy a úpravy předmětu nájmu provede nájemce na své vlastní náklady, když převzetí této povinnosti je zohledněno ve sjednané výši nájemného, přičemž úhradu nákladů na opravy a úpravy může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel předem písemně zavázal; v čl. VII.

10. Smlouvy ze dne [datum] si její účastníci sjednali, že nájemce je oprávněn po předchozím písemném souhlasu pronajímatele provádět v předmětu nájmu potřebné rekonstrukce, dále s tím, že v této souvislosti bylo dále dohodnuto, že technické zhodnocení předmětu nájmu bude ve smyslu § 28 odst. 4 zákona č. 586/92 Sb., o dani z příjmu, v platném znění, provádět po dobu trvání nájemního vztahu dle této smlouvy nájemce, přičemž pokud takto nebude technické zhodnocení odepsáno ke dni ukončení nájmu, zavazuje se pronajímatel nevypořádanou hodnotu technického zhodnocení po odpočtu realizovaných odpisů nájemci uhradit, a to na základě znaleckého posudku pořízeného na náklady nájemce ve lhůtě 2 měsíců po doručení tohoto posudku pronajímateli. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] ve spojení s usneseními Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] [číslo] [rok] a ze dne [datum] [číslo] [rok]. Mezi účastníky není sporu o tom, že tato smlouvy byla nahrazena úplným zněním Nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], datovaným dnem [datum], ve kterém byla odlišně od původní smlouvy upravena doba nájmu s tím, že tato se sjednává na dobu určitou od [datum] do [datum]; výše citované čl. VII. 6., 9. a 10. Smlouvy ze dne [datum] zůstaly nezměněny. Uvedené skutečnosti byly rovněž prokázány úplným zněním Nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], datovaným dnem [datum]. V této souvislosti soud doplňuje, že byť toto úplné znění Nájemní smlouvy bylo účastníky po předchozím schválení na základě usnesení Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] [číslo] [rok] sjednáno a podepsáno teprve k datu [datum], tj. až po dni [datum], uvedeném na listině„ Zvláštní ujednání o schválení výše mimořádné investice k nájemní smlouvě [číslo] [spisová značka] uvedenými smluvními stranami dne [datum]“, žádné skutečnosti, které by případně vyplývaly z dohody ze dne [datum] do tohoto úplného znění nejsou nijak zapracovány, a to ani co do úpravy čl. VII. odst. 10 Smlouvy ze dne [datum], přestože je na tuto úpravu v dohodě ze dne [datum] výslovně odkazováno.

7. K žalobkyní předložené listině„ Zvláštní ujednání o schválení výše mimořádné investice k nájemní smlouvě [číslo] [spisová značka] uvedenými smluvními stranami dne [datum]“ ze dne [datum] (dále jen„ Zvláštní ujednání ze dne [datum]“) soud dále uvádí: V rámci tohoto Zvláštního ujednání ze dne [datum] jsou jako smluvní strany uvedeny žalovaná jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce, a to s tím, že mezi nimi bylo sjednáno, že nájemce je oprávněn na předmětu nájmu provést stavební a technické úpravy, které jsou nezbytné k řádnému provozu předmětu nájmu, a toto ujednání tak nahrazuje písemný souhlas k jejich provedení dle čl. VII. odst. 9 uzavřené Smlouvy o nájmu nebytových prostor [číslo] [spisová značka] uzavřené mezi smluvními stranami dne [datum] a pronajímatel prohlašuje, že byly naplněny i ostatní podmínky stanovené smlouvou, přičemž toto ujednání se považuje za a nahrazuje předchozí písemný závazek pronajímatele k nesení nákladů za provedené úpravy; dále s tím, že nájemce takto schválené stavební a technické úpravy již provedl na své náklady v doložené částce [částka], když tato částka představující vynaloženou investici nájemce byla pro potřeby pronajímatele odsouhlasena v rozsahu a dané výši vedoucím odboru obchodních aktivit panem [jméno] [příjmení] a ustanoveným stavebním dozorem, který po dobu realizace stavebních prací zabezpečoval vedoucí odboru správy majetku pan [jméno] [příjmení] a byla nájemcem řádně a v plné výši doložena daňovými doklady; dále s tím, že smluvní strany se dohodly, že pronajímatel při skončení nájmu k předmětu nájmu uhradí nájemci částku v celkové výši [částka] poníženou o částku [částka] za každý započatý měsíc trvání nájemního vztahu počínaje kalendářním měsícem červencem 2010, tedy od [datum], přičemž pronajímatel se zavazuje provést vypořádání s nájemcem a uhradit mu sjednanou částku poníženou za dobu trvání nájemního vztahu nejpozději do 2 kalendářních měsíců od skončení nájemního vztahu; dále s tím, že smluvní strany se pro vyloučení pochybností dohodly, že toto ujednání upravuje čl. VII. odst. 10 uzavřené Smlouvy o nájmu nebytových prostor [číslo] [spisová značka] uzavřené mezi smluvními stranami dne [datum], že tímto ujednáním schválené a pronajímatelem odsouhlasené investice nebude nájemce odepisovat jako technické zhodnocení a uvedená částka bude vypořádána výlučně způsobem sjednaným v tomto ujednání. Tuto listinu žalobkyně soudu předložila nikoli v originále, ale pouze v úředně ověřené kopii. Žalobkyně však přes soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. především nijak nedoložila předchozí souhlas s tímto úkonem či schválení tohoto úkonu ze strany Rady městské části [obec a číslo], byť potřeba takového ujednání Rady vyplývá nejen z výpovědi tehdejšího starosty [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [anonymizováno] [příjmení], ale především ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec]. Takový souhlas či schválení však v řízení prokázáno nebylo, a byť žalovaná k žádosti žalobkyně předložila v kontinuální podobě veškerá usnesení Rady za období od počátku dubna [rok] až do okamžiku datace Zvláštního ujednání ze dne [datum], je evidentní, že tento souhlas [jméno] městské části [obec a číslo] k uzavření daného Zvláštního ujednání ze dne [datum] udělen nikdy nebyl (prokázáno zápisy ze zasedání Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] za období od [datum] do [datum]). Tato skutečnost je ze založených listin zcela zřejmá a nemohou na ní ničeho změnit ani výpovědi svědků a zainteresovaných osob (zejména svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] a jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]), a to včetně bývalého starosty [anonymizováno] [příjmení], byť tento nijak nesporoval svůj podpis na Zvláštním ujednání ze dne [datum], ani použité razítko. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že bylo-li poukazováno žalovanou na pochybnosti ohledně pravosti Zvláštního ujednání ze dne [datum], a to i s ohledem na předložení této listiny nikoli v originále, další dokazování v tomto směru i případné poskytování poučovací povinnosti dle ust. § 118a o.s.ř. žalobkyni se v tuto chvíli jeví jako nadbytečné – právě z důvodu absence předchozího souhlasu Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] tak, jak bylo uvedeno výše.

8. Mezi účastníky není sporu o tom, že nájemní vztah žalobkyně na základě Smlouvy ze dne [datum], potažmo jejího úplného znění ze dne [datum], byl ukončen výpovědí žalované ze dne [datum]. Domáhala-li se žalobkyně žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] určení neplatnosti této výpovědi, její žaloba byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3.5.2018, č.j. 42 C 245/2017-95, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.3.2019, č.j. 68 Co 207/2018-158; tyto rozsudky nabyly právní moci dne [datum].

9. Z upomínek před podáním žaloby ze dne [datum] a ze dne [datum] ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne [datum] a Vzájemným zápočtem pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] jakožto dosud nesplaceného závazku ke dni [datum] po realizaci všech zápočtů a amortizací. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovanou nebylo žalobkyni v tomto směru ničeho uhrazeno.

10. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

11. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

12. Zákon [číslo] Sb., občanský zákoník, (dále jen„ obč. zák.“) a dále i zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, (dále jen„ zákon č. 116/1990 Sb.“) byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z.“), který nabyl účinnosti dne 1.1.2014. Podle ust. § 3028 odst. 1 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 3074 odst. 1 věta prvá o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na uvedené ustanovení soud při posouzení vzniku nájemního vztahu, rovněž pak i co do posouzení platnosti Zvláštního ujednání ze dne [datum], postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, popř. podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

13. Podle ust. § 3 zákona č. 116/1990 Sb. nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

14. Podle ust. § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

15. Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen„ zákon č. 131/2000 Sb.“) primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony neplatné od samého počátku.

16. Podle ust. § 97 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

17. Podle ust. § 41 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen„ zákon č. 128/2000 Sb.“) podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.

18. Žalovaná jako pronajímatelka, mající právo hospodaření k předmětným nemovitostem, a žalobkyně jako nájemce, uzavřely dne [datum] s předchozím souhlasem Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] Nájemní smlouvu o nájmu nebytových prostor v [obec a číslo], [ulice a číslo], následně nahrazenou jejím úplným zněním ze dne [datum], a to v souladu s ust. § 3 odst. 1 zák. č. 116/1990 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] (viz úplné znění nájemní smlouvy ze dne [datum]). K ukončení nájemního vztahu však došlo již dříve, a to výpovědí žalované ze dne [datum]. Žalobkyně napadla u zdejšího soudu neplatnost této výpovědi, její žaloba však byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3.5.2018, č.j. 42 C 245/2017-95, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.3.2019, č.j. 68 Co 207/2018-158; tyto rozsudky pak nabyly právní moci dne [datum]. V řízení bylo dále prokázáno, že předmětné nebytové prostory byly již dříve pronajaty žalovanou jinému s žalobkyní spřízněnému subjektu, a to [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], nájemní smlouvou ze dne [datum], uzavřenou v souladu s ust. § 3 odst. 1 zák. č. 116/1990 Sb., když i tomuto úkonu předcházelo schválení [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo]. V řízení rovněž vyšla najevo ta skutečnost, že v souvislosti s pronájmem daných nebytových prostor [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], byly v roce [rok] dané prostory rekonstruovány, přičemž zpočátku hradila náklady na rekonstrukci žalovaná, další náklady pak byly vynakládány nájemcem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Žalobkyně se v rámci tohoto řízení domáhá úhrady takto vynaložených nákladů na provedené stavební práce (po zohlednění žalobkyní tvrzených zápočtů a amortizací) s tím, že pohledávka původního nájemce, tj. [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], v tomto směru jí byla postoupena, dále pak zejména s poukazem na listinu nazvanou„ Zvláštní ujednání o schválení výše mimořádné investice k nájemní smlouvě [číslo] [spisová značka] uvedenými smluvními stranami dne [datum]“, datovanou [datum]. Za situace, kdy žalovaná popírala jakoukoli dohodu v tomto směru, rovněž pak pravost předloženého Zvláštního ujednání ze dne [datum], a to dále s tím, že i pokud by se ukázala pravost dané dohody, jedná se v případě této dohody o neplatné právní jednání, a to od počátku, neboť nedošlo ze strany příslušného orgánu [anonymizováno] [obec a číslo] k předchozímu schválení takovéto dohody, zabýval se soud těmito vznesenými námitkami. Argumentaci žalované soud shledal zcela na místě, když zejména poukazuje na příslušná ustanovení zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], především pak ust. § 72 odst. 2 a § 97 odst. 1 tohoto zákona, dále pak i ust. § 41 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. I pokud by byla shledána pravost Zvláštního ujednání ze dne [datum] (pochybnosti ohledně pravosti dané listiny mohou vyplývat z té skutečnosti, že soudu nebyl předložen její originál, rovněž pak ani nebyla dohledána v dokumentaci žalované; další dokazování v tomto směru se však soudu jeví jako nadbytečné, a to právě s ohledem na nedostatek předchozího souhlasu Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]), v řízení nebylo nijak prokázáno, a to ani přes poučení poskytnuté žalobkyni dle ust. § 118a o.s.ř., že by tehdejší starosta [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přistoupil k podpisu dané listiny poté, co by k tomu byl zmocněn na základě předchozího schválení tohoto právního úkonu ze strany Rady. Potřeba tohoto schválení či souhlasu je pak nepochybně zákony č. 131/2000 Sb. a [číslo] Sb. dána, což bylo ostatně potvrzeno i samotným [anonymizováno] [příjmení] v rámci jeho svědecké výpovědi. Po provedeném dokazování naopak soud dospěl k závěru, že takový souhlas či schválení nebyl evidentně [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] dán, neboť žalovaná k žádosti žalobkyně předložila v kontinuální podobě veškerá usnesení Rady za období od [datum] do [datum], příslušný souhlas však po toto období udělen nebyl. Namítala-li žalobkyně, že nebyla povinna ani oprávněna kontrolovat či jinak hodnotit schvalovací proces žalované, když pro ni bylo podstatné, že jí byla poskytnuta informace o schválení návrhu dané dohody a výsledné znění bylo podepsáno starostou [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], tj. byla v dobré víře, že daná dohoda je platným právním úkonem, s těmito námitkami se soud neztotožnil. Ve shodě s žalovanou soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, když dle rozhodnutí tohoto soudu sp.zn. 25 Cdo 1329/2014„ Oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo. Žádný z těchto orgánů však nemůže vystupovat jménem obce navenek. Toto oprávnění přísluší výlučně starostovi. Starosta obce (města) však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis). Stěžejní pravomoc rozhodovat ve věcech samosprávy obce je zákonem svěřena zastupitelstvu obce, které musí postupovat zákonem předepsaným způsobem, aby mohlo vytvořit vůli, kterou navenek projeví starosta obce, aby byly splněny podmínky pro řádný projev vůle obce. Zastupitelstvo může rozhodovat pouze na svých veřejných zasedáních, ne na jiných jednáních či schůzích. Právní úkon starosty vyžadující schválení zastupitelstvem obce (a obdobně obecní radou) provedený bez takového předchozího schválení, je od počátku neplatný podle § 41 odst. 2 zákona o obcích. Procedura utváření vůle obce, coby veřejnoprávní korporace, až po proceduru spojenou s vyjádřením této vůle formou právního úkonu učiněného starostou obce je upravena zákonem o obcích, přičemž každá smluvní strana má objektivně zachovanou možnost ještě před uzavřením příslušného právního úkonu s obcí zjistit (ověřit si), zda právní úkon, který za obec činí její starosta, skutečně odpovídá (je v souladu) s vůlí obce tak, jak je zachycena (obsažena) v přijatém usnesení jejího zastupitelstva. Pokud takové elementární prověření druhá smluvní strana neučiní, nemůže se později dovolávat své dobré víry v naplnění zákonných podmínek pro platnost takového právního úkonu. S ohledem na zásadu„ ignorantia iuris non excusat“ (neznalost zákona neomlouvá), je v bytostném právním zájmu třetích osob, aby si ověřily, že při daném právním úkonu byla splněna jedna ze zákonem stanovených podmínek jeho vzniku.“. Jak vyplývá z citovaného rozhodnutí, na žalobkyni bylo, aby si existenci souhlasu Rady předem prověřila či tento souhlas vyžádala, když nepochybně jí taková možnost dána byla. Pokud tak neučinila, nejednala s náležitou péčí, nemůže se tedy následně dovolávat své dobré víry v naplnění veškerých zákonných podmínek pro platnost daného právního úkonu. S ohledem na uvedené skutečnosti má tedy soud za to, že žalobkyní předložené Zvláštní ujednání ze dne [datum] je (byla-li by prokázána pravost dané listiny) nepochybně neplatným právním úkonem ve smyslu ust. § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., rovněž tak i dle ust. § 72 odst. 2 ve spojení s ust. § 97 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., ze kterého nelze vyvozovat vůči žalované žádné povinnosti. Pro úplnost soud doplňuje, že všechny nájemní smlouvy, předložené v rámci tohoto řízení, a to ve spojení s příslušnými souhlasy předem danými [jméno] městské části [obec a číslo], vždy poukazují ve svém záhlaví na dané rozhodnutí Rady, kterým ke schválení došlo (je uváděno datum, případně i číslo usnesení Rady), ve Zvláštním ujednání ze dne [datum] však jakýkoli poukaz v tomto směru absentuje. I tato skutečnost svědčí dle soudu o tom, že tento souhlas Rady k uzavření dané dohody dán nebyl.

19. Přehlédnout nelze ani tu skutečnost, že na základě předložených smluv, ať již uzavřených mezi žalovanou a žalobkyní, či mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], byl vyžadován pro provádění stavebních úprav předchozí písemný souhlas pronajímatele, žádný takový však doložen rovněž nebyl, a měl-li být tento nahrazen právě zmíněným Zvláštním ujednáním ze dne [datum], jak již bylo uvedeno, dané Zvláštní ujednání bylo posouzeno jako neplatný právní úkon. V řízení dále vyplynulo, že finanční prostředky na provedení daných stavebních úprav případně vynaložil subjekt odlišný od žalobkyně, a to [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a nikoli žalobkyně, byť je toto takto výslovně (a tedy zjevně nesprávně) uvedeno v rámci Zvláštního ujednání. Poukazovala-li žalobkyně na Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum], dle které jí měla být tato pohledávka postoupena [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], není zcela zřejmé, z jakého ujednání před datem [datum] by měl vznik takové pohledávky [obec] [anonymizováno] [ulice] vůči žalované vyplývat, když jediné ujednání v tomto směru, na které je žalobkyní poukazováno, je až následné Zvláštní ujednání, datované až o 11 měsíců později. Žalobkyně v řízení netvrdila ani nedoložila, že by mezi její právní předchůdkyní [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a žalovanou měla být uzavřena nějaká dohoda ohledně úhrady vynaložených nákladů, či že by ze strany žalované mělo dojít k uznání nároku [obec] školy [právnická osoba], na zaplacení nákladů za provedené stavební práce v dané nemovitosti. Tyto skutečnosti jsou však soudem uváděny pouze pro úplnost, když doplňování tvrzení a dokazování v tomto směru není dle soudu nezbytné a především hospodárné, to vše za situace, kdy žalobkyně svůj žalobní nárok v prvé řadě odvíjela od Zvláštního ujednání ze dne [datum] (k tomu viz výše).

20. Požadovala-li žalobkyně případné přiznání dané finanční částky z titulu bezdůvodného obohacení, ani tento její požadavek není důvodný, neboť i pokud by se žalovaná měla provedením stavebních úprav na nemovitosti v [obec a číslo], [ulice a číslo], jakkoli obohatit na úkor jiné osoby, žalobkyně takovou osobou bezpochyby není, když v řízení není sporu o tom, že žalobkyní nebyly žádné stavební úpravy prováděny ani hrazeny. S ohledem na dobu provedení daných stavebních úprav (rok [rok]) a ukončení nájemního vztahu předchozím nájemcem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], který měl tvrzené finanční prostředky za účelem stavební rekonstrukce vynaložit, (rok [rok]) je pak navíc zcela na místě námitka promlčení vznesená žalovanou (ust. § 107 obč.zák.).

21. Pro úplnost soud uvádí, že důvodná není ani argumentace žalobkyně s poukazem na dobré mravy, neboť žalobkyně měla možnost si před podpisem Zvláštního ujednání ověřit existenci usnesení Rady, příp. je vyžadovat. Pokud tak neučinila, nemůže se nyní jakkoli nyní dovolávat své dobré víry, potažmo dobrých mravů – k tomu viz shora citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1329/2014. Navíc soud opakovaně zmiňuje i v souvislosti s touto žalobkyní vznesenou námitkou, že byly-li vynaloženy nějaké náklady na rekonstrukci, což bezpochyby byly, byť řádným vyčíslením výše těchto nákladů se soud již dále neměl důvod zabývat, neučinila tak žalobkyně, ale předchozí nájemce.

22. Ze všech shora uvedených důvodů byla proto žaloba soudem v celém svém rozsahu zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. v 11 náhradách hotových výdajů po [částka] dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (příprava zastoupení, nahlížení do spisu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]), tj. náklady řízení v celkové výši [částka]. Soud má za to, že byť byla žalovaná po celou dobu řízení právně zastoupena, právo na náhradu nákladů právního zastoupení jí nepřísluší, a to s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR v tomto směru (viz např. nálezy Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 376/2012 či I. ÚS 2310/2013 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2/2015 či 26 Cdo 4755/2016). Soud zohlednil problematiku projednávané věci, přičemž má za to, že v daném případě se jedná o spor bezprostředně související s výkonem vlastnického práva žalované, která je vlastníkem předmětné nemovitosti ve [anonymizováno] ulici v [obec a číslo]. Pro zabezpečení a ochranu těchto svých práv je žalovaná povinna již z titulu své povinnosti řádně pečovat o svěřený majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy si vybudovat dostatečné personální a materiální zázemí. Soud nezpochybňuje právo žalované se i přes tuto skutečnost nechat zastoupit advokátem v soudním řízení, nicméně nejedná se dle soudu o účelně vynaložené náklady, které lze zahrnout do přiznaných nákladů řízení.

24. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.