16 C 252/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 749 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky 5 749 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dne [datum] podepsal prohlášení ručitele, v němž prohlásil, že ručí společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) za dluhy žalovaného jakožto odběratele elektrické energie podle smlouvy vztahující se k odběrnému místu na adrese [adresa] (byt, jehož spoluvlastníkem je žalobce a který měl žalovaný v nájmu), a v němž se zároveň zavázal uhradit za žalovaného dluhy vůči [anonymizováno] podle uvedené smlouvy, které žalovaný nesplní řádně a včas. Dne [datum] [anonymizováno] zaslala žalobci přípis nazvaný„ Výzva ručiteli k úhradě pohledávky“, v němž žalobce informovala o nevyrovnaném dluhu žalovaného vůči [anonymizováno] ve výši 5.749 Kč, který byl doložen připojenou fakturou s datem splatnosti [datum]. Ve výzvě byl žalobce vyrozuměn o tom, že žalovaný byl ze strany [anonymizováno] opakovaně urgován k úhradě, avšak ten dluh neuhradil. V návaznosti na podepsané ručitelské prohlášení [anonymizováno] vyzvala žalobce k úhradě z pozice ručitele ve lhůtě do [datum] s tím, že neuhradí-li žalobce dluh žalovaného vůči [anonymizováno] v uvedené lhůtě, bude zahájeno soudní vymáhání. Žalobce byl nucen předmětnou částku 5 749 Kč za žalovaného z titulu ručení uhradit, k čemuž došlo dne [datum]. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k náhradě dlužné částky, přesto od žalovaného dlužnou částku, která mu prokazatelně náleží, neobdržel.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že byť si je vědom nedoplatku za energie vůči společnosti [právnická osoba], a související úhrady této pohledávky ze strany žalobce, nárok žalobce zcela neuznává, neboť vůči žalobci eviduje pohledávku z titulu dosud neuhrazených úroků z jistoty (tzv. kauce), kterou žalovaný žalobci jakožto pronajímateli poskytl a ze které mu dle ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku náleží úrok. Tento žalovaný vyčíslil pro období od [datum] do [datum] částkou 1 531,16 Kč a pro období od [datum] do [datum] částkou 16 539,09 Kč, přičemž svým podáním ze dne [datum] část pohledávky ve výši 5 749 Kč namítl ke vzájemnému započtení.

3. Žalobce tvrzený nárok žalovaného na úhradu započítávané částky zcela odmítl s tím, že: 1) částku jistoty složil nikoli žalovaný, ale jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného]; žalobce proto vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalovaného k uplatnění jeho protinávrhu; 2) samotný požadavek žalobce se netýká nájemní smlouvy, nýbrž úhrady na základě ručitelského prohlášení; jedná se tedy o nároky, které se nekryjí; 3) není dána ani pasivní legitimace žalobce v tomto směru, neboť nájemní smlouva byla uzavřena žalovaným na straně pronajímatelů vedle žalobce i s [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; 4) žalobce vznesl dále námitku promlčení co do uplatněného nároku ze strany žalovaného; 5) nárok na úroky z jistiny nemohl vzniknout rovněž s ohledem na článek 5 odst. 5 nájemní smlouvy, v rámci kterého bylo mezi účastníky výslovně sjednáno, že vzhledem k tomu, že pronajímatel nebude částku složené jistoty vkládat na jakýkoliv účet, ani s ní jakkoliv nakládat za účelem jejího zhodnocení po celou dobu trvání nájmu, nebude při jejím vracení nájemce požadovat úroky z jistoty; 6) není jasné vyčíslení nároku žalovaného, když z podání žalovaného vyplývá, že ani tomuto není toto vyčíslení zcela zřejmé; 7) požadavek žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na jeho špatnou platební morálku s úhradou části nájemného za jiné měsíce; 8) k započtení není možné přistoupit ani z toho důvodu, že se jedná ze strany žalovaného o pohledávku nejistou, k započtení nezpůsobilou.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Z prohlášení ručitele ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce v tomto prohlášení výslovně uvedl, že ručí společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], za dluhy odběratele – žalovaného vzniklé na základě smlouvy [číslo] za dodávku komodity do odběrného místa [adresa], a v případě, že odběratel nesplní svůj dluh vyplývající z uvedené smlouvy řádně a včas a věřitel jej vyzve k úhradě dluhu na základě tohoto prohlášení, uhradí tento dluh ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy. Z výzvy ručiteli k úhradě pohledávky ze dne [datum] ve spojení s mimořádnou (konečnou) fakturou za elektřinu ze dne [datum] [číslo] výpisem z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] poté vyplývá, že [právnická osoba], žalobce vyzvala na základě Prohlášení ručitele ze dne [datum] k zajištění neprodlené úhrady pohledávky [anonymizováno] ve výši 5 749 Kč za dlužníkem – žalovaným a žalobce tuto částku [anonymizována dvě slova] dne [datum] uhradil. Jak bylo dále prokázáno výzvou žalobce ze dne [datum] ve spojení s obálkou od této korespondence ze dne [datum], žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 5 749 Kč odpovídající uhrazenému dluhu [anonymizováno], a to nejpozději do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení se-mailovou zprávou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] vyplývá, že k úhradě částky 5 749 Kč byl žalovaný vyzýván i následně prostřednictvím právní zástupkyně žalobce. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný žalobci dosud ničeho neuhradil.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalobce jakožto pronajímatel a p. [jméno] [celé jméno žalovaného] (otec žalovaného) jako nájemce; předmětem této nájemní smlouvy byl byt [číslo] s příslušenstvím nacházející se v ulici [ulice] [číslo] [územní celek], v budově [adresa]; v rámci této smlouvy si její účastníci v čl. IV.5. sjednali, že v dne podpisu této smlouvy nájemce složí u pronajímatele kauci ve výši 17 000 Kč s tím, že tato kauce je určena k úhradě škod, prokazatelně zaviněných nájemcem na vybavení a zařízení pronajatého prostoru, nebo případných nedoplatcích ze strany nájemce pronajímateli, které ani po písemné urgenci pronajímatele nájemce ve stanovené lhůtě neodstranil či nezaplatil; v čl. IV.6. uvedené nájemní smlouvy bylo dále dohodnuto, že pokud nájemce po ukončení nájemní smlouvy předá pronajatý prostor pronajímateli bez poškození, včetně zařízení, a bez nedoplatků, kauce bude pronajímatelem vrácena v plné výši. Nájem podle nájemní smlouvy ze dne [datum] byl ukončen dohodou účastníků k datu [datum], což bylo prokázáno Dohodou o ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejích dodatků [číslo] až 4 ze dne [datum]. Následně byla uzavřena Smlouva o nájmu bytu ze dne [datum], a to mezi pronajímateli [celé jméno žalobce] (žalobcem) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a nájemcem [celé jméno žalovaného] (žalovaným), když předmětem nájmu byl stejný byt jako v případě nájemní smlouvy ze dne [datum]; nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]; v čl. V.1. této smlouvy její účastníci mimo jiné uvedli, že k rukám pronajímatele byla složena jistota ve výši 17 000 Kč při podpisu minulé nájemní smlouvy ze dne [datum], přičemž tuto jistotu poníženou o částku pronajímatelem oprávněně čerpanou je pronajímatel povinen nájemci vrátit při skončení nájmu. V čl. V.5. označené smlouvy bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že„ Jelikož je jistota složená Pronajímateli k jeho rukám v hotovosti a Pronajímatel nebude tuto částku vkládat na jakýkoliv účet ani s ní jakkoliv jinak nakládat za účelem jejího zhodnocení po celou dobu trvání nájmu, nebude při jejím vrácení Nájemce požadovat úroky z jistoty.“. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] ve spojení s Protokolem o stavu a převzetí nemovitosti ze dne [datum], dokládajícím předání předmětného bytu žalovanému. Mezi účastníky je nesporné, že nájem bytu byl v souladu se smlouvu ukončen ke dni [datum]. [příjmení] není ani o té skutečnosti, že částka složené jistoty 17 000 Kč byla použita na úhradu nájemného za poslední měsíc trvání nájmu (leden 2020). Z podání právního zástupce žalobce nazvaného„ Reakce na předžalobní výzvu“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný žalobci sdělil, že má za žalobcem pohledávku z titulu dosud neuhrazených úroků z jistoty poskytnuté žalobci ve výši 17 000 Kč na základě nájemních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], a to ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku ode dne [datum] do zaplacení, s tím, že pohledávka žalovaného se pohybuje ve výši odpovídající pohledávce uplatněné žalobcem v částce 5 749 Kč.

8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

9. Podle ustanovení § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

10. Podle ustanovení § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 685 odst. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni [datum] (dále jen„ obč.zák.“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.

13. Podle ustanovení § 686a odst. 1 obč.zák. pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

14. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle ustanovení § 2235 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

16. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

17. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Pokud se týká samotného zažalovaného nároku, tento nebyl žalovaným nikterak sporován. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o.z. písemně zavázal jakožto ručitel vůči [právnická osoba], že uhradí za žalovaného jeho případné dluhy vzniklé na základě smlouvy [číslo] za dodávku komodity do odběrného místa [adresa]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil svůj dluh za odběr elektřiny ve výši zažalované částky, učinil tak za něj na základě písemné výzvy [právnická osoba], dne [datum] žalobce, kterému tak vzniklo právo s ohledem na ustanovení § 2991 o.z. domáhat se úhrady této částky po žalovaném. Jelikož žalovaný danou částku žalobci do dnešního dne neuhradil, bylo žalobě soudem co do částky požadované jistiny v plném rozsahu vyhověno.

19. Žalobci přísluší rovněž v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vůči žalovanému právo na náhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. Soud však v tomto případě vycházel z výzvy žalobce ze dne [datum], kdy tento požadoval po žalovaném úhradu částky 5 749 Kč do dne [datum]. Pokud tak žalovaný neučinil, ocitl se následujícím dnem v prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobci, nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení mu proto přísluší teprve ode dne [datum]. Co do požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od [datum] do [datum] byla tedy žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

20. Namítal-li žalovaný, že pohledávka žalobce zanikla zápočtem vůči pohledávce žalovaného na úroky ze složené jistoty ve výši 17 000 Kč, s touto námitkou se soud neztotožnil. K tomu soud uvádí následující:

21. Soud v prvé řádě uvádí, že nárok na úhradu úroky ze složené jistoty je dle ustanovení § 2254 odst. 2 o.z. skutečně dán, přičemž obdobná úprava byla obsažena i v původním občanskému zákoníku (shora citované ustanovení § 686a obč.zák., v rámci kterého bylo dokonce pronajímateli uloženo složit tyto peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu). Soud se rovněž ztotožňuje s tím, že právo nájemce na úrok z jistoty nelze s ohledem na ustanovení § 2235 odst. 1 o.z. nikterak vyloučit, neboť zvláštní ustanovení o nájmu bytu jsou ustanovení relativně kogentní, tj. nelze se od nich odchýlit v neprospěch nájemce, není-li to zákonem výslovně dovoleno. Pokud tedy žalobce poukazoval na čl. V.5. nájemní smlouvy ze dne [datum], tento jeho poukaz není odůvodněný, neboť dané ustanovení nájemní smlouvy je absolutně neplatné pro svůj rozpor se zákonnou úpravou, konkrétně shora citovanými ustanoveními § [číslo] odst. 1 a § 2254 odst. 2 o.z. Jako nedůvodnou soud posoudil i námitku žalobce, že nájemní smlouva byla uzavřena na straně pronajímatele dvěma osobami, a je třeba proto požadavek na úhradu vznést proti oběma pronajímatelům (soud má za to, že lze požadovat úhradu po každém z nich samostatně – viz ustanovení § 1872 odst. 1 o.z.), rovněž pak i námitku promlčení – nájemní vztah byl ukončen až ke dni [datum] a teprve od tohoto data počíná běh promlčecí doby, neboť teprve po ukončení nájmu dochází k vrácení dané částky včetně jejího příslušenství (vzhledem k délce promlčecí doby tato dosud neuběhla – viz ustanovení § 619 odst. 1 a § 629 odst. 1 o.z.). Důvodný není dle soudu ani poukaz žalobce na špatnou platební morálku žalovaného a v té souvislosti tvrzený rozpor uplatňované pohledávky žalovaného s dobrými mravy – s ohledem na tvrzený zánik pohledávky žalobce započtením oproti pohledávce žalovaného je tato námitka zcela irelevantní.

22. Další námitky žalobce ve vztahu k započítávané pohledávce žalovaného však soud posoudil jako důvodné. Soud je zejména tohoto názoru, že danou pohledávku je třeba posoudit jako nevhodnou k započtení s ohledem na tu skutečnost, že se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, a to ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. Soud v této souvislosti především poukazuje na tu skutečnost, že jistotu ve výši 17 000 Kč nesložil žalovaný, ale osoba od něj odlišná – otec žalovaného v postavení nájemce při uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum]. Účelem vrácení příslušenství ze složené jistoty je nahradit nájemci případné zhodnocení částky předané pronajímateli o úroky, kterých by se mu dostávalo, byla-li by daná finanční částka nadále v jeho vlastnictví a byla-li by složená na účtu u peněžního ústavu. Pokud částka ve výši 17 000 Kč byla složená otcem žalovaného a nikoli žalovaným, je osobou, která by byla takto o úroky ochuzena, otec žalovaného a nikoli žalovaný. Po období od [datum] do [datum] tak není možné žalovaného posoudit jako osobu aktivně legitimovanou k uplatnění daného nároku na příslušenství ve formě úroků, resp. aktivní legitimace žalovaného je velmi sporná. Poukazoval-li žalovaný při jednání soudu na postoupení dané pohledávky z otce žalovaného na žalovaného, očividně se dle soudu jednalo o účelovou reakci na námitky žalobce vznesené při jednání soudu, když z předchozích podání žalovaného v tomto směru nic takového nevyplynulo. Navíc je zřejmé, že otec žalovaného nikdy žádný nárok v tomto směru nevznesl (zejména pak v době ukončení nájemního vztahu na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]), žalobci nebylo nic takového ani nikdy oznámeno. [příjmení] pochybnosti také vyvolává upřesnění tohoto postoupení ze strany žalovaného, navíc po opětovných námitkách žalobce, kdy se dle žalovaného mělo jednat o postoupení nároku ve výši 5 749 Kč, tj. přesně ve výši zažalované částky, z titulu úroků ze složené jistoty k [datum] (!). Toto tvrzení je navíc v rozporu s předchozím přednesem žalovaného, dle kterého nárok na úhradu příslušenství ze složené jistoty počínaje uzavřením nové nájemní smlouvy, tj. od [datum] do [datum], přísluší přímo žalovanému a nikoli jeho otci. Za situace, kdy samotný žalovaný nemá ujasněno, kdo je, případně v minulosti byl, vlastníkem dané pohledávky a v jaké výši lze tuto pohledávku vůči žalobci uplatnit (v listině„ Námitka započtení“ ze dne [datum] je tento nárok vyčíslen v částce 1 531,16 Kč + 16 539 Kč za období do [datum] do [datum], tj. včetně měsíce leden 2019, který nebyl dle předložených nájemních smluv vůbec předmětem nájmu; při jednání soudu dne [datum] však bylo poukazováno na postoupení pohledávky ve výši 5 749 Kč z titulu úroků ze složené jistoty k [datum]), nelze danou pohledávku uplatněnou žalovaným k započtení posoudit jako jistou, rovněž tak jako pohledávku určitou, tj. způsobilou k započtení s následkem případného zániku nároku žalobce. K námitce započtení vznesené žalovaným proto nemohlo býti s ohledem na výše uvedené soudem přihlédnuto.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný ve zcela převážné části svého zažalovaného požadavku (neúspěch se váže pouze k nepatrné části příslušenství), a přísluší mu tedy plné právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny 7 úkony právní pomoci po 1 500 Kč dle ustanovení § 7 a ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ vyhláška“), (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, sepis vyjádření ze dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], porada s klientem dne [datum] a účast na jednání u soudu konaném dne [datum]) a dále 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky. Náklady právního zastoupení tak činí celkem 12 600 Kč, náklady řízení po připočtení částky uhrazeného soudního poplatku poté celkem 13 600 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že požadoval-li žalobce rovněž paušální úhradu částky 300 Kč za sepis předžalobní výzvy zasílané přímo jeho osobou, tento náklad byl soudem posouzen jako neúčelný, a to za situace, kdy byla zasílána rovněž předžalobní výzvy ze strany právní zástupkyně žalobce; právo na náhradu této částky proto nebylo žalobci přiznáno.

24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.