16 C 252/2021
č. j. 16 C 252/2021-81
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve věci o nároku na úhradu částky 5 749 Kč s příslušenstvím, která byla zaplacená žalobcem jako ručitel za žalovaného. Soud uznal nárok žalobce na úhradu této částky, protože žalovaný nesplnil svůj dluh za dodávku elektřiny a žalobce byl povinen jej uhradit na základě písemného ručitelského prohlášení. Soud zamítl žalobu ve části, ve které žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, protože žalovaný nebyl v prodlení dříve než od určitého data, kdy mu byla výzva doručena. Soud rovněž odmítl nárok žalovaného na vzájemné započtení, protože jeho pohledávka na úroky z jistoty byla nejistá a neurčitá, a to i kvůli tomu, že jistotu složil nesouhlasící s žalovaným nájemce.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 749 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od datum do datum, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení.
1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky 5 749 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dne datum podepsal prohlášení ručitele, v němž prohlásil, že ručí společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) za dluhy žalovaného jakožto odběratele elektrické energie podle smlouvy vztahující se k odběrnému místu na adrese adresa (byt, jehož spoluvlastníkem je žalobce a který měl žalovaný v nájmu), a v němž se zároveň zavázal uhradit za žalovaného dluhy vůči anonymizováno podle uvedené smlouvy, které žalovaný nesplní řádně a včas. Dne datum anonymizováno zaslala žalobci přípis nazvaný„ Výzva ručiteli k úhradě pohledávky“, v němž žalobce informovala o nevyrovnaném dluhu žalovaného vůči anonymizováno ve výši 5.749 Kč, který byl doložen připojenou fakturou s datem splatnosti datum. Ve výzvě byl žalobce vyrozuměn o tom, že žalovaný byl ze strany anonymizováno opakovaně urgován k úhradě, avšak ten dluh neuhradil. V návaznosti na podepsané ručitelské prohlášení anonymizováno vyzvala žalobce k úhradě z pozice ručitele ve lhůtě do datum s tím, že neuhradí-li žalobce dluh žalovaného vůči anonymizováno v uvedené lhůtě, bude zahájeno soudní vymáhání. Žalobce byl nucen předmětnou částku 5 749 Kč za žalovaného z titulu ručení uhradit, k čemuž došlo dne datum. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k náhradě dlužné částky, přesto od žalovaného dlužnou částku, která mu prokazatelně náleží, neobdržel.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že byť si je vědom nedoplatku za energie vůči společnosti právnická osoba, a související úhrady této pohledávky ze strany žalobce, nárok žalobce zcela neuznává, neboť vůči žalobci eviduje pohledávku z titulu dosud neuhrazených úroků z jistoty (tzv. kauce), kterou žalovaný žalobci jakožto pronajímateli poskytl a ze které mu dle ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku náleží úrok. Tento žalovaný vyčíslil pro období od datum do datum částkou 1 531,16 Kč a pro období od datum do datum částkou 16 539,09 Kč, přičemž svým podáním ze dne datum část pohledávky ve výši 5 749 Kč namítl ke vzájemnému započtení.
3. Žalobce tvrzený nárok žalovaného na úhradu započítávané částky zcela odmítl s tím, že: 1) částku jistoty složil nikoli žalovaný, ale jeho otec jméno celé jméno žalovaného; žalobce proto vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalovaného k uplatnění jeho protinávrhu; 2) samotný požadavek žalobce se netýká nájemní smlouvy, nýbrž úhrady na základě ručitelského prohlášení; jedná se tedy o nároky, které se nekryjí; 3) není dána ani pasivní legitimace žalobce v tomto směru, neboť nájemní smlouva byla uzavřena žalovaným na straně pronajímatelů vedle žalobce i s anonymizováno jméno příjmení; 4) žalobce vznesl dále námitku promlčení co do uplatněného nároku ze strany žalovaného; 5) nárok na úroky z jistiny nemohl vzniknout rovněž s ohledem na článek 5 odst. 5 nájemní smlouvy, v rámci kterého bylo mezi účastníky výslovně sjednáno, že vzhledem k tomu, že pronajímatel nebude částku složené jistoty vkládat na jakýkoliv účet, ani s ní jakkoliv nakládat za účelem jejího zhodnocení po celou dobu trvání nájmu, nebude při jejím vracení nájemce požadovat úroky z jistoty; 6) není jasné vyčíslení nároku žalovaného, když z podání žalovaného vyplývá, že ani tomuto není toto vyčíslení zcela zřejmé; 7) požadavek žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na jeho špatnou platební morálku s úhradou části nájemného za jiné měsíce; 8) k započtení není možné přistoupit ani z toho důvodu, že se jedná ze strany žalovaného o pohledávku nejistou, k započtení nezpůsobilou.
4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.
5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
6. Z prohlášení ručitele ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce v tomto prohlášení výslovně uvedl, že ručí společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, za dluhy odběratele – žalovaného vzniklé na základě smlouvy číslo za dodávku komodity do odběrného místa adresa, a v případě, že odběratel nesplní svůj dluh vyplývající z uvedené smlouvy řádně a včas a věřitel jej vyzve k úhradě dluhu na základě tohoto prohlášení, uhradí tento dluh ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy. Z výzvy ručiteli k úhradě pohledávky ze dne datum ve spojení s mimořádnou (konečnou) fakturou za elektřinu ze dne datum číslo výpisem z účtu žalobce za období od datum do datum poté vyplývá, že právnická osoba, žalobce vyzvala na základě Prohlášení ručitele ze dne datum k zajištění neprodlené úhrady pohledávky anonymizováno ve výši 5 749 Kč za dlužníkem – žalovaným a žalobce tuto částku anonymizována dvě slova dne datum uhradil. Jak bylo dále prokázáno výzvou žalobce ze dne datum ve spojení s obálkou od této korespondence ze dne datum, žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 5 749 Kč odpovídající uhrazenému dluhu anonymizováno, a to nejpozději do datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení se-mailovou zprávou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum vyplývá, že k úhradě částky 5 749 Kč byl žalovaný vyzýván i následně prostřednictvím právní zástupkyně žalobce. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný žalobci dosud ničeho neuhradil.
7. Z nájemní smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalobce jakožto pronajímatel a p. jméno celé jméno žalovaného (otec žalovaného) jako nájemce; předmětem této nájemní smlouvy byl byt číslo s příslušenstvím nacházející se v ulici ulice číslo územní celek, v budově adresa; v rámci této smlouvy si její účastníci v čl. IV.5. sjednali, že v dne podpisu této smlouvy nájemce složí u pronajímatele kauci ve výši 17 000 Kč s tím, že tato kauce je určena k úhradě škod, prokazatelně zaviněných nájemcem na vybavení a zařízení pronajatého prostoru, nebo případných nedoplatcích ze strany nájemce pronajímateli, které ani po písemné urgenci pronajímatele nájemce ve stanovené lhůtě neodstranil či nezaplatil; v čl. IV.6. uvedené nájemní smlouvy bylo dále dohodnuto, že pokud nájemce po ukončení nájemní smlouvy předá pronajatý prostor pronajímateli bez poškození, včetně zařízení, a bez nedoplatků, kauce bude pronajímatelem vrácena v plné výši. Nájem podle nájemní smlouvy ze dne datum byl ukončen dohodou účastníků k datu datum, což bylo prokázáno Dohodou o ukončení nájemní smlouvy ze dne datum ve znění jejích dodatků číslo až 4 ze dne datum. Následně byla uzavřena Smlouva o nájmu bytu ze dne datum, a to mezi pronajímateli celé jméno žalobce (žalobcem) a anonymizováno jméno příjmení a nájemcem celé jméno žalovaného (žalovaným), když předmětem nájmu byl stejný byt jako v případě nájemní smlouvy ze dne datum; nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum; v čl. V.1. této smlouvy její účastníci mimo jiné uvedli, že k rukám pronajímatele byla složena jistota ve výši 17 000 Kč při podpisu minulé nájemní smlouvy ze dne datum, přičemž tuto jistotu poníženou o částku pronajímatelem oprávněně čerpanou je pronajímatel povinen nájemci vrátit při skončení nájmu. V čl. V.5. označené smlouvy bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že„ Jelikož je jistota složená Pronajímateli k jeho rukám v hotovosti a Pronajímatel nebude tuto částku vkládat na jakýkoliv účet ani s ní jakkoliv jinak nakládat za účelem jejího zhodnocení po celou dobu trvání nájmu, nebude při jejím vrácení Nájemce požadovat úroky z jistoty.“. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o nájmu bytu ze dne datum ve spojení s Protokolem o stavu a převzetí nemovitosti ze dne datum, dokládajícím předání předmětného bytu žalovanému. Mezi účastníky je nesporné, že nájem bytu byl v souladu se smlouvu ukončen ke dni datum. příjmení není ani o té skutečnosti, že částka složené jistoty 17 000 Kč byla použita na úhradu nájemného za poslední měsíc trvání nájmu (leden 2020). Z podání právního zástupce žalobce nazvaného„ Reakce na předžalobní výzvu“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný žalobci sdělil, že má za žalobcem pohledávku z titulu dosud neuhrazených úroků z jistoty poskytnuté žalobci ve výši 17 000 Kč na základě nájemních smluv ze dne datum a ze dne datum, a to ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku ode dne datum do zaplacení, s tím, že pohledávka žalovaného se pohybuje ve výši odpovídající pohledávce uplatněné žalobcem v částce 5 749 Kč.
8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
9. Podle ustanovení § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.
10. Podle ustanovení § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle ustanovení § 685 odst. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni datum (dále jen„ obč.zák.“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.
13. Podle ustanovení § 686a odst. 1 obč.zák. pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.
14. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
15. Podle ustanovení § 2235 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
16. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
17. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
18. Pokud se týká samotného zažalovaného nároku, tento nebyl žalovaným nikterak sporován. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o.z. písemně zavázal jakožto ručitel vůči právnická osoba, že uhradí za žalovaného jeho případné dluhy vzniklé na základě smlouvy číslo za dodávku komodity do odběrného místa adresa. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil svůj dluh za odběr elektřiny ve výši zažalované částky, učinil tak za něj na základě písemné výzvy právnická osoba, dne datum žalobce, kterému tak vzniklo právo s ohledem na ustanovení § 2991 o.z. domáhat se úhrady této částky po žalovaném. Jelikož žalovaný danou částku žalobci do dnešního dne neuhradil, bylo žalobě soudem co do částky požadované jistiny v plném rozsahu vyhověno.
19. Žalobci přísluší rovněž v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vůči žalovanému právo na náhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. Soud však v tomto případě vycházel z výzvy žalobce ze dne datum, kdy tento požadoval po žalovaném úhradu částky 5 749 Kč do dne datum. Pokud tak žalovaný neučinil, ocitl se následujícím dnem v prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobci, nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení mu proto přísluší teprve ode dne datum. Co do požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 749 Kč od datum do datum byla tedy žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta.
20. Namítal-li žalovaný, že pohledávka žalobce zanikla zápočtem vůči pohledávce žalovaného na úroky ze složené jistoty ve výši 17 000 Kč, s touto námitkou se soud neztotožnil. K tomu soud uvádí následující:
21. Soud v prvé řádě uvádí, že nárok na úhradu úroky ze složené jistoty je dle ustanovení § 2254 odst. 2 o.z. skutečně dán, přičemž obdobná úprava byla obsažena i v původním občanskému zákoníku (shora citované ustanovení § 686a obč.zák., v rámci kterého bylo dokonce pronajímateli uloženo složit tyto peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu). Soud se rovněž ztotožňuje s tím, že právo nájemce na úrok z jistoty nelze s ohledem na ustanovení § 2235 odst. 1 o.z. nikterak vyloučit, neboť zvláštní ustanovení o nájmu bytu jsou ustanovení relativně kogentní, tj. nelze se od nich odchýlit v neprospěch nájemce, není-li to zákonem výslovně dovoleno. Pokud tedy žalobce poukazoval na čl. V.5. nájemní smlouvy ze dne datum, tento jeho poukaz není odůvodněný, neboť dané ustanovení nájemní smlouvy je absolutně neplatné pro svůj rozpor se zákonnou úpravou, konkrétně shora citovanými ustanoveními § číslo odst. 1 a § 2254 odst. 2 o.z. Jako nedůvodnou soud posoudil i námitku žalobce, že nájemní smlouva byla uzavřena na straně pronajímatele dvěma osobami, a je třeba proto požadavek na úhradu vznést proti oběma pronajímatelům (soud má za to, že lze požadovat úhradu po každém z nich samostatně – viz ustanovení § 1872 odst. 1 o.z.), rovněž pak i námitku promlčení – nájemní vztah byl ukončen až ke dni datum a teprve od tohoto data počíná běh promlčecí doby, neboť teprve po ukončení nájmu dochází k vrácení dané částky včetně jejího příslušenství (vzhledem k délce promlčecí doby tato dosud neuběhla – viz ustanovení § 619 odst. 1 a § 629 odst. 1 o.z.). Důvodný není dle soudu ani poukaz žalobce na špatnou platební morálku žalovaného a v té souvislosti tvrzený rozpor uplatňované pohledávky žalovaného s dobrými mravy – s ohledem na tvrzený zánik pohledávky žalobce započtením oproti pohledávce žalovaného je tato námitka zcela irelevantní.
22. Další námitky žalobce ve vztahu k započítávané pohledávce žalovaného však soud posoudil jako důvodné. Soud je zejména tohoto názoru, že danou pohledávku je třeba posoudit jako nevhodnou k započtení s ohledem na tu skutečnost, že se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, a to ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. Soud v této souvislosti především poukazuje na tu skutečnost, že jistotu ve výši 17 000 Kč nesložil žalovaný, ale osoba od něj odlišná – otec žalovaného v postavení nájemce při uzavření nájemní smlouvy ze dne datum. Účelem vrácení příslušenství ze složené jistoty je nahradit nájemci případné zhodnocení částky předané pronajímateli o úroky, kterých by se mu dostávalo, byla-li by daná finanční částka nadále v jeho vlastnictví a byla-li by složená na účtu u peněžního ústavu. Pokud částka ve výši 17 000 Kč byla složená otcem žalovaného a nikoli žalovaným, je osobou, která by byla takto o úroky ochuzena, otec žalovaného a nikoli žalovaný. Po období od datum do datum tak není možné žalovaného posoudit jako osobu aktivně legitimovanou k uplatnění daného nároku na příslušenství ve formě úroků, resp. aktivní legitimace žalovaného je velmi sporná. Poukazoval-li žalovaný při jednání soudu na postoupení dané pohledávky z otce žalovaného na žalovaného, očividně se dle soudu jednalo o účelovou reakci na námitky žalobce vznesené při jednání soudu, když z předchozích podání žalovaného v tomto směru nic takového nevyplynulo. Navíc je zřejmé, že otec žalovaného nikdy žádný nárok v tomto směru nevznesl (zejména pak v době ukončení nájemního vztahu na základě nájemní smlouvy ze dne datum), žalobci nebylo nic takového ani nikdy oznámeno. příjmení pochybnosti také vyvolává upřesnění tohoto postoupení ze strany žalovaného, navíc po opětovných námitkách žalobce, kdy se dle žalovaného mělo jednat o postoupení nároku ve výši 5 749 Kč, tj. přesně ve výši zažalované částky, z titulu úroků ze složené jistoty k datum (!). Toto tvrzení je navíc v rozporu s předchozím přednesem žalovaného, dle kterého nárok na úhradu příslušenství ze složené jistoty počínaje uzavřením nové nájemní smlouvy, tj. od datum do datum, přísluší přímo žalovanému a nikoli jeho otci. Za situace, kdy samotný žalovaný nemá ujasněno, kdo je, případně v minulosti byl, vlastníkem dané pohledávky a v jaké výši lze tuto pohledávku vůči žalobci uplatnit (v listině„ Námitka započtení“ ze dne datum je tento nárok vyčíslen v částce 1 531,16 Kč + 16 539 Kč za období do datum do datum, tj. včetně měsíce leden 2019, který nebyl dle předložených nájemních smluv vůbec předmětem nájmu; při jednání soudu dne datum však bylo poukazováno na postoupení pohledávky ve výši 5 749 Kč z titulu úroků ze složené jistoty k datum), nelze danou pohledávku uplatněnou žalovaným k započtení posoudit jako jistou, rovněž tak jako pohledávku určitou, tj. způsobilou k započtení s následkem případného zániku nároku žalobce. K námitce započtení vznesené žalovaným proto nemohlo býti s ohledem na výše uvedené soudem přihlédnuto.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný ve zcela převážné části svého zažalovaného požadavku (neúspěch se váže pouze k nepatrné části příslušenství), a přísluší mu tedy plné právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny 7 úkony právní pomoci po 1 500 Kč dle ustanovení § 7 a ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ vyhláška“), (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, sepis vyjádření ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, porada s klientem dne datum a účast na jednání u soudu konaném dne datum) a dále 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky. Náklady právního zastoupení tak činí celkem 12 600 Kč, náklady řízení po připočtení částky uhrazeného soudního poplatku poté celkem 13 600 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že požadoval-li žalobce rovněž paušální úhradu částky 300 Kč za sepis předžalobní výzvy zasílané přímo jeho osobou, tento náklad byl soudem posouzen jako neúčelný, a to za situace, kdy byla zasílána rovněž předžalobní výzvy ze strany právní zástupkyně žalobce; právo na náhradu této částky proto nebylo žalobci přiznáno.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.