16 C 259/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 482,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 748 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 734,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 221,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 322,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 929,91 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025 a z částky 181,91 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 7 748 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 7 929,91 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 8. 2025 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 482,54 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 18. 1. 2023 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 8 000 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem dané smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 8 347 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně sjednanou na základě Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 747 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 252 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 4. 2024. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 252 Kč, žalobkyni poté již následně ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: 1) celkové dlužné částky ve výši 15 482,54 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 552,63 Kč; 2) kapitalizovaných úroků ve výši 1 322,95 Kč; 3) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 221,65 Kč; 4) úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení; 5) úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako „Věřitel“ a žalovaný jako „Zákazník“ uzavřeli dne 18. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva“), jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr v částce 8 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v souvislosti s touto Smlouvou zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 8 347 Kč, vypočtený jako součet následujících kalkulačních položek: 1) úrok ve výši 5 100 Kč, 2) částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, 3) částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 747 Kč. Celkovou částku 16 347 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 65 týdenních splátkách po 252 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %, roční procentní sazba nákladů (RPSN) poté 189,71 %. Ze Smlouvy je konečně zřejmé, že úvěr ve výši 8 000 Kč byl žalovanému poskytnut v hotovosti. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2023 ve spojení se Smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a Tabulkou umoření k předmětné Smlouvě. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil doposavad pouze 252 Kč, přestože byl o úhradu dluhu žalovaný žalobkyní upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2025). Uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu Smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 29. 7. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 5. 2025. Před uzavřením úvěrové smlouvy byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zjišťovány poměry žalovaného vyplněním údajů v rámci zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 1. 2023; byť žalovaný v těchto zákaznických kartách svým podpisem potvrdil, že finanční údaje na daných žádostech jsou úplné a pravdivé a byly zástupcem Providentu zaznamenány dle ověřených dokumentů (pracovní smlouva), žádné další listiny co do zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného v tomto směru žalobkyní předloženy nebyly.

6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

11. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo dne 18. 1. 2023 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, což také prokazatelně učinil, a žalovaný se zavázal splácet úvěr a poplatky uvedené v dané úvěrové smlouvy pravidelnými sjednanými splátkami. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda žalobkyně řádně posoudila před uzavřením těchto smluv úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Z provedeného dokazování je pak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně si před poskytnutím půjčky sice vyžádal od žalovaného informace stran jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů, nicméně již není dále zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to zejména co do osvědčení jeho příjmové a výdajové stránky, když v tomto směru soudu předložil pouze žádost vyplněnou na základě poskytnutých informací ze strany žalovaného. Takový postup právního předchůdce žalobkyně však soud neshledává jako řádný z pohledu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla právním předchůdcem žalobkyně úvěruschopnost žalovaného ověřována, však soud již žalobkyni neposkytoval, když má dále především za to, že obě danou smlouvu o půjčce je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o.z. Soud má v této souvislosti za to, že uzavřená úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. V dané věci účastníci uzavřeli dne 18. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 189,71 % ročně, úrok z poskytnutého úvěru poté ve výši 86 % ročně, K charakteru sjednaných poplatků soud dále dodává, že tyto v jejich celkově sjednané výši 8 347 Kč hodnotil jako poplatky sjednané za činnosti spojené s poskytnutím úvěru nijak nevybočující z běžné činnosti poskytovatele úvěru, byť se v případě právního předchůdce žalobkyně jedná o nebankovní subjekt; svým charakterem se tak jedná o úplaty za půjčení finančních prostředků, tj. kapitalizovaný úrok. Soud má za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005).

17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva ze dne 18. 1. 2023 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o.z. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni, která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 4. 2025 s původním věřitelem (tato skutečnost byla žalovanému původním věřitelem oznámena dopisem ze dne 28. 4. 2025), pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč, poníženou o provedenou úhradu ve výši 252 Kč, tj. celkem 7 748 Kč, a to s přihlédnutím k ustanovení § 2991 o.z. Žalovaný však již není dále z důvodu absolutní neplatnosti dané úvěrové smlouvy povinen hradit žalobkyni tuto částku navýšenou o další ve smlouvách uvedené a žalobkyní požadované poplatky včetně smluvních úroků. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 7 748 Kč s příslušenstvím z této částky (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

18. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 29. 7. 2025; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 30. 7. 2025 (viz podací lístek) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do 13. 8. 2025. Pokud tak žalovaný neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne 14. 8. 2025. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci byl takřka stejný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce 200 Kč (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši 800 Kč podle Položky 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 200 Kč (1 000 Kč – 800 Kč = 200 Kč).

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.