16 C 264/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 180 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení a z částky 90 Kč od 7. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 5. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 180 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených regulačních poplatků za pohotovostní ošetření poskytnuté žalovanému ve dnech datum a datum ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovanému vznikla dle ust. § 16a zák. č. 48/1997 Sb. povinnost uhradit žalobkyni za poskytnutou zdravotní péči regulační poplatek ve výši žalované částky, žalovaný tento dluh uznal, avšak požadovanou částku, vyúčtovanou daňovými doklady číslo variabilní symbol, splatný dne 27. 11. 2019, znějící na částku 90 Kč, a číslo variabilní symbol, splatný dne 6. 1. 2020, znějící na částku 90 Kč, řádně a včas nezaplatil.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum a následně dne datum ve svém nemocničním zařízení na výše uvedené adrese pohotovostní službu, přičemž žalovanému za takto poskytnutou službu vyúčtovala regulační poplatek ve výši 90 Kč fakturou číslo ze dne datum, splatnou ke dni 27. 11. 2019, a následně v případě druhé poskytnuté pohotovostní služby rovněž regulační poplatek ve výši 90 Kč fakturou číslo ze dne datum, splatnou ke dni 6. 1. 2020 (prokázáno označenými fakturami). Žalovaný svůj dluh ve výši žalované částky doposud žalobkyni nezaplatil, což nesporuje, a to ani přesto, že byl o jeho úhradu upomenut (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 10. 3. 2020, dále uznáním dluhu ze dne datum).

5. Podle ust. § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec anebo za něj jeho zákonný zástupce je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Poskytovatelem zdravotních služeb se podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách, rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou podle ust. § 74 téhož zákona vedeni v národním registru poskytovatelů.

6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení se zákonem č. 48/1997 Sb. a zákonem č. 372/2011 Sb. dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto poskytovatel zdravotních služeb poskytla žalovanému dne datum a následně dne datum pohotovostní službu, za jejíž poskytnutí jí vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení regulačního poplatku ve výši 2x 90 Kč, a to podle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný svůj dluh ve výši žalované částky dosud žalobkyni neuhradil. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve 2 náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náklady řízení činí celkem 600 Kč.

9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly soudem shledány žádné předpoklady. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.