16 C 268/2025
č. j. 16 C 268/2025-16
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 129 § 132 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 949,53 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 840 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 109,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 33 807,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 760,85 Kč od 22. 7. 2024 do 20. 5. 2025 a z částky 2 866,85 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 377,36 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 188,68 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 188,68 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 710,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 6. 2025 ve spojení s doplňujícím podáním ze dne 9. 10. 2025, doručeným soudu dne 13. 10. 2025, domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 949,53 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 12. 10. 2009 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 1.“). Na základě uzavřené Smlouvy 1. poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy 1., což žalovaný potvrdil svým podpisem dané smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně i poplatek ve sjednané výši, kdy celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 12. 2010. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy 1. Od uzavření Smlouvy 1. do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem 5 160 Kč, po postoupení pohledávky následně žalobkyni již ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy se všemi právy a povinnostmi s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: 1) dlužné jistiny ve výši 17 189,54 Kč; 2) dlužného poplatku e výši 571,31 Kč; 3) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 33 807,77 Kč; 4) zákonných úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné částky ve výši 17 760,85 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaný dále uzavřel dne 5. 2. 2009 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 2.“). Na základě uzavřené Smlouvy 2. poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy 2., což žalovaný potvrdil svým podpisem dané smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně i poplatek ve sjednané výši, kdy celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 2. 2010. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy 2. Od uzavření Smlouvy 2. do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem 16 640 Kč, po postoupení pohledávky následně žalobkyni již ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy se všemi právy a povinnostmi s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: 1) dlužné jistiny ve výši 188,68 Kč; 2) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 377,36 Kč; 3) zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 188,68 Kč od 22 . 7. 2024 do 31. 12. 2024; 4) zákonných úroků z prodlení z částky ve výši 188,68 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, [dále jen „o.s.ř.“] ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:
4. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako „Věřitel“ a žalovaný jako „Zákazník“ uzavřeli dne 12. 10. 2009 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva 1.), jejímž předmětem byla půjčka v částce 20 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v souvislosti s touto Smlouvou 1. zaplatit za tuto půjčku poplatek v částce 16 720 Kč; částku v celkové výši 36 720 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 59 týdenních splátkách po 620 Kč. Ze Smlouvy 1. je rovněž zřejmé, že půjčka ve výši 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, dále, že výše RPSN činila v případě dané smlouvy 224,28 %. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne 12. 10. 2009 ve spojení se Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil pouze částku 5 160 Kč; ničeho dalšího uhrazeno nebylo, přestože byl o úhradu dluhu žalovaný žalobkyní upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 5. 2025). Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako „Věřitel“ a žalovaný jako „Zákazník“ dále uzavřeli dne 5. 2. 2009 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva 2.), jejímž předmětem byla půjčka v částce 10 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v souvislosti s touto Smlouvou 2. zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 6 960 Kč; částku v celkové výši 16 960 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Ze Smlouvy 2. je rovněž zřejmé, že půjčka ve výši 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, dále, že výše RPSN činila v případě dané smlouvy 206,8 %. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne 5. 2. 2009 ve spojení se Smluvními podmínkami Smlouvou o půjčce. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil částku 16 640 Kč; ničeho dalšího uhrazeno nebylo, přestože byl o úhradu dluhu žalovaný žalobkyní upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 5. 2025). Obě uvedené pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu Smlouvy 1. a Smlouvy 2. byly následně postoupeny na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 10. 2024; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 23. 10. 2024.
5. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval při právním posouzení co do otázky sjednané půjčky dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“). Otázka přechodu dluhu z původního dlužníka na žalobkyni pak byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).
6. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo dne 5. 2. 2009 a následně dne 12. 10. 2009 přistoupeno k uzavření dvou smluv o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Na základě těchto smluv se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčky (spotřebitelské úvěry) nejprve ve výši 10 000 Kč a poté ve výši 20 000 Kč, což také učinil, a žalovaný se zavázal splácet takto poskytnuté finanční částky a poplatky uvedené v obou smlouvách pravidelnými splátkami v případě smlouvy ze dne 5. 2. 2009 ve výši 320 Kč týdně, v případě smlouvy ze dne 12. 10. 2009 ve výši 620 Kč týdně. Soud se v prvé řadě zabýval platností uzavřených smluv, přičemž má za to, obě výše označené smlouvy o půjčce se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvách sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ze Smlouvy o půjčce ze dne 5. 2. 2009 je zřejmé, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen tuto jistinu právnímu předchůdci žalobkyně vrátit navýšenou o sjednaný poplatek v celkové výši 6 960 Kč (69,6 % poskytnuté částky); RPSN poté činila 206,8 %. V případě Smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 2009 byla poté žalovanému poskytnuta jistina ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen tuto jistinu právnímu předchůdci žalobkyně vrátit navýšenou o sjednaný poplatek v celkové výši 16 720 Kč (83,6 % poskytnuté částky); RPSN poté činila 224,28 %. Soud hodnotí požadované poplatky jakožto sjednanou úplatu za půjčení peněz, tedy svou podstatou kapitalizovaný úrok, kdy poukazuje zejména na tu skutečnost, že tyto poplatky byly sjednány za činnosti spojené s poskytnutím půjčky, které nijak nevybočují z běžné činnosti poskytovatele úvěrů (půjček či zápůjček), přestože se v případě právního předchůdce žalobkyně jedná o nebankovní subjekt. Byla-li žalovanému poskytnuta jistina ve výši 10 000 Kč (20 000 Kč) a je-li v této souvislosti požadován úrok v kapitalizované výši 6 960 Kč (16 720 Kč), tj. má-li žalovaný hradit celkem cca 169,6 % (183,6 %) poskytnutých částek, má soud za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005).
12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouvy o půjčce ze dne 5. 2. 2009 a 12. 10. 2009 jsou smlouvami absolutně neplatnými dle ustanovení § 39 obč. zák. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni, která se která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 10. 2024 s původním věřitelem, pouze částky poskytnutých jistin ve výši 10 000 Kč, potažmo 20 000 Kč, ponížené o již částky uhrazené, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. V případě Smlouvy o půjčce ze dne 5. 2. 2009, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, již žalovaný zaplatil částku celkem 16 640 Kč, žalobkyni tedy z titulu bezdůvodného obohacení v případě tohoto nároku ničeho nepřísluší. V případě Smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 2009, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, soud zohlednil částečnou úhradu ve výši 5 160 Kč, žalovaný je tedy s přihlédnutím k ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. povinen žalobkyni doplatit částku rozdílu, tj. 14 840 Kč. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 14 840 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).
13. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 5. 5. 2025; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 6. 5. 2025 (viz podací lístek) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do 20. 5. 2025. Pokud tak žalovaný neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne 21. 5. 2025. Od tohoto data byl žalobci přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.
14. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky 14 840 Kč (tj. úspěch co do 82,7 %), její neúspěch pak co do částky 3 109,53 Kč (17,3 %); žalobkyni proto náleží právo na úhradu 65,4 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 815 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 615 Kč. Vzhledem k úspěchu žalobkyně co do 65,4 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 1 710,21 Kč (65,4 % z částky 2 615 Kč).
15. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.