16 C 275/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 80 380 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 66 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 46 464 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 80 380 Kč s příslušenstvím s tím, že zastupoval žalovanou na základě plné moci ze dne datum při jednáních s anonymizována dvě slova a rovněž podal i žalobní návrh na náhradu škody, a to v souvislosti se škodou způsobenou žalobkyni panem jméno příjmení. Dne datum žalované vystavil fakturu na částku 101 443 Kč představující odměnu advokáta za 7 úkonů právní pomoci dle advokátního tarifu ve výši mimosmluvní odměny se splatnostní dne datum. Žalovaná však do dnešního dne žalobci ničeho neuhradila. Žalovaná částka je oproti vystavené faktuře ponížena o DPH, protože žalobce skončil s advokátní činností dne datum a není nadále plátcem DPH.

2. Již po zahájení jednání ve věci samé vzal žalobce při jednání soudu dne datum částečně zpět, a to co do požadavku úhrady jednoho úkonu právní pomoci (sepis předžalobní upomínky), tj. co do částky 14 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení; žalobce tedy nadále trval na úhradě toliko 6 úkonů právní pomoci. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10.6.2021, č.j. 16 C 275/2020-40, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení v části dotčené zpětvzetím zastaveno, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. V rámci jednání soudu dne datum ve spojení s podáním ze dne datum poté žalobce blíže specifikoval úkony právní pomoci, jejichž úhrady se domáhá, a to takto: 1) převzetí a příprava zastoupení dne datum; 2) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 3) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 4) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 5) sepis žaloby dne datum; 6) podání právnická osoba dne datum.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že žalobce sice zastupoval žalovanou, nicméně mezi účastníky nebyla sjednána dohoda o odměně ve výši dle advokátního tarifu, ale bylo sjednáno, že žalovaná žalobci uhradí částku 20 000 Kč a dále 10 % z částky, kterou žalobce ve prospěch žalované vymůže. Částka 20 000 Kč byla poté žalobci žalovanou uhrazena dne datum, přičemž pokud jde o podílovou odměnu, žalobce pro žalovanou ničeho nevymohl, tudíž nárok žalobce na úhradu podílové odměny proto nevznikl. Žalovaná dále popírala jakýkoli z úkonů, jejichž úhrady se žalobce po žalované domáhal (viz specifikace v odst. 3. rozsudku), a to s výjimkou úkonu„ převzetí a příprava zastoupení dne datum“, když však tento jeden úkon právní pomoci již byl žalovanou žalobci uhrazen v rámci částky 20 000 Kč.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, dále pak výslechy účastníků a svědka jméno příjmení. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem prokázání žalobního tvrzení, že žaloba podaná k název soudu byla sepsána žalobcem, dále dotazem na právnická osoba ohledně doby vedení účtu žalobce, a konečně pak výslechem svědka příjmení jméno příjmení k jednáním žalobce s právnická osoba, těmto důkazním návrhům nebylo vyhověno pro jejich nadbytečnost a rovněž i nehospodárnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečné podobě již na základě v řízení provedených důkazů a výsledek navrženého dokazování by nemohl za této situace mít jakýkoliv vliv na rozhodnutí soudu.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce byl advokátem zapsaným počínaje dnem datum do seznamu advokátů České advokátní komory, ze kterého byl vyškrtnut s ohledem na svou žádost s účinností ode datum; uvedené skutečnosti má soud za prokázané osvědčením České advokátní komory číslo ze dne datum ve spojení s oznámením o provedeném záznamu v seznamu advokátů ze dne datum. Jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované společnosti, tato byla zapsána do obchodního rejstříku dne datum, když počínaje dnem datum až doposavad byl po celou tuto dobu jediným jednatelem žalované p. jméno příjmení. Mezi účastníky není sporu o tom, že v roce rok prováděl pro žalovanou na základě uzavřené smlouvy o dílo stavební práce p. jméno příjmení, spočívající ve výkopových pracích, zajištění betonáže, výstavbě oplocení a položení zámkové dlažby, přičemž v průběhu provádění těchto prací došlo ke vzniku škody, na jejíž odstranění byla žalovaná nucena vynaložit finanční částku ve výši přesahující 1 000 000 Kč; uvedené skutečnosti jsou rovněž zřejmé ze spisu Okresního soudu v Berouně, a to zejména rozsudku tohoto soudu ze dne 15.8.2016, č.j. 13 C 62/2015-99, který nabyl právní moci dne datum a kterým bylo mimo jiné rozhodnuto, že jméno příjmení je povinen zaplatit právnická osoba, anonymizováno., částku ve výši 1 085 452 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení. Z výpovědi žalobce, jednatele žalované jméno příjmení a svědka jméno příjmení ve spojení se spisem právnická osoba týkajícím se pojistné události číslo poskytnutým zdejšímu soudu dne datum v elektronické podobě, bylo zjištěno, že byť danou věc řešila právnická osoba, žádné pojistné plnění nebylo v této souvislosti poskytnuto ani jméno příjmení – pojištěnci právnická osoba, ani žalované právnická osoba, anonymizováno. Společný známý žalobce a jednatele žalované jméno příjmení svědek příjmení příjmení proto zkontaktoval žalobce a žalovanou za účelem pomoci při vymožení pojistného plnění od právnická osoba; žalovaná v této souvislosti udělila žalobci dne datum plnou moc, a to za účelem zastupování při vyřizování veškerých nároků žalované proti pojišťovně, kdy žalobci bylo dále dáno oprávnění jednat s pracovníky pojišťovny, činit návrhy, uzavírat smír a přijímat doporučenou poštu, dále s tím, že žalobce je oprávněn v zájmu zmocnitele podat žalobní návrh a jednat před příslušným soudem. Uvedená skutečnost je mezi účastníky nesporná a vyplývá rovněž z plné moci udělené žalovanou žalobci dne datum a téhož dne také žalobcem přijaté. Žalobce se s jednatelem žalované jméno příjmení poté opakovaně sešel, a to vždy po předchozí domluvě zprostředkované jméno příjmení. Dané schůzky se uskutečnily, což nebylo mezi účastníky sporováno, ve dnech datum (převzetí zastoupení), poté datum, datum a datum, v jednom z pražských restauračních zařízení, vždy i za přítomnosti jméno příjmení. Sporu nebylo ani o té skutečnosti, že těchto schůzek se nikdy neúčastnil p. jméno příjmení. Jak vyplývá z e-mailové komunikace ze dne datum, datum a datum, příjmení příjmení zprostředkovával komunikaci mezi účastníky i touto formou – k žádosti žalobce požadoval po jméno příjmení odpovědi na různé otázky týkající se vzniklé škody, či jméno příjmení předával vzkazy od žalobce. Pokud se týká schůzek konaných ve dnech datum, datum a datum, během těchto se nepochybně daná pojistná událost mezi účastníky řešila, nicméně jednalo se rovněž o setkání značně neformální, během kterých žalobce konzumoval alkohol (viz výpověď samotného žalobce). Sporná je mezi účastníky délka těchto jednotlivých setkání – žalobce uvádí„ hodina, hodina deset, hodina a půl, přesně říci nedokáži“, příp. délku setkání přepočítává na konzumaci piva –„ vždy jsem při té schůzce vypil dvě piva“; jednatel žalované jméno příjmení uvedl ve své výpovědi, že se jednalo o schůzky krátké„ tak dvacet, třicet, maximálně čtyřicet minut“, když dané problematice spojené s řešením pojistné události byla věnována jen část této doby –„ za deset minut jsme měli vyřešené věci týkající se jednání s pojišťovnou a poté jsme jen tak plkali o životě“. Všem schůzkám přítomný svědek příjmení příjmení poté vypověděl, že se jednalo o schůzky v délce„ tak hodinu a půl, přes hodinu to bylo určitě“; tvrzení svědka příjmení v tomto směru je však dle soudu ne zcela vypovídající, když dle tohoto svědka měly být dané schůzky rozloženy do značně delší doby, než vyplývá z dat těchto schůzek (svědek hovořil o dvou letech), navíc sám svědek uvedl, že do hovoru účastníků nezasahoval a nevěnoval mu ani žádnou pozornost – svědek příjmení v této souvislosti poukazoval na délku, která od té doby uplynula, navíc s tím, že měl také nějaké starosti a stresy a řešil rodinné záležitosti, proto si to detailně nepamatuje. Obsah jednotlivých schůzek a jejich skutečná délka jsou rovněž dle soudu zčásti devalvovány restauračním prostředím, kde se tyto schůzky odehrávaly, včetně zmíněné konzumace alkoholu při těchto schůzkách, kdy je velmi těžké rozlišit, zda se celá schůzka týkala projednávané kauzy, či zda se jednalo i o tzv.„ plkání o životě“, jak toto označil jednatel žalované jméno příjmení. Dané velmi neformální prostředí a konzumace alkoholu během jednotlivých setkání spíše dle soudu svědčí o jakémsi přátelském setkání, během kterého byla bezpochyby řešena i daná právní kauza, nicméně je velmi pravděpodobné, že byly řešeny i jiné, než o čistě profesionální otázky ve vztahu advokát a jeho klient. Soud proto za této situace přistoupil k poskytnutí poučovací povinnosti žalobci dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. tak, aby tento navrhl důkazy k prokázání svého tvrzení, že se v případě schůzek konaných ve dnech datum, datum a datum jednalo o porady žalobce jakožto advokáta s žalovanou jako klientem prokazatelně přesahující jednu hodinu. Žalobce však přes poskytnuté poučení toto své tvrzení řádně neprokázal.

8. Mezi účastníky byla dále sporována otázka sjednané odměny, když dle žalobce měla být tato účtována jakožto mimosmluvní odměna dle advokátního tarifu, přičemž dle žalované měla být tato odměna sjednána smluvně tak, že žalovaná žalobci uhradí částku 20 000 Kč a dále 10 % z částky, kterou žalobce ve prospěch žalované vymůže. Výpovědi žalobce a jednatele žalované byly v této souvislosti protichůdné, jednoznačně nebyla tato skutečnost prokázána ani výpovědí svědka příjmení, který uvedl, že otázka odměny byla mezi účastníky probírána, ovšem k jaké dohodě mezi nimi došlo, toto ve své výpovědi neuvedl (pouze obecně sdělil, že„ toto si většinou řeší žalobce sám podle nějakého tarifu, myslím advokátního tarifu“). Poukazovala-li žalovaná na výpis z účtu u právnická osoba, ze dne datum ve spojení se-mailovou korespondencí ze dne datum, charakter poskytnuté částky 20 000 Kč, tj. zda se jednalo o sjednanou odměnu či zálohu na odměnu dle advokátního tarifu, není z tohoto zřejmý, když žalobce v rámci e-mailu ze dne datum požadoval po žalované úhradu částky 20 000 Kč bez jakéhokoli bližšího určení a žalovaná tuto částku dne datum uhradila s označením„ anonymizováno celé jméno žalobce – žaloba příjmení“. Značně chaoticky v tomto směru působila i výpověď jednatele žalované jméno příjmení, který v rozporu se založeným výpisem z účtu ze dne datum uváděl, že daná odměna byla žalobcem vyměřena„ někdy na začátku, než žalobce začal něco dělat“, a dále s tím, že tuto zřejmě zaplatil žalobci v hotovosti při jedné ze schůzek. Soud proto žalované poskytl poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. za účelem prokázání tvrzení žalované ohledně sjednání smluvní odměny shora tvrzeným způsobem, žalovaná však žádné důkazy soudu v této souvislosti nenabídla, soud tedy vycházel nadále z té skutečnosti, že žalobci přísluší ve vztahu k žalované právo na úhradu mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu.

9. Ze založené korespondence ze dne datum, datum a datum vyplývá, že žalobce se opakovaně obracel na právnická osoba, ve věci pojistné události ze dne datum (škody způsobené jméno příjmení žalované). Byť je z výpovědi žalobce, jednatele žalované jméno příjmení i svědka jméno příjmení zřejmé, že tak činil po dohodě a na žádost žalované, z obsahu této korespondence lze jednoznačně vyvodit, že tak činil jménem klienta jméno příjmení. V rámci daných dopisů adresovaných právnická osoba, žalobce evidentně rozlišuje osobu klienta – jméno příjmení, kdy za tímto účelem si žalobce ostatně i vyžádal prostřednictvím jednatele žalované jméno příjmení od jméno příjmení plnou moc (z této plné moci založené ve spise Okresního soudu v Berouně sp.zn. 13 C 62/2015 vyplývá, že byla jméno příjmení vystavena žalobci dne datum, když toto datum zcela jasně koresponduje s podáním žalobce příjmení pojišťovně ze dne datum, ve kterém je poukazováno i na přílohu: plnou moc; skutečnost, že plná moc od jméno příjmení byla zajištěna prostřednictvím jednatele žalované jméno příjmení, je mezi účastníky nesporná a vyplývá i z výpovědí obou účastníků), a osobu žalované – tuto ve svých podáních ze dne datum a datum označuje jako„ právnická osoba“. Soud v této souvislosti zejména poukazuje na počátek a dvě poslední věty podání žalobce ze dne datum ve věci pojistné události PU číslo kdy je výslovně uvedeno„ převzal jsem právní zastoupení Vašeho pojištěného pana jméno příjmení“ a„ Žádám jménem klienta o přehodnocení Vašeho stanoviska a provedení likvidace této pojistné události. V opačném případě právnická osoba podá žalobu o náhradu škody na mého klienta.“. Rovněž i v podání ze dne datum, které jakožto úkon právní pomoci žalobce požaduje uhradit po žalované, je opět poukazováno na„ škodu, kterou zavinil klient“ – byť ve spojení se-mailem ze dne datum je zřejmé, že žalobce v tomto podání ze dne datum použil informace sdělené jméno příjmení, nic toto nemění na faktu, že daný dopis psal žalobce nikoli jménem žalované na základě plné moci udělené dne datum, ale za svého aktuálního klienta jméno příjmení na základě plné moci ze dne datum.

10. Ze spisu Okresního soudu v Berouně sp.zn. 13 C 62/2015 má soud za prokázané, že dne datum byla k tomuto soudu podána žaloba společností právnická osoba, tj. žalovanou ve stávajícím řízení, v označeném řízení u Okresního soudu v Berouně v pozici žalobkyně, proti žalovanému jméno příjmení, o náhradu předmětné škody vyplývající z jednání jméno příjmení z dubna 2011, a to co do částky 1 502 217 Kč s příslušenstvím. V rámci podané žaloby byl žalobce označen jako právní zástupce žalovaného jméno příjmení, nikoli společnosti právnická osoba – v této souvislosti byla také do spisu založena plná moc udělená jméno příjmení žalobci ze dne datum, následně doplněná plnou mocí ze dne datum. Soud uvěřil žalobci, že tuto žalobu sepsal skutečně on, neboť stylizace této žaloby je velmi obdobná stylizaci jiných listin psaných žalobcem, navíc je zde evidentní časová souvislost s poslední schůzkou žalobce a jméno příjmení (datum), přičemž tvrzení žalované, resp. jejího jednatele jméno příjmení v rámci jeho výpovědi, že tuto sepsal jiný advokát, se jeví jako značně nevěrohodné (žaloba byla podána společností právnická osoba bez zastoupení, ke kterému bylo přistoupenou až následně v průběhu řízení u Okresního soudu v Berouně). Z obsahu spisu Okresního soudu v Berouně sp.zn. 13 C 62/2015 však dále vyplývá, že žalobce v rámci tohoto řízení žalovanou nezastupoval, když – jak již bylo uvedeno výše – se od samotného podání této žaloby prezentoval jako právní zástupce jméno příjmení.

11. Žalobce žalované vystavil dne datum fakturu číslo znějící na částku 101 443 Kč, splatnou dne datum, zaslanou žalované dne datum; uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenou fakturou ve spojení s podacím lístkem ze dne datum. Z dané faktury dále vyplývá, že takto žalobce žalované vyúčtoval náklady právního zastoupení podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v právní věci uplatněného nároku na náhradu škody z pojištění proti právnická osoba, a to 7 úkonů z částky 1 502 217 Kč – informace v této právní věci, převzetí věci, 3x porada s klientem včetně dodání veškerých dokladů, jednání s anonymizována dvě slova a podání žaloby, když výše jednoho úkonu činí 14 340 Kč, tj. 7x 14 340 Kč = 100 380 Kč, s 21 % DPH 121 443 Kč, po zohlednění zálohy ve výši 20 000 Kč fakturovaná částka činí 101 443 Kč. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná z této částky žalobci ničeho neuhradila.

12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla žalobcem podána důvodně.

13. Podle ust. § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen „zákon o advokacii“) advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen„ příjmení“).

14. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona o advokacii advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

15. Podle ust. § 16 odst. 1 zákona o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

16. Podle ust. § 17 zákona o advokacii advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

17. Podle ust. § 22 odst. 1 zákona o advokacii advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů, kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření příjmení vyhláškou.

18. Podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (rovněž „advokátní tarif“ či„ AT“) odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen„ odměna advokáta“) se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen„ smluvní odměna“); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně.

19. Podle ust. § 3 odst. 1 advokátního tarifu smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.

20. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

21. Podle ust. § 7 bod 6. advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč: 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč.

22. Podle ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

23. Podle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k ) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání.

24. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

25. Podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako advokát převzal dne datum na základě žalovanou udělené plné moci zastoupení žalované jako svého klienta, a to v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii. Byť bylo žalovanou tvrzeno, že mezi účastníky byla v této souvislosti dle ust. § 1 odst. 1 před středníkem, § 3 advokátního tarifu smluvena jakožto odměna částka 20 000 Kč a případná provize 10 % z toho, co bude vymoženo, toto tvrzení nebylo žalovanou řádně prokázáno, a to ani přes poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud proto vycházel z toho, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na mimosmluvní odměnu dle ust. § 1 odst. 1 za středníkem, § 6 a násl. advokátního tarifu. Byla-li žalovanou žalobci již uhrazena částka 20 000 Kč, což je mezi účastníky nesporné, tuto soud nadále považuje za uhrazenou zálohu ve smyslu ust. § 22 odst. 1 za středníkem zákona o advokacii. Výše jednoho úkonu právní pomoci se poté odvíjí od žalovanou požadované náhrady škody v částce 1 502 217 Kč a v souladu s ust. § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí 14 340 Kč. Žalobce provedl dne datum vyúčtování své odměny, přičemž po částečném omezení žaloby (viz odst. 2 rozsudku) aktuálně požaduje po žalované úhradu následujících úkonů právní pomoci: 1) převzetí a příprava zastoupení dne datum; 2) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 3) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 4) přes hodinu trvající jednání s žalovanou dne datum; 5) sepis žaloby dne datum; 6) podání právnická osoba dne datum; tj. 6x 14 340 Kč, s přihlédnutím k uhrazené záloze ve výši 20 000 Kč požaduje žalobce v tuto chvíli po žalované úhradu částky 66 040 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že byť v rámci fakturace bylo žalobcem požadováno i DPH z vyúčtované mimosmluvní odměny, předmětem žaloby již požadavek úhrady DPH nebyl.

27. K těmto jednotlivým úkonům právní pomoci soud uvádí:

28. Převzetí a příprava zastoupení dne datum – tento úkon dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT byl v řízení jednoznačně prokázán založenou plnou mocí, sporován ostatně nebyl ani žalovanou. Žalobci proto přísluší odměna ve výši 14 340 Kč za tento úkon právní pomoci.

29. Tři schůzky konané dne datum, datum a datum – byť bylo v řízení prokázáno, že k těmto schůzkám žalobce a jednatele žalované jméno příjmení došlo, z provedeného dokazování již nemá soud dále za prokázané tvrzení žalobce, že by se jednalo, a to v případě všech těchto tří schůzek, o schůzky v trvání přesahující 1 hodinu, potažmo porady žalobce jako advokáta s žalovanou jako klientem v této minimální délce (ust. § 11 odst. 1 písm. c) AT). Soud v této souvislosti poukazuje na zjištěný skutkový stav tak, jak je popsán v příslušné části odst. 7 rozsudku, dále rovněž i na poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytnuté žalobci v tomto směru. Žalobce řádně neprokázal své tvrzení ohledně délky porady, odměna za tyto jednotlivé tvrzené porady mu proto dle soudu nepřísluší.

30. Sepis žaloby dne datum, podané dne datum k Okresnímu soudu v Berouně (ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT) – jak již bylo uvedeno v odst. 10 rozsudku, soud má za to, že žalobce skutečně tuto žalobu sepsal. Nicméně nelze v žádném případě přehlédnout, že žalobce tento úkon neučinil jménem žalované (tj. s tím, že by tuto zastupoval jako svého klienta), ale sám sebe již v žalobě označil jako právního zástupce žalované strany, tj. jméno příjmení, kterého zastupoval rovněž jako svého klienta na základě plné moci ze dne datum; tuto plnou moc, následně doplněnou aktuální plnou moci ze dne datum, také žalobce do spisu Okresního soudu v Berouně sp.zn. 13 C 62/2015 založil. Soud v této souvislosti poukazuje na shora citovaná ust. § 16 a § 17 zákona o advokacii, dále pak i ust. § 6 odst. 1, § 8 o.z., kdy žalobce jakožto advokát byl při praktikovaném výkonu advokacie povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, rovněž pak postupovat tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, a za tím účelem ctít pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Dle soudu tak žalobce nečinil, jeho jednání, kdy sepsal žalobu proti svému klientovi za protistranu a zároveň se již rovnou v žalobě označil jako právní zástupce žalované strany (!), se soudu jeví jako naprosto neprofesionální a zcela v rozporu s institutem právního zastoupení, dále i jako nemravné s přihlédnutím k ust. § 6 odst. 1, § 8 o.z. S ohledem na požadavek žalobce na úhradu tohoto úkonu právní pomoci soud opakovaně zdůrazňuje, že žalovaná společnost nebyla při podání žaloby k Okresnímu soudu v Berouně klientem žalobce jako advokáta co do daného soudního řízení, tento v tomto případě nejednal jejím jménem, naopak v řízení vystupoval jako zástupce protistrany; z těchto důvodů proto žalobci dle soudu nepřísluší právo na odměnu za provedení tohoto úkonu. 31. právnická osoba, ze dne datum – z předložené korespondence, adresované žalobcem právnická osoba je dle soudu zcela nepochybné, že rovněž tato nebyla psána v zastoupení žalované, ale jménem klienta obec anonymizováno, tj. jméno příjmení, který rovněž k žádosti žalobce tomuto za tímto účelem udělil plnou moc (k tomu blíže odst. 9 rozsudku). Byť z provedeného dokazování vyplývá, že cílem jednání žalobce bylo domoci se úhrady od anonymizováno s ohledem na zájmy žalované, nelze od té skutečnosti, tj. že daný úkon žalobce učinil nikoli jménem žalované, nýbrž za osobu od žalované odlišnou, odhlédnout. Vzhledem k tomu, že v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o advokacii a advokátního tarifu přísluší advokátu odměna za úkony činěné jménem klienta, kterým však žalovaná v případě podání právnická osoba, ze dne datum nebyla, nelze dle soudu právo na odměnu za tento úkon právní pomoci žalobci přiznat.

32. Na základě všech shora uvedených skutečností poté soud uzavírá, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na úhradu pouze za jeden úkon právní pomoci, a to úkon ve formě převzetí a přípravy zastoupení; výše oprávněné mimosmluvní odměny žalobce tak celkem činí 14 340 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná v minulosti žalobci uhradila zálohu na odměnu ve výši 20 000 Kč, je tento úkon právní pomoci pokryt již touto uhrazenou zálohou. Žaloba ve svém aktuálním znění byla proto soudem jako zcela nedůvodně podaná zamítnuta.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 AT 3 úkony právní pomoci po 4 340 Kč (vycházeje z punkta 80 380 Kč; jedná se o tyto úkony právního zastoupení: převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum), dále 6 úkony právní pomoci po 3 780 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby, tj. vycházeje z punkta 66 040 Kč; jedná se o tyto úkony právního zastoupení: účast při jednání soudu dne datum, datum, datum, datum, datum a datum) a konečně v souladu s ust. § 13 odst. 4 AT 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalované plátcem. Na náhradě nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení, tak žalované náleží částka v celkové výši 46 464 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na současné poměry žalobce tak, jak jím byly předestřeny rovněž v závěrečném návrhu při jednání soudu dne datum, dále pak i vzhledem k specifickým okolnostem dané věci, kdy v jisté podobě byly žalobcem žalované určité právní konzultace skutečně poskytovány, soud zvažoval užití ust. § 150 o.s.ř., byť třeba i částečné. Po zvážení všech okolností dané věci však nakonec dospěl k závěru, že postup dle ust. § 150 o.s.ř. není na místě, neboť lze přisvědčit žalované, že to byl pouze žalobce, který svým přístupem výlučně zavinil vznik nemalých nákladů řízení – žalobce podal žalobu v nedostatečně specifikované podobě, jednotlivé úkony poté konkretizoval až v rámci několika jednání soudu. Žalobce rovněž vědom si své obtížné důkazní situace, mohl přistoupit již dříve k omezení žaloby či jejímu zpětvzetí, kdy tuto možnost ostatně avizoval, avšak pouze za předpokladu, že žalovaná nebude náhradu nákladů řízení požadovat. Byť zajisté nelze žalobci neučinění daného úkonu nikterak vytýkat, naopak je zcela jeho právem trvat na projednání žaloby, má-li za to, že byla podána po právu, je však třeba ale za této situace i počítat s rizikem případného neúspěchu ve věci včetně povinnosti hradit náklady řízení ve sporu úspěšné straně. Soud proto uzavírá, že v řízení nebyly zjištěny takové důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly nepřiznání, ať již zčásti nebo zcela, náhrady nákladů řízení žalované.

34. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.