16 C 283/2023
č. j. 16 C 283/2023-29
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 129 § 132 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 8 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 1820 § 1970 § 2395 § 2398 § 2399 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 989 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 98,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 989 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 989 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 59,13 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 316,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 989 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní [příjmení] smlouvu (dále také jako„ Smlouva“), jejímž předmětem byl bezúčelový spotřebitelský úvěr, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně zároveň při uzavírání Smlouvy hodnotila schopnost žadatele splácet. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: 1) Poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, 2) Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, 3) Poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Žalovaný si 2x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, kdy za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 1 485 Kč; dne [číslo] byla žalovaným uhrazena částka 1 Kč, dne [datum] opět 1 Kč. Kromě těchto částek žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. Žalovanému byla dále vyúčtována smluvní pokuta, a to dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč a dne [datum] ve výši 500 Kč, a to vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč a dne [datum] ve výši 130 Kč. Žalovanému byla dne [datum] zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. V souladu se zněním Smlouvy, konkrétně ustanovení části„ Ukončení smlouvy z naší strany“ byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 23 989 Kč sestávající z: 1) neuhrazené jistiny ve výši 14 998 Kč, 2) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, 3) poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, 4) poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, 5) poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, 6) poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 2 970 Kč, 7) úroků v celkové výši 2 205 Kč, 8) účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout s tím, že poukázal na tu skutečnost, že v době uzavření úvěrové smlouvy řešil svou komplikovanou finanční situaci, v důsledku které uzavřel několik úvěrových smluv zejména u nebankovních společností, když při uzavírání těchto smluv byl přesvědčen, že svůj závazek vůči žalobkyni bude schopen uhradit ze svých pozdějších příjmů. Uzavřením dalších úvěrových smluv se se ale dostal do dluhové pasti, přičemž svoji finanční situaci se snaží řešit. Má však za to, že smlouva o úvěru na základě, které se žalobkyně domáhá úhrady částky ve výši 23 989 Kč s příslušenstvím, obsahuje ustanovení a smluvní podmínky, které způsobují její absolutní neplatnost. Žalovaný především poukázal na výši RPSN vyčíslenou žalobkyní v úvěrové smlouvě přesahuje hranice částky, kterou považuje soudní judikatura za odměnu poskytovatele spotřebního úvěru v souladu s dobrými mravy. V souvislosti s ochranou práv spotřebitele je třeba rovněž dle žalovaného zohlednit skutečnost, že smlouvu o úvěru žalovaný uzavřel nikoliv osobně s žalobkyní nebo žalobkyní pověřenými osobami, ale distanční formou prostřednictvím internetu, tedy jako spotřebitel neměl možnost se v případě nejasností ve smlouvě snadno zorientovat pomocí žádosti na poskytovatele úvěru o podrobné vysvětlení. Taková smlouva nemůže být z podstaty věci v souladu s ochranou práv spotřebitele. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena elektronicky, není možné tuto smlouvu považovat za platnou, pokud ve smlouvě chybí řádný zaručený elektronický podpis jednající osoby. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně nedostatečným způsobem neprověřila jeho úvěruschopnost, neboť neposoudila dostatečně důsledně informace, které bylo možné získat z veřejně dostupných zdrojů, a poskytla mu finanční prostředky, přestože jí muselo být zřejmé nebo alespoň pochybné, zda s ohledem na existenci a výši jeho tehdejších závazků, bude schopen úvěr splácet.
3. Žalobkyně následně k námitkám žalovaného uvedla ve svém podání ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum], že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na podaný odpor žalovaný neuvedl při uzavírání předmětné Smlouvy pravdivé údaje, a tedy se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu; žalobkyně namítá, že jednání potenciálně naplňující skutkovou podstatu trestného činu nepovažuje za argument úspěšně použitelný v rámci civilního řízení s odkazem na neschopnost žalovaného splácet daný úvěr. Žalobkyně dále uvedla, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankovními ústavy (dále jen„ SF“) a jako taková je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1, ustanovení § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) a ve smyslu ustanovení § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [příjmení]“), opatřena elektronickým podpisem. Sám žalovaný navíc nijak uzavření Smlouvy nerozporuje, rozporuje pouze způsob, nicméně ve svém podání několikrát uvádí, že Smlouvu uzavřel, toto tedy žalobkyně považuje za nesporné. Ohledně obsahu Smlouvy žalobkyně uvedla, že v případě, že by žalovanému bylo cokoliv nejasného, má možnost kontaktovat klientské oddělení, a to jak prostřednictvím emailu, tak prostřednictvím telefonického hovoru, na což je po celý proces uzavírání Smlouvy upozorňován, když po schválení obsahu Smlouvy dále odchází na email žadatele návrh Smlouvy, kdy se s jejím obsahem může v klidu seznámit a kdykoliv pak kontaktovat zaměstnance žalobkyně s dotazem ohledně Smlouvy. K RPSN žalobkyně uvedla, že součástí výpočtu jsou veškeré poplatky, a to i za služby, které byly ze strany žalovaného zvolené dobrovolně, jako je poplatek za express výplatu, bezpečnou splátku nebo SMS servis.
4. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na [datum]. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne [datum], že se z jednání soudu omlouvá s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaný se poté k jednání soudu nedostavil, ač řádně a včas obeslán, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků.
5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:
6. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru bez uvedení účelu, a to úvěru ve výši 15 000 Kč. Úvěrová smlouvy byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy žalovaný tuto úvěrovou smlouvu podepsal prostřednictvím podpisového SMS kódu zaslaného žalobkyní. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž v úvěrové smlouvě byla uvedena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 24 391 Kč, nezahrnující úhradu za doplňkové služby) v 24 měsíčních splátkách; roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí dle Smlouvy 49,10 %; ve Smlouvě bylo dále uvedeno, že sjednána byla doplňková služba Expres výplata za jednorázový poplatek 199 Kč, doplňková služba Bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně a doplňková služba SMS servis za poplatek 49 Kč měsíčně, dále možnost Korunovaného odkladu zpoplatněného poplatkem 1 485 Kč s nutností uhradit v takovém případě platbu ve výši 1 Kč. Ve Smlouvě bylo dále uvedeno, že pokud nebude úvěr vrácen v den jeho splatnosti, může žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a zákonný úrok z prodlení. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Úvěrovou smlouvou ze dne [datum], Splátkovým kalendářem k této smlouvě, kopií občanského průkazu žalovaného, Sazebníkem poplatků platným od [datum]. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] zaslala na účet označený žalovaným částku ve výši 15 000 Kč; tato skutečnost ostatně není žalovaným ani nijak sporována. Mezi účastníky je rovněž nesporné a tato skutečnost vyplývá i ze založeného Výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaný uhradil žalobkyni 2x 1 Kč, a to dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný žalobkyní ničeho dalšího neuhradil, přestože byl o úhradu dluhu opakovaně žalobkyní upomenut. Tato skutečnost je prokázána Výpisem čerpání, splátek a úhrad, Výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum], Výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum] a Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum]. Jak vyplývá z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum], žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným s tím, že tento je zaměstnanec, je výše příjmu činí 28 000 Kč, nemá žádné děti, dále s tím, že splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činí 3 000 Kč; žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, NRKI, [příjmení] a CRIBIS, přičemž takto nebyly zjištěny žádné závazky či exekuce žalovaného.
7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo dne [datum] přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek [webová adresa]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč, což také prokazatelně učinila, a žalovaný se zavázal splácet úvěr a poplatky uvedené v úvěrové smlouvě pravidelnými měsíčními splátkami. Soud nemá pochybnosti o uzavření smlouvy způsobem prezentovaným žalobkyní včetně jejího podpisu ze strany žalobkyně, nicméně nelze v daném případě přehlédnout, že byť byl žalovanému poskytován spotřebitelský úvěr, bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích shora citovaného ustanovení § 86 tohoto zákona, tj. bylo nezbytné řádně zjistit a posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele. Soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu soudů vyšších stupňů v tomto směru, např. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/2018, ze které vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dlužníka, pokud vyjde pouze z jeho nikterak nedoloženého prohlášení o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na čemž nic nemění ani skutečnost, že dlužník neprochází dostupnými databázemi dlužníků. Odborná péče předpokládá řádné ověření údajů tvrzených dlužníkem, např. doložením potvrzení zaměstnavatele, výpisy z účtu dlužníka apod. Z obsahu spisu není nikterak zřejmé, že by žalobkyně tímto způsobem postupovala a měla před uzavřením smlouvy k dispozici jakékoliv listiny dokládající tvrzení žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu dne [datum], nemohla jí býti ani poskytnuta v tomto směru poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tj. uvedená skutečnost zůstala ze strany žalobkyně nedotvrzena a neprokázána. S ohledem na tuto skutečnost proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč (poníženou o 2 Kč, které byly následně žalovaným žalobkyni uhrazeny), nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky či smluvní pokutu dle smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo k ustanovení § 2991 o.z. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 14 998 Kč s příslušenstvím z této částky (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).
15. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když ve zbývající části požadavek žalobkyně na úhradu příslušenství zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze ve své, byť převážné, části, tj. co do částky 14 998 Kč s příslušenstvím (62,5 %); úspěch žalovaného ve formě zamítnutí žaloby co do částky 8 989 Kč s příslušenstvím poté činí 37,5 %. Žalobkyni proto náleží právo na úhradu 25 % (62,5 % – 37,5 % = 25 %) jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 960 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 1 úkonem právní pomoci po 2 060 Kč (sepis vyjádření ze dne [datum]) a konečně v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 1 náhradou hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení činí 3 560 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobkyně plátcem, poté 4 307,60 Kč. Po následném připočtení uhrazeného soudního poplatku ve výši 960 Kč pak činí celková výše nákladů řízení vynaložených žalobkyní celkem 5 267,60 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná co do 25 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 1 316,90 Kč (25 % z částky 5 267,60 Kč).
17. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. Soud v této souvislosti uvádí, že byť si je vědom žádosti žalovaného, aby v případě stanovení povinnosti k úhradě mu bylo umožněno hradit ve splátkách, žalovaný co do svých tvrzených poměrů soudu ničeho nedoložil. K jednání soudu, kde by mohl být v tomto směru k doložení svých poměrů vyzýván, se pak žalovaný nedostavil. Jeho žádost o splátkový kalendář tak nebylo v možnostech soudu řádně posoudit a soudu nezbylo, než stanovit lhůtu k plnění v obvyklé, tj. zákonné, délce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.