16 C 306/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5, rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

4. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 5. Jméno advokáta C , narozený Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce sídlem Adresa zmocněnce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , zapsaným u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 4. a 5. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 406 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 4. a 5. , Jméno zmocněnce, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19.8.2022 domáhá prostřednictvím zdejšího soudu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , zapsaným u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Žaloba byla žalobkyní podána proti žalovanému 1. , jméno FO, , žalované 2. , jméno FO, , žalované 3. , jméno FO, , žalovanému 4. – neznámým dědicům po , jméno FO, , žalovanému 5. – neznámým dědicům po , jméno FO, a žalovanému 6. – neznámým dědicům po , jméno FO, .

2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že původně žalovaní 1. – 3. zemřeli již před podáním žaloby, a to žalovaný 1. , jméno FO, dne , datum, , žalovaná 2. , jméno FO, dne , datum, a žalovaná 3. , jméno FO, dne , datum, . Soud proto usnesením zdejšího soudu ze dne 16.9.2024, č.j. 16 C 306/2022-259, které nabylo právní moci dne 19.10.2024, řízení ve vztahu žalobkyně a žalovaných 1., 2. a 3. zastavil. Vzhledem k té skutečnosti, že žaloba byla rovněž podána proti neznámým dědicům žalovaných 1. až 3., přičemž tito byli v průběhu řízení ztotožněni, rozhodl soud již uvedeným usnesením ze dne 16.9.2024, č.j. 16 C 306/2022-259, zároveň o pokračování řízení s dědici zůstavitelů žalovaného 1. , jméno FO, , zemřelého dne , datum, , žalované 2. , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , a žalované 3. , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , a to paní , Jméno žalované, , narozenou , Datum narození žalované, , bytem , adresa, , jako žalovanou 4. a panem , jméno FO, , narozeným , Datum narození advokáta C, , bytem , Jméno advokáta D, , adresa, , jako žalovaným 5.

3. Žalovaní 3. a 4. navrhli zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu, když jednak poukázali na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, dále uvedli, že pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není aktuálně ani vhodná doba, neboť je jednáno s vlastníkem stavby (školy) nacházející se na předmětném pozemku, o prodeji pozemku.

4. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na 28.11.2024. Žalobkyně, byť o jednání včas a řádně vyrozuměna prostřednictvím svého právního zástupce, se však k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, a to v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Navrhla-li žalobkyně v rámci žaloby vyhotovení znaleckého posudku za účelem stanovení obvyklé ceny předmětného pozemku, takové dokazování je s ohledem na aktuální stav věci, kdy žalobkyně již není spoluvlastníkem daného pozemku, nehospodárné a zcela nadbytečné, a nebylo proto k němu soudem přistoupeno.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí, k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, , prokazujícího stav evidovaný k datu 16.8.2022, má soud za prokázané, že k tomuto datu byli jakožto spoluvlastníci pozemků parc. č. , hodnota, o výměře 943 m² - ostatní plocha a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 265 m² - zahrada evidováni , jméno FO, – podíl ¼, , jméno FO, – podíl ¼, , jméno FO, – 1/12, , Jméno žalobkyně, . (žalobkyně) – podíl 1/6 a , jméno FO, – podíl ¼. Z výpisu z katastru nemovitostí, k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, , prokazujícího stav evidovaný k datu 13.9.2024, však poté vyplývá, že k tomuto datu byli jakožto spoluvlastníci pozemků parc. č. , hodnota, o výměře 943 m² - ostatní plocha a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 265 m² - zahrada evidováni , Jméno žalované, (žalovaná 4.) – podíl 3/8, , Jméno advokáta C, (žalovaný 5.) – podíl 3/8 a , jméno FO, – podíl ¼. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni 13.9.2024 se poté podává, že p. , jméno FO, nabyl své spoluvlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 6.6.2024 s právními účinky zápisu ke dni 11.6.2024.

7. Podle ustanovení § 980 odst. 2 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

8. Podle ustanovení § 1011 o.z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

9. Podle ustanovení § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

10. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle ustanovení § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

12. Podle ustanovení § 1140 odst.1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle ustanovení § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace účastníků řízení a teprve v případě, že ta je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud nejprve existenci aktivní věcné legitimace žalobkyně, která byla žalovanými sporována.

15. Věcná legitimace účastníků řízení vyplývá z hmotného práva, přičemž jde o stav, kdy fyzická osoba či právnická osoba je subjektem práva (povinnosti), jež je předmětem řízení. V dvoustranném právním poměru, o který jde v této věci, hovoříme o věcné aktivní legitimaci na straně žalobce a věcné pasivní legitimaci na straně žalovaného. Nedostatek věcné aktivní legitimace znamená, že žalobkyně není nositelem hmotněprávního oprávnění, o které v řízení jde. Není-li ten, kdo jinak má způsobilost být účastníkem řízení, osobou podle hmotného práva oprávněnou a není tedy ve věci aktivně legitimován, jsou dány předpoklady pro zamítnutí žaloby (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.2.2015, sp. zn. 22 Cdo 5252/2014, přiléhavý i na projednávanou věc, byť je v rámci této judikatury řešena otázka nedostatku pasivní legitimace). V daném případě se žalobkyně domáhá vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v katastrálním území , adresa, . V době podání žaloby sice žalobkyně prokazatelně aktivní legitimací jakožto spoluvlastník daného pozemku disponovala, v průběhu času však z důvodu prodeje celého svého spoluvlastnického podílu třetí osobě tuto aktivní legitimaci pozbyla, tj. od 11.6.2024 již nadále spoluvlastníkem předmětného pozemku ve smyslu výše citovaných ustanovení občanského zákoníku není. Žalobkyně však přes výzvu soudu neučinila žádný procesní návrh směřující k odstranění nedostatku aktivní legitimace (především postupem dle ustanovení § 107a o.s.ř.), bez reakce z její strany zůstal i dotaz soudu, zda s ohledem na aktuální stav věci na podané žalobě nadále trvá. Soudu proto, a to i s přihlédnutím k ustanovení § 154 odst. 1 o.s.ř., dle kterého je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, nezbylo nic jiného než s ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně žalobu zamítnout.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní byli v řízení zcela procesně úspěšní a přísluší jim proto plná náhrada nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní pomoci po 2 500 Kč (převzetí zastoupení a účast při jednání soudu dne 28.11.2024) s tím, že s přihlédnutím k ustanovení § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky byla náhrada nákladů řízení přiznána za každého ze žalovaných ve výši 4 000 Kč, tj. celkem 8 000 Kč (5 000 Kč – 20% = 4 000 Kč x 2 = 8 000 Kč). Náklady právního zastoupení jsou dále tvořeny v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Výše nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení, tak činí celkem 8 600 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalovaných plátcem poté celkem 10 406 Kč. Soud poté uvádí v souvislosti s přiznaným nárokem na náhradu nákladů řízení ve formě nákladů právního zastoupení následující: Soud si je vědom, že je-li předmětem řízení nemovitost, je v prvé řadě na místě vycházet při stanovení výše nákladů řízení z hodnoty této nemovitosti. Takový postup je však možný pouze v případě, bylo-li vedeno dokazování i k hodnotě dané nemovitosti, potažmo byla-li taková hodnota v řízení prokázána. V projednávané věci však soud takové dokazování neprováděl, neboť se primárně zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podané žalobě. Vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že tato žalobkyně pozbyla své aktivní legitimace k podání žaloby, zjišťováním hodnoty předmětných pozemků se soud již dále neměl důvod zabývat. Cenu daných pozemků nelze dle soudu řádně prokázat ani ze založených cenových map, resp. žalovanými provedených výpočtů dle těchto cenových map, neboť dané cenové mapy vycházejí z cen stavebních pozemků, přičemž předmětné pozemky jsou svým charakterem ostatní plochou a zahradou. Soud proto postupoval při stanovení výše odměny právního zástupce žalovaných za použití ustanovení § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to s tím, že v daném případě nelze zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, resp. ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Soud poukazuje i na judikaturu v tomto směru, kdy „Hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi tehdy, jestliže např. z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovitosti a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015, publikované v časopise Soudní rozhledy 4/2016, str. 118, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015).

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.