16 C 307/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 894 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 894 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 947 Kč od 4.2.2019 do 3.3.2019 a z částky 15 894 Kč od 4.3.2019 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 234 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16.7.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 894 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spolupráci při poskytování přepravních služeb (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobkyně umožnila žalovanému užívání obchodního označení a know-how žalobkyně a zavázala se vyvíjet činnost směřující k možnosti uzavření smluv o přepravě mezi žalovaným a 3. osobami (společně dále jen„ Služby“). Žalovaný se za Služby zavázal podle čl. 6 Smlouvy platit žalobkyni částku ve výši 6 568 Kč bez DPH, tj. 7 947 Kč měsíčně včetně DPH (dále jen„ Cena za služby“), a to vždy do 3. dne příslušného kalendářního měsíce dle čl. 6 Smlouvy. Do dnešního dne nedošlo k uhrazení [jméno] za služby za měsíc únor 2019, ani [jméno] za služby za měsíc březen 2019, a to ani zčásti. Dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši 15 894 Kč tak zůstává ke dni podání této žaloby nezaplacen. Žalobkyně dne 3.5.2019 zaslala žalovanému výzvu k plnění (dále jen„ Předžalobní výzva“). Žalovaný se v reakci na Předžalobní výzvu telefonicky obrátil na právního zástupce žalobkyně s tím, že existenci dluhu odmítá, neboť byla uzavřena dohoda o přerušení účinnosti Smlouvy. Žalobkyně takovou dohodu se žalovaným skutečně uzavřela, a to sice tak, že na žádost žalovaného ze dne 5.2.2019 reagoval pověřený zaměstnanec žalobkyně souhlasně, avšak s tím, že Smlouva bude přerušena od 1.4.2019; mezi žalobcem a žalovaným označováno v e-mailové komunikaci jako„ přerušení dispečinku“.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyni e-mailem ze dne 5.2.2020 informoval o zhoršení svého zdravotního stavu, který mu neumožňoval řízení vozidla v souladu se zásadami bezpečnosti, žalobkyně však reagovala až zasláním upomínky o údajném dluhu za měsíce únor a březen. Žalovaný považuje žalobu za neoprávněnou, neboť učinil veškeré kroky k tomu, aby smlouva o spolupráci při poskytování přepravních služeb byla na jeho žádost přerušena.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení. Navrhoval-li žalovaný doplnit dokazování výslechem své přítelkyně za účelem prokázání svého tvrzení, že žalobkyně již jednou vyšla žalovanému vstříc a smlouvu přerušila, tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl, neboť ve vztahu k projednávané věci je takové dokazování zcela nadbytečné a nehospodárné.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně jako„ Společnost“ a žalovaný jako„ Provozovatel“ uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování přepravních služeb („ Smlouva“) s tím, že žalovaný je na základě této smlouvy oprávněn užívat obchodní značení, ochrannou známku a know-how žalobkyně související s [anonymizováno] a žalobkyně je povinna toto žalovanému umožnit a vyvíjet činnost směřující k možnosti uzavření smluv o přepravě mezi žalovaným jako Provozovatelem a třetími osobami („ cestující“); žalovaný se zavázal uhradit za to žalobkyni odměnu ve výši 6 568 Kč bez DPH s tím, že k této odměně bude připočtena DPH dle obecně závazných právních předpisů, a to se splatností vždy do třetího dne příslušného měsíce na bankovní účet žalobkyně (články 2.1, 6.1 a 6.2 Smlouvy). Strany se dále dohodly, že žalovaný je povinen platit sjednanou odměnu i v případě, že služby žalobkyně poskytované na základě této Smlouvy dobrovolně (zejména nepřihlášením k Dispečinku) nevyužívá, to vše s tím, že výše odměny je určena i s přihlédnutím k nákladům spojeným s provozem Dispečinku, obsahuje odměnu za užívání ochranných známek žalobkyně či licenční poplatek za užívání Řidičské aplikace rozložené v čase na celou dobu trvání Smlouvy a další náklady, které žalobkyně vynakládá bez ohledu na jednání Provozovatele (článek 6.6 Smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (článek 7.1 Smlouvy) a možnost ukončení smluvního vztahu byla účastníky upravena v článcích 7.2 a 7.3 Smlouvy. Možnost přerušení smluvního vztahu ze Smlouvy nikterak nevyplývá. V článku 12.8 Smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný jako Provozovatel na sebe přebírá nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 Občanského zákoníku, dále s tím, že smluvní strany si výslovně sjednávají, že ustanovení § 1764 až § 1766 Občanského zákoníku se v této souvislosti nepoužije. Podle článku 12.11 Smlouvy si smluvní strany výslovně sjednaly, že tuto Smlouvu lze měnit pouze formou písemných, vzestupně číslovaných dodatků, podepsaných oběma Stranami (s výhradou ve Smlouvě uvedených okolností, za kterých je žalobkyně oprávněna provést jednostrannou změnu Smlouvy). Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o poskytování přepravních služeb ze dne 14.9.2018. Mezi účastníky není sporu o tom, že Smlouva nebyla ani jedním z účastníků ukončena, přičemž žalovaný neuhradil sjednanou odměnu za měsíce únor 2019 a březen 2019. Z e-mailové korespondence účastníků má soud za prokázané, že žalovaný zaslal dne 5.2.2019 v 11:42 hodin žalobkyni e-mailovou zprávu s tím, že žádá o přerušení dispečinku od 1.2.2019 ze zdravotních důvodů, přičemž [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalující společnosti ještě téhož dne v 14:03 hodin žalovanému odpověděla rovněž e-mailem, že potvrzuje přijetí žádosti dne 5.2.2019 a dle práv a podmínek, které jsou uvedeny ve smluvní dokumentaci, bude žalovanému platba dispečinku přerušena od 1.4.2019. Z výzvy k zaplacení dlužné odměny ze dne 25.3.2019 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě odměny za období od 1.2.2019 do 28.2.2019 v částce 7 947 Kč, splatné dne 3.2.2019, a za období od 1.3.2019 do 31.3.2019 v částce 7 947 Kč, splatné dne 3.3.2019. Předžalobní výzvou ze dne 3.5.2019 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné odměny v celkové výši 15 894 Kč jakožto dosud neuhrazené odměny dle Smlouvy za období od 1.2.2019 do 28.2.2019 (částka 7 947 Kč, splatná dne 3.2.2019) a od 1.3.2019 do 31.3.2019 (částka 7 947 Kč, splatná dne 3.3.2019) a dále i smluvní pokuty v celkové výši 27 576,10 Kč; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Předžalobní výzvou k úhradě pohledávek ze dne 3.5.2019 ve spojení s dodejkou z téhož dne. E-mailovou zprávou ze dne 17.5.2019 má soud za prokázané, že k předžalobní výzvě žalovaný k úhradě pohledávek žalovaný sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že tvrzení žalobkyně se nezakládá na pravdě, když žalobkyně si byla vědoma zdravotního stavu žalovaného, jelikož žalovaný již jednou smlouvu přerušil. Žalobkyně následně sdělila prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dopisem ze dne 17.5.2019 nazvaným„ Odpověď k námitce o přerušení smlouvy, opakovaná předžalobní výzva“, že dohoda o přerušení Smlouvy byla uzavřena s účinností od 1.4.2019, nárok žalobkyně na úhradu odměny dle článku 6 Smlouvy za období únor a březen 2019 je tak oprávněný, stejně jako nárok na úhradu smluvní pokuty dle článku 9.1 písm. a) Smlouvy; zároveň pak žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dluhu; uvedené skutečnosti má soud za prokázané listinou„ Odpověď k námitce o přerušení smlouvy, opakovaná předžalobní výzva“ ze dne 17.5.2019 ve spojení s dodejkou ze dne 20.5.2019. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný žalobkyni na úhradu sjednané odměny dle Smlouvy za měsíce únor 2019 a březen 2019 dosud ničeho neuhradil. Poukazoval-li žalovaný na svůj nepříznivý zdravotní stav, v této souvislosti do spisu založil propouštěcí zprávu z [anonymizováno] [část obce] dokládající jeho hospitalizaci v období od 14.6.2017 do 28.6.2017 Zdravotní stav předcházející spornému období a e-mailové žádosti žalovaného ze dne 5.2.2019 (viz shora) žalovaný nijak nedokládal, soud však v tomto směru žalovaného nevyzýval k doložení jeho tvrzení v tomto směru (a nepřistoupil ani k poučovací povinnosti dle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)), neboť byť soud nikterak zdravotní stav žalovaného nebagatelizuje, námitky tohoto rázu nicméně nejsou v projednávané věci relevantní (k tomu viz dále).

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána žalobkyní důvodně.

7. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle ust. § 1759 o.z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

9. Podle ust. § 1764 o.z. změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

10. Podle ust. § 1765 odst. 1 o.z. dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Pole odst. 2 označeného ustanovení právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.

11. Podle ust. § 1789 o.z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

12. Podle ust. § 1901 o.z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

13. Podle ust. § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena v souladu s ust. § 1746 odst. 2 o.z. smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému užívat obchodní značení, ochrannou známku a know-how žalobkyně související s [anonymizováno] a dále vyvíjet činnost směřující k možnosti uzavření smluv o přepravě mezi žalovaným, provozujícím vůz taxi služby, a třetími osobami – cestujícími, a žalovaný se zavázal uhradit za to žalobkyni odměnu ve výši 7 947 Kč měsíčně (6 568 Kč + DPH). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností jejího ukončení písemnou dohodou stran, výpovědí či odstoupením, a to za podmínek uvedených v článku 7. Smlouvy. Žalobkyně od počátku uzavření Smlouvy plnila svůj smluvní závazek a činila tak i v období měsíců únor 2019 a březen 2019 (tato skutečnost nebyla nijak sporována). Žalovaný však žalobkyni za uvedené měsíce na smluvené odměně ničeho neuhradil, a to přestože byla žalobkyní k úhradě opakovaně vyzván. Soud žalobě proto v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, když přihlédl k té skutečnosti, že splatnost odměny za měsíc únor 2019 nastala v souladu s článkem 6.2 Smlouvy dne 3.2.2019 a splatnost odměny za měsíc březen dne 3.3.2019, a žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou dne 4.2.2019 (odměna za únor 2019), resp. 4.3.2019 (odměna za březen 2019). O povinnosti žalovaného hradit příslušenství zažalované částky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. K námitce žalovaného, dle kterého je žaloba nedůvodná s ohledem na jeho e-mailovou žádost ze dne 5.2.2019 o přerušení dispečinku od 1.2.2019 ze zdravotních důvodů, soud uvádí: Jak vyplývá z uzavřené Smlouvy, účastníci si sjednali možnost jejího ukončení způsoby stanovenými ve Smlouvě, nikoli však možnost jejího„ přerušení“. Požádal-li žalovaný o takový postup, bylo na vůli žalobkyně, jaký postoj k takové žádosti zaujme (a bylo případně poté na žalovaném, zda bude nadále chtít setrvat ve smluvním vztahu s žalobkyní, příp. přistoupí-li k v úkonu směřujícímu k ukončení Smlouvy z jeho strany). V řízení bylo prokázáno, že k žádosti žalovaného ze dne 5.2.2019 ještě téhož dne žalobkyně sdělila prostřednictvím své zaměstnankyně žalovanému, že platba dispečinku bude přerušena od 1.4.2019. Za měsíce únor 2019 a březen 2019 byl tak žalovaný nadále povinen poskytnout žalobkyni sjednanou odměnu. Pokud žalovaný poukazoval na svůj nepříznivý zdravotní stav, tento doložil pouze k červnu 2017, a to propouštěcí zprávou z nemocnice [část obce] Zdravotní stav žalovaného v únoru 2019 tak zůstal neprokázán, nicméně s ohledem na ust. § 1764 a § 1765 odst. 2 o.z. s přihlédnutím k článku 6.6 a 12.8 Smlouvy soud neshledal potřebu v tomto směru provádět dokazování, neboť za situace, kdy žalovaný na sebe výslovně přebral nebezpečí změny okolností, jeho momentální nepříznivý zdravotní stav ničeho nemění na jeho povinnosti splnit dluh. Pro úplnost soud v této souvislosti doplňuje, že žalovaný přistoupil k uzavření Smlouvy dne 14.9.2018 již s vědomím svých předchozích zdravotních obtíží z předchozího roku, a to i co do sjednaného převzetí nebezpečí změny okolností (viz výše uvedené články Smlouvy); i z tohoto pohledu je pak poukaz žalovaného na jeho aktuálně nepříznivý zdravotní stav v únoru 2019 bezpředmětný. Na místě a ve vztahu k projednávané věci není ani námitka žalovaného, že již jednou v minulosti mu žalobkyně vyšla vstříc a nepožadovala úhradu sjednané odměny s ohledem na zdravotní problémy žalovaného. Pokud žalobkyně v některém z předchozích období trvání smluvního vztahu účastníků učinila takový krok, nijak ji to nezavazuje pro případ budoucích obdobných situací, které je třeba posoudit vždy samostatně. Nezbývá než zopakovat, že v daném případě žalobkyně souhlasila s tím, že nebude požadovat odměnu sjednanou ve Smlouvě od 1.4.2019, nikoli již pro období předchozích dvou měsíců.

18. Žalobě proto bylo jako důvodně podané v plném rozsahu vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na uhrazení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny 4 úkony právní pomoci po 1 740 Kč dle ust. § 7 bod 5. a ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ vyhláška“), (sepis předžalobní výzvy ze dne 3.5.2019 – ½ úkonu právní pomoci, sepis odpovědi k námitce o přerušení smlouvy a opakované předžalobní výzvy ze dne 17.5.2019 – ½ úkonu právní pomoci, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 22.12.2020; sepis předžalobní výzvy ze dne 3.5.2019 a odpovědi k námitce o přerušení smlouvy a opakované předžalobní výzvy ze dne 17.5.2019 byly posouzeny jako úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, neboť se svým obsahem jedná o jednoduché výzvy, neobsahující základní skutkový a právní rozbor tak, jak má na mysli ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) a dále 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 10 234 Kč, náklady řízení po připočtení uhrazeného soudního poplatku poté celkem 11 234 Kč.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.