16 C 310/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 78 700 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 78 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 700 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 535 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 78 700 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou [anonymizováno] [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] protokolu o odtahu [číslo] Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí částka za odtah 1 900 Kč a žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému částku 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den. Celková dlužná částka je tedy 78 700 Kč. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil za provedený odtah ničeho.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou [územní celek], která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně). Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, na odstavné parkoviště provozované žalobkyní (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum] a kartou vozidla [anonymizováno]). Žalovaný, ač k tomu byl žalobkyní vyzýván, si své vozidlo z odstavného parkoviště provozovaného žalobkyní nevyzvedl. Za odtah a parkovné uvedeného vozidla na odstavném parkovišti žalobkyně v období od [datum] do dne podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 78 700 Kč, a to na základě nařízení [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč za den a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč za den (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinným ke dni 1. 4. 2013). Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a to ani na základě zaslané výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 11. 3. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 11. 3. 2021 ve spojení s doručenkou).

5. Podle ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je zastupitelstvu hlavního města Praze vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách.

6. Podle ust. § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (dále jen„ zák. č. 361/2000 Sb.“), o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny [územní celek] a v souladu s ust. § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. provedla odtah shora specifikovaného osobního motorového vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, na jí provozované odstavné parkoviště. Jak je zřejmé z ust. § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním předmětného vozidla z vyhrazeného parkoviště, tj. náklady na odtah vozidla a případně na parkovné po dobu parkování vozidla na odstavném parkovišti ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je povinen hradit provozovatel vozidla. Provozovatelem silničního vozidla se přitom rozumí osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba (ust. § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla dosud neuhradil žalobkyni cenu za služby parkovišť určených ke střežení vozidel (parkovné) v celkové výši 78 700 Kč, ačkoliv k tomu byl vyzván. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 3 935 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náklady řízení činí celkem 4 535 Kč.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.