16 C 32/2024
č. j. 16 C 32/2024-345
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 924 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 924 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 924 000 Kč od 11. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 259 261,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.1.2024 domáhá po žalované zaplacení částky 924 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně, na základě ústní dohody se žalovanou, poskytla žalované do dočasného užívání (nájmu) v období od 1.1.2021 do 31.12.2021 objekt , adresa, , který má žalobkyně ve svém výlučném vlastnictví. Žalobkyně následně dne 8. 4.2022 za tento pronájem vystavila žalované fakturu č. , IBAN, se splatností dne 8.7.2022. Dlužná částka vyplývající z uvedené faktury č. , IBAN, byla částečně ponížena v důsledku zápočtu pohledávky žalobkyně na pohledávku žalované vyplývající z faktury č. , IBAN, o částku 36 000 Kč, představující přeplatek žalované na zálohu za pronájem předmětných prostor pro předchozí období, když v ostatním zůstává pohledávka i přes opakované výzvy žalobkyně vyplývající z faktury č. , Anonymizováno, nadále ze strany žalované neuhrazena.
2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém jejím rozsahu s tím, že žalobkyně neprokázala výši sjednaného nájemného, případně ani to, zda uvedené osoby byly skutečně ubytovány na základě smlouvy uzavřené se žalovanou a nikoliv jiným subjektem. Dle žalované rovněž existují pochybnosti ohledně aktivní legitimace žalobkyně v této věci, tj. že nájemní smlouva nebyla na období 2021 uzavřena s vlastníkem nemovitosti. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení s tím, že žalobkyně nepostupovala jako řádný hospodář a neuplatnila své nároky pravidelně, kdy lhůta k promlčení jednotlivých částek nájemného (pokud by žalovaná přistoupila k tomu, že se mělo údajně jednat o 140 Kč/den) počíná den následující ode dne jejich vzniku; existují tak pochybnosti ohledně toho, že některé nároky jsou již promlčené. Žalovaná poukázala i na možnost, že nemovitost užívaly i třetí osoby, které jsou v evidencích ubyportu nikterak nesouvisejících se žalovanou.
3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.), dále výslechy svědků (ustanovení § 126 o.s.ř.). Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.
4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem stavby č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , a č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, . Nesporná je ta skutečnost, že žalovaná je společností dodávající agenturní zaměstnance (zcela převážně státní občany Ukrajiny) pro různé pracovní projekty na území České republiky. Jak vyplynulo z výpovědi svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, , kteří po určitou dobu pracovali pro žalovanou a dále i spřízněnou společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jakožto koordinátoři, obě společnosti zajišťovaly pro své agenturní zaměstnance rovněž ubytování v místě daného projektu, dále s tím, že v souvislosti s projekty v daném místě – především pro společnost , právnická osoba, – byli agenturní zaměstnanci v průběhu (nejen) roku 2021 ubytováni na základě dohody se žalobkyní právě v uvedené nemovitosti č.p. , Anonymizováno, . Skutečnost, že žalovaná zajišťovala ubytování svých zaměstnanců v průběhu let 2020 až 2022 v předmětné nemovitosti a zejména pak ve sporném roce 2021, je rovněž zřejmá i ze založených dokladů (potvrzení) o zajištění jednotlivých agenturních zaměstnanců – cizinců, whatsappové komunikace vedené , Anonymizováno, , e-mailové komunikace ze dne 20.4.2021, 21.4.2021, 23.6.2021, 15.6.2021, 12.5.2021, 27.4.2021, 14.5.2021, 21.5.2021, 3.5.2021, 29.4.2021, 27.4.2021, 26.7.2021, 10.6.2021 a 2.6.2021 (e-mailová komunikace týkající se zasílání podkladů o ubytovaných osobách), zprávy , právnická osoba, ze dne 4.10.2024 včetně zaslaných seznamů (konkretizace osob, doby zaměstnání a adresy pobytu), zprávy společnosti , právnická osoba, ze dne 11.10.2024 včetně zaslaných příloh (seznam osob, Smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1.11.2021, Objednávka ze dne 29.10.2021, dohody o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 1.11.2021 a 18.11.2021 a cenová nabídka), zprávy společnosti , právnická osoba, ze dne 15.10.2024 včetně zaslaných příloh (seznam osob, Rámcová smlouva o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 14.4.2020), doplňující zprávy společnosti , právnická osoba, ze dne 30.10.2024 včetně zaslaných příloh (Dohody o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 16.12.2020 a 22.10.2021) a konečně i ubyporty – doručenkami elektronického oznámení ubytování cizinců ubytovatelem (č.l. 277-314 spisu). Konečně je třeba poukázat na logický závěr ohledně ubytování agenturních zaměstnanců žalované v předmětném objektu v roce 2021 vyplývající z té skutečnosti, že mezi účastníky není sporováno, že takto byli tito zaměstnanci v daném objektu ubytováni na základě dohody se žalovanou i v roce předcházejícím (2020) a následně i v roce následujícím (2022), kdy za tato období úhrada žalovanou za toto zajištěné ubytování, odvíjející se od počtu osob, nocí a délky pobytu, poskytnuta byla (dále prokázáno výpisy z účtu žalobkyně za období měsíce prosince 2020, za období od 14.9.2020 do 25.9.2020, za období od 14.10.2020 do 3.11.2020 a za období od 31.10.2022 do 9.11.2020, ve spojení se zálohovými fakturami č. , hodnota, ze dne 17.9.2020 a č. , hodnota, ze dne 4.11.2020 a fakturami č. , IBAN, ze dne 31.10.2020, č. , IBAN, ze dne 30.10.2020, č. , IBAN, ze dne 30.9.2022). Námitka žalované, že není prokázáno, že by tomu tak (ne)mělo býti i v roce 2021, tak dle soudu jeví známky účelovosti. Pokud se týká stavby č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , tato byla na základě Nájemní smlouvy ze dne 30.3.2018 pronajata žalobkyní jako pronajímatelem společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a to počínaje dnem 1.4.2018 na dobu neurčitou; uvedená skutečnost byla prokázána Nájemní smlouvou ze dne 30.3.2018, dále s tím, že z úřední činnosti je soudu známo, že své nároky související s ubytováním agenturních zaměstnanců žalované v objektu č.p. , Anonymizováno, uplatnila v období od 1.1.2021 do 31.12.2021 uplatnila společnost , právnická osoba, , proti žalované u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, .
6. Žalobkyně vystavila žalované v souvislosti s ubytováním agenturních zaměstnanců žalované v objektu , adresa, , za období od 1.1. – 31.12.2021 fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 8.4.2022, se splatností dne 8.7.2022, znějící na částku 960 000 Kč. Tato faktura byla žalované řádně doručena, což má soud za prokázané výpovědí svědka , adresa, v spojení s e-mailovou komunikací ze dne 30.6.2022, 1.7.2022 (ve spojení se zaslaným přehledem ubytovaných osob za období roku 2021, ze kterého vyplývala výše fakturované částky, a to s přihlédnutím k počtu osob, nocí a délky pobytu, dále po zohlednění sazeb 140 Kč/den v případě dlouhodobých pobytů, 250 Kč/den v případě krátkodobých pobytů, tj. 7 a méně dnů), 4.7.2022, 17.7.2022, 24.7.2022 a 27.7.2022. Z označené e-mailové komunikace ve spojení s výpovědí svědka , adresa, je rovněž zřejmé, že daná fakturace byla předmětem jednání mezi účastníky počátkem srpna 2022, přičemž, jak dále vyplývá z výpovědi svědka , jméno FO, , při tomto jednání žalovaná nikterak danou fakturaci či výši požadované částky, potažmo titul, na základě kterého žalobkyně danou částku požadovala, nesporovala, byť měla k dispozici i celkový přehled, ze kterého žalobkyně při výpočtu fakturované částky vycházela (v řízení bylo prokázáno při jednání soudu dne 26.6.2025, že tento přehled byl zaslán prostřednictvím e-mailové zprávy ze dne 1.7.2022), tj. proti vyfakturované částce ničeho konkrétního nenamítala, odmítla však tuto uhradit v plné výši s tím, že je to pro ni výhodnější „neplatit a poslat žalovanou společnost do konkurzu“. Soud neměl důvod svědku , Anonymizováno, , vypovídajícímu po poskytnutém poučení dle ustanovení § 126 o.s.ř. a § 346 tr. zákoníku, nevěřit, přičemž i ve světle tohoto prohlášení žalované pak soud vnímá vznášené námitky žalované jako ryze účelové.
7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a uvedené důkazy má tak soud za prokázané, že mezi účastníky byla evidentní ústní domluva o ubytovávání zaměstnanců žalované v předmětném objektu , adresa, , jehož vlastníkem je a byla i v předmětném období žalobkyně, dále s tím, že tato domluva se týkala i celého roku 2021. Z e-mailové komunikace zmíněné v odst. 6 rozsudku, konkrétně pak e-mailové zprávy ze dne 1.7.2022, je poté zřejmé, že daná ústní dohoda měla být následně podložena i písemnou smlouvou, k čemuž však již z důvodu sporů účastníků nedošlo. Soud má dále za prokázané ubyporty – doručenkami elektronického oznámení ubytování cizinců ubytovatelem (č.l. 277-314 spisu) ve spojení se zprávou , právnická osoba, ze dne 4.10.2024 včetně zaslaných seznamů (konkretizace osob, doby zaměstnání a adresy pobytu), zprávou společnosti , právnická osoba, ze dne 11.10.2024 včetně zaslaných příloh (seznam osob, Smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1.11.2021, Objednávka ze dne 29.10.2021, dohody o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 1.11.2021 a 18.11.2021 a cenová nabídka), zprávou společnosti , právnická osoba, ze dne 15.10.2024 včetně zaslaných příloh (seznam osob, Rámcová smlouva o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 14.4.2020) a doplňující zprávou společnosti , právnická osoba, ze dne 30.10.2024 včetně zaslaných příloh (Dohody o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce k uživateli ze dne 16.12.2020 a 22.10.2021) ubytování konkrétních osob v uvedeném ubytovacím zařízení , adresa, , a po konkrétní dobu tak, jak byl daný přehled soudu předložen žalobkyní (č.l. 34 spisu), a to s tím, že takto vznikl s ohledem na sjednané sazby žalobkyni nárok na zaplacení částky 960 190 Kč. Z výpovědi svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, ve spojení s whatsappovou komunikací vedenou , Anonymizováno, a e-mailovou komunikací ze dne 20.4.2021, 21.4.2021, 23.6.2021, 15.6.2021, 12.5.2021, 27.4.2021, 14.5.2021, 21.5.2021, 3.5.2021, 29.4.2021, 27.4.2021, 26.7.2021, 10.6.2021 a 2.6.2021 (e-mailová komunikace týkající se zasílání podkladů o ubytovaných osobách) má soud dále za prokázané, že daný seznam byl vytvářen postupem času na základě zavedené praxe – odsouhlasování podkladů v tomto směru oběma účastníky na základě vedené evidence. Jak bylo rovněž uvedeno výše, z výpovědi svědka , adresa, je zřejmé, že žalovaná provedenou fakturaci znějící na částku 960 000 Kč nijak nesporovala a v tomto směru, tj. že by tato fakturace neodpovídala skutečnému stavu, nevznášela žádné námitky, přičemž tak počala činit až v souvislosti s tímto řízením. Soud má dále za prokázané s ohledem na předchozí praxi účastníků sjednání denních sazeb ve výši 140 Kč/den v případě dlouhodobých pobytů, 250 Kč/den v případě krátkodobých pobytů, tj. 7 a méně dnů, když takto bylo fakturováno již v období roku 2020, za které bylo žalovanou žalobkyni řádně uhrazeno (prokázáno výpisy z účtu žalobkyně za období měsíce prosince 2020, za období od 14.9.2020 do 25.9.2020 a za období od 14.10.2020 do 3.11.2020, ve spojení se zálohovými fakturami č. , hodnota, ze dne 17.9.2020 a č. , hodnota, ze dne 4.11.2020 a fakturami č. , IBAN, ze dne 31.10.2020 a č. , IBAN, ze dne 30.10.2020); dále opět s přihlédnutím k reakci zmíněné svědkem , jméno FO, na provedenou fakturaci při osobní schůzce, kdy je zřejmé, že žádné námitky ani v tomto směru žalovanou vznášeny nebyly (a žalovaná tak činí až v souvislosti s tímto řízením). V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky bylo sjednáno cokoli ohledně četnosti a doby fakturace, naopak lze z předchozí i následné obchodní praxe vysledovat poněkud chaotickou fakturaci bez jakýchkoli pravidel, kdy někdy je fakturováno za období jednoho měsíce (faktura č. , hodnota, ze dne 17.9.2020), jindy zálohově (zálohová faktura č. , hodnota, ze dne 4.11.2020), jindy za delší časové období s delší dobou splatnosti (kromě předmětné faktury dále faktura č. , IBAN, ze dne 30.9.2022 za období 1-8/2022, se splatností dne 15.11.2022, znějící na částku 249 900 Kč). Je tak možné dovodit, že mezi účastníky nebylo v tomto směru žádné konkrétní ujednání, postupovalo se dle vzájemné dohody vždy za určité období, a to evidentně i co se týká stanovení lhůty splatnosti.
8. Z Knihy pohledávek ke dni 22.12.2023 má soud za prokázané, že ke dni 22.12.2023 žalobkyně evidovala vedle dosud neuhrazené faktury č. , IBAN, ze dne 8.4.2022, znějící na částku 960 000 Kč, rovněž pohledávku žalované znějící na částku 36 000 Kč; aktuální výše pohledávky žalobkyně tak činí 924 000 Kč. Z Předžalobní výzvy ze dne 5.12.2023 ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne 7.12.2023 následně vyplývá, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení částky 924 000 Kč s příslušenstvím, nesporná je nicméně ta skutečnost, že žalovaná žalobkyni doposavad ničeho neuhradila.
9. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v celém svém rozsahu důvodně.
11. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
12. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o.z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.
13. Podle ustanovení § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
14. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
15. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle ustanovení § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
17. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta prvá o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
18. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
19. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel uzavřela v souladu s ustanoveními § 2201 a násl. o.z. se žalovanou jako nájemcem ústní smlouvu o pronájmu nemovitosti, potažmo její části dle potřeb žalované, a to v budově č.p. , adresa, , jejímž vlastníkem je žalobkyně. Na základě této dohody žalovaná ubytovávala v průběhu let 2020 až 2022 osoby jí zajištěné pro jednotlivé pracovní projekty v , adresa, a okolí (smluvní partnery žalované) v dané budově, přičemž v této souvislosti se zavázala za ubytování těchto agenturních zaměstnanců hradit sjednané sazby (nájemné – ustanovení § 2217 odst. 1 o.z) odvíjející se od počtu takto ubytovaných osob a délky jejich pobytu (140 Kč/den v případě dlouhodobých pobytů, 250 Kč/den v případě krátkodobých pobytů, tj. 7 a méně dnů). Za ubytování agenturních pracovníků v letech 2020 a 2022 bylo žalovanou žalobkyni řádně uhrazeno dle provedené fakturace, za období roku 2021 tak však žalovaná neučinila a žalobkyni ničeho doposavad neuhradila. V této souvislosti soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno po bližším rozklíčování a doložení (zejména ubyporty, ale i dalšími listinnými důkazy – odst. 7 rozsudku), o jaké konkrétní takto ubytované osoby se v daném případě jednalo a po jak dlouhou dobu byli tito agenturní zaměstnanci žalované v pronajatých prostorách ubytováni. Soud proto žalobě jakožto zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 924 000 Kč zaplatit (výrok I. rozsudku).
21. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení bylo soudem rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
22. K námitkám žalované soud uvádí: V obecné rovině soud poukazuje na tu skutečnost, že námitky žalované vyznívají účelově za situace, kdy žalovaná počala v souvislosti s podanou žalobou sporovati veškeré podstatné skutečnosti (uzavření smlouvy, její obsah, aktivní legitimaci žalobkyně atd.), aniž by tak činila kdykoli dříve; tím spíše ve světle dřívějšího vyjádření jednatele žalované, který při osobní schůzce nikterak danou fakturaci či výši požadované částky, potažmo titul, na základě kterého žalobkyně danou částku požadovala, nesporoval, nicméně odmítl hradit vystavenou fakturu v plné výši s tím, že je to pro žalovanou výhodnější „neplatit a poslat žalovanou společnost do konkurzu“ (viz odst. 6 rozsudku). Soud má dále za to, že těmto námitkám nelze přisvědčit ani s ohledem na výsledky dokazování, kdy má soud z důvodů blíže vypočtených zejména v odst. 5 a 7 za řádně prokázané uzavření smlouvy mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem (aktivní legitimace žalobkyně je tak bezpochyby dána), dále rovněž tu skutečnost, že vznesené finanční nároky se týkají výlučně osob – agenturních pracovníků, jejichž ubytování bylo takto zajištěno ve prospěch žalované. Soud nevylučuje, že v předmětné nemovitosti mohly být ubytovány i třetí osoby, ničeho však nesvědčí o tom, že tyto třetí osoby by měly být zahrnovány do daného přehledu, zpracovaného na základě oběma stranami odsouhlasené evidence. Žalovaná ostatně takový přehled má k dispozici minimálně od 1.7.2022, konkrétní námitky v tomto směru však nikdy nevznesla (konkrétní poukaz na takovou třetí osobu či osoby).
23. Soud má konečně za nepřípadnou i námitku promlčení vznesenou žalovanou. Z předchozí i následné obchodní praxe je zřejmá poněkud chaotická fakturace, kdy někdy bylo fakturováno zálohově, většinou pak za delší časové období. Soud má dále za nesporné, že mezi účastníky nebylo v tomto směru žádné konkrétní ujednání, postupovalo se dle vzájemné dohody vždy za určité období, a to evidentně i co se týká stanovení lhůty splatnosti (tato byla stanovována v různé časové délce). Pokud soud vycházel z vystavené faktury č. , IBAN, splatné dne 8.7.2022, přičemž žaloba byla podána dne 23.1.2024, s ohledem na 3 letou promlčecí lhůtu (ustanovení § 629 odst. 1 o.z.) zažalovaný nárok promlčen není, a to ani z části. Nicméně nelze dále přehlédnout, že fakturováno bylo, alespoň zpočátku, minimálně za období 1 měsíce, kdy k této fakturaci bylo přistupováno po vzájemném odsouhlasení provedené evidence osob za toto časové období. S přihlédnutím k ustanovení § 619 odst. 2 o.z. tak žalobkyně mohla vznést požadavek na zaplacení za ubytované osoby za měsíc leden 2021 nejprve 1.2.2021; rovněž z tohoto pohledu se tedy s přihlédnutím k datu podání žaloby 23.1.2024 a 3 leté promlčení lhůtě nemůže jednat o nárok promlčený, neboť tento byl uplatněn ještě v běhu 3 leté promlčecí lhůty (do 1.2.2024).
24. Ze všech výše uvedených důvodů bylo proto soudem žalobě jako zcela po právu podané v celém jejím rozsahu vyhověno.
25. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 36 960 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 15 úkony právní pomoci po 12 020 Kč (převzetí zastoupení; sepis předžalobní výzvy ze dne 6.12.2023; sepis žaloby; sepis vyjádření ze dne 23.5.2024; účast při jednání soudu dne 23.5.2024; účast při jednání soudu dne 30.7.2024; sepis vyjádření ze dne 17.9.2024; účast při jednání soudu dne 24.10.2024 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 27.1.2025; účast při jednání soudu dne 4.2.2025; účast při jednání soudu dne 17.3.2025; sepis vyjádření ze dne 24.3.2025 – ½ úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 17.4.2025; sepis vyjádření ze dne 3.6.2025 – ½ úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 26.6.2025; požadovala-li žalobkyně přiznání odměny dále za právní úkon v podobě vyjádření ze dne 14.10.2024, v tomto směru jí nebylo soudem vyhověno s ohledem na princip hospodárnosti, když se v případě daného podání jednalo toliko o doplnění důkazního návrhu, který mohl být zahrnut nepochybně i v rámci vyjádření ze dne 17.9.2024), dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31.12.2024, 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, a v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025, 7 náhradami hotových výdajů po 450 Kč, tj. celkem náklady právního zastoupení v částce 183 720 Kč; po navýšení o 21 % DPH, jejímž plátcem je právní zástupce žalobkyně, se tak jedná o částku ve výši 222 301,20 Kč. Žalobkyni tak celkem náleží náhrada nákladů řízení v konečné výši 259 261,20 Kč (36 960 Kč + 222 301,20 Kč = 259 261,20 Kč).
26. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.