16 C 321/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 6 035 000 Kč s příslušenstvím a vzájemný návrh žalovaného na zaplacení 10 537 349 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 035 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 035 000 Kč od 8.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se žaloba zamítá.

III. Vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky ve výši 10 537 349 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 565 000 Kč od 4.7.2020 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 1 972 349 Kč od 27.7.2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 564 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, .

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 301 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

VI. Žalovanému se vrací složená záloha ve výši 61 Kč, a to po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22.7.2020 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném nejprve pouze zaplacení částky 2 615 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli v průběhu roku 2018 dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě žalovaný poskytl žalobkyni bezúročné peněžité zápůjčky, a to za účelem financování nákladů spojených s přípravou realizace projektu výstavby nového papírenského závodu žalobkyně v , Anonymizováno, . Žalovaný již v roce 2017 provedl několik převodů finančních prostředků (celkově 2 465 000 Kč) na účet žalobkyně, ke kterým vznikla v dubnu 2018 písemná smlouva o zápůjčce. Následně k této smlouvě vznikl dodatek č.1 ze dne 30.4.2018, který ji rozšířil o 2 000 000 Kč. Dále dne 15.11.2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní další smlouvu o zápůjčce, která se vztahuje na 4 100 000 Kč, které žalovaný v průběhu roku 2018 poskytl žalobkyni. Celkem tedy žalovaný poskytl žalobkyni 8 565 000 Kč. Žalovaný (jako statutární orgán a disponent účtu) si v průběhu měsíců února až června 2019 převedl z projektového účtu žalobkyně č. , č. účtu, , na svoje osobní účty u KB a.s. a ČSOB a.s. následující částky, které sám označil jako „splátky krátkodobé finanční výpomoci“: 1) 1 000 000 Kč dne 28.2.2019, 2) 800 000 Kč dne 14.3.2019, 3) 1 500 000 Kč dne 26.4.2019, 4) 2 000 000 Kč dne 6.5.2019, 5) 2 000 000 Kč dne 6.5.2019, 6) 500 000 Kč dne 23.5.2019, 6) 300 000 Kč dne 29.5.2019, 7) 3 670 000 Kč dne 30.5.2019; žalovaný si tedy sám z účtu žalobkyně do 30.5.2019 vrátil ve splátkách o 3 205 000 Kč víc, než žalobkyni půjčil. Žalovaný pak ještě 24.6.2019 vrátil na účet žalobkyně 590 000 Kč. K platbám, které si žalovaný z účtu žalobkyně nad rámec poskytnutých zápůjček zaslal, neeviduje žalobkyně žádný právní titul. Žalobkyně tak považuje plnění, které bylo poskytnuto žalovanému v částce, která převyšuje částku poskytnutých zápůjček žalovaným, za plnění bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat.

2. Podáním ze dne 27.5.2022 požádala žalobkyně, aby soud připustil rozšíření žaloby o částku 3 420 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně od počátku tvrdí existenci dvou smluv o zápůjčce z roku 2018, na jejich základě žalovaný poskytl žalobkyni bezúročné peněžité zápůjčky, a to v celkové výši 8 565 000 Kč. Žalovaný (jako statutární orgán a disponent účtu) si v roce 2019 převedl z účtu žalobkyně č. , č. účtu, , na svoje osobní účty u KB a.s. a ČSOB a.s. celkem 15 190 000 Kč (v platbách: 1 000 000 Kč dne 28.2.2019; 800 000 Kč dne 14.3.2019; 1 500 000 Kč dne 26.4.2019; 2 000 000 Kč dne 6.5.2019; 2 000 000 Kč dne 6.5.2019; 500 000 Kč dne 23.5.2019; 300 000 Kč dne 29.5.2019; 3 670 000 Kč dne 30.5.2019; 1 300 000 Kč dne 31.5.2019; 1 520 000 Kč dne 31.5.2019 a 600 000 Kč dne 5.6.2019). Žalovaný dne 24.6.2019 vrátil na účet žalobkyně 590 000 Kč. Žalovaný si tedy sám z účtu žalobkyně vrátil ve splátkách celkem o 6 035 000 Kč víc, než žalobkyni půjčil, přičemž žalobkyně k platbám, které si žalovaný z účtu žalobkyně nad rámec poskytnutých zápůjček zaslal, neeviduje žádný právní titul. Žalobkyně v původní žalobě uplatňovala svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení pouze do 30.5.2019, kdy platby provedené ve prospěch bankovních účtů žalovaného překročily svou výši poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně tímto podáním rozšířila původně uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení z 2 615 000 Kč o 3 420 000 Kč na 6 035 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení v této výši vyzván předžalobní výzvou ze dne 21.1.2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14.6.2022, č.j. 16 C 321/2020-354, které nabylo právní moci dne 15.6.2022, soud toto rozšíření žaloby připustil.

3. Žalovaný podal ke zdejšímu soudu v řízení vedeném pod sp.zn. 16 C 321/2020 dne 19.11.2020 svůj vzájemný návrh, kterým se po žalobkyni domáhá zaplacení částky ve výši 2 465 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených zápůjček poskytnutých žalovaným žalobkyni (příloha č. 1 ze dne 25.4.2018 ke Smlouvě o zápůjčce).

4. Podáním ze dne 15.4.2021 požádal žalovaný, aby soud připustil rozšíření jeho vzájemného návrhu o částku 2 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky poskytnuté žalovaným žalobkyni (Dodatek č. 1 ze dne 30.4.2018 ke Smlouvě o zápůjčce). Podáním ze dne 31.5.2021 ve znění opravného podání žalovaného z téhož dne požádal žalovaný, aby soud připustil rozšíření jeho vzájemného návrhu dále o částku 50 000 Kč s příslušenstvím, s tím, že tento uplatňovaný vzájemný návrh je představován zápůjčkou poskytnutou žalovaným žalobkyni dne 30.5.2018, jak byla tato konsolidována smlouvou o zápůjčce ze dne 15.11.2018. Rozšíření vzájemného návrhu v tomto směru bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 21.6.2021, č.j. 16 C 321/2020-154, které nabylo právní moci dne 12.7.2021.

5. Podáním ze dne 26.7.2021 poté požádal žalovaný, aby soud připustil rozšíření jeho vzájemného návrhu o částku 4 640 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dlouhodobých zápůjček (částka 4 050 000 Kč poskytnutá na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne 15.11.2018 a částka 590 000 Kč poskytnutá samostatnou zápůjčkou ze dne 24.6.2019) a dále o částku 1 382 349 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené části krátkodobé finanční výpomoci. Toto rozšíření vzájemného návrhu bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 24.8.2021, č.j. 16 C 321/2020-216, které nabylo právní moci dne 31.8.2021.

6. Žalobu podanou žalobkyní ve znění jejího rozšíření žalovaný navrhl zamítnout v celém jejím rozsahu s následující argumentací (týkající se současně i podaného vzájemného návrhu): Žalovaný poukázal na historii vztahu mezi účastníky s tím, že žalobkyně plánovala uskutečnit projekt papírny v , Anonymizováno, , přičemž za tímto účelem vytipovala prostřednictvím svého v té době jednatele a společníka , jméno FO, stroj umístěný v Maďarsku, ve věznici ve městě Tőkől (dále jen „Projekt“). Projekt byl společnou myšlenkou pana , jméno FO, a žalovaného a k jeho realizaci mělo dojít prostřednictví obchodní společnosti – žalobkyně. Právě za tímto účelem nabyl žalovaný podíl na žalobkyni a byl jmenován jednatelem žalobkyně (později členem představenstva). Žalovaný měl ve své kompetenci řízení a realizaci Projektu papírny a byl oprávněn ve všech věcech zastupovat žalobkyni zcela samostatně. V rámci výkonu své činnosti pro žalobkyni v průběhu let 2016 až 2019 žalovaný obstarával veškeré záležitosti v souvislosti s Projektem, a to z původní pozice příkazce až po následnou pozici společníka (akcionáře) a jednatele, resp. člena představenstva. Za účelem realizace Projektu byla po dohodě mezi žalovaným a panem , jméno FO, , pověřena nákupem papírenského stroje z Maďarska společnost , právnická osoba, (dále jen „AT“). Tato jednala nejdříve na základě ústní dohody, která byla ovšem stvrzena písemnou objednávkou ze dne 8.8.2018 (dále jen „Objednávka“); z Objednávky vyplývá, že společnost AT měla nakoupit papírenský stroj „vlastním jménem ve prospěch (na účet) společnosti , Anonymizováno, (žalobkyně – doplněno žalovaným).“ Součástí dohody pak bylo i sjednání demontáže, přepravy stroje do ČR a jeho uskladnění ze strany společnosti AT ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně se dle Objednávky rovněž zavázala uhradit úplnou kupní cenu stroje, a to „buď z vlastních nebo bankovních zdrojů, nebo prostřednictvím svých věřitelů.“ To samé pak bylo v Objednávce sjednáno ohledně nákladů demontáže stroje, přepravy a jeho uskladnění, jakož i ve vztahu k případným sankcím, které by společnost AT musela prodávajícímu hradit. Za účelem realizace Projektu byla žalobkyně nucena zajistit financování nákupu stroje, jeho demontáž, transport a uskladnění, přičemž prostředky na zajištění těchto činností poskytl mimo jiné právě žalovaný. Žalovaný uvedl, že v tomto řízení je v rámci uplatněných nároků nutno rozlišovat 2 druhy nároků vůči žalobkyni, které byly žalovaným realizovány ve prospěch či jménem žalobkyně. Jedná se o: a) Dlouhodobé zápůjčky v celkové výši 9 155 000 Kč (ve výši 8 565 000 Kč kryté Smlouvou o zápůjčce 1 a Smlouvou o zápůjčce 2 a další zápůjčkou o výši 590 000 Kč ze dne 24.6.2019); b) Krátkodobou finanční výpomoc v celkové výši 5 900 000 Kč, jež byla poskytnuta na bankovní účty třetích osob, konkrétně společnosti , právnická osoba, . a společnosti AT. Ohledně tzv. dlouhodobých zápůjček žalovaný uvedl, že částka ve výši 8 565 000 Kč představuje dlouhodobé zápůjčky žalovaného ve prospěch žalobkyně, a to dle dvou uzavřených smluv o zápůjčce (první včetně dodatku ze dne 30.4.2018 a druhá uzavřená dne 15.11.2018). V tomto směru je tak spornou toliko částka ve výši 590 000 Kč ze dne 24.6.2019, kterou žalobkyně považuje za „vratku“ údajného bezdůvodného obohacení. Takový výklad ovšem není správný, neboť částka 590 000 Kč přesně korespondovala s úhradou závěrečné faktury dodavatele , právnická osoba, ze strany žalobkyně po získání stavebního povolení pro Projekt. Částka 590 000 Kč tedy představovala platbu ve prospěch žalobkyně ze strany žalovaného k úhradě služeb dodavatele žalobkyně. K tzv. krátkodobé finanční výpomoci žalovaný uvedl, že převážná většina výdajů Projektu (hard costs, soft costs a další výdaje přípravné fáze) byla s ohledem na absenci zdrojů na straně žalobkyně nesena výhradně žalovaným, a to až do doby, než bylo částečně zajištěno financování příjmy z emise dluhopisů žalobkyně. V rámci této činnosti žalovaný sám ze svých zdrojů, na účet žalobkyně hradil celou řadu nákladů. Tyto prostředky představovaly krátkodobou finanční výpomoc žalovaného ve prospěch žalobkyně a žalovaný je oprávněn požadovat jejich vrácení, i tak činí. Žalovaný hradil za žalobkyni přímo společnosti AT prostředky, které představovaly zálohy na náklady související s demontáží Stroje včetně nákladů na opakovanou dopravu zaměstnanců do Maďarska a zpět a platby ve prospěch společnosti , právnická osoba, . představující úhradu výdajů za ověření (rekonstrukci) účetnictví a implementaci nového účetního software , Anonymizováno, , když tento přechod z původně používaného nepostačujícího účetního software Pohoda byl vyžadován mimo jiné ze strany , právnická osoba, ., která měla pro žalobce Projekt (z části) financovat. Platby krátkodobé finanční výpomoci, které žalovaný učinil z vlastních prostředků za žalobkyni, jsou následující: 1) platba ze dne 3.10.2018 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 2) platba ze dne 5.10.2018 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 3) platba ze dne 12.10.2018 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 4) platba ze dne 15.10.2018 ve výši 500 000 Kč adresátu , Anonymizováno, ; 5) platba ze dne 22.10.2018 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 6) platba ze dne 5.11.2018 ve výši 1 000 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 7) platba ze dne 5.11.2018 ve výši 300 000 Kč adresátu , Anonymizováno, ; 8) platba ze dne 30.11.2018 ve výši 200 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 9) platba ze dne 11.1.2019 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 10) platba ze dne 14.11.2019 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 11) platba ze dne 22.1.2019 ve výši 400 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; 12) platba ze dne 28.2.2019 ve výši 500 000 Kč adresátu , právnická osoba, ; tj. platby v celkové výši 5 900 000 Kč. Mezi stranami není sporné, že z bankovního účtu žalobkyně došlo k převodu prostředků na bankovní účet žalovaného. Tyto v rozsahu 4 517 651 Kč představovali vratku krátkodobé finanční výpomoci. V rozsahu částek 1 420 000 Kč a 5 832 349 Kč tyto ovšem představovaly dvě části splátek na nákup stroje společností AT ve prospěch žalobkyně. Ve zbylém rozsahu představovaly platby ze strany žalobkyně ve prospěch bankovního účtu žalovaného prostředky, které byly použity k úhradě souvisejících nákladů Projektu papírny, zejména odměn spolupracovníků a členů týmu, který se na realizaci projektu podíleli, jakkoli nebyli přímými spolupracovníky či zaměstnanci žalobkyně. Celková výše nároků žalovaného – Dlouhodobé zápůjčky i krátkodobá finanční výpomoc činí celkem částku 15 055 000 Kč. Z této částky došlo k navrácení částky 4 517 651 Kč co do krátkodobé finanční výpomoci. Celková dlužná částka žalobkyně vůči žalovanému tedy činí 10 537 349 Kč a tato částka byla uplatněna protinávrhem v tomto řízení. Žalovaný má za to, že i za předpokladu, že by nikdo jiný ze společnosti žalobkyně o poskytnutí krátkodobé finanční výpomoci ze strany žalovaného nevěděl, což však žalovaný popírá, byla by žalobkyně o tomto informována právě prostřednictvím osoby žalovaného jako statutárního zástupce. Žalovaný má za to, že pokud v pozici statutárního zástupce žalobkyně sjednal se svojí osobou resp. se společností AT ústní dohodu o způsobu úhrady dluhů žalobkyně, je takové právní jednání platné, a to bez ohledu na to, zda o tomto byla či nebyla informována jakákoli jiná osoba oprávněná jednat za žalobkyni.

7. Vzájemný návrh žalovaného ve znění jejího rozšíření žalobkyně navrhla zamítnout v celém jeho rozsahu s následující argumentací (týkající se současně i podané žaloby): Žalobkyně především poukázala na tu skutečnost, že žalovaný zapůjčil žalobkyni částku 9 155 000 Kč, nicméně následně si ve svůj prospěch převedl částku 15 190 000 Kč; rozdíl ve výši 6 035 000 Kč je předmětem podané žaloby. Žalobkyně dále uvedla, že po podnikatelském rozhodnutí žalobkyně a žalovaného postavit papírnu v , Anonymizováno, , žalovaný zajistil formou půjčky žalobkyni finanční prostředky na úhradu nákladu spojených s přípravou projektu papírny, řízením EIA, až po stavební povolení, které sám žalovaný nazývá legislativní fázi projektu. Když se žalobkyni povedlo prodat část emitovaných dluhopisů a výtěžek z prodeje přišel na projektový účet, žalovaný si vrátil poskytnuté zápůjčky zpět na svůj účet, kdy si vrátil o 6 035 000 Kč víc, než žalobkyni poskytl. V té době žalovaný působil jako statutární orgán žalobkyně, přičemž prostředky na projektovém bankovním účtu disponoval pouze žalovaný. Když byl žalovaný konfrontován s převodem více peněz, než žalobkyni poskytl, žalovaný označil rozdíl za svoji zápůjčku, kterou žalobkyni vrátí. Žalovaný vypracoval návrh třetí smlouvy o zápůjčce, kterou tehdejší vedení žalobkyně odmítlo uzavřít. Žalovaný následně vystavil potvrzení, že do výše přeplatku ve výši 6 035 000 Kč se jedná o jeho zápůjčku od žalobkyně. Žalovaný se zcela zjevně obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně, žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaný nevydal, a proto žalobkyně zahájil tento soudní spor. Co se týče následných protinávrhů a jeho rozšíření, žalobkyně protinávrhy žalovaného, včetně všech jeho rozšíření, odmítá. Žalovaný vykonstruoval alternativní realitu, kterou se pokouší dezinterpretovat důkazní situaci. Žalovaný tvrdil, že plnil za žalobkyni, jejím jménem, na její účet, prostřednictvím sebe a dalších subjektů, kupní cenu papírenského stroje, který pro žalobkyni opatřil. Toto se nezakládá na pravdě, když dle smluv o dílo uzavřených mezi žalobkyní a společnosti , právnická osoba, , měla stroj zajistit tato společnost a jako funkční jej dodat žalobkyni. , právnická osoba, za tímto účelem v květnu 2018 pořídila v Maďarsku starší papírenský stroj, kterého nákup financoval žalovaný a s ním spřízněné právnické a fyzické osoby. Úmysl byl starší papírenský stroj za součinnosti jeho výrobce, italské společnosti , Anonymizováno, , zrepasovat, a jako funkční technologii dodat žalobci v rámci projektu Papírny v , Anonymizováno, . Nelze vyloučit, že žalovaný prostředky z bezdůvodného obohacení použil na splátky kupní ceny papírenského stroje, ale to zakládá právní vztah mezi ním a , právnická osoba, , takové jednání rozhodně nezavazuje žalobkyni. Žalobkyně měla v minulosti v úmyslu se společnosti , právnická osoba, spolupracovat na projektu papírny v , Anonymizováno, , od této spolupráce ale sešlo z důvodů, které nejsou pro toto řízení relevantní. Společnost , právnická osoba, na svůj účet, svým jménem a na svůj náklad pořídila papírenskou technologii, kterou následně v červenci 2019 a červnu 2020 rozprodala třetím osobám. Žalobkyně nikdy nebyla vlastníkem předmětné technologie, ani se nepodílela na úhradě její kupní ceny. Jakékoliv tvrzení žalovaného, podle kterých měla žalobkyně plnit cokoliv , právnická osoba, prostřednictvím žalovaného nebo jiných subjektů, postrádá právní, ekonomický i logický smysl, a to zvlášť, když za toto údajné plnění žalobkyně neobdržela žádné protiplnění.

8. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), dále výslechy účastníků a svědků (ust. § 126 a ust. § 131 o.s.ř.), rovněž pak znaleckým posudkem ve spojení s výslechem znalců (ust. § 127 a § 127a o.s.ř.). Navrhovala-li žalobkyně doplnit dokazování vyúčtováním papírenského stroje ze dne 8.8.2019, tento důkazní návrh, učiněný teprve při jednání soudu dne 4.4.2023, byl zamítnut jako důkazní návrh vznesený v rozporu s koncentrací řízení dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Mezi účastníky není sporu o tom – a tato skutečnost vyplynula i z výpovědi bývalého statutárního orgánu žalobkyně , jméno FO, , že tito se znali již dříve, byli přátelé, společný podnikatelský projekt papírny plánovali již v minulosti. Žalovaný a , jméno FO, se poté dohodli, že tento podnikatelský projekt (výstavba výrobního závodu na recyklovaný hygienický papír) zrealizují v , Anonymizováno, . Za tímto účelem byl vytvořen tým několika lidí, koordinovaný žalovaným, přičemž na základě mezi účastníky nesporované dohody měl být proces směřující k realizaci projektu financován žalovaným. Složení týmu, a to ve své užší podobě, vyplývá zejména ze založené e-mailové korespondence (zejména e-mailová korespondence z období 2.8. – 23.8.2018), kdy byly domlouvány podstatné záležitosti ohledně dané akce, přičemž kromě žalovaného to byla především jeho dlouholetá spolupracovnice , jméno FO, a dále , tituly před jménem, , jméno FO, , který začal v tomto týmu působit ještě v době, kdy neměl žádnou spojitost s žalující společností (viz úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, ze kterého je zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, se stal členem dozorčí rady žalobkyně teprve ke dni 1.1.2019), technické věci potom řešil bratr žalovaného p. , jméno FO, . Nesporná je dále ta skutečnost, že v souvislosti s plánovaným projektem byla vytipovaná i vhodná technologie, a to papírenský stroj umístěný v Maďarsku, ve věznici ve městě Tőkől. Z výpovědi žalovaného, bývalého statutárního orgánu žalobkyně , jméno FO, a dále svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na vytipování této technologie se podílel i p. , jméno FO, , který měl potřebné technologické znalosti; nesporná je poté ta skutečnost, že ta tímto účelem se uskutečnily i opakované návštěvy jednotlivých členů týmu v Maďarsku. Mezi účastníky je rovněž dále nesporné, že kupní smlouvu na zakoupení papírenského stroje za sjednanou kupní cenu 1 milion EUR uzavřela s maďarským partnerem společnost , právnická osoba, , prezentována svým společníkem a jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, . Bylo dále plánováno (rovněž nesporné), že společnost , právnická osoba, se účastní s dodávkou této technologie výběrového řízení a poté se bude podílet na daném projektu touto dodávkou. S ohledem na tuto skutečnost je tak zřejmé, že společnost , právnická osoba, nezakupovala tuto technologie pro nějaké blíže neurčené následné užití, pro sebe, či s tím, že jej prodá jakémukoli jinému zájemci, ale pro tento konkrétní účel, a to s tím, že tuto technologii rozebere, převeze do České republiky a zde ji repasuje do stavu schopného provozu tak, aby mohla být použita v , Anonymizováno, papírně. V řízení bylo dále prokázáno výpovědí samotného žalovaného, že zajišťování finančních prostředků na zakoupení stroje bylo koordinováno jeho osobou, kdy tento po zajištění potřebných finančních částek (částečně i přes partnerské společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, .) tyto poskytoval společnosti , právnická osoba, a tato je následně hradila maďarskému partnerovi; nejednalo se jen o finanční prostředky na úhradu kupní ceny stroje, ale poskytovány byly žalovaným takto i finanční prostředky související s touto koupí, a to včetně demontáže stroje, jeho převozu a uskladnění.

11. Co je předmětem sporu mezi účastníky, zda takto poskytnuté finanční prostředky, měly být následně hrazeny dle dohody účastníků žalobkyní, či zda se jednalo o finanční zátěž, kterou měl v souvislosti s plánovaným projektem nést žalovaný. K tomu soud uvádí následující: Co je nesporné a rovněž i podložené výpisy z účtu žalobkyně č. , hodnota, , žalovaný v době, kdy byl statutárním orgánem žalobkyně a byl jako jediný oprávněn disponovat s účtem žalobkyně, si z účtu žalobkyně převedl na své osobní účty v období od 28.2.2019 do 5.6.2019 částku v celkové výši 15 190 000 Kč. Dle žalobkyně pouze co do částky 8 565 000 Kč tak bylo po právu, když se jednalo o úhradu sjednaných zápůjček v této celkové výši. Uzavření těchto písemných smluv o zápůjčce včetně dodatku k jedné z těchto smluv, je mezi účastníky nesporné, prokázáno bylo rovněž Smlouvou o zápůjčce (nedatované) ve spojení s přílohou č. , hodnota, k této smlouvě ze dne 25.4.2018, Smlouvou o zápůjčce ze dne 15.11.2018 a Dodatkem č. , hodnota, ke Smlouvě o zápůjčce ze dne 30.4.2018; z uvedených smluv je dále zřejmé, že veškeré finanční zápůjčky byly žalovaným žalobkyni poskytnuty bezúročně. Žalobkyně žaluje rozdíl mezi těmito částkami poníženými o platbu 590 000 Kč zaslanou žalovaným na předmětný účet dne 24.6.2019 (účel této platby je však žalovaným sporován, když se dle žalovaného jedná o částku platby ve prospěch dodavatele žalobkyně – k tomu viz dále), tj. částku v celkové výši 6 035 000 Kč. Pro úplnost a s ohledem na složitost projednávané věci v této souvislosti soud pro lepší orientaci opakovaně poukazuje na procesní obranu žalovaného a zároveň vznesený vzájemný návrh (odst. 6 rozsudku), kdy dle žalovaného se co do této částky jedná o částku směřující na úhradu tzv. krátkodobé finanční výpomoci žalovaného ve prospěch žalobkyně ve výši 4 517 651 Kč, dále o úhradu částek žalobkyně ve prospěch třetích osob v souvislosti s nákupem papírenského stroje. Dle žalovaného tedy dosud nedošlo k úhradě zápůjček dle písemných smluv v celkové výši 8 565 000 Kč, dále k úhradě částky 590 000 Kč poskytnutou žalobkyni za účelem úhrady služeb dodávek žalobkyni, konečně pak k úhradě krátkodobé finanční pomoci ve výši 1 382 349 Kč; částka v celkové výši 10 537 349 Kč s příslušenstvím je pak požadována ve formě vzájemného návrhu.

12. Soud provedl rozsáhlé dokazování, ať již výslechy svědků, tak i listinami, které především jsou v rámci tohoto řízení dle soudu stěžejní. Je tomu tak za situace, kdy verze předestřená žalovaným a verze žalobkyně, prezentována zejména panem , jméno FO, , tedy dvou osob, mezi kterými došlo k ústní dohodě, jakým způsobem se strany budou podílet na nákladech plánované papírny, jsou ve vzájemném rozporu. Dle žalobkyně náklady spojené s nákupem stroje, jeho rozebráním, převozem a následnou repasí měly být neseny třetí osobou, dle žalovaného měla tyto náklady nést žalobkyně. Byli-li vyslýcháni svědci (, tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , bratr žalovaného , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ), všichni tito již vycházeli především ze zprostředkovaných informací, přítomni primární dohodě mezi p. , jméno FO, a žalovaným nebyli, a je-li z jejich strany prezentován obsah této dohody, není možné pouze z těchto výpovědí bez dalšího mít danou skutečnost za prokázanou. Co je dále z pohledu soudu podstatné – v době uzavření dané ústní dohody nebyl žalovaný se žalobkyní v žádném spojení, ke vstupu žalovaného do společnosti , Anonymizováno, došlo až následně (viz úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, kdy je zřejmé, že žalovaný se stal jednatelem, potažmo předsedou představenstva žalobkyně teprve ke dni 1.1.2019; v pozici předsedy představenstva žalobkyně pak byl žalovaný do 30.7.2019); jednalo se tedy v době dohody účastníků o plánovaný projekt dvou samostatných podnikatelských subjektů, nikoli o pouze o plánovaný projekt společnosti , Anonymizováno, . Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uváděl-li žalovaný, že náklady spojené s koupí stroje, jeho rozebráním, převozem a repasí měla již v této přípravné fází nést dle dohody účastníků žalobkyně, toto v řízení prokázáno nebylo, naopak takový závěr byl v řízení vyvrácen, a to především listinnými důkazy: Jako zcela podstatné soud proto vnímá dva listinné důkazy: Jedná se jednak o Potvrzení o zápůjčce ze dne 19.8.2019, ze kterého má soud za prokázané, že žalovaný v tomto potvrzení výslovně uvedl a svým podpisem potvrdil, že částka 6 035 000 Kč je půjčka žalobkyně vůči žalovanému na úhradu půjček žalovaného v rámci projektu v , Anonymizováno, poskytnutých třetími osobami. Je-li v rámci daného Potvrzení o zápůjčce ze dne 19.8.2019 poukazováno na připravenou Smlouvou o zápůjčce, tato – byť soudu byla rovněž předložena (datována dnem 27.5.2019, opatřena podpisem žalovaného jakožto vydlužitelem), nebyla mezi účastníky uzavřena, neboť žalobkyně tuto nepodepsala; pro úplnost soud uvádí, že žalovaný podpis na listině ze dne 27.5.2019 nesporoval. Byť jako zmatečné mohou působit časové údaje uvedené v rámci potvrzení ze dne 19.8.2019 (je zde poukaz na vznik půjček v období 30.-31.5.2019), potažmo datace žalobkyní nepodepsané Smlouvy o zápůjčce ze dne 27.5.2019 (tedy den předcházející uváděnému vzniku půjček), soud poukazuje na tu skutečnost, že žalovaný výslovně v rámci Potvrzení ze dne 19.8.2019 specifikuje svůj dluh ve výši zažalované částky, přičemž podpis na této listině byl znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, posouzen jako s vysokou pravděpodobností pravý podpis žalovaného. Uvedená skutečnost byla prokázána znaleckým posudkem znalce z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.2.2022 č. 2805/2022 ve spojení s výpovědí tohoto znalce, když své závěry v uvedeném směru daný znalec řádně a úplně odůvodnil a soud tak nemá o těchto jeho závěrech žádné pochybnosti. S ohledem na výše zmíněnou procesní obranu žalovaného soud v této souvislosti uvádí, že není nikterak zřejmé, proč by měl žalovaný k podpisu tak závažné listiny přistupovat, pokud by se takto stvrzované skutečnosti nezakládaly na pravdě. Dle soudu je předloženým Potvrzením ze dne 19.8.2019 zásadně prokázáno tvrzení žalobkyně, dle kterých byl žalovaný konfrontován s nepodloženými výběry z účtu žalobkyně, a proto následně přistoupil k podpisu tohoto dokumentu, kdy v té době tuto částku nijak nesporoval; jeho procesní obrana prezentována v tomto řízení se pak právě s poukazem na tuto listinu jeví jako účelová. Jako zcela zásadní soud dále vnímá Smlouvu o dodávce technologického celku ze dne 20.3.2019, uzavřenou mezi žalobkyní jako objednatelem a společností , právnická osoba, jako zhotovitelem, na základě které má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, se zavázala žalobkyni dodat mimo jiné technologii papírenského stroje pro projekt v , Anonymizováno, ; v této souvislosti byla sjednána cena za provedení celé této dodávky v celkové výši 259 621 826 Kč a dále sjednána splatnost této částky. U uvedené smlouvy nikterak nevyplývá, že by jakákoli finanční plnění v souvislosti s papírenským strojem měla být hrazena žalobkyní již dříve, což by dle soudu bylo nanejvýš logické s ohledem na procesní obranu žalované, tj. že společnost , právnická osoba, neměla ze svých zdrojů ničeho hradit a veškeré finance v tomto směru jí měla zajišťovat prostřednictvím žalovaného žalobkyně. Naopak jako zcela nelogické se soudu jeví, že by žalobkyně hradila papírenskou technologii de facto dvakrát, nejprve by poskytla společnosti , právnická osoba, veškeré finance na zakoupení stroje, jeho rozebrání, převoz a repasi a poté uhradila opakovaně nemalou částku za jeho dodávku. Soud v této souvislosti poukazuje navíc i na čl.

13. Smlouvy o dodávce technologického celku ze dne 20.3.2019, v rámci kterého je řešen přechod vlastnického práva s tím, že vlastnické právo k papírenskému stroji přechází na žalobkyni protokolárním předáním, po dokončení ověřovacích zkoušek funkčnosti stroje a jeho uvedení do provozu. Pokud by soud přijal za svou argumentaci žalovaného, dle které byl daný stroj již v prvotní fázi zakupován žalobkyní, byť prostřednictvím firmy , právnická osoba, , toto ustanovení by nemělo ve smlouvě již vůbec své opodstatnění. Soud proto uzavírá, že již s ohledem na tyto dvě stěžejní listiny (Potvrzení o zápůjčce ze dne 19.8.2019 a Smlouva o dodávce technologického celku ze dne 20.3.2019) nepřijal za svou konstrukci předestřenou žalovaným, naopak má za to, že v řízení bylo prokázáno, že předmětný papírenský stroj byl zakupován společností , právnická osoba, , byť s vědomím budoucí spolupráce s žalobkyní, nicméně ve fázi jeho zakupování to byl žalovaný, který s vědomím plánovaného společného projektu obou účastníků na tuto koupi po dohodě se společností , právnická osoba, zajišťoval finanční prostředky. Jedná se však o vztah žalovaného a společnosti , právnická osoba, a je tak na těchto dvou subjektech, jaká byla mezi nimi dohoda. Dle soudu však nelze vycházet s ohledem na výše uvedené z argumentace žalovaného, že finanční prostředky spojené s koupí stroje a i související s úhradou samotné kupní ceny za tuto technologii měla poskytnout v této fázi žalobkyně, která měla nabýt vlastnické právo k danému stroji až následně za sjednanou cenu dle uvedené smlouvy ze dne 20.3.2019; k tomu však již nedošlo, když tato smlouva realizována nebyla (tato skutečnost je mezi účastníky nesporná).

13. Na dokreslení soud uvádí, že jsou zde i další důkazy, ze kterých lze dovodit, že žalobkyně neměla v této prvotní fázi projektu s koupí papírenského stroje cokoli společného, když tento měla nabýt do svého vlastnictví až na základě Smlouvy o dodávce technologického celku ze dne 20.3.2019 po úhradě sjednané ceny dle této smlouvy a splnění dalších sjednaných podmínek. Např. svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že v souvislosti s úhradou plateb za papírenský stroj splatila společnost , právnická osoba, i svůj dluh vůči žalovanému, potažmo společnosti žalovaného, tj. částku, kterou měla společnost , právnická osoba, takto vrátit, byla dle pokynu žalovaného poskytnuta maďarskému prodejci papírenského stroje jako část kupní ceny s tím, že takto je dluh splacen. Takové pokyny žalovaného jsou však dle soudu v rozporu s tvrzením žalovaného, že kupní cena měla být hrazena výlučně z finančních prostředků žalobkyně. Rovněž byl-li by daný stroj zakupován žalobkyní, byť prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , lze očekávat, že by žalobkyně měla zájem s tímto strojem či jeho součástkami nakládat, aby se alespoň částečně finančně zahojila poté, co se projekt papírny nepodařilo dle původních plánů realizovat. S tímto pak nekoresponduje založená e-mailová korespondence ze dne 3.6.2020, ze které má soud za prokázané, že , tituly před jménem, , jméno FO, , a to již jakožto předseda představenstva žalobkyně, oslovil , tituly před jménem, , jméno FO, za , právnická osoba, s tím, že se dozvěděl, že společnost , právnická osoba, prodává papírenský stroj a žalobkyně by tedy měla vydat motory uskladněné u žalobkyně společnosti , právnická osoba, . Z dané korespondence je zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, proti tomuto prodeji evidentně ničeho nenamítá, což by bylo zcela jistě jiné, byla-li by faktickým vlastníkem zakoupeného stroje žalobkyně. , tituly před jménem, , jméno FO, poté téhož dne v rámci navazující e-mailové zprávy dané zjištění potvrzuje s tím, že je v souladu se smluvním ujednáním společnosti , právnická osoba, se společností , právnická osoba, . Z potvrzení ze dne 10.6.2020 se následně podává, že součásti stroje uskladněné u žalobkyně byly skutečně vydány společnosti , právnická osoba, . Tedy dle soudu je i z tohoto postupu naprosto zřejmé, že to byla společnost , právnická osoba, a nikoli žalobkyně, kdo stroj od maďarského partnera zakoupil, stal se jeho vlastníkem a dle svého uvážení s ním dále nakládal. S tímto závěrem koresponduje i původně vystavený Survey Report společnosti , Anonymizováno, , kdy byla jako zákazník uvedena , právnická osoba, , které bylo následně i fakturováno (prokázáno zprávou Survey Report společnosti , Anonymizováno, č.l. 169-199 spisu ve spojení s fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 7.9.2018). Byla-li poté uvedena v Survey Report místo společnosti , právnická osoba, žalobkyně (viz Survey Report společnosti , Anonymizováno, č.l. 227-241 spisu), toto bylo v řízení osvětleno zprávou společnosti , Anonymizováno, ze dne 23.1.2023, kde tato společnost výslovně uvedla, že žádost na vypracování projektu na výstavbu papírny obdržela od společnosti , právnická osoba, ; v důsledku této žádosti společnost , Anonymizováno, navštívila v roce 2018 závod v maďarském Tőkőlu a následně připravila nabídku pro , právnická osoba, na přemístění papírenské technologie do nového závodu v , Anonymizováno, s tím, že provede veškeré nezbytné úpravy pro tento provoz, jak je uvedeno v Projektu výstavby papírny; tuto nabídku od , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, nikdy neakceptovala a projekt byl zrušen.

14. Poukazoval-li žalovaný na Objednávku papírenského stroje ze dne 8.8.2018, podepsanou žalovaným, který v té době již byl statutárem žalobkyně, tato jeví ve světle výše uvedených skutečností dle soudu znaky účelově vytvořené listiny. Stěžejní je dle soudu pro tento závěr naprostý rozpor této objednávky s následně uzavřenou Smlouvou o dodávce technologického celku ze dne 20.3.2019, dále pak i s dalšími výše konkretizovanými listinnými důkazy, ze kterých je zřejmé, že vlastníkem papírenského stroje se stala společnost , právnická osoba, , která poté realizovala svá vlastnická práva, a to i prostřednictvím pozdějšího prodeje této technologie třetí osobě, od žalobkyně odlišné. Bylo-li žalovaným dále argumentováno e-mailovou komunikací, zejména pak e-mailem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16.8.2018, ani z této e-mailové komunikace není zřejmé, že by se žalobkyně v dané fázi projektu zavázala cokoli hradit. Z obsahu dané e-mailové komunikace vyplývá, že se jedná o komunikaci týmu vytvořeného v souvislosti s plánovaným projektem papírny v , Anonymizováno, , jehož součástí byl i , tituly před jménem, , jméno FO, ; , tituly před jménem, , jméno FO, však v této době neměl ještě s žalobkyní žádné propojení (viz úplný výpis z obchodního rejstřík žalobkyně), tj. v této fázi v týmu nebyl jakožto zástupce žalobkyně a tudíž se ani nemohl jakkoli za žalobkyni vyjadřovat. Pokud pak , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí ve zmíněné e-mailové zprávě zájmeno „my“, je odůvodněné jeho vysvětlení, že mluví za tým, jehož je součástí, nikoli žalobkyni. Je-li žalovaným argumentováno, že se v dané e-mailové zprávě jedná o vyjádření žalobkyně, soud pro úplnost doplňuje, že , jméno FO, není v této komunikaci nijak zahrnut, a to ani v kopii.

15. Soud proto s ohledem na výše uvedené dokazování uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla vůči žalovanému jakékoli aktuální finanční závazky. Je nesporné, že žalobkyně měla vůči žalovanému pohledávky z písemně uzavřených smluv o zápůjčce, tyto zápůjčky v celkové výši 8 565 000 Kč však již uhrazeny žalovanému byly prostřednictvím zmíněných převodů z účtu žalobkyně na účet žalovaného. V řízení nebylo dále ani prokázáno, že by žalobkyně měla jakékoli finanční prostředky vynakládat ve prospěch dalších osob s ohledem na zakoupení, převoz a repasi papírenské technologie z Maďarska, dále nebylo ani prokázáno, že by jí v této souvislosti žalovaný poskytoval jakoukoli krátkodobou finanční výpomoc. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný nejen uspokojil převodem z bankovního účtu žalobkyně své nesporné pohledávky, které měl v částce 8 565 000 Kč vůči žalobkyni, ale z účtu žalobkyně si převedl ještě další finanční prostředky poskytnuté zápůjčky převyšující. Z výpisů z účtu žalobkyně č. , hodnota, vyplývá, že žalovaný v době, kdy byl statutárním orgánem žalobkyně a byl jako jediný oprávněn disponovat s účtem žalobkyně, si z účtu žalobkyně převedl na své osobní účty v období od 28.2.2019 do 5.6.2019 částku v celkové výši 15 190 000 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činí 6 625 000 Kč, žalobkyně však požaduje tuto částku poníženou o 590 000 Kč, tj. celkem částku 6 035 000 Kč. Pro úplnost soud poté uvádí, že byť byl sporný charakter částky 590 000 Kč, kdy dle žalovaného se mělo jednat o krátkodobou finanční výpomoc žalobkyni, dle žalobkyně o částečnou úhradu dluhu, bylo by již nehospodárné se charakterem dané částky zabývat a v tomto směru poskytovat jakékoli poučování ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť žalobkyně právě o tuto částku ponížila svůj požadavek na úhradu bezdůvodného obohacení vůči žalovanému (jinými slovy – částka takto poskytnutá by byla žalovanému převodem částky v této výši i fakticky uhrazena).

16. Z výzvy ze dne 18.10.2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22.10.2019, dále z předžalobní výzvy ze dne 21.1.2020, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě částky ve výši 6 035 000 Kč. Žalovaný však tuto částku žalobkyni neuhradil, a to ani zčásti.

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

18. S ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána žalobkyní v celém svém rozsahu důvodně, naopak vzájemný návrh žalovaného byl posouzen jako nedůvodný.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Jak vyplynulo ze shora provedeného dokazování, žalovaný jako zapujčitel a žalobkyně jako vydlužitel uzavřeli v písemné formě v průběhu let 2017 a 2018 dvě smlouvy o zápůjčce, a to v souladu s ust. § 2390 o.z., na základě kterých žalovaný zapůjčil žalobkyni finanční částku v celkové výši 8 565 000 Kč. Žalovaný v době, kdy byl statutárním orgánem žalobkyně a byl jako jediný oprávněn disponovat s účtem žalobkyně, si však z účtu žalobkyně převedl na své osobní účty v období od 28.2.2019 do 5.6.2019 částku v celkové výši 15 190 000 Kč, tj. částku převyšující poskytnutou zápůjčku o 6 625 000 Kč – žalobkyně však žaluje tuto částku poníženou o 590 000 Kč, tj. po žalovaném požaduje úhradu částky 6 035 000 Kč (k tomu viz odst. 15 rozsudku). Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán žádný právní titul, na základě kterého by částka v uvedené výši žalovanému po právu náležela, a žalovaný částku 6 035 000 Kč žalobkyni přes písemné výzvy doposavad nevrátil, lze uzavřít, že žalovaný se tímto způsobem bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 o.z., a je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalobě bylo proto co do této částky jistiny v plném rozsahu vyhověno (výrok I. rozsudku).

22. K námitkám žalovaného a současně i vznesenému vzájemnému návrhu žalovaného soudu uvádí, že skutečnosti tvrzené žalovaným ohledně dle žalovaného sjednané povinnosti žalobkyně nést veškeré náklady spojené s nákupem stroje, jeho rozebráním, převozem do České republiky a následnou repasí, potažmo povinnosti zaplatit žalovanému veškeré náklady v tomto směru, a to i ve formě tzv. krátkodobé finanční výpomoci, byly provedeným dokazováním vyvráceny. Soud v této souvislosti zcela odkazuje na provedené dokazování tak, jak bylo shrnuto zejména v odst. 12 a 13 tohoto rozsudku, kdy takto zjištěný skutkový stav vedl soud vedle vyhovění žalobě zároveň i k zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného, a to v celém jeho rozsahu (výrok III. rozsudku).

23. K dalším námitkám žalovaného soud uvádí: Poukazoval-li žalovaný na objednávku papírenského stroje ze dne 8.8.2018, podepsanou žalovaným, který v té době již byl statutárem žalobkyně, tato – jak již bylo uvedeno výše – jeví ve světle výše uvedených skutečností znaky účelově vytvořené listiny. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalovaného, že by se mělo jednat o smlouvu komisionářskou ve smyslu ust. § 2455 o.z., když v dané objednávce absentuje nejen výše odměny za vykonanou činnost (soud si je vědom ust. § 2468 o.z., kdy lze požadovat odměnu přiměřenou, nicméně pro úplnost je třeba akcentovat tu skutečnost, že žádná taková odměna nebyla společností , právnická osoba, po žalobkyni evidentně požadována), zejména však není uvedena cena za koupi stroje určená žalobkyní, podstatná pro případný postup dle ust. § 2459 o.z. Stěžejní je však dle soudu naprostý rozpor této objednávky s následně uzavřenou smlouvou o dodávce technologického celku, dále pak i dalšími výše konkretizovanými listinnými důkazy, ze kterých je zřejmé, že vlastníkem papírenského stroje se stala společnost , právnická osoba, , která poté realizovala svá vlastnická práva, a to i prostřednictvím pozdějšího prodeje této technologie třetí osobě, od žalobkyně odlišné.

24. Dle soudu nemůže obstát ani argumentace žalovaného stran jeho postavení statutárního orgánu žalobkyně po určité období, kdy tento dle této své argumentace mohl v tomto období jednat za žalobkyni a sjednávat jménem žalobkyně se svou osobou případně i smlouvy o poskytování krátkodobé finanční pomoci. Soud má za to, že takové jednání žalovaného není nijak odůvodněné. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně a žalovaný se jako dva samostatné podnikatelské subjekty domluvili na realizaci projektu papírny v , Anonymizováno, , a to s tím, že – jak má soud dále za prokázané – rozhodně nebylo součástí této domluvy, že by se žalobkyně v této fázi projektu jakkoli podílela na zakoupení papírenské technologie a veškerých činností s tímto souvisejících. Pokud by pak žalovaný zcela v rozporu s touto dohodou následně přistupoval k jakýmkoli „dohodám“ ve výše naznačeném směru mezi svou osobou a žalobkyní, zastoupenou svou osobou jako statutárním orgánem, a to poté, co se stal tímto statutárním orgánem, takové jednání by bylo zcela v rozporu s touto předchozí dohodou učiněnou na počátku mezi účastníky, a takovému jednání proto nelze přiznat jakoukoli právní ochranu (ust. § 8 o.z.). Soud i v této souvislosti opakovaně poukazuje na tu skutečnost, že postrádá jakoukoli logiku, aby žalobkyně hradila cokoli v souvislosti s pořízením stroje bez poskytnutí jakéhokoli protiplnění a poté papírenský stroj opětovně uhradila, kdy teprve po této nové úhradě by na ni mělo být převedeno vlastnické právo.

25. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení pak bylo rozhodnuto dle ust. 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, byla žaloba soudem jako nedůvodně podaná zamítnuta (výrok II. rozsudku), a to s ohledem na postavení žalovaného v tomto řízení – žaloba byla podána proti žalovanému jakožto fyzické osobě, nikoli jako podnikateli (k tomu viz ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

26. O nákladech řízení (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla až na nepatrnou část příslušenství v řízení zcela úspěšná. Soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku v celkové výši 301 750 Kč, v uhrazené záloze na provedení důkazu formou znaleckého posudku ve výši 14 000 Kč, dále pak v nákladech právního zastoupení. Při stanovení výše nákladů právního zastoupení soud vždy zohlednil jednotlivé fáze řízení tak, jak bylo postupně přistupováno po podání samotné žaloby k podání vzájemného návrhu žalovaného a jeho postupnému rozšiřování, až po následné rozšíření žaloby ze strany žalobkyně. Náklady právního zastoupení jsou tedy tvořeny v souladu s ust. § 7 a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“) 2 úkony právní pomoci po 18 780 Kč (od podání žaloby po podání vzájemného návrhu žalovaného ze dne 19.11.2020; jedná se o tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), 2 úkony právní pomoci po 28 620 Kč (od podání vzájemného návrhu žalovaného ze dne 19.11.2020 po připuštění jeho rozšíření na základě podání žalovaného ze dne 15.4.2021 a 31.5.2021 usnesením zdejšího soudu ze dne 21.6.2021, č.j. 16 C 321/2020-154, které nabylo právní moci dne 12.7.2021; jedná se o tyto úkony: sepis vyjádření ze dne 30.4.2021, účast při jednání soudu dne 4.5.2021), 2 úkony právní pomoci po 36 820 Kč (od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne 21.6.2021, č.j. 16 C 321/2020-154, tj. 12.7.2021, po připuštění rozšíření vzájemného návrhu žalovaného na základě podání žalovaného ze dne 26.7.2021 usnesením zdejšího soudu ze dne 24.8.2021, č.j. 16 C 321/2020-216, které nabylo právní moci dne 31.8.2021; jedná se o tyto úkony: sepis vyjádření ze dne 27.7.2021, sepis vyjádření ze dne 29.8.2021), 7 úkonů právní pomoci po 49 580 Kč (od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne 24.8.2021, č.j. 16 C 321/2020-216, tj. 31.8.2021, po připuštění rozšíření žaloby na základě podání žalobkyně ze dne 27.5.2022 usnesením zdejšího soudu ze dne 14.6.2022, č.j. 16 C 321/2020-354, které nabylo právní moci dne 15.6.2022; jedná se o tyto úkony: účast při jednání soudu dne 31.8.2021 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, účast při jednání soudu dne 18.11.2021 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, účast při jednání soudu dne 15.3.2022 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, sepis rozšíření žaloby ze dne 27.5.2022) a 10 úkonů právní pomoci po 50 940 Kč (od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne 14.6.2022, č.j. 16 C 321/2020-354, tj. 15.6.2022, doposavad; jedná se o tyto úkony: účast při jednání soudu dne 16.6.2022 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, účast při jednání soudu dne 13.10.2022 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, účast při jednání soudu dne 5.1.2023, účast při jednání soudu dne 24.1.2023, účast při jednání soudu dne 4.4.2023 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci, sepis závěrečného návrhu ze dne 15.5.2023, účast při jednání soudu dne 25.5.2023) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky 23 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. celkem 1 031 800 Kč, po připočtení 21 % DPH 1 248 478 Kč. Náklady řízení po připočtení částky uhrazeného soudního poplatku a uhrazené zálohy poté celkem činí 1 564 228 Kč.

27. O povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 301 118 Kč (výrok V. rozsudku) rozhodl soud dle ust. § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) s přihlédnutím k ust. § 6a odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, neboť žalovaný doposavad neuhradil soudní poplatek v uvedené výši s ohledem na rozšíření svého vzájemného návrhu o částku 6 022 349 Kč s příslušenstvím na základě svého podání ze dne 26.7.2021. Výše soudního poplatku, který je žalovaný povinen státu uhradit, se poté řídí Položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, jenž tvoří nedílnou součást zákona o soudních poplatcích.

28. O vrácení složené zálohy žalovanému bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovaný složil za účelem výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši 1 500 Kč, z této zálohy však byla vyčerpána pouze částka ve výši 1 422 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 11.4.2023, č.j. , spisová značka, ); žalovanému tedy vznikl nárok na vrácení částky 78 Kč. Nicméně z rozpočtových prostředků soudu byla v souvislosti s úhradou znalečného znalci , tituly před jménem, , jméno FO, dle usnesení zdejšího soudu ze dne 16.2.2022, č.j. , spisová značka, , uhrazena částka 17 Kč; po kompenzaci obou těchto částek bylo proto soudem rozhodnuto o vrácení složené zálohy žalovanému ve výši 61 Kč (výrok VI. rozsudku).

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.