16 C 328/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený titul jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená titul jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa o zaplacení 48 438 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 29 685,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 685,20 Kč od 8.4.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 18 752,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 752,80 Kč od 8.4.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 998,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.7.2020 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 48 438 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu pod [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“) s počátkem pojištění ke dni 1.6.2013 a koncem pojištění ke dni 1.6.2052, jejímž předmětem bylo zejména životní pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena původně se [právnická osoba], [IČO], nicméně následně došlo k fúzi mezi žalovanou a [právnická osoba] , kdy [právnická osoba] zanikla a všechna práva a povinnosti přešly na žalovanou. Na základě pojistné smlouvy bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši 2 000 Kč. Tato výše měsíčního pojistného byla však změněna ke dni 1.4.2016, a to dodatkem k pojistné smlouvě ze dne [datum], když od tohoto data byla nově sjednána výše pojistného v částce 900 Kč měsíčně. Druhá a poslední změna ve výši měsíčního pojistného nastala dne 1.9.2019, kdy bylo sjednáno pojistné ve výši 1 197 Kč měsíčně, a to dodatkem k pojistné smlouvě ze dne [datum] O těchto změnách byl žalobce ze strany žalované vždy informován přípisy včetně dodatku k pojistné smlouvě. Změna výše pojistného je také zřejmá z výročních přehledů životního pojištění a stavu podílového účtu, které žalobce každoročně obdržel. Žalobce však i po změně výše pojistného od 1.4.2016 nadále hradil žalované částku 2 000 Kč měsíčně, aby si tak předplácel pojistné dopředu, kdyby některý měsíc nemohl zaplatit. Tento stav trval od 1.4.2016 do 31.8.2019, než došlo k další změně výše pojistného k 1.9.2019. Za období od 1.4.2016 do 31.8.2019 tak žalobce žalované uhradil nad stanovenou výši pojistného částku ve výši 45 100 Kč, což představuje přeplatek žalobce, který žalobci u žalované za toto období vznikl. Dále i po provedené druhé změně k 1.9.2019 hradil žalobce žalované 2 000 Kč, i když pojistné bylo sjednáno ve výši 1 197 Kč měsíčně. Žalobce si byl vědom toho, že hradí žalované vyšší pojistné, než které měl. Z tohoto důvodu se žalobce dne 16.10.2019 telefonicky obrátil na zákaznickou linku žalované, neboť chtěl zjistit přesnou výši aktuálního přeplatku. Zaměstnankyně žalované sdělila, že konečná výše jeho přeplatku činí ke dni 16.10.2019 částku 48 438 Kč. Žalobce se rozhodl ukončit pojistnou smlouvu a chtěl vrátit přeplatek. Z tohoto důvodu žalovanému byl zaslán dne 20.1.2020 přípis nazvaný jako„ výpověď pojistné smlouvy a žádost o vrácení přeplatku“, kterým byla dána výpověď pojistné smlouvy a zároveň byla žalovaná vyzvána k vrácení přeplatku ve výši 48 438 Kč, a to do 7 dnů ode dne zániku smluvního vztahu vzniklého na základě pojistné smlouvy. Smluvní vztah vzniklý na základě pojistné smlouvy skončil ke dni 31.3.2020, žalobci však byl vrácen přeplatek pouze ve výši 1 197 Kč. Z tohoto důvodu má žalobce za to, že se nejedná ani o část jeho nároku, který uplatňuje touto žalobou. K vrácení přeplatku ve výši 48 438 Kč mělo ze strany žalované dojít do 7 dnů ode dne zániku smluvního vztahu vzniklého na základě pojistné smlouvy; lhůta marně uplynula dne 7.4.2020, žalovaná však přeplatek ve stanovené lhůtě ani z části nevydala, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 10.6.2020.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že při zpracování žádosti ze dne 25.2.2016, kterou žalobce žádal přidání dalšího pojištěného na pojistnou smlouvu, došlo k internímu pochybení žalované a nesprávnému stanovení nové částky pojistného a jejímu promítnutí nejen v interním systému, ale také v dodatku k pojistné smlouvě, účinném od 1.4.2016, kdy namísto nezměněné částky pojistného 2 000 Kč bylo omylem uvedeno 900 Kč. Nicméně žalobce stále hradil pojistné ve výši 2 000 Kč. Na chybně nastavené pojistné a jeho bezdůvodné snížení se přišlo až při kontrole nastavení pojistné smlouvy při zpracování žádosti žalobce ze dne 8.8.2019. Žalovaná zjistila, že nastavené pojistné neodpovídá rozsahu pojistné ochrany, která byla po celou dobu od data účinnosti druhého dodatku žalobci a dalším pojištěným včetně nově zařazeného [jméno] [příjmení] poskytována. Pokud by v této době nastala pojistná událost u pojištěného [jméno] [příjmení], žalovaná by vyplatila příslušné pojistné plnění, neboť rizika vztahující se k tomuto pojištěnému byla pojistnou smlouvou v návaznosti na druhou žádost kryta. Za poskytování pojistné ochrany (tedy přebírání rizik pojištěných osob) má žalovaná nárok na odměnu ve formě rizikové složky hrazeného pojistného. Nebylo by tedy ani logické, aby v případě přidání krytí dalších rizik v důsledku druhé žádosti pojistné pokleslo, natož o takovou částku. S ohledem na ustanovení § 13 zákona č. 37/2004 Sb. byla chyba zpětně opravena a v interních systémech žalované bylo nastaveno odpovídající běžné pojistné ve výši 2 000 Kč. Výše popsané pochybení však nemělo vliv na žalobcem uhrazené prostředky a zhodnocení pojistné smlouvy, neboť částky„ předpláceného“ pojistného byly stejně jako běžné pojistné zainvestovány bez zbytečného odkladu, a tedy využity k nákupu podílových jednotek. V souladu s tímto ustanovením nemohlo dojít pouze ke kumulaci„ předplacených“ částek u žalované. Pojistné bylo hrazeno pod variabilním symbolem běžného pojistného a v takovém případě není rozdíl mezi předepsaným pojistným a tzv.„ předplaceným“ pojistným. Jelikož bylo pojistné investováno, není možné ho zpětně vyplatit žalobci jako jím požadovaný přeplatek. Žalovaná je tedy přesvědčena, že postupovala zcela v souladu se Zvláštními pojistnými podmínkami, s nimiž byl žalobce seznámen. S ohledem na to, že se žalovaná se žalobcem opětovně telefonicky spojila dne 7. listopadu 2019, aby mu sdělila opravené a správné informace ohledně stavu pojistné smlouvy, a následně mu také zaslala dokumentaci, z níž bylo patrné, že během trvání pojistné smlouvy nežádal o snížení pojistného a došlo tedy k vrácení pojistné smlouvy do původního stavu. Podle názoru žalované tak žalobce nemá nárok na vrácení jakékoliv částky, nicméně pro případ, že by soud dospěl k opačnému závěru, z procesní opatrnosti žalovaná poukázala na to, že výše žalované částky 48 438 Kč nemůže odpovídat tvrzenému přeplatku žalobce, neboť není násobkem přeplácené částky 1 100 Kč. Při jednání soudu dne 9.2.2021 dále žalovaná vznesla pro případ, že by soud neakceptoval argumentaci žalované, námitku promlčení části požadovaného nároku s tím, že žaloba byla podána v červenci 2020, přičemž na jednotlivá plnění žalobce je třeba nahlížet jako na opakovaná oddělitelná plnění.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými oběma účastníky tohoto řízení. Navrhla-li žalovaná vyslechnout svědka – zaměstnance žalované za účelem objasnění výpočtu pojistného na 2 000 Kč měsíčně, tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl, neboť takové dokazování by nemělo na výsledek řízení žádný vliv; jednalo by se tak o dokazování neodůvodněné a nehospodárné.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně, nicméně pouze ve své části. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce jako pojistník a první pojištěný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], jako pojistitelem Pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“) s počátkem pojištění ke dni 1.6.2013 a koncem pojištění ke dni 1.6.2052, jejímž předmětem bylo zejména životní pojištění včetně sjednaných připojištění; druhým pojištěným byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Pojistné bylo touto pojistnou smlouvou sjednáno ve výši 1 450 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] a Dodatkem k pojistné smlouvě ze dne [datum]. Jak vyplývá z pojistné smlouvy, její nedílnou součástí jsou všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pro sjednaná pojištění a připojištění (dále jen„ VPP“ a„ ZPP“), aktuální pojistné podmínky, jejichž součástí je i přehled poplatků a pojistných sazeb, dále informace a prohlášení k pojistné smlouvě, jež jsou uvedeny na zadní straně pojistné smlouvy nebo ve svazku dokumentů spolu s VPP a ZPP. Z článku 4.7. věta druhá Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, platných a účinných od [datum], vyplývá, že pojistitel má právo změnit v souladu se zákonem výši pojistného, pokud dojde ke změně pojistného rizika. Podle článku 7.1. věta prvá a druhá VPP je pojistné úplatou za pojištění s tím, že výše pojistného je určena v pojistné smlouvě. Podle článku 7.9. věta prvá a třetí VPP má právo pojistitel v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištěných osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období; pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Mezi účastníky není sporu o tom, že pojistná smlouva byla uzavřena původně se [právnická osoba], [IČO], nicméně následně došlo k fúzi mezi žalovanou a [právnická osoba], kdy [právnická osoba] zanikla a všechna práva a povinnosti přešly na žalovanou.

6. Jak vyplývá ze Žádosti o změnu údajů pojištění ze dne 25.3.2015 žalobce požádal [právnická osoba], aby počínaje dnem 1.4.2015 došlo ke změnám spočívajícím v rozsahu pojistné smlouvy, dále k úpravě trvalého bydliště pojistníka a jeho korespondenční adresy, s tím, že počínaje dnem 1.4.2015 bude činit pojistné 2 000 Kč měsíčně. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce hradil pojistné v uvedené měsíční výši 2 000 Kč počínaje dnem 1.4.2015 a poté i po celé období, které je předmětem této žaloby, tj. od 1.4.2016 do 16.10.2019; uvedená skutečnost je prokázána rovněž výpisy z účtu žalobce, vedeném u [banka] [příjmení] [příjmení], za období měsíců leden 2016 až říjen 2019. Výši měsíčního pojistného 2 000 Kč pojistitel deklaroval i ve Výročním přehledu životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 30.4.2015 a dále i v Dodatku k pojistce platného od 1.4.2015, což má soud za prokázané Dodatkem k pojistce platným od 1.4.2015 ve spojení s dopisem pojistitele ze dne 24.4.2015 a Výročním přehledem životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 30.4.2015 ve spojení s dopisem pojistitele ze dne 30.4.2015. Žádostí o změnu údajů pojištění ze dne 25.2.2016 má soud za prokázané, že žalobce požádal [právnická osoba], aby počínaje dnem 1.3.2016 došlo ke změnám spočívajícím především k přidání nové pojištěné osoby: [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dopisem [právnická osoba] ze dne 18.4.2016 ve spojení s Dodatkem k pojistce platným od 1.4.2016 bylo prokázáno, že pojistitel sdělil žalobci, že výše běžného pojistného nově činí 900 Kč měsíčně, splatným 1. den každého měsíce; rovněž byl zaslán přehled pojištění pro pojištěné osoby: [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Výše měsíčního pojistného 900 Kč byla následně pojistitelem deklarována rovněž ve výročních přehledech životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 26.4.2017, ze dne 27.4.2018, a ze dne 24.6.2019; uvedené skutečnosti byly prokázány Výročním přehledem životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 26.4.2017 ve spojení s dopisem pojistitele ze dne 26.4.2017, Výročním přehledem životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 27.4.2018 ve spojení s dopisem pojistitele ze dne 27.4.2018 a Výročním přehledem životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 24.6.2019 ve spojení s dopisem pojistitele ze dne 24.6.2019. Žádostí o přidání/odebrání/o změnu údajů pojištění ze dne 8.8.2019 ve spojení s Modelací životního pojištění – [anonymizováno] K 1.8.2019 ze dne 30.7.2019 má soud za prokázané, že žalobce požádal [právnická osoba] , aby došlo k přidání nové pojištěné osoby: [jméno] [příjmení], [datum narození], a dále aby byla smlouva nastavena dle modelace, s tím, že dle modelace činí výše pojistného pro všechny čtyři pojištěné osoby 1 197 Kč měsíčně. Dopisem žalované ze dne 29.10.2019 ve spojení s potvrzením o provedené změně k 1.9.2019 ze dne 29.10.2019 bylo prokázáno, že žalovaná potvrdila žalobci provedení požadovaných změn s tím, že výše běžného pojistného činí nově 1 197 Kč měsíčně, se splatností 1. den každého měsíce.

7. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 20.1.2020 vypověděl pojistnou smlouvu a požádal o vrácení přeplatku ke dni 16.10.2019 ve výši 48 438 Kč sdělené zaměstnankyní žalované; uvedená skutečnost byla prokázána dopisem ze dne 20.1.2020 ve věci: Výpověď pojistné smlouvy a žádost o vrácení přeplatku ve spojení s podací stvrzenkou ze dne 20.1.2020 a informací o sledování zásilky, ze které vyplývá, že žalované byla výpověď doručena dne 22.1.2020. Dopisem ze dne 9.4.2020 má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že pojistná smlouva [číslo] byla ukončena výpovědí pojistníka po uplynutí výpovědní lhůty ke dni 31.3.2020, a to s přeplatkem k výplatě 1 197 Kč.

8. Dopisem ze dne 14.2.2020 má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že na základě žádosti o změnu obdržené dne 1.6.2016 došlo při zpracování této žádosti k chybné úpravě celkového pojistného na částku 900 Kč měsíčně, a za toto pochybení se žalobci omluvila; za situace, kdy bylo pojistné hrazeno ve zvýšené částce 2 000 Kč, byly finanční prostředky hrazené nad předepsanou částku pojistného zainvestovány v souladu s čl. 6 Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění zainvestovány a hodnotily se v podílových fondech; zainvestované finanční prostředky nelze pokládat za přeplatek, který by bylo možné ze smlouvy vyplatit; informace z kontaktního centra o evidovaném přeplatku tak byla nepřesná; po obdržení žádosti o změnu pojištění 15.8.2019 bylo před provedením změny zjištěno pochybení, k němuž došlo při zpracování změny z 1.6.2016, byla proto neprodleně provedena zpětná oprava smlouvy, tj. od data 1.4.2015 bylo nastaveno pojistné ve výši 2 000 Kč. Z dopisu ze dne 9.3.2020 vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalované k jednostranné opravě pojistné smlouvy, že závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, provedenou změnu ohledně výše pojistného tak nelze akceptovat a tato změna pojistné smlouvy je tak neplatná, neboť nedošlo k oboustranné dohodě (uzavření dodatku) o změně pojistné smlouvy se zpětnou účinností; vzhledem k tomu, že pojistné bylo stanoveno v částce 900 Kč měsíčně od 1.4.2016 do 31.8.2019 a žalobce zasílal pojistné včetně přeplatku v celkové výši 2 000 Kč měsíčně, vznikl mu za toto období přeplatek ve výši 45 100 Kč – tato částka proto nemohla být zainvestována do podílových fondů, neboť v souladu s obchodními podmínkami se zainvestovává běžné pojistné, případně mimořádné pojistné. Svá stanoviska ve věci si účastníci dále sdělili v rámci písemné korespondence ze dne 9.4.2020, 29.4.2020 a 21.5.2020. Předžalobní výzvou ze dne 10.6.2020 ve spojení s dodejkou ze dne 11.6.2020 má soud dále za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou mimo jiné k vrácení přeplatku na pojistném ve výši 48 438 Kč s tím, že výši přeplatku v uvedené výši ke dni 16.10.2019 sdělila žalobci telefonicky zaměstnankyně žalované; žalobce danou předžalobní výzvou vyzval žalovanou k vrácení přeplatku do 7 kalendářních dnů ode doručení této předžalobní výzvy, nicméně s tím, že k vrácení přeplatku již mělo dojít do 7 dnů ode dne zániku smluvního vztahu (31.3.2020), která marně uplynula dne 7.4.2020. Jak vyplývá z dopisu žalované ze dne 10.7.2020, žalovaná sdělila žalobci, že předmětná pojistná smlouva byla nastavena především na krytí pojistných rizik, proto odkupné v době ukončení pojistné smlouvy činilo 0 Kč, dále že nastavené pojistné ve výši 2 000 Kč mělo být ponecháno i po přidání dětských připojištění pro syna [jméno] [příjmení], kdy žádost o tuto změnu ke dni 1.3.2016 změnu pojistného neobsahovala; pokud došlo během zpracování změny pochybením pojistitele k nastavení předpisu pojistného ve výši 900 Kč měsíčně, takové snížení předpisu pojistného nebylo klientem nikdy vyžádáno, výše pojistného nebyla z jeho strany nikterak rozporována a zároveň nedošlo z jeho strany ke snížení úhrad pojistného dle výše uvedené v aktuální pojistce, sjednaná výše pojistné ochrany pak neodpovídala nastavenému předpisu pojistného ve výši 900 Kč; docházelo rovněž se souhlasem klienta k automatickému nákupu podílových jednotek za úhradu nad rámec stanoveného pojistného, zainvestované finanční prostředky tak nelze pokládat za přeplatek, který by bylo možné ze smlouvy vyplatit; nárok na vyplacení pojistného, za které byla klientovi během pojištění poskytována ochrana, nelze akceptovat.

9. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po provedeném dokazování poté dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně pouze ve své části, a to především s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou při jednání soudu dne 9.2.2021.

10. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1.1.2014. Podle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na uvedené soud při právním hodnocení tohoto sporu ve vztahu k pojistné smlouvě uzavřené dne 16.4.2013 postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění platném ke dni uzavření předmětné pojistné smlouvy (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“), a ve vztahu k požadavku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení a rovněž i ve vztahu k žalovanou vznesené námitce promlčení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

11. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

12. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka, b) určení oprávněné osoby, c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, f) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, g) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 označeného ustanovení součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

13. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.

14. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle odst. 3 označeného ustanovení pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle odst. 4 označeného ustanovení pokud pojistník se změnou výše pojistného podle odstavce 3 nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pak soukromé pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.

15. Podle ust. § 22 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě je-li sjednáno soukromé pojištění s běžným pojistným, zaniká soukromé pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná.

16. Podle ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

17. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

18. Podle ust. § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 označeného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle ust. § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

20. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Podle ust. § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

22. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 označeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako pojistník a zároveň i prvý pojištěný a [právnická osoba], potažmo žalovaná jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojistné smlouvě. V rámci pojistné smlouvy se její účastníci dohodli na úhradě pojistného ve výši 1 450 Kč měsíčně, nicméně s tím, že pojistitel má právo změnit v souladu se zákonem výši pojistného, pokud dojde ke změně pojistného rizika (čl. 4 věta druhá VPP), dále s tím, že pojistitel má právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištěných osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období (čl. 7 věta prvá a třetí VPP); tato úprava rovněž zcela koresponduje se zákonnou úpravou – viz ust. § 13 zákona o pojistné smlouvě). Pokud však pojišťovna přistoupí ke změně výše pojistného, je povinna dle ust. § 13 zákona o pojistné smlouvě nově stanovenou výši pojistného pojistníkovi sdělit v zákonem stanovené lhůtě; pojistník má poté právo vyjádřit svůj nesouhlas s následky stanovenými v ust. § 13 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. V daném případě pojistitel přistoupil k prvé úpravě výše pojistného v souvislosti se žádostí žalobce o změnu údajů pojištění ze dne 25.3.2015, kdy od 1.4.2015 žalobce hradil pojistné v nově stanovené výši 2 000 Kč. Tato změna byla žalobcem akceptována a počínaje dnem 1.4.2015 žalobce započal s úhradou pojistného v částce 2 000 Kč měsíčně. Žalobce hradil pojišťovně částku pojistného ve výši 2 000 Kč měsíčně však i poté, co žalovaná přistoupila k opětovné změně výše pojistného v souvislosti se žádostí žalobce o změnu údajů pojištění ze dne 25.2.2016, kdy počínaje dnem 1.4.2016 byla stanovena nová výše pojistného v částce 900 Kč měsíčně. Pojistné v této výši, tj. 900 Kč měsíčně, bylo pojišťovnou deklarováno nejen v nově vystaveném Dodatku k pojistce platném od 1.4.2016, ale rovněž i ve výročních přehledech životního pojištění a stavu podílového účtu ze dne 26.4.2017, ze dne 27.4.2018, a ze dne 24.6.2019. Soud má proto za to, že počínaje dnem 1.4.2016 bylo povinností žalobce hradit pojišťovně (žalované) pojistné v částce stanovené pojistitelem v opakovaně sdělené výši 900 Kč měsíčně. Pokud žalovaná poukazovala na svou interní chybu s tím, že správná výše pojistného ke krytí pojistného rizika byla stále v dříve uvedené výši 2 000 Kč měsíčně, nelze dle soudu toto tvrzené pochybení pojistitele přičítat k tíži žalobce, který je v postavení spotřebitele a laika co do stanovení přiměřené výše částky pojistného. Právo změnit výši pojistného (možná změna zahrnuje jak zvýšení, tak i snížení výše pojistného) je v souladu se zákonem i sjednanou pojistnou smlouvou zcela v gesci pojišťovny, neboť tato jakožto pojistný odborník je schopna na rozdíl od pojistníka vyhodnotit míru pojistného rizika (ostatně sama žalovaná navrhla v řízení vyslechnout odborníka ke stanovení správné výše pojistného s tím, že se jedná o odbornou složitou otázku). Pojistník má však následné oprávnění na nově stanovenou výši pojistného reagovat jeho akceptací, příp. jeho nesouhlas může vést k zániku pojistného vztahu, tj. nově stanovená výše pojistného je v konečné fázi výsledkem dohody obou zúčastněných subjektů. Za této situace nelze rozhodně dle soudu přistupovat ke změně (zvýšení) výše pojistného zpětně, jak učinila a zpravila o tomto kroku žalobce žalovaná, neboť k takovému postupu by musel být dán souhlas žalobce, což se v daném případě nestalo. Na místě není ani argument žalované co do tvrzené evidentně nesprávně stanovené výše pojistného v nižší částce, pokud byla navíc pojištěná další osoba; v této souvislosti soud poukazuje na následnou, již žalovanou nijak nesporovanou, nově stanovenou výši pojistného počínaje dnem 1.9.2019, kdy po přidání další, již čtvrté pojištěné osoby, byla stanovena výše měsíčního pojistného 1 197 Kč (i v tomto případě částka oproti pojistnému ve výši 2 000 Kč značně ponížena). Nicméně i zde soud opakuje již shora uvedené – osobou s odbornými znalostmi a oprávněním ke změně pojistného byla jen a pouze žalovaná a po žalobci jakožto laikovi a spotřebiteli nebylo možné nikterak vyžadovat schopnost přezkumu nově stanovené výše pojistného. Relevantní není ani argument žalované, dle které žalobce nepožádal o změnu pojistné smlouvy co do změny výše pojistného, když zákon i pojistná smlouva možnost změnit výši pojistného na takovou žádost nevázala, naopak tuto možnost dávala pojistiteli v souvislosti se změnou pojistného rizika, případně v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného. Dle soudu neobstojí ani argument žalované ohledně investice všech částek zaslaných žalobcem, a to i nad výši stanoveného pojistného – dle soudu bylo právem žalované jakožto pojistitele investovat částky sjednaného pojistného; pokud však žalovaná takto nakládala i s částkami uhrazenými žalobcem nad rámec sjednaného pojistného, nelze tento její postup klást k tíži žalobce, neboť k investicím částek uhrazených nad rámec stanoveného pojistného nebyla žalovaná smlouvou oprávněna. Soud tedy uzavírá, že žalobce, který hradil pojistné i po 1.4.2016 nad rámec sjednané výše pojistného, tj. místo částky 900 Kč nadále hradil 2 000 Kč, tak činil bez právního důvodu; na této skutečnosti nemůže dle soudu ničeho změnit ani to, že takový postup pojistníka (přeplácení pojistného na tzv.„ horší časy“) se jeví poněkud nestandardní. Žalovaná, která si dané částky uhrazené nad rámec sjednaného pojistného ponechávala, se tak pravidelně po celé období od 1.4.2016 do 31.8.2019, po které bylo stanoveno pojistné ve výši 900 Kč měsíčně, nicméně bylo hrazeno ve výši 2 000 Kč měsíčně, měsíc co měsíc bezdůvodně obohacovala ve smyslu ust. § 2991 o.z. o částku 1 100 Kč měsíčně (za celé období 41 měsíců x 1 100 Kč se jedná o částku v celkové výši 45 100 Kč). V řízení vyšlo dále najevo, že počínaje dnem 1.9.2019 byla stanovena nová výše pojistného v částce 1 197 Kč měsíčně, žalobce však nadále pokračoval v úhradě částky 2 000 Kč měsíčně. V předmětném období od 1.9.2019 do 16.10.2019 se tedy žalovaná bezdůvodně obohatila co do měsíce září v částce 803 Kč, co do období od 1.10 do 16.10.2019 v částce 1 382,20 Kč (za dané období 16 dnů měla být uhrazena částka 617,80 Kč, uhrazeno však bylo 2 000 Kč). Celková výše bezdůvodného obohacení vzniklého přeplácením pojistného ze strany žalobce je tak zcela jednoznačně a bez pochyby vyčíslena (45 100 Kč + 803 Kč + 1 382,20 Kč = 47 285,20 Kč); částka 48 438 Kč sdělená telefonicky zaměstnankyní žalované tak není odůvodněná a nelze z ní pro účely tohoto řízení vycházet.

24. Žalobci však právo na úhradu celé částky takto vypočteného bezdůvodného obohacení (částky přeplaceného pojistného za období od 1.4.2016 do 16.10.2019) nevzniklo, a to s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou. Jednotlivé částky pojistného, pojistníkem pravidelně hrazené, jsou dle soudu částkami, které jsou od sebe oddělitelné, je tedy třeba dle soudu posuzovat otázku promlčení u každé takto uhrazené částky samostatně. Soud se proto v tomto směru neztotožnil s právním názorem žalobce, dle kterého mělo být pojistné v prvé řadě hrazeno z již vytvořeného přeplatku na pojistném. Otázku promlčení, počátku běhu promlčecí doby a její délku soud posuzoval dle shora citovaných ustanovení § 609 a násl. o.z. Nelze přehlédnout, že žalobci byla nová výše pojistného žalovanou vždy řádně sdělena, tj. žalobce od počátku věděl, že na pojistném tzv. přeplácí, a byl proto oprávněn požadovat přeplatek zpět hned po jeho faktické úhradě. Soud proto vycházel vždy u každé konkrétní úhrady z data této úhrady, kdy vždy od tohoto data počala co do daného bezdůvodného obohacení plynout i subjektivní promlčecí doba v trvání 3 roků. Promlčecí doba pak byla soudem posuzována i co do data podání žaloby, ke kterému bylo žalobcem přistoupeno dne 27.7.2020. S ohledem na délku promlčecí doby 3 roky (ust. § 629 odst. 1 o.z.; pro úplnost soud uvádí, že objektivní promlčecí doba v trvání 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, dle ust. § 638 odst. 1 o.z. byla samozřejmě dodržena také) tak došlo k promlčení práva žalobce na vrácení přeplatků na pojistném uhrazeném ve vyšší výši před 27.7.2017, a žalobě co do vrácení přeplatků na pojistném za toto období nelze proto vyhovět. Jiná situace je co do požadavku žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení spočívajícího v přeplatcích na pojistném po tomto datu – žalobci tak vzniklo právo na úhradu těchto přeplatků počínaje poskytnutou úhradou dne 22.8.2017, tj. za období od 22.8.2017 do 27.8.2019 se jedná o 25 úhrad po 2 000 Kč; uhrazeno bylo žalobcem celkem 50 000 Kč, jeho povinností však bylo uhradit pojistné 25x 900 Kč, tj. 22 500 Kč; ve výši rozdílu těchto dvou částek se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, kterému tak vzniklo právo na vrácení částky 27 500 Kč (50 000 Kč – 22 500 Kč = 27 500 Kč). Žalobci dále přísluší rovněž právo na vrácení částky bezdůvodného obohacení v souvislosti s úhradou pojistného za období od 1.9.2019 do 16.10.2019 v celkové částce 2 185,20 Kč (k tomu viz shora odstavec 23 odůvodnění). Z výše uvedeného tak vyplývá, že žaloba byla žalobcem podána důvodně co do částky ve výši 29 685,20 Kč (27 500 Kč + 2 185,20 Kč = 29 685,20 Kč) a jako takové jí bylo i vyhověno (výrok I. rozsudku). Ve zbývající části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 18 752,80 Kč s příslušenstvím, byla poté žaloba s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

25. O příslušenství ze soudem přiznané částky ve výši 29 685,20 Kč ve formě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když soud vycházel z požadavku žalobce, uvedeném v rámci výpovědi pojistné smlouvy ze dne 20.1.2020, kdy tento požadoval vrácení přeplatku ve lhůtě 7 dnů ode dne zániku smluvního vztahu (k zániku smluvního vztahu došlo nesporně dne 31.3.2020, žalovaná byla povinna k úhradě do 7.4.2020, a pokud tak neučinila, ocitla se dnem 8.4.2020 v prodlení s touto úhradou).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší mu tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobce je dán co do částky 29 685,20 Kč (tj. úspěch co do 61,3 %), jeho neúspěch pak co do částky 18 752,80 Kč (38,7 %); žalobci proto náleží právo na úhradu 22,6 % jemu vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 2 422 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, nákladů jízdného a nákladů za promeškaný čas. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. 5 úkony právní pomoci po 3 060 Kč (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 4.1.2021 a účast při jednání soudu dne 9.2.2021) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení činí 16 800 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce plátcem, poté 20 328 Kč. Žalobci dále vznikly náklady spojené s náhradou za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky, tj. 10 půlhodin po 100 Kč – celkem 1 000 Kč, po připočtení 21 % DPH 1 121 Kč, a dále pak náklady v souvislosti s jízdným za cestu [obec] - [obec] a zpět při cestě osobním vozem Opel Mokka X, celkem 416 km, a to s přihlédnutím k ust. § 1 a § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb. v celkové výši 2 134 Kč, po připočtení 21 % DPH 2 582,10 Kč. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že náklady stravného nebyly do celkové výše žalobci vzniklých nákladů řízení zahrnuty, neboť tyto náklady v částce 91 Kč nebyly nikterak doloženy. Celková výše nákladů vynaložených žalobcem poté činí 26 542,10 Kč (2 422 Kč + 20 328 Kč + 1 210 Kč + 2 582,10 Kč = 26 542,10 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný co do 22,6 %, přísluší mu právo na úhradu nákladů řízení v celkové výši 5 998,50 Kč (22,6 % z částky 26 542,10 Kč). Tato částka tedy byla žalobci na náhradě nákladů řízení přiznána (výrok III. rozsudku).

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.