16 C 345/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úroky z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované finanční částku , částka, na zakoupení vozidla , jméno FO, , a to platbami na bankovní účet žalované ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, . Žalobce žalovanou marně vyzval k úhradě dlužné částky do , datum, e-mailem z , datum, . Žalobce se proto domáhá zaplacení dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení od , datum, do zaplacení. K výzvě soudu žalobce na jednání soudu dne , datum, doplnil, že smlouva byla uzavřena ústně s domluvou, že částka bude vrácena na výzvu žalobce, až ji bude chtít uhradit; podáním z , datum, doplnil, že smlouva byla uzavřena jako bezúročná ústně ve dnech , datum, a , datum, s dobou trvání 3 roky a s povinností žalované částku vrátit jednorázově; žalobce příp. zaplacení žalované částky žádal z titulu bezdůvodného obohacení (pro případ, že by soud nevzal za prokázané uzavření smlouvy o zápůjčce). Žalobce k námitkám žalované dále specifikoval, že s žalovanou žil od jara 2017, a to v nemovitosti ve vlastnictví její matky, a to dle dohody účastníků bezplatně, žalovaný pouze z morálních důvodu hradil různé náklady ve prospěch žalované, nikoli však v rámci žalované částky. Žalobce se proto domáhá vrácení zápůjčky.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala s tím, že nesporovala obdržení dané částky , částka, na svůj bankovní účet. Dále však uvedla, že žalobce dlouhodobě, minimálně od roku 2017 do dubna 2022, bezplatně pobýval u žalované či jejích rodinných příslušníků, resp. s žalovanou sdílel společnou domácnost, za což žalované ani jejím rodinným příslušníkům ničeho nehradil, žalovaná proto danou částku považovala za příspěvek na domácnost ze strany žalobce. Doplnila, že vozidlo , jméno FO, bylo pořízeno společností žalované , Anonymizováno, : , IČO, , v roce 2020 z prostředků této společnosti, kdy akontace byla hrazena z prodeje jiného vozidla a zbytek byl hrazen úvěrem. Žalovaná proto žádá zamítnutí žaloby.

3. Podáním z , datum, žalovaná vůči žalobci vznesla vzájemným návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nevyplacených částek za činnost instruktorky autoškoly, kterou žalovaná vykonávala, ve výši , částka, a z titulu dluhů za investice, které žalovaná učinila do nemovitosti, kterou účastníci užívali jako společnou víkendovou domácnost a kterou aktuálně žalobce užívá sám, a to ve výši , částka, za pořízení kuchyňské linky. Na jednání soudu dne , datum, vzala žalovaná vzájemný návrh bez dalšího zpět. Řízení o tomto vzájemném návrhu proto bylo zastaveno samostatným usnesením zdejšího soudu z , datum, , č.j. , spisová značka, , pravomocným dne , datum, , s tím, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Z bankovního účtu žalobce byla na bankovní účet žalované dne , datum, odeslána platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, ; obě platby byly označeny poznámkou „, jméno FO, “ (prokázáno výpisem z běžného účtu žalobce č. , č. účtu, , výpisem z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, , nespornými tvrzeními účastníků).

6. Žalobce žalovanou E-mailem z , datum, vyzval do , datum, k „úhradě finanční hotovosti…zapůjčené k nákupu vozidla , jméno FO, “ zaslané výše uvedenými platbami na bankovní účet žalované.

7. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že s žalovanou žili jako partneři od března 2017 do , datum, v domě její matky, na chod domácnosti připíval žalované v hotovosti částkou , Anonymizováno, -, částka, měsíčně, poté , částka, měsíčně. Vozidlo , jméno FO, , reg. č. , Anonymizováno, , bylo registrováno na společnost , Anonymizováno, patřící žalované. Na žádost žalované žalobce na akontaci vozidla přispěl v hotovosti částkou , částka, , na což nemá doklad. Na přelomu října/listopadu 2021 žalovaná žalobce požádala o zápůjčku na splátky daného vozidla, žalobce jí proto půjčil danou žalovanou částku ve dvou platbách, které proto označil danou poznámkou „, jméno FO, “; byla dohodnuta splatnost do 3 let v jedné platbě; vše bylo domluveno ústně před poskytnutím dané částky. Žalovaná s tím takto souhlasila. Email z , datum, žalované zaslal, neboť jí před tím telefonicky naznačil, že požaduje vrácení částky, což však žalovaná odmítla; kontaktoval ji, protože se dozvěděl, že vozidlo prodala, proto se domníval, že by mohla mít prostředky k vrácení zápůjčky.

8. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že s žalobcem několik let žila ve společné domácnosti. Chtěla, aby finančně přispíval na chod domácnosti, což nečinil. Poté co se bavila s rodinou žalobce o tom, aby jí něco přispěl, tak jí přislíbil, že něco za bydlení uhradí, následně jí poslal dané peníze, proto měla za to, že jde o zmíněný příspěvek na bydlení. Dané peníze převedla na svůj spořící účet a následně je použila, avšak nikoli na splátky daného vozidla, které měla už rok zakoupeno její společnost, splátky úvěru byly hrazeny z účtu společnosti. Poznámku „, jméno FO, “ u plateb nijak neřešila s tím, že si tam může každý napsat co chce. Popřela, že by před obdržením částky , částka, byla mezi účastníky domluva ohledně zápůjčky, splatnosti, úrocích nebo povinnosti částku vracet. Poprvé se o požadavku na vrácení dané částky dozvěděla od žalobce telefonicky v roce 2024.

9. Ve výpovědích svědci , jméno FO, a , jméno FO, pouze shodně potvrdili, že účastníci spolu bydleli, avšak o finančních záležitostech se se svědky nikdy nebavili, žalovaná se jim nikdy nezmínila o případných finančních problémech, o zaslání předmětných finančních prostředků v dané době svědci ničeho nevěděli. Ve výpovědi svědkyně , jméno FO, dále potvrdila, že vozidlo , jméno FO, parkovalo před domem, kde účastníci žili, bylo firmy žalované.

10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména žalobcem navrhovaný důkaz daňovým přiznáním žalované považoval za nadbytečný, neboť by na níže uvedených právních závěrech nemohl ničeho změnit. Další důkazy ve věci nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je až na nepatrnou část úroků z prodlení důvodná.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

13. Podle § 454 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

14. Podle § 456 o.z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

15. V daném případě předně mezi účastníky nebylo sporu o tom, a výpisem z jejich bankovních účtů je nade vší pochybnost prokázáno, že žalobce na účet žalované zaslal dne , datum, a dne , datum, dvě platby ve výši po , částka, , přičemž obě platby byly označeny popisem „, jméno FO, “. Z v tomto rozsahu obsahově shodných výpovědí účastníků plyne, že vozidlo , jméno FO, bylo pořízeno na úvěr obchodní společností žalované , Anonymizováno, ; existenci tohoto vozidla potvrdila i svědkyně , jméno FO, . Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že v době zaslání daných finančních prostředků účastníci žili ve společné domácnosti a že až do zaslání daných finančních prostředků žalobce žalované na vedení společné domácnosti nikdy nepřispěl formou jakékoli platby na její bankovní účet, resp. žalovaná ve výpovědi uvedla, že žalovaný na domácnost do té doby nepřispíval v zásadě vůbec.

16. Výpovědí žalované vzal soud za prokázané, že danou částku , částka, připsanou na její účet užila pro svou potřebu.

17. Mezi účastníky zůstal sporným právní titul poskytnutí dané finanční částky, kdy žalobce tvrdí, že se jednalo o ústně sjednanou zápůjčku na hrazení splátek úvěru na pořízení vozidla , jméno FO, , žalovaná tvrdí, že se mělo jednat o příspěvky žalobce na společnou domácnost.

18. V tomto rozsahu soud vyšel z toho, že jedinými existujícími listinnými důkazy týkajícími se poskytnutí daných finančních prostředků vzniklými v době jejich vyplacení jsou výpisy z účtů žalobce a žalované prokazující vyplacení daných částek (v celkové výši , částka, ). S ohledem na to, že výpovědi účastníků se ohledně právního titulu poskytnutí dané částky zcela rozcházejí a ve věci jediní navrhovaní a slyšení svědci ohledně finančních záležitostí účastníků ničeho nevěděli, soud tyto výpisy z účtů účastníků považuje za ve věci zcela zásadní pro identifikaci skutečného vážně míněného účelu daných plateb, a to právě v době jejich učinění. Soud přitom vyšel z ust. § 456 o.z. a § 454 o.z., dle nichž právní jednání vyvolá právní následky v něm vyjádřené, jakož i ty plynoucí např. ze zvyklostí, přičemž v daném případě žalobce právně jednal vlastním konáním (vyplacením daných plateb na účet žalované), přičemž platby označil způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, proč byly učiněny, když je zcela obecnou znalostí a běžnou zvyklostí, že právě poznámky u prováděných plateb slouží k bližší identifikaci každé takové platby, tj. mimo jiné i jejího účelu/smyslu/tj. též příp. právního titulu.

19. Obě předmětné platby zaslané žalobcem na účet žalované jsou identifikovány poznámkou „, jméno FO, “, tedy se zjevně jednalo o finanční prostředky zaslané za účelem hrazení nákladů na vozidlo , jméno FO, , když z výpovědi účastníků i svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že dané vozidlo bylo v dané době ve vlastnictví firmy žalované a že byl splácen úvěr na jeho pořízení.

20. Soud tak (až na dále níže uvedené) považuje tvrzení žalobce učiněná v průběhu tohoto řízení za konzistentní, na sebe navazující a odpovídající ostatním ve věci provedeným důkazům, proto se v daném případě jako k věrohodné přiklonil k jeho výpovědi, kterou má za prokázané, že mezi účastníky byla ústně, resp. spíše konkludentně, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce žalované zapůjčil dne , datum, a , datum, celkovou částku ve výši , částka, (na hrazení nákladů vozidla , jméno FO, ).

21. Naopak výpověď žalované soud posoudil jako nevěrohodnou v tom rozsahu, že by existovaly jakékoli skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že jí bude žalobce poskytovat jakoukoliv nevratnou částku jako příspěvek na domácnost, když do té doby (jak sama žalovaná uvedla) žalobce na náklady související se společným soužitím nehradil ničeho. Žalovaná neuvádí žádné přesvědčivé a logické argumenty, proč by od žalobce měla očekávat jakoukoli částku, zejména ve výši právě , částka, , na úhradu nákladů za jejich společné soužití, ani to, např. za jaké období měla být částka hrazena, proč by v případě, že by se jednalo o příspěvek na domácnost, byla daná platba (resp. obě dílčí platby) označena poznámkou zcela odlišnou a zcela nesouvisející; resp. je zcela nevěrohodné, pokud by žalovaná měla důvodně očekávat platbu na společnou domácnost, že by zjevně zcela odlišnou identifikaci daných plateb (poznámkou „, jméno FO, “) v dané době nijak neřešila; na argumentaci žalované, že do poznámky plateb si každý může napsat, co chce, soud nevešel, neboť, jak uvedl už výše, je obecnou znalostí a běžnou praxí, že poznámky u bankovních převodů slouží právě k řádné a nezaměnitelné identifikace prováděných plateb, tedy by odlišná než očekávána identifikace daných plateb zcela jistě za běžného stavu vyvolala určitou reakci ze strany žalované, k čemuž však v daném případě nedošlo.

22. Žalovaná pak konečně ani netvrdila, že by se mohlo jednat např. o dar na hrazení úvěru na pořízení daného vozu, či jiný titul poskytnutí daných finančních prostředků týkající se daného vozu. Soud tak dospěl k závěru, že bylo možno vyjít z výpovědi žalobce, že se jednalo o zápůjčku, což plyne i z jeho výzvy k jejímu vrácení z e-mailu z , datum, . V řízení tak bylo prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu ust. § 2390 a násl. o.z. uzavřena konkludentně smlouva o zápůjčce ve výši , částka, . Žalovaná je proto povinna danou částku žalobci vrátit, když je irelevantní, na co konkrétně dané prostředky fakticky použila (na její povinnost finanční částku vrátit nemůže mít vliv to, zda částku užila na splátky úvěru na pořízení daného vozidla, či zda ji použila na účet jiný).

23. Soud však rovněž dospěl k závěru, v řízení nebylo prokázáno (když žalobce v tomto rozsahu přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř.) neunesl břemeno důkazu, že by mezi účastníky byla sjednána konkrétní (tříletá) splatnost zápůjčky. V tomto jediném rozsahu soud neshledal výpověď žalobce (když jiný důkaz k prokázání sjednání splatnosti v řízení nebyl navržen) věrohodnou, neboť neodpovídá zejména výzvě k vrácení zapůjčené částky (e-mailem z , datum, , kde žádná sjednaná splatnost nebyla vůbec nijak zmíněna) ani původním žalobním tvrzením, v nichž žalobce nejprve žádnou smluvenou splatnost ani netvrdil a následně na prvém jednání soudu k výzvě soudu uvedl (prostřednictvím právní zástupkyně), že splatnost měla být sjednána na výzvu, až by žalobce dané finance potřeboval; až následně žalobce opět změnil svá tvrzení tak, že měla být sjednána tříletá splatnost.

24. Soud tak vyšel z toho, že kdyby mezi účastníky byla skutečně bez pochybností sjednána konkrétní splatnost poskytnuté zápůjčky (a to tříletá), žalobce by ji jistě uvedl již ve výzvě k plnění (kdy by patrně specifikoval, že zápůjčka je již po splatnosti), resp. by byl i v tomto rozsahu konkrétní již ve svých původních tvrzeních. To se však nestalo, když v rozsahu splatnosti byl žalobce ve svých tvrzeních značně nekonzistentní a sjednanou splatnost nepotvrzují žádné jiné důkazy nad rámec výpovědi žalobce, soud proto uzavřel, že v řízení nebyla prokázána sjednaná splatnost zápůjčky. Dle ust. § 2393 odst. o.z. tak byla splatnost závislá na výpovědi smlouvy, za kterou je v daném případě s ohledem na její obsah nutno zjevně považovat výzvu k plnění e-mailem z 1.11.202024. Výpovědní lhůta tak běžela od tohoto dne, ze zákona přitom činila šest týdnů, tedy uplynula , datum, , dne následujícího mohla žalovaná plnit a ode dne , datum, tak byla dle ust. § 1970 o.z. v prodlení s vrácením žalované částky. Soud proto žalobci jako důvodné přiznal kromě žalované částky též úroky z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení, a to ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I. tohoto rozsudku). Ohledně zbývajících požadovaných úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl ve věci kromě nepatrné části (úroků z prodlení) úspěšný. Soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení včetně nákladů vynaložených na vzájemný návrh žalované. Náklady řízení žalobce tak jsou tvořeny soudním poplatkem za žalobu ve výši , částka, ; dále odměnou advokáta za úkony právní služby, a to dle § 7, § 8, § 11 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a to za 2 úkony právní služby po , částka, za přípravu/převzetí zastoupení a podání žaloby, a to z tarifní hodnoty určené dle žaloby, dále za 3 úkony právní služby po , částka, za vyjádření ve věci samé dne , datum, , dne , datum, (doplněného podáními z , datum, a , datum, , když soud tato dvě další opakovaná podání považuje ve věci za nadbytečná, když veškerá ve věci podstatná tvrzení byla učiněna již podáním z , datum, , proto odměnu jako účelnou přiznal pouze za jediné obsahově shodné podání) a za účast na jednání dne , datum, , a to z tarifní hodnoty určené dle žaloby i dle vzájemného návrhu a dále za 5 úkonů právní služby po , částka, za vyjádření ve věci samé z , datum, a dne , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , a to z tarifní hodnoty určené opět pouze dle žaloby; dále 10 režijními paušály dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši po , částka, a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši , částka, ; tj. celkem , částka, . Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

26. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.