16 C 358/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné nerozvedené manželky,

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni od [datum] do [datum] výživné v částce 12 000 Kč měsíčně a od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství výživné v částce 15 000 Kč měsíčně, vždy do 15. dne v měsíci předem.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném hrazení výživného v částce 18 000 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a v částce 15 000 Kč měsíčně od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné v částce 135 702 Kč za období od [datum] do [datum], a to ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, vždy ke každému 15. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Náklady soudního poplatku nese Česká republika.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 domáhala po žalovaném hrazení výživného pro nerozvedenou manželku v částce 30 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum], a to s tím, že po odchodu žalovaného ze společné domácnosti zůstala sama se třemi nezletilými dětmi účastníků, když s nejmladší dcerou [jméno], narozenou [datum], je na rodičovské dovolené, přičemž její jediný příjem je toliko rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě poukázala na funkční rozdělení rolí v rodině s tím, že se v době společného soužití účastníků starala dlouhodobě o domácnost a o společné dětí, čímž vytvářela žalovanému prostor pro obchodní aktivity a zajišťování příjmů; osobní péče o děti jí navíc znemožňují hledat další zdroj příjmu; z uvedeného tak vyplývá finanční a výživová závislost žalobkyně na žalovaném. Žalobkyně má za to, že životní úroveň žalovaného vyplývající z jeho majetku a příjmů je zcela zásadně a neporovnatelně vyšší než životní úroveň žalobkyně.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13.9.2021, č.j. 43 C 392/2021-15, které nabylo právní moci dne [datum], vyslovil Obvodní soud pro Prahu 4 svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

3. Žalovaný navrhl stanovit vyživovací povinnost pouze v částce 5 222 Kč měsíčně, kterou v tuto chvíli na výživu žalobkyně i hradí, když poukazoval zejména na tu skutečnost, že i poté, co opustil společnou domácnost, nadále financoval veškeré náklady spojené s bydlením žalobkyně a poskytoval jí rovněž další finanční plnění, především zajistil a zajišťuje pro žalovanou osobní vozidlo včetně jeho údržby a hradí mobilní tarif. Žalovaný poukazoval i na pokles svých aktuálních příjmů oproti předchozí době, poté pak i na praktikovanou střídavou péči o dvě starší děti účastníků.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a výslechy účastníků a svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně, nicméně pouze ve své části.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky není sporu a tato skutečnost byla prokázáno rovněž oddacím listem, že jsou manželé, jejichž manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Rovněž je nesporné, že jejich manželství doposavad trvá, dále i ta skutečnost, že spolu a se svými nezletilými dětmi obývali pronajatý rodinný dům v [anonymizováno], ze kterého se žalovaný odstěhoval v listopadu [rok] – k tomuto okamžiku pak přestala býti vedena společná domácnost účastníků. Z manželství účastníků se narodily nezletilé děti [obec], [datum narození], [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]; poměry nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu jsou řešeny Okresním soudem v Kladně pod sp.zn. 14 Nc 3713/2021. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 14 Nc 3713/2021-467, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 14 Nc 3713/2021-473, bylo rozhodnuto o svěření nezletilých dětí [jméno] a [jméno] pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství rodičů do střídavé péče rodičů (výrok I. rozsudku) s tím, že tato bude probíhat tak, že počínaje právní mocí tohoto rozsudku a právní mocí výroku o rozvodu manželství se nezletilá [příjmení] a nezletilý [jméno] svěřují od pondělí v sudém týdnu od 7.00 hodin do čtvrtka v lichém týdnu do 7.00 hodin do péče matky a od čtvrtka v lichém týdnu od 7.00 hodin do pondělí v sudém týdnu do 7.00 hodin do péče otce, vše tak, že rodiče si budou nezletilé předávat vždy v místě bydliště matky ve stanovenou dobu (výrok II. rozsudku); otci byla stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] k rukám matky nezletilé počínaje dnem [datum] částkou 14 000 Kč měsíčně (výrok III. rozsudku); dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] pro nezletilou [jméno] ve výši 78 003 Kč bylo uloženo otci splácet v měsíčních splátkách po 3 000 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku spolu s běžným výživným k rukám matky nezletilé pod ztrátou výhody splátek (výrok IV. rozsudku); otci byla stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilého [jméno] k rukám matky nezletilého počínaje dnem [datum] částkou 11 000 Kč měsíčně (výrok V. rozsudku); dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] pro nezletilého [jméno] ve výši 51 003 Kč bylo uloženo otci splácet v měsíčních splátkách po 2 500 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku spolu s běžným výživným k rukám matky nezletilého pod ztrátou výhody splátek (výrok VI. rozsudku); dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] pro nezletilou [jméno] bylo stanoveno částkou 18 000 Kč měsíčně, v celkové výši 126 000 Kč, s tím, že otec je povinen toto zaplatit do [datum] k rukám matky nezletilé (výrok VII. rozsudku); dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] pro nezletilého [jméno] bylo stanoveno částkou 15 000 Kč měsíčně, v celkové výši 84 000 Kč, s tím, že otec je povinen toto zaplatit do [datum] k rukám matky nezletilého (výrok VIII. rozsudku); matce výživné pro nezletilou [jméno] a pro nezletilého [jméno] pro dobu před rozvodem manželství rodičů stanoveno nebylo (výrok IX. rozsudku); Otci byla uložena povinnost přispívat počínaje dnem právní moci výroku o rozvodu manželství na výživu nezletilé [jméno] částkou 14 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou 11 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilých (výrok X. rozsudku); matce výživné pro nezletilou [jméno] a pro nezletilého [jméno] pro dobu po rozvodu manželství rodičů stanoveno nebylo (výrok XI. rozsudku); nezletilá [jméno] byla pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky (výrok XII. rozsudku); otci byla stanovena povinnost přispívat počínaje dnem [datum] na výživu nezletilé [jméno] částkou 10 000 Kč měsíčně, a to k rukám matky nezletilé (výrok XIII. rozsudku); dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] pro nezletilou [jméno] ve výši 56 003 Kč bylo otci uloženo splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku spolu s běžným výživným k rukám matky nezletilé pod ztrátou výhody splátek (výrok XIV. rozsudku); otci byla stanovena povinnost přispívat počínaje dnem právní moci výroku o rozvodu manželství na výživu nezletilé [jméno] k rukám matky nezletilé částkou 10 000 Kč měsíčně (výrok XV. rozsudku); v rámci výroků XVI. až XVIII. byl poté upraven styk rodičů s nezletilými dětmi. Mezi účastníky není sporu o tom, že tento rozsudek Okresního soudu v Kladně dosud nenabyl právní moci co do výroků o vyživovací povinnosti, neboť v tomto rozsahu byl napadnut odvoláním otce (žalovaného); k tomu viz dále i zpráva Okresního soudu v Kladně ze dne [datum]. Mezi účastníky je dále nesporné – a tato skutečnost vyplývá i z odůvodnění daného rozsudku, že střídavá péče v rozsahu zachyceném v rozsudku Okresního soudu v Kladně je praktikována v případě dvou starších dětí účastníků již od ledna [rok]; před tímto datem byly děti fakticky ve výlučné péči své matky. Kromě společných dětí nemá žádný z účastníků jinou vyživovací povinnost.

8. Z výpovědi obou účastníků vyplynulo, že před odlukou manželů rodinu finančně zabezpečoval výlučně žalovaný, žalobkyně se starala o domácnost a děti, zejména nejmladší dceru s ohledem na její věk. Poté, co žalovaný opustil společnou domácnost, se žalobkyně ocitla bez jakéhokoli příjmu, s výjimkou přídavku na dceru [jméno] v částce 10 000 Kč, přičemž, jak bylo prokázáno oznámením Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne [datum], nárok na tuto dávku zanikl k [datum]. Žalovaná je počínaje tímto datem bez jakéhokoliv finančního příjmu. Jediným majetkem větší ceny, který vlastní žalobkyně, je pak nemovitost – pozemek, zakoupený za částku 140 000 Kč; tato skutečnost byla prokázána výpovědí žalobkyně.

9. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný se po opuštění společné domácnosti přestěhoval do jednoho z bytů v domě ve svém výlučném vlastnictví v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici. Skutečnost, že žalovaný je vlastníkem tohoto bytového domu, jehož součástí je i několik nebytových prostor, je mezi účastníky nesporná a prokázána byla i informací o pozemku parc. [číslo] [list vlastnictví], k.ú. [část obce]. Sporována nebyla ani ta skutečnost, že po svém odstěhování z domu v [anonymizováno] žalovaný nadále hradil převážnou část nákladů spojených s tímto domem, ve kterém byla dříve vedena společná domácnost a ve kterém zůstala bydlet žalobkyně spolu s dětmi, a to nájemné ve výši 23 500 Kč měsíčně, hradil rovněž náklady na elektřinu, plyn a vodné a stočné v částce cca 8 500 Kč měsíčně, a to až do doby ukončení nájmu tohoto domu v srpnu 2022; dále ani tak skutečnost, že žalobkyni žalovaný poskytl a nadále poskytuje rovněž pro její potřebu osobní vozidlo a hradí tarif mobilního operátora; konečně ani tak skutečnost, že také dle svého uvážení přispíval žalovaný žalobkyni a dětem finanční částkou, která činila v počátcích i 50 000 Kč měsíčně, přičemž poté postupně docházelo k jejímu ponižování – tato částka byla žalovaným zasílána žalobkyni jakožto celek, poté došlo v průběhu tohoto řízení a paralelně probíhajícího opatrovnického řízení k jejímu rozklíčování. Mezi účastníky bylo v této souvislosti učiněno nesporným, že v období od srpna 2021 do prosince 2022 bylo žalobkyni na její výživu takto poskytnuto 112 442 Kč, dále, že částka 5 222 Kč měsíčně je žalobkyni na výživném hrazena i nadále.

10. Ohledně bydlení žalobkyně je dále nespornou skutečností, že tato se od září 2022 zdržuje v pronajatém bytě v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici, když platby za tento byt v měsíční částce 26 083 Kč, zahrnující jak nájemné tak i zálohy na služby, jsou hrazeny rodiči žalovaného; tato skutečnost byla prokázána rovněž výpovědí svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve spojení s její e-mailovou zprávou ze dne [datum], potvrzením o provedení domácí platby ze dne [datum] a přehledem plateb na listopad 2022 v rámci e-mailové zprávy ze dne [datum]; z e-mailové zprávy ze dne [datum] zasílané z e-mailové adresy [email] má soud dále za prokázané, že platnost nájemní smlouvy byla sjednána pro období 9/ 2022 – 8/ 2023, výše podnájemného činí 20 900 Kč měsíčně, výše záloh na energie a služby 4 814 Kč měsíčně a pojištění domácnosti a odpovědnosti 369 Kč měsíčně. Uváděla-li žalobkyně, že se jedná o poskytnutou půjčku, kterou hodlá rodičům žalovaného splácet, nebylo již dále v řízení prokázáno, že by jakákoli smlouva v tomto směru byla mezi žalobkyní a rodiči žalovaného uzavřena. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyplynulo, že se tuto částku rozhodli s manželem o své vůli hradit, a to s ohledem na zájmy vnoučat, aby měla kde bydlet; dále s tím, že uvedla-li k této jejich nabídce žalobkyně, že tuto částku jim následně vrátí, na toto nebylo p. [celé jméno žalobkyně] nikterak reagováno a nic dalšího v tomto směru nebylo smluveno. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] dále vypověděla, že s manželem nemají ani v úmyslu cokoli po žalobkyni co do této částky vymáhat.

11. Jak vyplynulo z výpovědi žalobkyně, po odluce manželů došlo k poklesu její životní úrovně, neboť se ocitla bez jakýchkoliv svých finančních prostředků, nutných na běžný provoz rodiny a úhradu benzínu do auta, kdy auto měla sice nadále k dispozici, nicméně benzín do něj si již hradila sama; vzhledem k tomu, že v době, kdy se zdržovala v rodinném domě v [anonymizováno], toto vozidlo používala zejména pro opakované cesty do [obec] a s ohledem na kroužky dětí v [obec], bylo na úhradu benzínu třeba vynakládat větší finanční částky. Z výpovědi obou účastníků je však zřejmé, že životní styl žalobkyně zůstal nadále stejný, neboť i dříve se manželé zdržovali převážně doma, nikam necestovali a byly-li vynakládány v domácnosti nějaké nadstandardní náklady, bylo to zejména s ohledem na starší děti a jejich sportovní vyžití. Z výpovědi žalovaného má poté soud za prokázané, že tento po odchodu ze společné domácnosti obývá byt ve své nemovitosti – bytovém domě v [anonymizováno] ulici, jedná se o byt o cca [anonymizováno] m² a obývá jej se svou přítelkyní – studentkou vysoké školy, která žádný příjem nemá. [jméno] nemovitost si odkoupil od svého otce za částku 35 milionů Kč v roce 2013, přičemž v této souvislosti hradí hypoteční úvěr – do listopadu 2022 hradil splátky v částce 134 728,66 Kč měsíčně (prokázáno dále zprávou [právnická osoba] ze dne [datum]), následně činí výše splátky 204 000 Kč měsíčně (prokázáno dále Historií pohybu – běžný účet u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]). Jak dále vyplynulo z výpovědi žalovaného, předmětná nemovitost disponuje 26 bytovými jednotkami (jedna bytová jednotka je pronajímána s nebytovým prostorem) a 2 nebytovými jednotkami; hlavní nebytová jednotka je restaurací, tato však s ohledem na Covid-19 ukončila na jaře 2022 svou činnost a daný nebytový prostor zůstal bez nájemce; období Covid-19 se dotklo i některých bytových jednotek, neboť je nebylo možné pronajímat pro účely Airbnb. Z výpovědi žalovaného má soud dále v této souvislosti za prokázané, že příjem z domu v [anonymizováno] ulici činí cca 2 000 000 Kč ročně, vedle hypotečních splátek je však třeba z tohoto příjmu hradit i údržbu a opravy, a to i s ohledem na značné stáří domu. Žalovaný má vedle hypotečního úvěru i další 3 spotřebitelské úvěry, k [datum] činila celková částka dluhu 40 529 822 Kč s celkovou měsíční splátkou 154 790 Kč (prokázáno společným výpisem z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací). Žalovaný konečně v této souvislosti uvedl, že splátky hypotečního úvěru jsou v případě potřeby pokrývány krátkodobými půjčkami od přátel – dále prokázáno Historií pohybu – běžný účet u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od [datum] do [datum].

12. Ohledně majetkových a výdělkových poměrů žalovaného má soud za prokázané: 1) z daňového přiznání žalovaného za rok 2020, že žalovaný vykázal za tento rok základ daně 807 882 Kč a daň 16 712 Kč; rozdíl mezi příjmy a výdaji činí dle Přílohy [číslo] částku 71 438 Kč; uplatněna byla sazba z výdajů 60 % z příjmů; 2) z daňového přiznání žalovaného za rok 2021, že žalovaný vykázal za tento rok základ daně 369 944 Kč a daň 27 645 Kč; rozdíl mezi příjmy a výdaji činí dle Přílohy [číslo] částku 117 358 Kč; uplatněna byla sazba z výdajů 60 % z příjmů; 3) z daňového přiznání žalovaného za rok 2022, že žalovaný vykázal za tento rok základ daně 211 090 Kč a daň 810 Kč; rozdíl mezi příjmy a výdaji činí dle Přílohy [číslo] částku 61 200 Kč; uplatněna byla sazba z výdajů 60 % z příjmů; 4) žalovaný je společníkem se 100 % podílem společností [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], [IČO] (tato skutečnost vyplývá z výpisů z Obchodního rejstříku daných společností); 5) ze zprávy Magistrátu města Kladno, odbor správní, ze dne [datum] ve spojení s kartami daných vozidel, že společnost [právnická osoba], [IČO], eviduje čtyři vozidla, u jednoho z nich je pouze provozovatelem ([příjmení] talisman, [anonymizováno] 500, [anonymizována dvě slova]), společnost [právnická osoba], [IČO], eviduje jedno vozidlo ([anonymizována dvě slova]) a [právnická osoba], [IČO], neeviduje žádné vozidlo; 6) z daňového přiznání společnosti [právnická osoba], [IČO], za rok 2020, že tato společnost vykázala za tento rok čistý obrat 1 753 000 Kč; 7) z daňového přiznání společnosti [právnická osoba], [IČO], za rok 2021, že tato společnost vykázala za tento rok čistý obrat 3 700 663 Kč; 8) z daňového přiznání [právnická osoba] s.r.o., [IČO], za rok 2021, že tato společnost vykázala za tento rok čistý obrat 0 Kč; 8) z daňového přiznání společnosti [právnická osoba], [IČO], za rok 2021, že tato společnost vykázala za tento rok čistý obrat 1 167 934 Kč; 9) z výpisu ARES ze dne [datum], že na adrese nemovitosti ve vlastnictví žalovaného [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], má evidováno své sídlo 149 společností; 10) ze zprávy [jméno] [celé jméno žalobkyně], spolek [příjmení] [příjmení], z.s., ze dne [datum], že tento spolek měl pronajaté prostory v nemovitosti žalovaného v období od [datum] do [datum], nájem byl hrazen nejprve 36 800 Kč měsíčně, poté 41 900 Kč měsíčně, žalovaný dále spolku poskytl služby za účelem záchrany dat z notebooku Lenovo, přičemž v této souvislosti fakturoval částku 202 100 Kč.

13. Soud dále provedl rozsáhlé dokazování výpisy z účtů obou účastníků. Žalobkyně je vlastníkem účtu u [právnická osoba], č. [bankovní účet]; počáteční zůstatek ke dni [datum] činil 51 043,24 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 3 584,79 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 773 478,50 Kč, celkové výdaje 803 006,40 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 654 712 Kč, celkové výdaje 643 091,19 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 50 335 Kč, celkové výdaje 79 886,36 Kč; dále vlastníkem účtu u [právnická osoba], č. [bankovní účet]; počáteční zůstatek ke dni [datum] činil - 48 285,26 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil - 31 521,26 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 218 237,38 Kč, celkové výdaje 205 456,78 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 69 588,26 Kč, celkové výdaje 83 313,97 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 32 000 Kč, celkové výdaje 14 290,89 Kč; z výpisů z účtu č. [bankovní účet] je dále patrné, že na úhradách úvěru na této kreditní kartě se v období od [datum] do [datum] podílel i žalovaný. Žalovaný je vlastníkem následujících účtů: 1) účet u [právnická osoba], č. [bankovní účet], z tohoto účtu byly hrazeny platby nájemného za pronájem rodinného domu v [anonymizováno]; 2) účty u [právnická osoba], č. [bankovní účet] (zůstatek ke dni [datum] ve výši 4 608,93 Kč; na tomto účtu dochází v průběhu jednotlivých kalendářních měsíců k výrazným přesunům finančních prostředků, a to i v řádu statisíců, když výše příchozích a odchozích plateb je v převážné části vždy za daný kalendářní měsíc +- stejná), [číslo] (od [datum] vkladní knížka bez pohybu, zůstatek ke dni [datum] ve výši 221,38 Kč) a č. [bankovní účet] od [datum] vkladní knížka bez pohybu, zůstatek ke dni [datum] ve výši 56,01 Kč); 3) účet u [právnická osoba], č. [bankovní účet], počáteční zůstatek ke dni [datum] činil 343,06 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 3 951,15 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 1 620 509 Kč, celkové výdaje 1 619 934,45 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 2 076 889 Kč, celkové výdaje 2 074 834,16 Kč; od [datum] do [datum] celkové příjmy 123 503 Kč, celkové výdaje 122 524,30 Kč; i v případě tohoto účtu je patrný pravidelný výrazný přesun finančních prostředků; 4) účet u [právnická osoba] [číslo] – zůstatek 0 Kč, žádné pohyby na účtu, účet uzavřen dne [datum]; dále účet u [právnická osoba] [číslo] – zůstatek ke dni [datum] ve výši 994,10 Kč, žádné pohyby na tomto účtu; 5) účet u [právnická osoba] [číslo], v období od [datum] do [datum] kredity 4 553 779,98 Kč, debety 4 554 571,73 Kč, disponibilní zůstatek 4 899,57 Kč; z tohoto účtu byly v daném období inkasovány pravidelné splátky hypotečního úvěru 134 728,66 Kč měsíčně a dále splátky vícero spotřebitelských úvěrů (pravidelné úhrady částek 7 039 Kč měsíčně, 2x 4 434 Kč měsíčně a 4 534 Kč měsíčně); dále účet u [právnická osoba] [číslo] – na tomto účtu v období od [datum] do [datum] žádné finanční prostředky ani žádný pohyb; dále účet u [právnická osoba] [číslo], v období od [datum] do [datum] kredity 600 EUR, debety 599,56 Kč, disponibilní zůstatek 0,44 EUR; 5) účet u [právnická osoba], [číslo] – běžný účet, z přehledu pohybu na tomto bankovním účtu za období od [datum] do [datum] je zřejmé, že z tohoto účtu jsou převážné činěny finanční transakce řádově v desetikorunách až stokorunách, převody vyšších částek spíše výjimečně; dále účet u [právnická osoba], [číslo] – běžný účet, z přehledu pohybu na tomto bankovním účtu za období od [datum] do [datum] jsou opětovně patrny pravidelné přesuny vysokých finančních částek oběma směry.

14. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

15. Podle ust. § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

16. Podle ust. § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodne jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

17. Podle ust. § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je podána důvodně pouze ve své části.

19. Účastníci jsou manželé, žijící ve společné domácnosti v pronajatém domě v [anonymizováno] do listopadu [rok]; po odchodu žalovaného ze společné domácnosti zůstala v domě bydlet žalobkyně se třemi nezletilými dětmi účastníků, nejmladší dceři [jméno] bylo tehdy cca [anonymizováno] měsíců. Odchodem žalovaného ze společné domácnosti zůstala žalobkyně pouze s příjmem ve formě přídavku na nejmladší dceru ve výši 10 000 Kč (tento pobírala do [datum], od [datum] je bez jakéhokoli finančního příjmu), přičemž dříve zajišťoval veškerý finanční chod domácnosti žalovaný; již z tohoto důvodu došlo k poklesu její životní úrovně oproti předchozímu stavu. Přehlédnout však nelze tu skutečnost, že žalovaný nadále hradil veškeré platby spojené s pronájmem rodinného domu v [anonymizováno] včetně záloh na služby, žalobkyni a dětem rovněž finančně přispíval v počátku i částkami 50 000 Kč měsíčně, postupně pak tuto částku ponižoval (ke konkrétním částkám uhrazeným na výživném ve prospěch žalobkyně viz dále), žalobkyni dále zajišťoval a stále zajišťuje motorové vozidlo a hradí tarif mobilního operátora. Je tak patrné, že převážná část potřeb žalobkyně, včetně té nejnákladnější spojené s bydlením, zůstala nadále tímto způsobem žalovaným zajištěna, a byť je nepochybné, že odchodem žalovaného ze společné domácnosti její životní úroveň poklesla (je zřejmé, že žalobkyně neměla zajištěn dostatečný příjem pro běžný chod domácnosti a dále pak i úhradu benzínu, když vozidlo měla sice nadále k dispozici, nicméně benzín do něj si již hradila sama a v době, kdy se zdržovala v rodinném domě v [anonymizováno], byla nucena absolvovat opakované cesty do [obec] a zpět zejména z důvodu kroužků dětí v [obec], tj. na benzín bylo třeba vynakládat větší finanční částky), tento pokles nelze hodnotit jako až tak výrazný, tím spíše za situace, kdy životní styl žalobkyně zůstal v podstatě i nadále stejný. I dříve se manželé zdržovali převážně doma, nikam více necestovali a byly-li vynakládány v domácnosti nějaké nadstandardní náklady, bylo to zejména s ohledem na starší děti a jejich sportovní vyžití – toto je však zohledňováno ve výživném pro děti; tedy v tomto směru ke změně životní úrovně ani dojít nemohlo. Soud má dále za to, že k poklesu životní úrovně však došlo, a to zejména v období od srpna [rok] do srpna [rok], i v případě žalovaného, který ze svých finančních prostředků v této době hradil chod dvou domácností, tj. pronajatého domu v [anonymizováno] a své nové domácnosti v bytě v domě ve svém vlastnictví v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo], který začal obývat se svou přítelkyní, studentkou vysoké školy. V řízení bylo dále prokázáno, že bytová potřeba žalobkyně je zajištěna i nadále po [datum] doposavad, a žalobkyně tedy není nucena ani po opuštění domu v [anonymizováno] vynakládat žádné finanční prostředky spojené s bydlením a úhradou služeb. V této souvislosti soud uvádí, že částky spojené s bydlením v pronajatém bytě v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo] jsou pravidelně hrazeny rodiči žalovaného. Uváděla-li žalobkyně, že se jedná o poskytnutou půjčku, kterou hodlá rodičům žalovaného splácet, nebylo již dále v řízení prokázáno, že by jakákoli smlouva v tomto směru byla mezi žalobkyní a rodiči žalovaného uzavřena. Na deklaraci žalobkyně, že v budoucnu tuto částku vrátí, nebylo matkou žalovaného nikterak reagováno a nic dalšího v tomto směru nebylo smluveno, přičemž v řízení vyšlo dále najevo, že ze strany rodičů žalovaného není žádný úmysl cokoli po žalobkyni co do této částky vymáhat. Soud má proto s ohledem na uvedené za to, že se v daném případě jedná s velkou mírou pravděpodobnosti s ohledem na charakter takto poskytnuté částky o dar rodičů žalovaného ve prospěch nejen žalobkyně, ale především vnoučat, poskytovaný rodiči žalovaného bez zjevného očekávání jeho navrácení. Soud rozumí i případné deklaraci žalobkyně takto poskytnutou částku někdy v budoucnu vrátit, nicméně i s ohledem na její současné poměry je zjevné, že toto navrácení nelze v brzké budoucnosti očekávat, přičemž je evidentní, že tak nečiní ani rodiče žalovaného – žádný takový příslib nebyl jimi po žalobkyni rozhodně požadován.

20. Při stanovení přiměřené výše výživného tak, aby byla zachována stejná hmotná a kulturní úroveň obou manželů tak, jak má na mysli ust. § 697 odst. 1 o.z. soud přihlédl i k aktuálně stanovené výši výživného, kterou byl a je žalovaný povinen hradit ve prospěch nezletilých dětí účastníků (viz odst. 7 rozsudku), byť s vědomím, že se jedná o výživné soudem upravené dosud nepravomocně. Výživné bylo takto stanoveno pouze žalovanému jakožto otci dětí, a to v částce 14 000 Kč měsíčně na dceru [jméno] a ve výši 11 000 Kč na syna [jméno] (pro období od [datum] do [datum] se pak jednalo o výživné v částce 18 000 Kč pro nezl. [jméno] a 15 000 Kč pro nezl. [jméno], neboť v té době byly tyto dvě starší děti ve výlučné péči žalobkyně); v případě nejmladší dcery [jméno] byla stanovena povinnost žalovaného platit na její výživu částku 10 000 Kč měsíčně. Žalovanému byla rovněž stanovena povinnost uhradit k rukám žalobkyně dluh na výživném, který byl vyčíslen v celkové částce takřka 400 000 Kč. Zohledněny pak byly rovněž majetkové a výdělkové poměry žalovaného. K těmto soud uvádí následující:

21. Soud nejprve předesílá, že tvrzení žalovaného, že disponuje průměrným měsíčním příjmem cca 67 000 Kč nelze z provedeného dokazování vyvodit a dle soudu není zcela věrohodné. Již po provedení základních matematických propočtů je evidentní, že z této částky by žalovaný těžko dokázal uhradit částku 50 000 Kč, následně o něco poníženou, jen na výživném a k tomu hradit tak, jak činil do srpna [rok], částku nájemného za dům v [anonymizováno] ve výši 23 500 Kč měsíčně + náklady na elektřinu, plyn a vodné a stočné v částce cca 8 500 Kč měsíčně, tj. na těchto nákladech cca 32 000 Kč. K nákladům žalovaného je pak třeba připočíst i náklady spojené s vedením jeho další domácnosti, když tyto nese žalovaný z převážné části sám, neboť společnou domácnost nyní sdílí se studentkou vysoké školy, která je bez příjmů. Soud má však dále za to, že byť z provedeného listinného dokazování ve formě výpisů z účtu, daňových přiznání apod. lze reálnou výši příjmů žalovaného vyvodit velmi obtížně, je evidentní, že situace posledních tří let s ohledem na Covid-19, zdražování energií a potažmo všeho ostatního, se odrazila i na jeho faktických příjmech a výdajích. Toto je zřejmé ze založených daňových přiznání žalovaného, ze kterých vyplývá, že skutečně došlo k poklesu jeho příjmů, a to jak z podnikatelské činnosti, tak i v souvislosti s pronájmem bytů a nebytových prostor v jím vlastněném činžovním domě na pražském [část obce]. Soud se ztotožňuje se zjištěním Okresního soudu v Kladně, že konkrétní částky vyplývajících z daných daňových přiznání reálný příjem žalovaného věrohodně neodrážejí, a to z obdobných důvodů jak činil Okresní soud v Kladně v rámci opatrovnického řízení, nicméně nelze popřít, že trend ponížení příjmů žalovaného takto vyvodit lze. Pokud se týká příjmů žalovaného v souvislosti s pronájmy bytových a nebytových jednotek v jím vlastněném domě, soud si je vědom té skutečnosti, že částky inkasované od jednotlivých nájemců nejsou čistým příjmem žalovaného, když je třeba vynakládat peněžní prostředky na chod, údržbu a zvelebování dané nemovitosti, žádné konkrétnější skutečnosti však žalovaným v tomto směru doloženy nebyly. Na druhou stranu bylo ze strany žalovaného prokázáno, že došlo k výraznému navýšení splátek žalovaným hrazeného hypotečního úvěru, když tyto splátky jsou v případě potřeby pokrývány krátkodobými půjčkami od přátel. K reálnému příjmu žalovaného soud dále uvádí, že zjištění jeho konkrétní výše znesnadňuje i žalovaným uplatňovaný výdajový paušál 60 %. Výpisy z účtů žalovaného poté prokazují, že žalovaný disponuje poměrně vysokými částkami, a to v řádu milionů Kč, které různě převádí na jiné účty či je v hotovosti vybírá, přičemž tyto finanční pochody lze rozklíčovat jen velmi obtížně. Dle soudu však lze dovodit, a to opětovně ve shodě s opatrovnickým soudem, že majetkové poměry žalovaného jsou nadstandardní a částka, kterou žalovaný fakticky disponuje, převyšuje částku 67 tisíc Kč, když se může jednat v současnosti o částku o cca 15 – 20 tisíc Kč vyšší, v době odluky manželů pak pravděpodobně ještě o něco navýšenou.

22. Soud zohlednil všechny výše uvedené skutečnosti, přičemž jako přiměřené výživné pro zachování stejné životní úrovně obou účastníků se, a to jak pro prvé období od [datum] do [datum], tj. po dobu, kdy žalobkyně obývala dům v [anonymizováno], jeví částka 12 000 Kč měsíčně, dále pro období od [datum] nadále, a to až do doby do právní moci rozsudku, kterým bude manželství účastníků rozvedeno, částka 15 000 Kč měsíčně. K tomuto rozdělení soud uvádí následující: 1) V případě prvého uvedeného období soud přihlédl k té skutečnosti, že žalobkyně měla nadále žalovaným zajištěny potřeby bydlení, když žalovaný v této souvislosti hradil částku cca 32 000 Kč měsíčně, bylo jí poskytnuto vozidlo, hrazen měla i tarif mobilního operátora. V období do konce roku [rok] zajišťovala žalobkyně péči všem třem nezletilým dětem účastníků, počínaje lednem [rok] je praktikována u starších děti střídavá péče rodičů, byť ne rovnoměrně rozložená. Žalovanému byla, i když v tuto chvíli nepravomocně, uložena povinnost hradit na výživném pro děti částku celkem 43 000 Kč měsíčně do [datum], od [datum] poté částku celkem 35 000 Kč měsíčně. Žalobkyně měla po toto období, tj. do [datum], jediný příjem, a to rodičovský příspěvek pro dceru [jméno] ve výši 10 000 Kč měsíčně. Ohledně příjmů žalovaného pak soud poukazuje na výše uvedené. V daném období došlo dle soudu k poklesu životní úrovně obou účastníků, nicméně ne tak výraznému, když žalobkyně nadále setrvala ve svém prostředí, přičemž tento standard bydlení jí byl nadále žalovaným poskytován. Ani dříve účastníci neměli žádné mimořádné nadstandardní výdaje, přičemž pokud se týká nadstandardních výdajů dětí, tyto byly zohledněny ve výživném stanoveném v opatrovnickém sporu.; 2) Co do období po stěhování do pražského bytu soud zohlednil, že i nadále není žalobkyně nucena hradit náklady spojené s bydlením, nadále má i od žalovaného k dispozici vozidlo a jsou jí hrazeny náklady spojené s mobilním telefonem. Nicméně žalobkyně je od [datum] bez jakéhokoli příjmu, když již nepobírá ani rodičovský příspěvek, vzhledem k věku nejmladšího dítěte a převážnou péči o děti starší jsou však její výdělkové možnosti nadále velmi omezené; pokud se týká bytových potřeb, v tomto směru je pak odkázána na dobrodiní rodičů žalovaného, sama však není v tomto směru nucena vynakládat ničeho. Byť došlo i k poklesu reálného příjmu žalovaného, tento již v období od [datum] žalobkyni nehradí žádné náklady spojené s bydlením, po celou dobu je pak jeho bytová potřeba saturována bytem v domě v jeho vlastnictví, tj. není nucen ani hradit nájemné za své bydlení. Soud zohlednil i tu skutečnost, že výdaje žalobkyně po přestěhování se do [obec] se prokazatelně ponížily o náklady, které byla nucena ve zvýšené míře vynakládat na benzín z důvodu převážení dětí na kroužky z [obec] do [obec] a zpět, jak činila dříve. Ze všech uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, jak již bylo uvedeno výše, že žalobkyni je na místě na výživném za období od [datum] do [datum] přiznat částku 12 000 Kč měsíčně, od [datum] poté částku 15 000 Kč měsíčně (výrok I. rozsudku). Soud však pro úplnost zdůrazňuje, že se jedná o výživné vyměřené v této výši dle zjištěných poměrů účastníků v daných blíže specifikovaných obdobích; to však neznamená, že v budoucnosti nemůže dojít ke změně těchto poměrů, např. z důvodů budoucího výdělku žalobkyně, či pokud naopak bude nucena žalobkyně přistoupit k úhradě svých bytových potřeb; takové skutečnosti by pak mohly odůvodňovat i výši vyměřeného výživného.

23. Ve zbývající části žaloby, kdy žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu výživného ve výši 18 000 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši 15 000 Kč od [datum] až do právní moci rozsudku o rozvodu manželství, byla poté žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

24. Co se týká výše dlužného výživného, za období od [datum] do [datum] byl žalovaný žalobkyni povinen uhradit částku 12x 12 000 Kč + za 13 dnů měsíce srpen [rok], tj. 144 000 Kč + 5 032 Kč = 149 032 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 8x 15 000 = 120 000 Kč, celkem tedy 269 032 Kč. Za toto období pak žalovaný žalobkyni uhradil 112 442 Kč (za srpen [rok] až prosinec [rok]) + 4x 5 222 Kč (leden až duben [rok]), tj. 20 888 Kč, celkem tedy 133 330 Kč, doplatit tak na výživném zbývá 135 702 Kč (výrok III. rozsudku).

25. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok IV. rozsudku) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Byť žalovaný byl v řízení mírně úspěšnější, nejedná se dle soudu o převážný úspěch ve věci, navíc i ze závěrečného návrhu žalovaného je zřejmé, že náklady řízení z jeho strany po žalobkyni požadovány nejsou. Soud v této souvislosti zohlednil i aktuální příjmovou a sociální situaci tak, jak vyplývá z výše zjištěných a uvedených poměrů žalované.

26. S ohledem na tu skutečnost, že žalobkyně je s přihlédnutím k ust. § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) osvobozena od hrazení soudních poplatků, přičemž žalovaný byl v řízení úspěšný v nadpoloviční výši uplatněného nároku, soud dále rozhodl tak, že náklady soudního poplatku nese Česká republika (výrok V. rozsudku).

27. O lhůtě k plnění bylo v případě výroku III. rozsudku rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 za středníkem o.s.ř., když soud umožnil žalovanému splnit jeho povinnost stanovenou tímto výrokem v jiné, než obvyklé třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, a to zejména s přihlédnutím k výši takto přiznané částky. Zohledněna byla v této souvislosti i jeho povinnost, byť doposavad nepravomocně určená, uhradit dluh na výživném pro nezletilé děti účastníků. Soud tedy poskytl žalovanému možnost uhradit žalobkyni dluh na výživném prostřednictvím splátek, nicméně pod ztrátou jejich výhody, nebylo-li by hrazeno řádně.