16 C 395/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 903,49 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 903,49 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 403,49 Kč od 22. 5. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 403,49 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 345,66 Kč od 20. 1. 2024 do 21. 5. 2024, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 917 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu Praha-východ dne 10. 7. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 22 903,49 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že dne 18. 5. 2020 žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1 894 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 6. 2020. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 400 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splátky od 20. 6. 2020 do 20. 1. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 20. 2. 2024 bylo ze strany žalovaného dne 1. 4. 2024 zaplaceno pouze 940 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 940 Kč na úhradu jistiny, částí ve výši 0 Kč na úhradu smluvního úroku, částí ve výši 0 Kč na úhradu pokuty, částí ve výši 0 Kč na úhradu poplatku a částí ve výši 0 Kč na úhradu pojištění. Dále žalobkyně neeviduje další úhrady žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. Smlouvy ve spojení s bodem 6.

2. Úvěrových podmínek může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne 22. 5. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 21 403,49 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 345,66 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 20. 1. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 21. 5. 2024, smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále , Anonymizováno, a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 22. 5. 2024. Dluh žalovaného tedy tvoří nesplacená jistina 21 403,49 Kč, nesplacený smluvní úrok 1 345,66 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 500 Kč, smluvní úrok 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 22. 5. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně požaduje od 22. 5. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Přes odeslání předžalobní výzvy neuhradil žalovaný na svém dluhu ničeho.

2. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. 8. 2024, č. j. EPR , č. účtu, , které nabylo právní moci dne 17. 9. 2024, vyslovil Okresní soud Praha-východ svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému.

3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 5. 2020 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 70 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 19,99 % řádně a včas splácet, a to formou anuitních splátek ve výši 1 894 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 20. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 20. 6. 2020 (prokázáno Smlouvou o hotovostním úvěru ze dne 18. 5. 2020 ve spojení s úvěrovými podmínkami, Potvrzením o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, , Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Potvrzením o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru, Potvrzením o vyplacení úvěru č. , hodnota, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zjistila osobní a výdělkové poměry žalovaného (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalovaného a potvrzením o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného dne 18.5.2020). Žalovaný však částku poskytnutou žalobkyní nehradil řádně a včas (prokázáno Splátkovým kalendářem). Žalobkyně proto žalovaného dopisem ze dne 22. 5. 2024 vyzvala k okamžitému splacení dlužné částky v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho nezaplatil (prokázáno Výzvou k zaplacení půjčky č. , hodnota, , takzvaná předžalobní výzva).

6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách spolu se sjednaným smluvním úrokem. Před uzavřením úvěrové smlouvy byla ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy řádně nesplnil, žalobkyně v souladu s podmínkami pro použití úvěru a s přihlédnutím k ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. přistoupila k předčasnému ukončení úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení úvěrových závazků. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost uhradit vzniklý dluh dosud nesplnil, vznikl žalobkyni proti žalovanému nárok domáhat se po něm dlužné částky soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu, nýbrž i pokud jde o sjednané smluvní úroky a smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 o.z. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho neuhradil, soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 917 Kč.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady.