16 C 403/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 96 555 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 135 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 135 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 62 420,84 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 628 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 65 402,33 Kč od 4. 4. 2023 do 25. 4. 2023 ve výši 2 114,64 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 65 402,33 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 4. 4. 2023 dosáhne částky 208 627 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13.12.2023 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 96 555 Kč s příslušenstvím z titulu řádně neuhrazené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované žalobkyní poskytnut na účet uvedený ve smlouvě dne 17.2.2022 úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za jeho poskytnutí ve výši 54,82 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 985 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 363 Kč. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Této žádosti bylo vyhověno a po dobu odkladu splátek od 25.6.2022 do 24.7.2022 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, k datu 2.4.2023 poté došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 74 276,68 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 65 402,33 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 874,35 Kč) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvyv celkové výši 998 Kč s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 1 400 Kč s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 74 276,68 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 4.4.2023 do datu vyhotovení žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tj. ve výši 18 792,84 Kč; e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 65 402,33 Kč ode dne 4.4.2023 do zaplacení; žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 54,82 % ročně; za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 26.4.2023) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňuje v nominální úrokové sazbě 15 % ročně; f) úhrada za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem 1 089 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na 4.6.2024. Žalovaná se k tomuto jednání soudu nedostavila, ač řádně a včas obeslána, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru, a to úvěru ve výši 70 000 Kč. Úvěrová smlouvy byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem dne 17.2.2022 prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku za použití jedinečného kódu. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, přičemž v úvěrové smlouvě byla uvedena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 173 856 Kč v 48 měsíčních splátkách po 3 985 Kč (zahrnující i měsíční úhrady za sjednané pojištění schopnosti splácet); roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí dle Smlouvy 70,91 %, zápůjční úroková sazba poté 54,81 % ročně. Ve Smlouvě bylo dále uvedeno, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 Kč, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok, a dále právo žalobkyně vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů. Žalovaná se poté uvedenou smlouvou zavázala v případě prodlení se zaplacením úvěru k povinnosti hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Předsmluvním formulářem ze dne 17.2.2022, Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru ze dne 17.2.2022 ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne 17.2.2022, Oznámením o schválení úvěru ze dne 18.2.2022, Splátkovým kalendářem k této smlouvě a kopií občanského průkazu žalovaného. Mezi účastníky bylo dále sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, když žalovaná se v této souvislosti zavázala hradit spolu se sjednanými splátkami úvěru částku pojistného ve výši 363 Kč měsíčně; toto bylo prokázáno Přílohou č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 17.2.2022 a Přihláškou do pojištění ze dne 17.2.2022. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 17.2.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně dne 17.2.2022 zaslala na účet označený žalovanou částku ve výši 70 000 Kč; tato skutečnost ostatně není žalovanou ani nijak sporována. Z Karty klienta ze dne 12.12.2023 má soud za prokázané, že žalovaná uhradila žalobkyni 9 splátek po 3 985 Kč, a to dne 31.3.2022, 2.5.2022, 13.6.2022, 12.8.2022, 12.9.2022, 3.10.2022, 14.11.2022, 29.11.2022 a 13.1.2023. Žalovaná žalobkyni ničeho dalšího neuhradil, přestože byla o úhradu dluhu opakovaně žalobkyní upomenuta; tato skutečnost je prokázána oznámením ze dne 2.4.2023, výzvami k zaplacení ze dne 27.2.2023 a 28.3.2023 a předžalobní výzvou ze dne 3.11.2023 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne. Z oznámení ze dne 2.4.2023 má soud poté za prokázané, že žalobkyně žalovanou informovala o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a dále žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částky v celkové výši 77 763 Kč. Jak vyplývá z listiny „Hodnocení klienta“ ze dne 17.2.2022, žalovaná před sjednáním úvěru žalobkyni sdělila, že její pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 29 101 Kč, nehradí ničeho na děti, plní splátkovou povinnost 4 500 Kč měsíčně a na bydlení vynakládá částku 13 386 Kč měsíčně; své příjmy dále žalovaná prokázala žalobkyni exportem transakční historie ohledně prokázání pobírané mzdy za období měsíců říjen 2021 až leden 2022; žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registru SOLUS, přičemž takto nebyly zjištěny žádné závazky žalované.

6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).

10. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne 17.2.2022 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 70 000 Kč, což také prokazatelně učinila, a žalovaná se zavázala splácet úvěr a poplatky uvedené v úvěrové smlouvě včetně sjednaného pojištění schopnosti splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami (žalovaná měla takto uhradit částku v celkové výši 173 856 Kč, tj. částku oproti poskytnutému úvěru více než dvojnásobnou). Soud se v prvé řadě zabýval platností uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda žalobkyně řádně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků, potažmo zhodnocení všech sjednaných sankčních klauzulí. Z provedeného dokazování je pak zřejmé, že žalobkyně si před poskytnutím úvěru vyžádala od žalované informace stran jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů a rovněž doklady ve formě výpisů z účtu či potvrzení o úhradě mzdy a podrobila žalovanou dále lustraci v příslušné databázi dlužníků, a to s negativním výsledkem. Soud má za to, že žalobkyně takto postupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a případný postup soudu dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak není na místě. Soud má nicméně za to, že danou úvěrovou smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o.z., neboť tato se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. V dané věci účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 70 000 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 70,91 % ročně, úrok z poskytnutého úvěru poté ve výši 54,81 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána dále řada sankcí, vypočtených v odstavci 5 tohoto rozsudku, které byla žalovaná povinna hradit v případě prodlení s úhradou. Soud má jednak za to, že daná sankční ujednání jsou ve svém souhrnu nepřiměřená a je třeba je tudíž posoudit jako nemravná. Soud dále poukazuje na zjevnou nepřiměřenost ve smlouvě sjednaných úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005). Na rozpornost sjednaných úroků a RPSN s dobrými mravy lze usuzovat i z judikatury Nejvyššího soudu ČR, týkající se exekuční problematiky, nicméně obdobně koncipovaných smluv stejné žalobkyně (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 2884/2019 či 20 Cdo 3844/2018).

18. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že Úvěrová smlouva ze dne 17.2.2022 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o.z. Žalovaná je proto povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 70 000 Kč, poníženou o již poskytnuté úhrady ve výši 9x 3 985 Kč, tj. celkem o částku 35 865 Kč, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky či smluvní pokutu dle smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 2991 o.z. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 34 135 Kč s příslušenstvím z této částky (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

19. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když ve zbývající části požadavek žalobkyně na úhradu příslušenství zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v převážné části. Žádné náklady řízení však žalované nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.