16 C 412/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 58 333 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 58 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 333 Kč od 26. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45 496 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobce se žalobou podanou 20.10.2022 domáhá prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 58 333 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, (jedná se o pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , hodnota, ; dále jen „Nemovitosti“; Nemovitosti představují rodinný dům a přilehlou zahradu), přičemž podílovými spoluvlastníky jsou: a) žalobce, tj. , Jméno žalobce, , bydliště , adresa, , s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6, b) žalovaná, tj. , Jméno žalované, , bydliště , adresa, , s velikostí spoluvlastnického podílu id. 4/6, c) pan , jméno FO, , bydliště , adresa, , s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6. Od okamžiku nabytí spoluvlastnického podílu na Nemovitostech žalobcem je jediným uživatelem Nemovitostí žalovaná. Žalobce má vůči žalované právo na náhradu za to, že nemůže užívat Nemovitosti v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, tedy v rozsahu 1/6, resp. že v tomto rozsahu žalovaná užívá Nemovitosti nad rámec velikosti svého spoluvlastnického podílu. Žalobce se obrátil na renomovanou realitní kancelář , Anonymizováno, s dotazem na tržní cenu pronájmu rodinného domu č.p. , Anonymizováno, (je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ), tedy na adrese , adresa, . Podle vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne 11. 2. 2022 činí tržní cena pronájmu uvedeného domu 50 000 Kč měsíčně; tj. jedna šestina z této částky činí cca 8 833 Kč. Za období od 2.6.2021 do 1.2.2022 tak žalobci vzniklo právo na náhradu ve výši 58 333 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu s tím, že není pravdivé tvrzení žalobce, že žalovaná je jediným uživatelem předmětných nemovitostí, když jednu místnost v domě č.p. , Anonymizováno, a dále garáž na pozemku parc. č. , hodnota, má k užívání spoluvlastník p. , jméno FO, . Rovněž není pravdou tvrzení žalobce, že nemůže užívat předmětné nemovitosti ve výši svého spoluvlastnického podílu. Žalovaná žalobci nabízela možnost společného spoluužívání nemovitosti, nicméně žalobce se o uzavření dohody o spoluužívání nesnaží, neboť je mu znám faktický – havarijní stav nemovitosti. Dle žalované žalobce neměl a nemá v úmyslu spoluvlastněnou nemovitost spoluužívat, neboť variantu společného užívání nepřipouští. Jediné, co žalobce chce a čeho chce dosáhnout je, aby žalovaná na žalobce svůj podíl převedla pro žalobce za co pro něho nejvýhodnější cenu.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, [dále jen „o.s.ř.“] ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a výslechem účastníků a svědků (ustanovení § 126 a § 131 o.s.ř.). Navrhl-li žalobce doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru ekonomika za účelem stanovení výše obvyklého nájemného, dále dotazem na Českou poštu ohledně případné domluvy o přeposílání zásilek, dotazem na dražebníka dané nemovitosti, zda žalovaná umožnila zpřístupnění objektu, a konečně soudním spisem vedeným v rámci řízení o vyklizení dané nemovitosti (žaloba žalované proti jejímu bratrovi, těmto důkazním návrhům soud nevyhověl, a to s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti, když má za to, že navržené dokazování by způsobilo pouze neodůvodněné protahování řízení.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Mezi účastníky není sporu o tom – a tato skutečnost je zřejmá i z výpisu z katastru nemovitostí, že podílovými spoluvlastníky nemovitostí: pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , jsou žalobce s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6, žalovaná s velikostí spoluvlastnického podílu id. 4/6 a bratr žalované , jméno FO, s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6. Žalovaná a její bratr se stali spoluvlastníky nemovitostí již v 80. letech 20. století na základě rozhodnutí o dědictví, žalobce své spoluvlastnické právo poté nabyl v rámci dražby konané dne 2.6.2021. Tyto skutečnosti vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , ve spojení s potvrzením o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 8.6.2021. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud dále za prokázané, že právní účinky zápisu spoluvlastnického práva žalobce nastaly k okamžiku 17.6.2021. Před dražbou daného spoluvlastnického podílu byl učiněn odhad tržní ceny, a to právě v souvislosti s chystanou dražbou; z tohoto Odhadu tržní ceny provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 29.5.2021 vyplývá, že menšinový podíl na předmětných nemovitostech id 1/6 byl odhadnut na částku 3 500 000 Kč, dále bylo uvedeno, že stěny objektu a střecha jsou poškozené, okna, podlahy a vybavení v domě a dále i rozvody jsou zastaralé, tj. s tím, že byl shledán špatný stav rodinného domu. Za účelem zjištění reálné tržní hodnoty majetku byl dále zpracován společností , právnická osoba, , znalecký posudek č. , hodnota, ze dne 23.12.2020 z oboru ekonomika, dle kterého byla stanovena obvyklá cena ideálního podílu 1/6 na předmětných nemovitostech ve výši 1 470 000 Kč; v rámci uvedeného znaleckého posudku je uvedeno, že „paní , jméno FO, , která nemovitost obývá, objekt nezpřístupnila“, dále s tím, že „informace byly čerpány od pana , jméno FO, “. Ohledně stavu nemovitosti byla ve znaleckém posudku č. , hodnota, uvedena stejná zjištění jako v případě výše označeného odhadu tržní ceny. Skutečnost, že technický stav nemovitosti je dezolátní, byla zjištěna i z výpovědi svědka , jméno FO, . Z výpovědi svědka , jméno FO, poté vyplynulo, že tento po určitou dobu obýval nemovitosti spolu se žalovanou, toto soužití však bylo velmi složité, plné neshod, a bylo ukončeno cca v roce 2006; v současné době již svědek , jméno FO, nemovitosti neužívá, klíče má pouze od zahrady. Poté, co žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v rámci dražby, začal jednat se svědkem , jméno FO, o možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví – řešeno bylo rozdělení pozemku dle metrů čtverečních, možnost přístupových cest apod. Tato skutečnost je prokázána výpovědí svědka , jméno FO, , který rovněž uvedl, že mu žalovaný sdělil, že si chce na daném pozemku postavit dům pro sebe a rodinu. Výpověď svědka , jméno FO, je ve shodě i s výpovědí žalobce, který ohledně motivace nabytí nemovitostí v rámci dražby uvedl, že věděl, že se prodává část velkého pozemku, velmi se mu líbilo místo a rád by na tomto místě postavil pro sebe dům. Z výpovědi žalobce poté vyplynulo, že klíče od domu ani pozemku od žalované nežádal, když měl dojem, že když v domě bydlí žalovaná, není to z hlediska oboustranného komfortu možné. Z výpovědi žalované má soud za prokázané, že žalobce ji poprvé kontaktoval v listopadu 2021 e-mailovou poštou prostřednictvím paní , jméno FO, , rovněž pak prostřednictvím jejího bratra , jméno FO, , když v té době byly řešeny možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nemovitosti žalovaná užívala do poloviny roku 2022, od té doby je již s ohledem na jejich technický stav neužívá, pouze do domu občasně dochází. Pokud žalovaná ve své výpovědi nejprve uváděla, že nemovitosti užívala do poloviny roku 2022, a následně, že tomu bylo pouze do druhého prosincového týdne 2021, soud vycházel z pozdějšího data, neboť ještě v dopise svého tehdejšího právního zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 1.3.2022 je uvedeno, že „předmětné nemovitosti v současné době fakticky neužívá pouze má klientka, ale též p. , jméno FO, , jako další ze spoluvlastníků“, tj. je evidentní, že minimálně k 1.3.2022 žalovaná dané nemovitosti užívala.

6. Ze vzájemné korespondence účastníků bylo dále zjištěno: Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 15.2.2022 vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí za období od 2.6.2021 do 1.2.2022 ve výši 58 333 Kč, a to do 25.2.2022, s tím, že žalobce má toto právo vůči žalované, když nemůže dané nemovitosti užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu; v této souvislosti žalované rovněž zaslal Potvrzení o tržní ceně pronájmu nemovitostí vystavené dne 11.2.2022, dle kterého byla odhadnuta realitní poradkyní , jméno FO, , , právnická osoba, , tržní cena pronájmu dotazované nemovitosti na částku 50 000 Kč. Z dopisu tehdejšího právního zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 1.3.2022 je poté zřejmé, že žalovaná nárok žalobce odmítla s tím, že dané nemovitosti vedle ní užívá i pan , jméno FO, , dále s tím, že uváděná částka obvyklého nájemného není odpovídající; žalovaná dále sdělila, že je ochotna situaci řešit konstruktivně tak, aby bylo žalobci umožněno užívat jeho podíl nemovitostí či aby bylo spoluvlastnictví vyřešeno jiným způsobem; v této souvislosti žalovaná navrhla jako prvé řešení uzavření dohody o společném užívání nemovitostí, a to v rozsahu dle podílů jednotlivých spoluvlastníků, kdy žalobce by mohl využívat část pozemku a např. jednu z garáží. Rovněž v dopise ze dne 10.5.2022 žalovaná sdělila prostřednictvím svého právního zástupce žalobci, že potvrzuje, že byla a je připravena, resp. nebránila a nebrání žalobci, aby předmětné spoluvlastněné nemovitosti v části odpovídající jeho podílu na spoluvlastněných nemovitostech užíval. Z emailové korespondence účastníků prostřednictvím jejich právních zástupců ze dne 10.6.2022, 29.8.2022 a 30.8.2022 je zřejmé, že účastníci prostřednictvím svých právních zástupců řešili možné varianty vypořádání daného podílového spoluvlastnictví.

7. Z písemné komunikace právních zástupců účastníků ze dne 16.11.2022 a ze dne 5.12.2022 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady za užívání daných nemovitostí v období od 2.6.2021 do 1.2.2022 ve výši 58 333 Kč, dále za období od 2.2.2022 do 1.11.2022 ve výši 79 497 Kč, žalovaná však tento požadavek žalobce odmítla mimo jiné s tím, že žalovaná spoluvlastníkům nemovitostí nikdy nebránila v užívání nemovitosti v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů. V e-mailové zprávě ze dne 2.1.2023 následně sdělil právní zástupce žalobce, že pro žalobce nemá užitnou hodnotu, pokud mu bude přenechána k užívání např. jedna místnost v domě nebo část zahrady, neboť se jedná o rodinný dům se zahradou, které dohromady tvoří jeden funkční celek, a proto z pohledu žalobce přichází v úvahu užívání pouze tohoto celku, tj. žalobce zastává názor, že rozumné je pouze takové užívání nemovitostí, kdy jsou užívány jedním ze spoluvlastníků, který ostatním spoluvlastníkům poskytuje náhradu.

8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

10. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle ustanovení § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

12. Podle ustanovení § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

13. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce, žalovaná a bratr žalované p. , jméno FO, jsou ve smyslu ustanovení § 1115 o.z. podílovými spoluvlastníky v odst. 5 rozsudku blíže specifikovaných nemovitostí v k.ú. , adresa, , a to žalobce s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6, žalovaná s velikostí spoluvlastnického podílu id. 4/6 a bratr žalované , jméno FO, s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/6. V řízení dále vyšlo najevo, že v předmětném období od 2.6.2021 do 1.2.2022 dané nemovitosti užívala žalovaná, která jediná disponovala klíči od domu; klíči od zahrady pak disponoval i její bratr. Nelze však přehlédnout, že žalobce po celé předmětné období neprojevil žádný zájem o užívání daných nemovitostí, žalovanou o klíče či možnost užívání nemovitostí nijak nežádal, naopak na následný návrh žalované co do možnosti spoluužívání předmětu spoluvlastnictví výslovně uvedl, že případné spoluužívání nemovitostí dle něj není vhodné. Pokud žalobce poprvé po nabytí svého spoluvlastnického podílu v rámci dražby kontaktoval žalovanou, došlo k tomuto teprve v listopadu 2021, a to pouze v rámci řešení otázky vypořádání podílového spoluvlastnictví. S požadavkem zaplacení náhrady za užívání svého podílu žalovanou pak žalobce kontaktoval žalovanou teprve až po uplynutí období, po které je náhrada požadována, a nedal jí tak žádnou možnost případně řešit užívání nemovitostí na základě dohody jiným způsobem. Podstatnou je rovněž ta okolnost, že žalobce při nabytí svého spoluvlastnického podílu byl zcela jednoznačně seznámen s velmi špatným stavem předmětných nemovitostí, přičemž svůj zájem o dané nemovitosti opíral naprosto očividně o polohu těchto nemovitostí s úmyslem vystavět na části pozemku dům pro svou rodinu; jeho primární zájem se tak nepochybně váže k vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Z uvedených skutečností dle soudu vyplývá, že žalobce nikdy neměl ani zájem užívat nemovitosti v aktuální podobě a technicko – stavebním stavu, a tento svůj zájem ve vztahu k žalované proto ani nikdy neprojevil. Pokud se pak následně na žalovanou žalobce obrátil s požadavkem náhrady, žalovaná mu v reakci výslovně možnost spoluužívání navrhla. Soud v této souvislosti poukazuje i na tu skutečnost, že dané nemovitosti zahrnují nejen samotnou stavbu, ale i přilehlou zahradu spolu se dvěma garážemi, kdy žalobce by mohl realizovat své spoluvlastnické právo právě i jejich užíváním, žalobce však neprojevil nikdy žádný zájem ani o předání klíčů od zahrady, byť tyto klíče má k dispozici nejen žalovaná, ale i její bratr , jméno FO, , se kterým je žalobce od počátku v kontaktu. Soudu je známa rozsáhlá judikatura soudu vyšších stupňů, dle které užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (ustanovení § 2991 a násl. o.z.). Vždy je však třeba se zabývat konkrétními okolnostmi dané věci, kdy v daném případě tyto okolnosti důvodnosti nároku žalobce dle soudu nesvědčí. Sporu není o té skutečnosti, že mezi účastníky, potažmo mezi nimi a rovněž třetím spoluvlastníkem , jméno FO, , nedošlo k žádné dohodě o užívání společné věci. Byla-li žalovanou, byť po předmětném období (nicméně právě v reakci na požadavek žalobce na zaplacení náhrady za užívání), tato otázka nastolena, nebylo na ní ze strany žalobce v podstatě reagováno, když teprve v e-mailové zprávě ze dne 2.1.2023 bylo stranou žalující sděleno, že žalobce zastává názor, že rozumné je pouze takové užívání nemovitostí, kdy jsou užívány jedním ze spoluvlastníků, který ostatním spoluvlastníkům poskytuje náhradu. K navržené možnosti užívat část zahrady či garáž se žalobce již nijak nevyjádřil. Mezi účastníky (včetně bratra žalované) přesto probíhala jednání, tato se však soustředila na otázku vypořádání podílového spoluvlastnictví k daným nemovitostem, z pohledu zájmů žalobce pochopitelně stěžejní. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobci v užívání nemovitostí, či jejich části s ohledem na velikost jeho spoluvlastnického podílu bránila, žalobce si tak mohl vyžádat klíče, ať již přímo od žalované či jejího bratra, a minimálně zahradu v případě svého zájmu užívat. Poukazoval-li žalobce na napjaté vztahy mezi žalovanou a jejím bratrem s tím, že se lze důvodně domnívat, že obdobně by žalovaná postupovala i vůči žalobci, jedná se z jeho strany dle soudu pouze o účelovou spekulaci, a to s ohledem na výše uvedené. Soud proto uzavírá, že žalobce měl možnost dané nemovitosti s přihlédnutí k výši svého spoluvlastnického podílu v případě svého zájmu užívat, a pokud tak nečinil, jednalo se o jeho svobodné rozhodnutí, které nelze klást k tíži žalované. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 725/2008, dle kterého „má spoluvlastník právo na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Vznik bezdůvodného obohacení je vázán na situaci, kdy existující poměry, rozhodnutí nebo dohoda spoluvlastníků neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci jeho práva.“; za situace, kdy žalobci byla dle soudu v případě jeho zájmu realizace jeho práva umožněna, tedy tomuto nárok na jakoukoli náhradu od žalované nepřísluší. I pokud by však soud přisvědčil tvrzení žalobce o nemožnosti (či nevhodnosti) užívání nemovitostí spolu se žalovanou, z důvodů výše uvedených (zejména nezájem užívat nemovitosti v jejich aktuální podobě, byť v době nabytí spoluvlastnického podílu byl jejich stav žalobci znám, tj. z toho od počátku vyplývající jasný zájem žalobce nikoli dané nemovitosti užívat, ale přistoupit k výstavbě nového domu na daném pozemku; dále očividný nezájem o nabízenou dohodu se žalovanou co do spoluužívání daných nemovitostí; rovněž jednání žalobce, který v podstatě bez jakékoli předchozí komunikace postavil žalovanou se svým finančním požadavkem teprve následně tzv. „před hotovou věc“) by bylo dle soudu na místě jeho případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení odmítnout jako nemravný s poukazem na ustanovení § 6, § 8 o.z. Nad rámec uvedeného soud konečně zmiňuje i dezolátní stav předmětných nemovitostí, kdy žalobcem uváděná tržní cena jejich pronájmu ve výši 50 000 Kč měsíčně je i pro laika velmi nadnesená a rozhodně neodpovídající. K žalobcem navrženému dokazování ve formě znaleckého posudku soud z důvodu nehospodárnosti a nadbytečnosti nepřistoupil, nicméně na prvý pohled je zřejmé, že byl-li by dán základ nároku, což soud odmítá, lze důvodně předpokládat, že jeho případná výše by byla značně ponížená.

17. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a jako taková byla soudem v celém svém rozsahu zamítnuta.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud v řízení zcela úspěšné žalované přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 10 úkony právní pomoci po 3 460 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 12.1.2023; sepis vyjádření ze dne 28.2.2023; účast při jednání soudu dne 16.3.2023; účast při jednání soudu dne 31.8.2023; sepis vyjádření ze dne 20.10.2023; účast při jednání soudu dne 21.11.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 15.2.2024; účast při jednání soudu dne 23.4.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. celkem náklady právního zastoupení v částce 37 600 Kč, po připočtení DPH, jejímž je právní zástupkyně žalované plátcem, poté náklady právního zastoupení, potažmo náklady řízení, v celkové částce 45 496 Kč.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.