16 C 42/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno - Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o vyklizení nemovitých věcí

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit na svůj náklad z prostor nacházejících se nad původním povrchem částí pozemků žalobce parc. , Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. č. , Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha), vše v katastrálním území , Jméno účastníka, , přičemž tyto části těchto pozemků jsou vyznačeny a vyšrafovány v přiloženém výkresu, která tvoří nedílnou přílohu rozsudku, a původní povrch těchto částí pozemků je specifikován vrstevnicovým systémem zakresleným rovněž v přiloženém výkresu, který tvoří nedílnou přílohu rozsudku, s tím, že tvar tohoto původního povrchu bude dán spojením mezi jednotlivými vrstevnicemi v nejkratších vzdálenostech, movité věci mající charakter tuhého komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to: plastový odpad (zejména plastové tašky a obaly, igelitové sáčky, výrobky z PVC, kelímky, plastové lahve, gumové výrobky či pryžové výrobky, umělé tkaniny, bakelitové výrobky, popřípadě jejich úlomky či zbytky, pneumatiky), papírové odpady (zejména kartony, časopisy, noviny, papírové voskované obaly, popřípadě jejich úlomky či zbytky), skleněné a keramické odpady (zejména láhve, sklenice a jiné nádoby, tabulové sklo, popřípadě jejich střepy, úlomky či zbytky), textilní odpad (zejména oblečení, potahové a jiné látky, koberce), a kožený odpad, kovové odpady (zejména pozůstatky kovových výrobků jako např. zbytky kovového nábytku a bytového vybavení, kabely, včetně jejich izolací, popřípadě jejich úlomky či zbytky), dřevěné odpady (zejména pozůstatky dřevěných výrobků jako např. zbytky dřevěného nábytku a bytového vybavení, popřípadě jejich úlomky či zbytky), a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce , Jméno advokáta B, .

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejším účastníkům na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejších účastníků na straně žalovaného , Jméno advokáta D, .

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném, aby tento na svůj náklad vyklidil pozemky žalobce parc. , Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. , Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha) v katastrálním území , Jméno účastníka, tak, že z těchto pozemků odstraní těleso skládky zřízené (kromě jiného) na pozemcích žalovaného parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno účastníka, , a to v rozsahu, v jakém toto těleso Skládky zasahuje na uvedené Pozemky žalobce parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno účastníka, .

2. Podáním soudu doručeným dne , datum, změnil žalobce žalobní návrh s tím, že nyní žádá, aby bylo žalovanému uloženo, aby nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku na svůj náklad z částí pozemků žalobce parc. č, Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. č, Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha), vše v katastrálním území , Jméno účastníka, , kdy tyto části jsou vyznačeny a vyšrafovány v přiložené katastrální mapě, která tvoří nedílnou přílohu rozsudku, odstranil movité věci mající charakter tuhého komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to: plastový odpad (zejména plastové tašky a obaly, igelitové sáčky, výrobky z PVC, kelímky, plastové lahve, gumové výrobky či pryžové výrobky, umělé tkaniny, bakelitové výrobky, popřípadě jejich úlomky či zbytky, pneumatiky); papírové odpady (zejména kartony, časopisy, noviny, papírové voskované obaly, popřípadě jejich úlomky či zbytky); skleněné a keramické odpady (zejména láhve, sklenice a jiné nádoby, tabulové sklo, popřípadě jejich střepy, úlomky či zbytky); textilní odpad (zejména oblečení, potahové a jiné látky, koberce), a kožený odpad; kovové odpady (zejména pozůstatky kovových výrobků jako např. zbytky kovového nábytku a bytového vybavení, kabely, včetně jejich izolací, popřípadě jejich úlomky či zbytky); dřevěné odpady (zejména pozůstatky dřevěných výrobků jako např. zbytky dřevěného nábytku a bytového vybavení, popřípadě jejich úlomky či zbytky), a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí. Tato změna žaloby byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Žalobce následně s ohledem na poučení soudu poskytnuté v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.) při jednání soudu dne , datum, , přistoupil k doplnění navrženého žalobního petitu, a to podáním ze dne , datum, , kdy se nadále domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit na svůj náklad z prostor nacházejících se nad původním povrchem částí pozemků žalobce parc. č. , Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. č. , Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha), vše v katastrálním území , Jméno účastníka, , přičemž tyto části těchto pozemků jsou vyznačeny a vyšrafovány v přiloženém výkresu, která tvoří nedílnou přílohu rozsudku, a původní povrch těchto částí pozemků je specifikován vrstevnicovým systémem zakresleným rovněž v přiloženém výkresu, který tvoří nedílnou přílohu rozsudku, s tím, že tvar tohoto původního povrchu bude dán spojením mezi jednotlivými vrstevnicemi v nejkratších vzdálenostech, movité věci mající charakter tuhého komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to: plastový odpad (zejména plastové tašky a obaly, igelitové sáčky, výrobky z PVC, kelímky, plastové lahve, gumové výrobky či pryžové výrobky, umělé tkaniny, bakelitové výrobky, popřípadě jejich úlomky či zbytky, pneumatiky), papírové odpady (zejména kartony, časopisy, noviny, papírové voskované obaly, popřípadě jejich úlomky či zbytky), skleněné a keramické odpady (zejména láhve, sklenice a jiné nádoby, tabulové sklo, popřípadě jejich střepy, úlomky či zbytky), textilní odpad (zejména oblečení, potahové a jiné látky, koberce), a kožený odpad, kovové odpady (zejména pozůstatky kovových výrobků jako např. zbytky kovového nábytku a bytového vybavení, kabely, včetně jejich izolací, popřípadě jejich úlomky či zbytky), dřevěné odpady (zejména pozůstatky dřevěných výrobků jako např. zbytky dřevěného nábytku a bytového vybavení, popřípadě jejich úlomky či zbytky), a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí; v této souvislosti žalobce do spisu rovněž založil výkres tvořící součást Technické zprávy vypracované s datem , datum, , právnická osoba, , Anonymizováno, & , právnická osoba, .

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu, kdy v této souvislosti především namítal: 1) dle ustálené rozhodovací praxe týkající se skládky (staré ekologické zátěže) bylo dovozeno, že taková zátěž je součástí pozemku (není samostatnou věcí) a odpovědnost by byla případně na straně původce (státního podniku), ne obce; veškeré případné ekologické škody, včetně znečištění půdy a existence skládek odpadů, měly být řešeny dle zákona o privatizaci v rámci tzv. ekologických auditů; 2) žalobce dle žalovaného není vlastníkem předmětných pozemků, jelikož ty mu byly státem zabrány v době komunistického režimu, tedy žalobce měl uvedenou situaci řešit v restitučním řízení; 3) ve skládce se nenachází pouze komunální odpad, přičemž jednotlivé druhy odpadu není možné rozlišit ani identifikovat; 4) byla-li by skládka soudem považována za samostatnou věc, faktická držba byla vykonávána provozovatelem skládky od roku 1973, a k , datum, by v takovém případě došlo k mimořádnému vydržení předmětných pozemků či věcného břemene; 5) žalovaný má za to, že žaloba na náhradu škody uvedením pozemků do původního stavu má s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu přednost před žalobou na vyklizení; v této souvislosti žalovaný vznesl námitku promlčení proti možnému nároku žalobce; 6) dle žalovaného je žaloba nevykonatelná, neboť jakýkoliv zásah do struktury skládky nebo využití musí být podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA); žalobce se v tomto řízení domáhá faktického narušení skládky, konkrétně selektivního odtěžení části skládky, které by dle provedených znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , adresa, narušilo stabilizovaný stav a spustilo řetězec geotechnických, hygienických a ekologických rizik; takový zásah by nikdy nemohl být povolen s ohledem na stavební předpisy, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; 7) podaná žaloba je dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy, resp. představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), kdy reálně se touto žalobou žalobce snaží spekulativně žalovaného dostat do situace, kdy by mu měl vyplatit násobně více, než kolik by mu náleželo při řádném výkupu pozemků.

4. Vedlejší účastníci na straně žalovaného rovněž navrhli zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že zcela akceptují právní argumentaci žalovaného. Poukázali pak zejména na tu skutečnost, že daná skládka vznikla jako černá, nebo divoká, tedy bez jakéhokoliv autoritativního úředního rozhodnutí či povolení, na místo odhazovaly svůj odpad soukromé osoby či hospodářské organizace, a to zejména v raném stádiu vzniku této skládky. V takovém případě však původcovství a s tím související vlastnictví takto odloženého odpadu nemůže nikdy přejít na obec. Zároveň není zřejmé, zda je původcem odpadu na předmětných pozemcích žalovaný, či zda na danou skládku ukládaly odpad jiné obce. Daná skládka je navíc již rekultivována, nachází se na ní hustá vegetace a vzrostlé stromy, není samostatnou movitou věcí, se kterou by bylo možné manipulovat, odpad se stal již součástí pozemků. Vedlejší účastníci rovněž poukázali na možná rizika při zásahu do tělesa skládky, a to pokud jde o dopady na životní prostředí a na obyvatele přilehlých lokalit, dále s tím, že případné přivolení návrhu žalobce nemůže rovněž nahradit nedostatečnost veřejnoprávních povolení (zejména EIA). Vyklizení odpadu z rekultivované skládky navíc žalobci nepřinese zhola nic, ale ohrozí životní prostředí i kvalitu života a zdraví v okolních městských částech, potenciálně destabilizuje skládku samotnou a ohrozí pracovníky zajišťující vyklizení. Z uvedeného důvodu není odtěžení odpadu nacházejícího se na pozemcích žalobce ve veřejném zájmu a zejména je v rozporu s veřejným pořádkem. Rovněž vedlejší účastníci mají za to, že ochranu vlastnickému právu žalobce nelze přiznat s poukazem na ustanovení § 8 o.z.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, dále výslechy svědků a znaleckými posudky ve spojení s výslechy znalců; přistoupeno bylo soudem rovněž k místnímu šetření. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování. V této souvislosti soud zároveň uvádí, že v původní fázi řízení se žalovaný omezil pouze na ojedinělé námitky, které byly následně provedeným dokazováním vyvrácené; jednalo se zejména o prokázání sporované skutečnosti, kdy žalovaný zpočátku tvrdil, že se těleso odpadu na daných pozemcích nenachází. Soud si je vědom té skutečnosti (zejména z pohledu koncentrace řízení dle ustanovení § 118b o.s.ř.), že žalovaný počal další námitky vznášet až následně, tj. po koncentraci řízení, nicméně s ohledem na charakter těchto námitek nemohly být tyto soudem přehlédnuty, neboť se jednalo jednak o námitky právního hodnocení věci, dále, a to zejména v souvislosti se založenými znaleckými posudky, o námitky související s případným výkonem daného rozhodnutí a jeho dopadů.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla žalobcem podána důvodně. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. č, Anonymizováno, . , Jméno účastníka, , LV č. , hodnota, , zapsáno u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, (dále rovněž jako „předmětné pozemky“); uvedená skutečnost byla prokázána výpisem z katastru nemovitostí. Jako vlastníci uvedených pozemků byli evidováni kontinuálně po celou dobu právní předchůdci žalobce, což má soud za prokázané Darovací smlouvou ze dne , datum, , usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , výpisem z pozemkové knihy pro katastrální území , Jméno účastníka, , číslo knihovní vložky 1, a geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, . S ohledem na provádění skládkovací činnosti na těchto pozemcích v období před rokem 1989 (k tomu viz dále) se právní předchůdkyně žalobce p. , jméno FO, obrátila na organizaci , právnická osoba, , (dále rovněž jako „, právnická osoba, “) se žádostí o uzavření dohody ohledně pozemků parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , Jméno účastníka, , podle zákona č. 229/1991 Sb., když jí následně bylo sděleno dopisem ze dne , datum, ze strany Pražských komunikací, že na těchto pozemcích daná organizace jenom provozovala skládku PDO, kterou zřídil tehdejší Národní výbor hl.m. Prahy na základě svého rozhodnutí (existence takového rozhodnutí však nebyla v řízení nijak prokázána – poznámka soudu), dále s tím, že skládkovou činnost prováděly , právnická osoba, do května 1986 s tím, že uživatelem těchto pozemků byly , právnická osoba, , rovněž s tím, že „v současné době je bývalá skládka opuštěná a nebrání nic tomu, pokud jste vlastníky, abyste se ujali svých vlastnických práv“; bylo rovněž sděleno, že , právnická osoba, nemají pozemky v užívání a ani na těchto pozemcích neprovozují skládkování od r. 1986, nemohou tedy žádosti o uzavření dohody podle zákona č. 229/1991 Sb. vyhovět. Nesporná je ta skutečnost, že v okolí předmětných pozemků se nacházejí pozemky ve vlastnictví žalovaného ve výměře mnohonásobně přesahující výměru pozemků předmětných; uvedená skutečnost byla prokázána i informacemi o pozemku parc. č, Anonymizováno, parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , par. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , vše k.ú. , Jméno účastníka, , ve spojení s provedeným místním šetřením a zákresem do katastrální mapy (č.l. 12 spisu).

8. V řízení nebylo nikterak sporováno, že skládkování bylo prováděno v dané oblasti s následným zasažením i pozemků předmětných již od cca 60. let minulého století, kdy se skládkováním bylo započato neřízeně, vytvářena tak byla tzv. černá skládka. Ukončeno pak bylo, což je zřejmé i z dopisu Pražských komunikací ze dne , datum, , v roce 1986. Z místního šetření, rovněž porovnáním dobové fotografie, předložené žalobcem v průběhu místního šetření, se stavem aktuálním, je zřejmé, že došlo ke změně rázu celého zasaženého území, kdy došlo k vytvoření velkého kopce, tvořícího nyní dominantu dané oblasti. O vytvoření velkého zarostlého svahu vypověděl ostatně i otec žalobce , Jméno žalobce, , kdy z jeho výpovědi bylo dále zjištěno, že původně se na předmětných pozemcích nacházela pole. Při místním šetření (ve spojení s pořízenou fotodokumentací) bylo rovněž zjištěno, že v místech bývalé skládky se nachází souvislý terén, místo je pokryto zatravněnou zeminou, souvislým porostem vzrostlé vegetace (stromy, keře), je zde vybudována přístupová komunikace, zasahující i do oblasti předmětných pozemků. Bez znalosti věci není na prvý pohled shledatelné, že se osoba pohybující se v těchto místech nachází v oblasti uzavřené skládky, naopak daná oblast se jeví vhodná pro rekreační účely (procházky, venčení psů či plánované vybudování hřiště a volnočasových aktivit). Soud nepopírá, že občasně je možné nalézt na povrchu vyvěrající odpad, některý i viditelně letitý (stará konstrukce kočárku, obaly od potravin apod.), nicméně nejedná se rozhodně o nějaký souvislejší výskyt, tj. je možné učinit závěr, že daný komunální odpad lze shledat na povrchu spíše sporadicky, nejedná se rozhodně o žádný dominantní prvek v daném místě.

9. Byť původně bylo žalovaným sporováno, zda a v jakém rozsahu se na předmětných pozemcích nachází těleso bývalé skládky, v průběhu vedení řízení od této námitky již žalovaný upustil. Soud má pak za prokázané, že na daných pozemcích se nachází těleso skládky dosahující výšky až cca 15 m. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané projektovou dokumentací ke stavbě č. , hodnota, „Sanace a revitalizace skládky , Jméno účastníka, “ z prosince 2015 ve spojení s jejími přílohami, zprávou , tituly před jménem, , Anonymizováno, , adresa, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, , ve spojení s výpovědí , tituly před jménem, Alexandra , adresa, , , tituly za jménem, , odborným posouzením Ústavu struktury a mechaniky hornin , Anonymizováno, , ze dne , datum, , a znaleckým posudkem Ústavu struktury a mechaniky hornin , Anonymizováno, , č. , hodnota, , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s výpověďmi znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , rovněž výpověďmi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , jméno FO, . Ze zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , adresa, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, , dále vyplývá, že tento odhadl výši nákladů na odstranění skládkovaného materiálu z předmětných pozemků při cenové hladině k lednu 2020 v částce cca 260 milionů Kč včetně DPH; z následného vyjádření zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , adresa, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, ve spojení s harmonogramem prací je poté dále zřejmé, že doba nezbytná pro odstranění nepůvodních materiálů činí 188 pracovních dnů, celková doba pak vychází na více než 2,5 roku. Z odborného posouzení Ústavu struktury a mechaniky hornin , Anonymizováno, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že v roce 2018 byly při jižním okraji skládky vyhloubeny tři šikmé průzkumné vrty s cílem ověřit skutečnou úroveň povrchu skalního prokladu v místě projektované sanace, přičemž bylo zjištěno, že navážka (svrchu komunální, dále jílovité břidlice) dosahu až 37,5 m.

10. Ze strany žalovaného je již řadu let eminentní zájem na sanaci a revitalizaci celé oblasti bývalé skládky s cílem vybudovat na temeni skládky park s prvky volnočasových aktivit a na svazích rekreační les, kdy za tímto účelem byly rovněž žalovaným vykoupeny pozemky jiných vlastníků zasažené tělesem skládky. V této souvislosti se žádostí o vykoupení předmětných pozemků za tržní cenu byl osloven i žalobce, prodej pozemků byl však z jeho strany opakovaně odmítnut. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané dopisem společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, ve spojení s plnou mocí udělenou dané společnosti dne , datum, žalovaným, projektovou dokumentací ke stavbě č. , hodnota, „Sanace a revitalizace skládky , Jméno účastníka, “ z prosince 2015 ve spojení s jejími přílohami. Plánovaná sanace a revitalizace bývalé skládky , Jméno účastníka, byla rovněž předmětem sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. , spisová značka, , kdy na základě žaloby podané žalobcem , tituly před jménem, , jméno FO, proti rozhodnutí žalovaného (Magistrát hlavního města Prahy) ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , bylo toto rozhodnutí rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení, a to zejména s tím, že „soud dospěl k závěru, že pokud by skládka skutečně obsahovala nebezpečný odpad, jak jej definuje zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., jednalo by se u stavby, která takovou skládku zakonzervuje, o zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů skládkováním ve smyslu přílohy č. , hodnota, položka 53, které dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí…Jedná se totiž o zakonzervování tzv. černé skládky, která neprošla schvalovacím řízením, a na které se může kromě komunálního odpadu nacházet i nebezpečný odpad. Sanací takové skládky dojde k zakonzervování takové skládky, čímž se tato stane zařízením ke skládkování odpadu, na kterém již sice skládkování neprobíhá, přesto sloužilo a pořád slouží jako zařízení, kde je odpad skládkován. Nacházel-li by se tam pak i odpad nebezpečný ve smyslu zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech (§ 7), nutno dojít k závěru, že jde o zařízení ke skládkování nebezpečného dopadu, jehož vliv na životní prostředí nebyl posouzen.“. Jak vyplývá z odůvodnění označeného rozsudku, žalobce tuto žalobu podal mimo jiné s argumentací, že „se rozhodnutí týká poměrně závažného a do značné míry kontroverzního stavebního záměru, který navrhuje starou skládku zakonzervovat tak, že její vrchol bude překryt vrstvou jílu, aniž by byl u stavby posouzen její vliv na životní prostředí (EIA). Žalobce upozornil na její nepromyšlenost a nebezpečnost pro zdraví, život a majetek obyvatel (hromadění nebezpečných plynů po utěsnění skládky jílem, ohrožení statiky a stability svahu atp.) a to s odkazem na přílohu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zejm. příloha č. , hodnota, položka 53), ze které plyne, že posouzení je třeba v případě „Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním“. Z důkazů obsažených ve spise totiž dle žalobce vyplývá, že skládka obsahuje nebezpečné odpady (např. posudek , tituly před jménem, , adresa, z roku 2022). Nakládání s touto skládkou včetně jejího zakonzervování vrstvou jílu je ve své podstatě vytvářením zařízení pro skládkování, které by fakticky natrvalo petrifikovalo daný stav, tj. to, že nežádoucí a zcela nezabezpečenou skládku vzniklou v době socialismu v unikátním přírodním prostředí v blízkosti Vltavy již nikdy nepůjde odstranit. Žalobce má za to, že provedení posouzení vlivu na životní prostředí je v tomto směru nutné, a to zejména s ohledem na velký rozsah upravovaného území a na skutečnost, že předmětem navrhované stavby je především úprava stávající velice rozsáhlé skládky vzniklé v minulosti, ve které se nacházejí též nebezpečné látky včetně plynů, odpadových vod ze skládky, jedná se tedy o skládkování nebezpečných odpadů. Změna současných poměrů - utěsnění vrcholu skládky - může mít negativní efekt a může způsobovat nebezpečí pro život a zdraví obyvatelstva. Pokud se uvnitř tělesa utěsněné skládky budou plyny tvořit jako dosud a nebudou moci přes utěsněnou vrstvu procházet, pak budou ve skládce jedovaté plyny ve vyšší tedy nebezpečnější koncentraci, což může vést k jejich větší kondenzaci do podzemních vod, a tím se naopak mohou vodní poměry zhoršit, rovněž tyto plyny mohou vyvěrat na místech (nejrůznějších průrvách v utěsněné vrstvě, popřípadě po stranách pod utěsněním) intenzivněji a v mnohem vyšší a nebezpečnější koncentraci. Z daného projektu (založených studií a projektové dokumentace) nevyplývá vůbec žádné reálné a poctivě zpracované řešení této situace, nenachází se zde žádné posouzení vlivů stavby na existenci a chování těchto toxických plynů. Přítomnost nebezpečných odpadů ve skládce dokládá i znalecký posudek zpracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v květnu 2022…“. Nejvyšší správní soud následně svým rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zamítl kasační stížnost podanou žalovaným ve věci pod sp.zn. , spisová značka, , kdy mimo jiné uvedl, že v daném případě „jde o skládku historickou, využívanou před listopadem 1989. Podstatným byl (jak bude podrobněji rozvedeno níže) teprve závěr, že skládka slouží jako zařízení, kde je odpad skládkován, a pokud by se na ní nacházel nebezpečný odpad ve smyslu § 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), jednalo by se o zařízení ke skládkování nebezpečného odpadu.“, dále s tím, že „…Provedením stavby tak dojde k fyzické úpravě skládky spočívající jednak ve změně toho, jak na skládku působí přírodní síly (utěsnění, odvodnění), jednak ve změně způsobu jejího využití (vybudování rekreačního areálu a související infrastruktury). Jinými slovy, dojde ke změně zařízení k odstraňování odpadu skládkováním…Unijní úprava klade důraz na preventivní funkci procesu posuzování vlivů na životní prostředí a brání tomu, aby byl tento proces obcházen menšími zásahy. Změny skládky nebezpečných odpadů, které zahrnují fyzické práce, proto vždy podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, bez ohledu na jejich rozsah. Skutečnost, že stavba jako taková nemá za účel zbudovat nové zařízení ke skládkování odpadu (či dokonce nebezpečného odpadu), tedy nic nemění na případné povinnosti provést posouzení jejích vlivů na životní prostředí.“, konečně s tím, že „správní orgány mají v dalším řízení postavit najisto, zda se na skládce nachází nebezpečný odpad ve smyslu § 7 zákona o odpadech. Touto otázkou se totiž doposud ve správním řízení nezabývaly, přestože je podstatná pro posouzení, zda stavba musí být předmětem posuzování vlivů na životní prostředí.“.

11. Ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , adresa, , znalce z oboru ochrana přírody, se specializací odpadové hospodářství, skládky (znalecký posudek ze dne , datum, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ), a , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ochrana přírodu se specializací ochrana jakosti vod, odpady, staré ekologické zátěže (znalecký posudek č. , hodnota, z května 2022), zejména pak i ve spojení s výpověďmi těchto znalců, má soud za prokázané, že bylo-li by přistoupeno k požadovanému vyklizení tělesa skládky z předmětných pozemků, taková činnost by měla nepochybně negativní dopad na životní prostředí a obyvatele přilehlých městských částí. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za nejvýznamnější negativní vliv požadovaného vyklízení odpadů z pozemků žalobce vliv na kvalitu ovzduší a vliv hlukových emisí, kdy při přepravě, těžbě a úpravě odpadů budou vznikat emise polétavého prachu (hlavně částice PM10 a PM2,5), při přepravě těženého odpadu budou vznikat emise výfukových plynů; po otevření tělesa skládky nelze vyloučit emise pachových látek a zbytkové emise metanu; v této souvislosti znalec poukázal i na obtíže při přepravě odpadu v nákladních vozidlech v relativně úzkých ulicích na trase přepravy, dále s tím, že v těsné blízkosti se nachází i dětské hřiště; poukázáno bylo i na vibrace při pohybu naložených nákladních automobilů v obytné zástavbě či obtěžování pachem. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž zmínil negativní vliv na faunu (plašení živočichů, především ptáků, hnízdících a lovících v porostech v okolí místa realizace prací a přepravní trasy) a flóru (vykácení vzrostlé stromové a keřové vegetace), dále i na kvalitu podzemní vody v domovních studních, situovaných v údolí potoka , adresa, , jihovýchodně od skládky. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále zmínil, že jedním z významných vlivů z hlediska hygieny může být výskyt stavebních odpadů s obsahem azbestu, a to s tím, že v minulosti byl azbest hojně využíván ve stavebnictví, těžba a průmyslové využití azbestu dosáhly vrcholu v 70. a 80. letech 20. století; ve stavebnictví se azbest vyskytoval jako složka azbestocementových desek (obsahovaly ho až 40 %, například v boletickém panelu z 80. let), využíval se rovněž pro výrobu bytových jader, stavebních příček, ventilačních šachet, dlaždic, tepelné izolace kotlů a vodovodních i odpadních trubek, elektrické izolace, osinkocementu (eternit), protipožárních uzávěrů do stropních dutin, protipožárních nástřiků apod; v ČR došlo k prvnímu legislativnímu omezení používání azbestu v roce 1984, výroba azbestových materiálů byla zakázána až od roku 1997. Dle znalce , tituly před jménem, , adresa, lze proto předpokládat, že ve stavebních odpadech, ukládaných na skládku , Anonymizováno, , Jméno účastníka, , může být azbest obsažen, kdy hlavním způsobem, kterým jsou lidé vystaveni expozici azbestu, je vdechováním azbestových vláken rozptýlených ve vzduchu, tj. rizikem je při manipulaci s materiálem obsahujícím azbest zejména prašnost. Dalším negativním vlivem, který může souviset s realizací prací, je dle znalce , tituly před jménem, , adresa, tzv. narušení faktoru pohody. Uvedený vliv nezahrnuje pouze vliv hluku, jako nejvýznamnějšího faktoru, ale i stres obyvatel v dosahu negativních vlivů, vyplývající z narušení dosud klidných podmínek života v koncové části obytné zástavby, z vyloučení nebo omezení rekreačního využívání okolní přírody, obavy z možného znečištění ovzduší, úniku nebezpečných látek ze skládky a přepravovaných odpadů, ze zvýšeného rizika dopravní nehody u dětského hřiště a řady dalších faktorů; narušení faktoru pohody mívá často za následek poruchy spánku, spojené s řadou nepříznivých vlivů na lidské zdraví a psychiku. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že při těžbě by došlo k odlehčení paty stávajících svahů skládky a tím významnému narušení stability, které by se mohlo projevit aktivací svahového pohybu. Dalším faktorem, který může mít negativní vliv na stabilitu tělesa skládky i v širším okolí vlastního místa staveniště (zejména v prostoru západně od místa stavby) je zvýšené množství atmosférických srážek, vnikajících do skládkového tělesa v důsledku porušení, resp. odstranění krycí vrstvy hlín nad komunálními odpady. Narušení stability tělesa skládky v okolí místa těžení odpadů by dle znalce , tituly před jménem, , adresa, měla zabránit uvažovaná podzemní stěna po obvodu dotčených pozemků, nicméně narušení stability stávajícího svahu v této části skládky může v daném terénu způsobit již samotná výstavba této podzemní stěny. Odtěžení paty skládky na pozemcích parcelní č. , Anonymizováno, v k.ú. , Jméno účastníka, a s ním spojené práce tedy dle uvedeného znalce mohou způsobit narušení stability tělesa skládky i v širším okolí místa vlastního odtěžování odpadů. Rovněž znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k obdobným závěrům, s to s tím, že selektivní odtěžení odpadu z předmětných pozemků by svými negativními vlivy při těžbě a dopravě materiálu výrazně narušilo životní prostředí a ohrozilo zdraví obyvatel v zástavbě v blízkosti dopravních cest; velmi pravděpodobné je dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, i narušení vodního režimu ve skládce a v navazujícím podloží s nebezpečím zhoršení kvality podzemních vod v saturované zóně pod skládkou a jejím okolí; dále s tím, že z technického hlediska by bylo velmi obtížné až prakticky nemožné provést řádné a bezpečné zajištění nově vzniklých svahů a stěn, což by mělo nepříznivý dopad na tvar a upořádání celé skládky. Nelze dále přehlédnout, že k rizikům při „otevření“ skládky se vyjádřili i znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kteří ve své výpovědi při jednání soudu dne , datum, výslovně uvedli, že „pokud by daná skládka měla být odstraněna, tak pokud se zabýváme pouze danými dvěma pozemky, tak by se musely zabezpečit okolní svahy, zejména ty na východní straně nad danými pozemky. To množství odpadu, které by bylo třeba odvézt z předmětných dvou pozemků, je obrovské, obnáší to stovky nakladačů, které by takto daný odpad musely vyvážet. Musely by se dané pozemky poté opětovně překrýt nějakou vrstvou zeminy, aby se daly řádně využít. Dle mě by to obnášelo minimálně desítky mil. Kč.“, dále s tím, že „je třeba také zvážit, jaký odpad se na daných pozemcích nachází. Je možné, že se jedná o nebezpečný odpad, který je třeba likvidovat potřebným způsobem. Je třeba ten odpad, který tam je, nejprve vytřídit, poté opět skládkovat, tedy jedná se ještě o další úkony, které by mohly náklady výrazně navýšit. Pokud je kladena otázka, zda lze do takové skládky, jaká je v tuto chvíli v aktuálním stavu, zasahovat, a zda v takovém případě nehrozí ekologické škody, tak s ohledem na naší znaleckou činnost si myslím, že k tomu nejsme úplně fundovaní se vyjadřovat. Nicméně mám za to, že je třeba vycházet z přísné legislativy.“. K otázce, jaký odpad se v místě bývalé skládky nachází, poté znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , uvedl, že „Pokud vycházíme z míst, kde jsme vrtali, tak tam se jednalo o městský a komunální odpad, tedy v těchto konkrétních místech jsme nenalezli žádný nebezpečný odpad, nicméně nikdo neví, co tam může být jinde.“.

12. Z výpovědi otce žalobce p. , jméno FO, ve spojení s nálezem , Anonymizováno, , adresa, – jih ze dne , datum, , dopisem , Anonymizováno, , adresa, – jih ze dne , datum, , dopisy , jméno FO, ze dne , datum, , úředním záznamem ze dne , datum, , zápisem o provedení převzetí živého a mrtvého inventáře ze dne , datum, , výměrem , Anonymizováno, ve , Jméno účastníka, ze dne , datum, , dopisem , Anonymizováno, ve , Jméno účastníka, ze dne , datum, , žalobou podanou proti , jméno FO, ze dne , datum, a rozhodnutím , Anonymizováno, , Jméno účastníka, ze dne , datum, , poté vyplývá, že rodina , jméno FO, (předci žalobce) byla zejména ohledně půdy a zemědělského majetku v minulosti (50. a 60. léta 20. století) vystavena řadě příkoří a perzekuci.

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

14. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Podle ustanovení § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

17. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Podle ustanovení § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Podle Čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Podle odst. 3 daného článku vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

20. Podle Čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý má právo na příznivé životní prostředí. Podle odst. 3 daného článku při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

21. Podle ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, (zrušen k , datum, ) původcem odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpad vznikající na území obce se za původce považuje tato obec.

22. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) a x) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, (zrušen k , datum, ) se pro účely tohoto zákona rozumí komunálním odpadem veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, a původcem odpadů právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.

23. Podanou žalobou se žalobce nejprve domáhal odstranění tělesa skládky z pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno účastníka, v obecné podobě, následně svůj požadavek změnil a poté i upřesnil, když nyní požaduje odstranění movitých věcí majících charakter tuhého komunálního odpadu, v žalobním petitu blíže specifikovaných, a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí, nacházejících se nad původním povrchem částí předmětných pozemků dle přiloženého nákresu. S ohledem na uplatněnou námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce a v tomto směru žalovaným nově akcentovanou judikaturu (zejména rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ) se soud v prvé řadě zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, přičemž dospěl s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci k závěru, že nepostupoval-li žalobce či jeho právní předchůdci dle restitučních předpisů (konkrétně zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku), nelze mu právo na ochranu cestou obecných předpisů upírat. Soud má za to, že, byť ve shodě se žalovaným spatřuje určité shodné prvky s věcí řešenou v rámci výše označeného judikatorního rozhodnutí, jsou zde určité skutkové okolnosti, ze kterých lze dojít dle soudu k závěru, že právní předchůdci žalobce neměli k uplatnění práva podle restitučního předpisu žádný rozumný důvod, neboť jejich vlastnické právo nebylo v rozhodném období nikým zpochybňováno. Soud má za to, že v počínání žalobce tak nelze spatřovat snahu obcházet restituční předpisy, a není tak na místě soudní ochranu cestou občanskoprávních předpisů vyloučit. Tyto konkrétní okolnosti soud spatřuje nejen v té skutečnosti, že žalobce a jeho předci byli po celou dobu kontinuálně jakožto vlastníci daných nemovitostí zapsáni, ale zejména s ohledem na konkrétní prokázanou okolnost dané věci, kdy právní předchůdkyni žalobce bylo dopisem státního podniku , právnická osoba, ze dne , datum, sděleno, že tyto pozemky nemá v užívání, že se jedná o opuštěnou bývalou skládku a nic nebrání tomu, aby se vlastníci ujali svých vlastnických práv; z těchto důvodů nebylo, jak byla právní předchůdkyně žalobce informována, vyhověno žádosti o uzavření dohody podle zákona č. 229/1991 Sb. Za stavu, kdy zde byl jednoznačný zápis v katastru nemovitostí svědčící pro právní předchůdce žalobce, žádná činnost nebyla na daných pozemcích kýmkoli v rozhodné době provozována a právním předchůdcům žalobce bylo sděleno, že nic nebrání tomu, aby se ujali svých vlastnických práv, tak nelze žalobci či jeho předchůdcům dle soudu jakkoli vytýkat, že se nedomáhali svých práv cestou restitučních předpisů. Vlastnické právo právních předchůdců žalobce k daným pozemkům bylo navíc následně deklarováno i soudním rozhodnutím v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu ve věci pod sp.zn. , spisová značka, , se žalobcem jakožto vlastníkem bylo po mnoho let jednáno i ze strany samotného žalovaného. Soud má tak za to, že vlastnictví žalobce k předmětným pozemkům není nijak zpochybněno a jeho aktivní legitimace v dané věci je dána.

24. Soud poté uvádí, že žalobce jakožto vlastník předmětných pozemků má v obecné podobě právo na poskytnutí ochrany svého vlastnického práva dle shora citovaného ustanovení § 1040 odst. 1 o.z., nicméně soud je dále toho názoru, že tato ochrana má své limity. Zde soud poukazuje na již výše citovaný Čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kdy dle odst. 3 tohoto ustanovení „vlastnictví nemůže být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“. S ohledem na výsledky dokazování, zejména pak znalecké posudky ve spojení s výpověďmi znalců, dále i po provedení místního šetření, má soud za to, že bylo-li by žalobě v jejím aktuálním znění vyhověno, o takové zneužití vlastnictví lze v daném případě hovořit, a to z následujících důvodů: Pokud by bylo žalobě vyhověno jednalo by se především o zcela zásadní zásah nejen do dané krajinné oblasti, která, byť možná trochu absurdně, vzešla ze skládky komunálního odpadu, což však už nyní nelze bez bližší vědomosti vizuálně jak odhalit, dále i do chodu a života městské části či městských části v bezprostřední blízkosti „skládky“, pokud toto místo takto zjednodušeně nazveme, a jejích obyvatel, po dobu nemálo měsíců. Rovněž je nepochybné, že takový zásah by si vyžádal mnoho pracovních sil, obrovské finanční náklady, nelze vyloučit ani nepříznivé zdravotní dopady pro osoby bezprostředně se na požadovaných pracích souvisejících s rozebíráním a odstraňováním daného odpadu a jejich odvozem podílejících. Oproti tomu výsledkem by byly nadále velmi těžko hospodářsky využitelné pozemky žalobce, byť za obrovského úsilí zbavené jednotlivých komponentů komunálního odpadu. Nadále by pak v okolí těchto pozemků zůstala zbývající část (takto důkladně „neprosetého“) tělesa skládky s odhalenými svahy nad pozemky žalobce, které by se takto nacházely pod tímto způsobem uměle vytvořenými svahy, které by bylo nutné samozřejmě (opět s velkými obtížemi a riziky zmíněnými znalci) zajistit, aby nedošlo k jejich sesunutí na pozemky předmětné. Případně by bylo již na žalobci, aby tyto takto vykrojené „krátery“ zasypal novou zeminou, čímž by došlo k opětovnému propojení se současným terénem, ve kterém by nadále přebývaly jednotlivé komponenty komunálního odpadu (případně i odpadu jiného, neboť jak zmínili znalci, je otázka, jaký odpad by byl po otevření skládky zjištěn); tj. těleso skládky by i přes případný úspěch žaloby v zcela převažující míře na daném místě přetrvávalo, nelze tak hovořit o pozitivním kroku – zbavení dané lokality černé skládky, jak by mohlo být vyvozováno tvrzení žalobce v jeho závěrečném návrhu. Zásahem do tělesa skládky pak nelze vyloučit zdravotní komplikace zejména pro samotné pracovníky, kteří by dané práce realizovali, prašností by však mohli býti omezeni, a to i zdravotně, občané blízkých městských částí; nelze vyloučit nepříznivé zásahy do vod, zvířectva v dané oblasti, mohlo by dojít i k nepříjemnému obtěžování zápachem z dané takto otevřené skládky, nepochybně by zde byly výrazné dopravní dopady v souvislosti s odvozem odpadu a s tím související bezpečnostní rizika, když jízdní trasy vedou úzkými komunikacemi v rámci nově vytvořené zástavby obývané logicky zejména rodinami s dětmi. Paradoxně pak v této souvislosti vyznívá aktivita žalobce, který činí námitky co do potřeby zajištění , Anonymizováno, v případě plánovaných rekultivačních prací žalovaného v dané oblasti v rámci výše specifikovaného správního řízení, když ve stávajícím řízení požadovaným „přebráním“ zeminy a odpadu nad jeho pozemky by nepochybně došlo k daleko výraznějšímu zásahu do nyní uzavřeného tělesa skládky s do jisté míry i neznámými zdravotními riziky. Již ze všech uvedených důvodů proto dospěl soud k závěru, že žalobě není na místě vyhovět, neboť nároky žalobce v rámci tohoto řízení lze posoudit v kontextu čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod jako zneužití jeho vlastnického práva na újmu práv druhých, rovněž i v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Lze rovněž akcentovat zvýšené riziko možného poškození lidského zdraví, přírody a životního prostředí. To vše pak v úměře možného dalšího využití předmětných pozemků žalobce, které se jeví jakožto značně nereálné a těžko představitelné.

25. K dalším námitkám žalovaného je třeba doplnit: K otázce tzv. valu, akcentované žalovaným, soud uvádí, že zejména na základě provedeného místního šetření, kdy soud měl možnost vizuálně posoudit charakter daného místa, je zřejmé, že lze v případě dané skládky v její aktuální podobě, resp. podobě zakonzervované již od konce 80. let minulého století, skutečně o tzv. valu ve smyslu judikatorních závěrů hovořit (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Dané těleso skládky již není možné nijak objektivně odlišit od samotných pozemků, na kterých se nachází; je zde viditelné navrstvení zeminy, souvislý porost vegetace, vybudovaná přístupová komunikace. Nejedná se tak již po desítky let o samostatnou věc v právním slova smyslu, ale o zemní val, který je součástí pozemků, na kterých se nachází, tj. i pozemků ve vlastnictví žalobce. Pokud bylo možné nalézt na povrchu nějaký komunální odpad, bylo při místním šetření shledáno, že, byť tento je zčásti viditelně letitý, nejedná se rozhodně o nějaký souvislejší výskyt, daný komunální odpad se nachází na povrchu spíše sporadicky. Soud tak ve shodě se žalovaným uzavírá, že takto shledané těleso zemního valu není samostatnou stavbou v občanskoprávním smyslu, ale jedná se o pouhé ztvárnění povrchu daných pozemků. Námitka žalovaného a vedlejších účastníků na jeho straně v tomto směru byla proto shledána zcela důvodnou.

26. Pokud se týká námitky nedostatku pasivní legitimace: Byť v rámci žaloby bylo uváděno, že skládku měla vybudovat společnost , právnická osoba, , když žalovaný v této souvislosti poukazoval na tu skutečnost, že tento podnik byl v roce 1993 privatizován a jeho práva a povinnosti nepřešly na hlavní město , adresa, , k takovému závěru soud nemá dostatek relevantních podkladů. V řízení nebylo nijak důkazně řádně a zcela objasněno, že skládka měla být skutečně vybudována danou společností, že by se mělo jednat o skládku povolenou a řízenou. Soud v tomto směru neposkytoval z důvodu hospodárnosti řízení již žádná poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť i pokud by byly dané sporné skutečnosti více osvětleny, ničeho by to neměnilo na závěru soudu co do nedůvodnosti podané žaloby již z výše uvedených důvodů. Skutečnost, že by danou skládku měla zřídit a provozovat společnost , právnická osoba, , se pak jeví jakožto sporná i s ohledem na následný privatizační projekt, kdy i samotný žalovaný připustil, že daná skládka zde není nijak zmiňována a řešena a není zde ani patrný žádný ekologický audit v daném směru. Konečně soud zmiňuje z pohledu pasivní legitimace i již zmíněný dopis ze dne , datum, , kdy státní podnik , právnická osoba, svým vyjádřením co do posouzení dané otázky pasivní legitimace vnáší další pochybnosti, které by případně měly být dále osvětlovány a prokazovány. Nicméně jak již bylo uvedeno, soud již nepostupoval cestou dalších poučovacích povinností dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to ani za účelem případného rozklíčování role nově zmíněných , právnická osoba, co do nakládání s danými pozemky, neboť takový postup vnímá jakožto nehospodárný a neúčelný za situace, kdy jsou zde další již zmíněné a dle soudu nejpodstatnější důvody pro zamítnutí žaloby (zejména odst. 23 a 24 rozsudku). S ohledem k nyní uvedenému se poté soud v tuto chvíli přiklání k právnímu názoru žalobce, dle kterého, bylo-li by na místě řešit odstranění jednotlivých komponentů komunálního odpadu, k čemuž se však soud s ohledem na výše uvedené důvody neztotožňuje, pasivně legitimovanou by byla v daném případě obec, tj. žalovaný, když soud v této souvislosti přihlíží zejména k ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 238/1991 Sb., potažmo následně ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona č. 185/2001 , právnická osoba, úplnost soud uvádí, že žalobcem akcentované judikaturní rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, není pro projednávanou věc zcela přiléhavé, neboť soud, poté, co se seznámil s rozhodnutími danému judikátu předcházejícími, upozorňuje na podstatnou odlišnost oproti věci projednávané, a to s tím, že v případě v akcentovaném rozhodnutí zmíněné skládky v , adresa, se (oproti věci projednávané) jednalo o skládku zřízenou rozhodnutím , Anonymizováno, v r. 1991, na kterou byl následně navezen tuhý komunální odpad, jehož původcem bylo hl.m. , adresa, .

27. K žalovanou stranou zmiňované otázce případného rozporu podané žaloby s dobrými mravy (ustanovení § 6, § 8 o.z.) soud nejprve předestírá, že není pochyb o tom, že s danými pozemky bylo v dobách socialismu nakládáno zcela svévolně, evidentně bez jakéhokoli zjišťování stanovisek jejich vlastníků, naopak z provedeného dokazování vyplynula perzekuce žalobcovy rodiny. Žalobci nelze jakkoli přičítat k tíži, pokud nadále chce ponechat dané pozemky ve svém vlastnictví, třeba právě i s poukazem na rodový majetek, který nechce zcizit. Žalobce si však dle soudu musí být vědom té skutečnosti, že s ohledem na všechny shora uvedené okolnosti, kdy soud zejména opakovaně akcentuje zcela zjevně nepřiměřený zásah do krajinného rázu, života obce i jeho občanů, mu takto zbývá pouze holé vlastnictví. A co je třeba zmínit dále – o holé vlastnictví by se jednalo i po veškerých případných pracích, které by vedly k probrání mnoha metrů navážky na pozemcích žalobce a zbavení těchto vrstev komunálního odpadu; nadále by se jednalo o pozemky, které by samo o sobě nebylo možné jakkoli prakticky využít. Nad rámec svého rozhodnutí proto soud opětovně co do možného narovnání současných vztahů nadále apeluje na žalobce co do zvážení dohody se žalovaným, a to po zvážení všech výše uvedených aspektů dané věci a zjištěného faktického stavu. V této souvislosti pak nelze přehlédnout, že žalovaný byl v tomto směru vstřícný, když navrhoval alternativně budˇ odkoupení daných pozemků za podmínek značně výhodnějších, než tomu bylo u vlastníků jiných pozemků v daném místě, případně úhradu nemalé jednorázové částky za zřízení služebnosti. Nepřistoupil-li žalobce doposavad k žádné dohodě se žalovaným, nelze v jeho postoji ještě bez dalšího dle soudu spatřovat případnou snahu o zajišťování ještě větších „pák“ na žalovaného či zjevné zneužití jeho práv tak, jak má na mysli ustanovení § 8 o.z., nicméně jak již bylo uvedeno výše, žalobce si musí být vědom i případných důsledků takového svého rozhodnutí, tedy i rizika neúspěchu v projednávané věci s ohledem na veškeré konkrétní aspekty dané věci.

28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a jako taková byla soudem v plném rozsahu zamítnuta.

29. Žalovanému jako v řízení zcela procesně úspěšnému byla rovněž soudem přiznána v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plná náhrada nákladů řízení, a to včetně nákladů právního zastoupení. Soudu je známa ustálená judikatura soudu vyšších stupňů, kdy náklady právního zastoupení obce nelze automaticky považovat za účelné a hraditelné, přičemž je třeba případně přihlížet ke složitosti či jedinečnosti dané věci (například rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 376/2012), nicméně právě kritéria složitosti a jedinečnosti splňuje dle soudu zjevně věc projednávaná v tomto řízení. O tomto závěru svědčí nejen celková délka sporu, ale zejména množství a charakter uplatněných námitek, se kterými se musel vypořádat nejen soud, ale i samotní účastníci ve formě vzájemných reakcí a replik. Po žalovaném, (potažmo i jednotlivých vedlejších účastnících na straně žalovaného) tak nelze dle soudu spravedlivě požadovat, aby svá práva hájil pouze prostřednictvím svého odborného právního aparátu, případně aby vzniklé náklady právního zastoupení, nechal-li se zastoupit, nesl ze svého.

30. Žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení zahrnující náklady právního zastoupení, dále žalovaným doložené náklady uhrazené znalcům za vyhotovené znalecké posudky (znalci , tituly před jménem, , jméno FO, byla zaplacena částka , částka, a znalci , tituly před jménem, , jméno FO, částka , částka, ), konečně pak částka uhrazená za mediační jednání konaná u mediátorky , tituly před jménem, , jméno FO, v souhrnné výši , částka, . K nákladům vynaloženým žalovaným v souvislosti s mediací poté soud uvádí, že tyto byly soudem posouzeny jako žalovaným účelně vynaložené, když mediační řízení bylo po značnou dobu vedeno účastníky ve snaze dojít ke smírnému vyřešení věci a narovnání vztahů účastníků, a to za situace, kdy dohoda účastníků se i ze strany soudu vzhledem ke všem okolnostem dané věci jevila jako nanejvýš vhodná. Byť k takové dohodě nakonec nedošlo, je zjevné, že mediační jednání byla vedena oběma stranami aktivně, obnášela předkládání různých scénářů možného řešení vzniklé situace, vyjadřování se k návrhům druhé strany apod.; náklady vynaložené v souvislosti s vedenou mediací (náklady hrazené mediátorce, dále náklady právního zastoupení v rámci vedené mediace) je tak dle soudu na místě zařadit mezi náklady žalovaného vzniklé v souvislosti s projednávaným sporem. Náklady právního zastoupení jsou poté tvořeny 22,5 úkony právní pomoci po , částka, dle ustanovení § 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, (převzetí a příprava zastoupení; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na setkání s mediátorkou dne , datum, ; účast na setkání s mediátorkou dne , datum, ; sepis návrhu na přerušení řízení ze dne , datum, – ½ úkonu právní pomoci; účast na setkání s mediátorkou dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na setkání s mediátorkou dne , datum, ; pro toto období nebyl přiznán nárok za následující účtované úkony: stanovisko a rozbor dalšího postupu ze dne , datum, – provedení tohoto úkonu z obsahu spisu nevyplývá; porada s klientem – online setkání dne , datum, – nebylo nijak žalovaným doloženo; právní rozbor ve věci vyvlastnění pozemků ze dne , datum, – provedení tohoto úkonu z obsahu spisu nevyplývá; písemné podání ze dne , datum, – pouze souhlas s ustanovením mediátora tak, jak bylo předtím diskutováno při jednání soudu; písemné podání ze dne , datum, – provedení tohoto úkonu z obsahu spisu nevyplývá; písemné podání ze dne , datum, – pouze žádost o odročení jednání s ohledem na pokračující mediaci; písemné podání ze dne , datum, – provedení tohoto úkonu z obsahu spisu nevyplývá; písemné podání ze dne , datum, – pouze oznámení o převzetí zastoupení novým právním zástupcem; písemné podání ze dne , datum, – pouze žádost o odročení jednání s ohledem na pokračující mediaci; písemné podání ze dne , datum, – pouze žádost o odročení jednání; písemné podání ze dne , datum, – pouze žádost o odročení jednání), 14 úkony právní pomoci po , částka, dle ustanovení § 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od , datum, (sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na místním šetření dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu ze dne , datum, ; sepis repliky k závěrečnému návrhu žalobce ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast při jednání soudu dne , datum, ; pro toto období nebyl přiznán nárok za účtovaný úkon písemné podání ze dne , datum, – jednalo se pouze o sdělení platebních údajů za účelem vrácení složené zálohy), 23 náhradami hotových výdajů po , částka, dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, , a 14 náhradami hotových výdajů po , částka, dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od , datum, ; tj. na náhradě nákladů právního zastoupení celkem , částka, , po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalovaného plátcem, celkem částka ve výši , částka, . Po připočtení nákladů vynaložených na úhrady znalcům a mediátorce se poté jedná o náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, = , částka, ).

31. Vedlejším účastníkům na straně žalovaného poté s ohledem na plný procesní úspěch žalovaného rovněž přísluší s přihlédnutím k ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení v plné výši, kdy v daném případě tato spočívá v nákladech právního zastoupení. Zohledněna byla skutečnost zastoupení dvou osob, dále z důvodu změny právní úpravy (ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) rovněž období do , datum, a od , datum, . Náklady právního zastoupení jsou poté tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, , 6 úkony právní pomoci po , částka, (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; sepis vyjádření ze dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ) s tím, že s přihlédnutím k ustanovení § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky byla náhrada nákladů řízení přiznána za každého ze žalobců ve výši , částka, , tj. celkem , částka, (, částka, – 20% = , částka, x 2 = , částka, ). Náklady právního zastoupení jsou poté tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od , datum, , 7 úkony právní pomoci po , částka, (účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, ; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast na jednání soudu dne , datum, – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu ze dne , datum, ) s tím, že s přihlédnutím k ustanovení § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky byla náhrada nákladů řízení přiznána za prvou osobu ve výši , částka, a za druhou osobu ve výši , částka, (, částka, – 20% = , částka, ), tj. celkem , částka, . Náklady právního zastoupení jsou dále tvořeny dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, , 6 náhradami hotových výdajů po , částka, a dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od , datum, , 7 náhradami hotových výdajů po , částka, . Vedlejším účastníkům na straně žalovaného tak přísluší právo na náhradu nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení, v částce , částka, , po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce vedlejších účastníků na straně žalovaného plátcem, celkem ve výši , částka, .

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.