16 C 447/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený role v řízení titul . jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa o zaplacení 4 875 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 599 Kč od 8.8.2019 do zaplacení a z částky 276 Kč od 6.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7.9.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 875 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému byla u žalobkyně poskytnuta zdravotní péče dne [datum] Náklady za poskytnutou zdravotní péči byly účtované fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 7.8.2019, znějící na částku 4 599 Kč. Dále žalovanému byla u žalobkyně poskytnuta zdravotní péče dne [datum], a to na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče. Náklady za tuto poskytnutou zdravotní péči byly účtované fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], celkem ve výši 276 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla v obou případech stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodu stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotní péči ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo]. Žalovaný oba své uvedené dluhy písemně uznal dne [datum]. Protože žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče u žalobkyní zdravotně pojištěn, je povinen náklady na poskytnutou péči uhradit sám. Žalovaný však svůj dluh v celkové výši 4 875 Kč ani zčásti neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínky ze strany žalobkyně. Na námitku žalovaného ohledně nedostatku jeho pasivní legitimace žalobkyně reagovala tak, že s tímto tvrzením nesouhlasí. Žalovanému byla ve dnech [datum] a [datum] poskytnuta zdravotnická péče, za kterou žalobkyni náleží úhrada nákladů na ni vynaložených. Tuto úhradu je povinen provést žalovaný, neboť nebyl v době poskytnutí zdravotní péče v České republice zdravotně pojištěn.

2. Žalovaný se k věci prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil tak, že uplatněný nárok je nedůvodný a žalovaný není pasivně legitimován. Z toho důvodu žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl. Současně žalovaný vznesl též námitku promlčení žalobou uplatněného nároku.

3. Soud věc projednal a rozhodl, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovanému byla dne [datum] a dne [datum] v nemocničním zařízení žalobkyně poskytnuta zdravotní péče (prokázáno zprávou o ambulantním vyšetření ze dne [datum] a záznamem o ošetření na urgentním příjmu ze dne [datum], smlouvami o poskytnutí zdravotní péče ze dne [datum] a [datum] a kopiemi jednotlivých dokladů žalovaného). Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, proto mu byly náklady na poskytnutou zdravotní péči vyúčtovány fakturami [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 7.8.2019, znějící na částku 4 599 Kč a [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 5.1.2020, celkem ve výši 276 Kč (prokázáno uvedenými fakturami, včetně jejich příloh, a přehledy o fakturách). Zdravotní péče poskytnutá žalovanému přitom byla v obou případech vyúčtována jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne 13.11.2018, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů, uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo] (prokázáno uvedeným cenovým předpisem). Žalovaný oba své uvedené dluhy písemně uznal dne [datum] (prokázáno uznáním dluhu ze dne [datum]). Žalovaný ani na jednu z uvedených daňových dokladů dosud ničeho nezaplatil, což nesporuje, ačkoliv byl o úhradu dlužné částky žalobkyní upomenut (prokázáno upomínkami ze dne 19.3.2020 ve spojení s poštovním podacím archem a ze dne 25.9.2020 ve spojení s poštovním podacím archem).

5. Podle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (dále jen„ zák. č. 372/2011 Sb.“), pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

6. Podle ust. § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) trvá promlčecí lhůta tři roky. Dle odst. 2 téhož ustanovení se majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

7. Podle ust. § 639 o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

8. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení žalovaného, kdy jednoznačně dospěl k závěru, že k promlčení uplatněného práva žalobkyně nedošlo, když k poskytnutí zdravotní péče došlo až ve dnech [datum] a dne [datum] (tedy před méně než 3 lety před podáním žaloby dne 7.9.2020) a zároveň žalovaný následně svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše dne [datum], přičemž dle ust. § 639 o.z. se takové právo žalobkyně promlčí za deset let od posledního dne určené doby. Z těchto důvodů není nárok žalobkyně promlčen a soud se tedy mohl zabývat samotným nárokem. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovanému byla ve dnech [datum] a [datum] poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče v celkové hodnotě 4 875 Kč. Jelikož žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, vznikla mu dle ust. 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb. povinnost poskytnutou zdravotní péči žalobkyni uhradit, a to ve výši žalované částky, vyúčtované mu fakturami [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 7.8.2019, znějící na částku 4 599 Kč a [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 5.1.2020, znějící na částku 276 Kč. Poskytnutá zdravotní péče byla v obou případech vyúčtována řádně jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne 13.11.2018, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Žalovaný na shora uvedené faktury dosud neuhradil ničeho, ačkoliv svůj dluh v žalované výši uznal co do důvodu a výše a byl k úhradě dluhu vyzván žalobkyní. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K námitce žalovaného týkající se nedostatku jeho pasivní legitimace pak soud pro úplnost uvádí, že právě žalovaný byl prokazatelně ošetřen v zařízení žalobkyně, což bylo v řízení doloženo nejen jeho osobními doklady, na kterých se objevuje stejné osobní číslo, ale i jeho podpisy na jednotlivých listinách, které mu byly při vyšetření předány, tedy na výše uvedených fakturách, smlouvách o poskytnutí zdravotní péče i na doloženém uznání dluhu; jeho totožnost byla rovněž ověřena Policií ČR při jeho předání k ošetření. Pro úplnost soud uvádí, že byť se při prvotním náhledu na fotografie v dokladech žalovaného osoba na fotografiích jeví jako osoba odlišná, po předložení kopií dokladů žalovaného v lepší kvalitě dospěl soud k závěru, a to i s přihlédnutím k dalším důkazům (ztotožnění žalovaného Policií ČR a uvedení stejného osobního čísla žalovaného v předložených dokladech), že se jedná o osobu totožnou – žalovaného. Na základě všech výše uvedených skutečností proto nelze dát námitce žalovaného o nedostatku jeho pasivní legitimace za pravdu.

9. O příslušenství dlužné částky ve výši 4 599 Kč splatné dne 7.8.2019 a částky 276 Kč splatné dne 5.1.2020 soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. v 3 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), c) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby a účast na jednání konaném dne 13.4.2020). Náklady řízení tak činí celkem 1 900 Kč.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.