16 C 447/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu jako samosoudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 174 985,80 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 174 985,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 174 985,80 Kč od 8. 5. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 218 151 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, .

1. Žalobce se žalobou podanou dne 11.10.2022 domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 222 419,29 Kč s příslušenstvím z titulu způsobené škody, a to pádem žalovanou neodborně uvázaného nákladu z jeřábu na vozidlo žalobce na stavbě , adresa, dne 20.4.2021. Žalobce nechal poškozené vozidlo opravit a v této souvislosti vynaložil částku 273 307,29 Kč; jako pojistné plnění žalobce obdržel pouze částku 50 888 Kč, zbývající částka ve výši částky žalované mu doposavad přes zaslanou předžalobní výzvu uhrazena nebyla.

2. Již po zahájení jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne 8.5.2023 žalobu částečně zpět, a to co do částky 47 433,49 Kč s příslušenstvím (DPH jako část ceny vynaložené žalobcem za opravu vozidla). Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas při jednání soudu dne 9.5.2023. Soud proto s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením ze dne 10.5.2023, č.j. 16 C 447/2022-85, které nabylo právní moci dne 21.6.2023.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu, a to především s tím, že žalovaná není osobou pasivně legitimovanou. Mezi účastníky nebyl žádný smluvní vztah, přičemž v daném případě nelze dle žalované požadovat náhradu škody ani z titulu zákonné odpovědnosti za škodu, když škoda nevznikla jednáním žalované, nýbrž jednáním vazače, který však byl zaměstnancem třetí osoby, nikoli žalované. K otázce náhrady škody žalovaná uvedla, že škoda tak, jak ji žalobce uplatnil, je nepřiměřeně vysoká, když náklad na opravu vozidla s ohledem na způsobenou škodu mohl a měl být menší, než jak bylo uplatněno.

4. S přihlédnutím k charakteru obranných námitek žalované a jejich závažnosti soud přistoupil nejprve k rozhodnutí o žalobě co do jejího základu, a to mezitímním rozsudkem ze dne 7.12.2023, č.j. 16 C 447/2022-133, kdy bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 174 985,80 Kč s příslušenstvím, je co do základu důvodná. Tento mezitímní rozsudek byl následně potvrzen rovněž rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7.5.2024, č.j. 16 Co 95/2024-152, když oba uvedené rozsudky nabyly právní moci dne 24.6.2024. Veškeré důkazy vztahující se k právnímu základu nároku byly provedeny a zhodnoceny soudem v tomto pravomocném mezitímním rozsudku, přičemž došlo k posouzení právního základu věci s daným výsledkem, když soud má nadále postaveno najisto, že v příčinné souvislosti s porušením prevenční povinnosti dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) ze strany žalované, jejíž pasivní legitimace byla v dané věci prokázána, došlo ke škodě na majetku žalobce a žalovaná je povinna tuto škodu žalobci jakožto poškozené osobě nahradit. Za této situace tak byly vyřešeny naprosto všechny sporné právní otázky s výjimkou výše nároku.

5. Soud za této situace doplnil dokazování listinnými důkazy, přičemž k dalšímu dokazování formou znaleckého zkoumání dle návrhu žalované přistoupeno nebylo pro jeho nadbytečnost a nehospodárnost, když soud má za to, že závěr o výše nároku lze učinit již na základě ostatních v řízení provedených důkazů (k tomu viz dále). Žalovaná navrhla doplnit dokazování znaleckým posudkem s obecným tvrzením o nepřiměřenosti nákladů na opravu. Taková námitka bez dalšího bližšího odůvodnění se však soudu jeví jakožto účelová s cílem prodloužit dané řízení. Soud má proto za to, zpracování znaleckého posudku za účelem přezkumu žalobcem očividně vynaložených, tj. prokazatelně uhrazených, nákladů na opravu předmětného vozidla není nijak opodstatněné. Z pohledu hospodárnosti je poté zřejmé, že by tímto postupem došlo téměř jistě pouze k navýšení nákladů řízení ze strany žalované, když i s ohledem na další v řízení provedené důkazy (vedle dokladů o úhradě nákladů na opravu ze strany žalobce především dokumentace pojišťovny – např. e-mailová zpráva ze dne 3.5.2021, kdy hodnota opravy byla původně odhadována dokonce na částku 400 000 Kč, či závěr pojišťovny, kdy sporována byla pouze potřeba výměny poškozeného rámu za nový s ponížením žalobcem vynaložené částky pouze o 18 000 Kč; náklady na zpracování znaleckého posudku by poté velmi pravděpodobně částku 18 000 Kč přesáhly – poznámka soudu) se nárok žalobce co do jeho výše jeví jako řádně prokázaný.

6. Po zhodnocení provedeného dokazování podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud opětovně hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba v jejím aktuálním znění byla podána důvodně i co do uplatněné výše.

7. Z provedeného dokazování týkajícího se výše uplatněného nároku má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Žalobce uhradil v souvislosti s poškozením vozidla částku ve výši 273 307,29 Kč, což má soud za prokázané nabídkovým listem č. , hodnota, ze dne 24.5.2021 a fakturou č. , hodnota, ze dne 19.7.2021 ve spojení s výpisem z účtu žalobce ze dne 30.7.2021. Z faktury č. , hodnota, ze dne 19.7.2021 se poté zcela jednoznačně podává, že je fakturováno za opravu vozidla RZ: , SPZ, , typ vozidla , Anonymizováno, (mezi účastníky není sporu o tom, že toto vozidlo bylo při dané škodní události poškozeno), a to dále s odkazem, že se jedná o vozidlo po havárii s poškozením dle zápisu mobilního technika pojišťovny, kdy bylo požadováno provedení ohledání a následná oprava, dále s poukazem na , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 27.5.2021. Z informace o výplatě pojistného plnění ze dne 1.10.2021 vyplývá, že , právnická osoba, sdělila žalobci, že ukončila šetření pojistné události a stanovila výši pojistného plnění v částce 50 888 Kč. Mezi účastníky nebylo sporováno, že tuto částku žalobce skutečně obdržel. Ze spisu , právnická osoba, ., pojistná událost č. , hodnota, (dále i jako „Spis pojišťovny“) poté vyplývá, že pojišťovna přistoupila ke krácení pojistného plnění z důvodu dle pojišťovny zhodnocení vozidla žalobce v důsledku opravy (částka odpovídající opravě rámu), s čímž žalobce vyslovil svůj nesouhlas. Soud v této souvislosti poukazuje na listinu se Spisu pojišťovny nazvanou „Výpočet – technický dozor“ ze dne 12.8.2021, kdy likvidátor pojišťovny stanovil výši vzniklé škody na vozidle v částce 207 874 Kč, kdy pouze ponížil částku uhrazenou žalobcem (225 873,80 Kč) o 18 000 Kč jakožto srážku 30 % ceny z rámu s ohledem na předchozí poškození; likvidátor dále uvedl ve svém vyjádření ke způsobu likvidace, že „poškození odpovídá popisu; oprava povolena proti kalkulaci výrobce nástaveb – OV nedosažena; zjištěno předchozí poškození a oprava rámu – bude zohledněno odečtem 30 % ceny rámu (výměnou rámu dojde ke zhodnocení vozidla); doložená faktura kontrolována, navrhuje akceptovat“. Ohledně případné opravy rámu versus jeho výměny však bylo poté zjištěno z e-mailové zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , ze dne 3.5.2021 (součást Spisu pojišťovny), že – byť v podmínkách dané společnosti – se nevyplatí pomocný rám zachraňovat, když v případě opravy hodnota zřejmě přesáhne hodnotu rámu nového. Dle soudu tak lze důvodně předpokládat, že k obdobnému závěru přistoupila i společnost , právnická osoba, , která opravu poškozeného vozidla žalobce v rámci dané pojistné události fakticky prováděla, a to za situace, kdy dle nabídkového listu ze dne 24.5.2021 na základě požadavku ohledání a následné opravy vozidla sama přistoupila ke kalkulaci ceny za opravu, zahrnující i montáž nového rámu (následně i v rámci opravy vozidla provedeno).

9. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne 9.8.2022 k zaplacení částky ve výši 269 733,53 Kč z důvodu vzniklé škody na vozidla způsobené škodní událostí dne 20.4.2021 nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy, což má soud za prokázané předžalobní výzvou ze dne 9.8.2021 ve spojení s detailem odeslané datové zprávy ze dne 10.8.2022. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná žalobci v této souvislosti doposavad ničeho neuhradila.

10. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

11. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

12. Podle ustanovení § 2952 věta prvá o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

13. Podle ustanovení § 2969 odst. 1 o.z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

14. Za situace, kdy v příčinné souvislosti s porušením prevenční povinnosti dle ustanovení § 2900 o.z. ze strany žalované došlo na stavbě , adresa, dne 20.4.2021 ke škodě na majetku žalobce a žalovaná je povinna tuto škodu v souladu s ustanovením § 2894 odst. 1 o.z. žalobci jakožto poškozené osobě nahradit (viz mezitímní rozsudek zdejšího soudu ze dne 7.12.2023, č.j. 16 C 447/2022-133, který nabyl právní moci dne 24.6.2024), zabýval se soud dále výší této škody. V této souvislosti soud postupoval s přihlédnutím k výše citovaným ustanovením § 2951 odst. 1, § 2952 věta prvá a zejména pak § 2969 odst. 1 o.z., když zohledněna byla i přiléhavá judikatura akcentovaná žalobcem. Jak vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 2221/07: „Soud musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat k výsledku spravedlivému. Právo musí být především nástrojem spravedlnosti, nikoliv souborem právních předpisů, které jsou mechanicky a formalisticky aplikovány bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného příslušnou normou. Smyslem a účelem ustanovení, přiznávajícího poškozenému právo na náhradu škody, je zajistit, aby mu v plné míře byla kompenzována majetková újma. V každém individuálním případě je proto třeba pečlivě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy poškozeného vozidla, přičemž rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti vozidla, tedy původního majetkového stavu. S ohledem na možný vznik bezdůvodného obohacení v důsledku opravy je pochopitelně nutné zvažovat i účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených na uvedení poškozené věci do původního stavu.“, dále s tím, že „Je-li za škodu považována újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a její výše je dána rozdílem mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození, musí i rozsah náhrady škody zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu, v daném případě k opravě vozidla tak, aby bylo z technického hlediska stejně provozuschopné jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci. Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí.“. V řízení bylo prokázáno, že za účelem uvedení předmětného vozidla do původního stavu byla provedena oprava vozidla, kdy žalobce v této souvislosti ze svých výlučných finančních prostředků vynaložil částku v celkové výši 273 307,29 Kč (225 873,80 Kč + DPH 47 433,49 Kč). Soud nemá pochyby o účelnosti takto vynaložených finančních nákladů, zjevně směřující k odstranění následků žalovanou způsobené škody. Ke stejnému závěru ostatně došla i pojišťovna likvidující následky dané pojistné události, byť s drobnou korekcí týkající se výměny poškozeného rámu; v této souvislosti však soud poukazuje na zjištění v rámci provedeného dokazování, kdy opravou poškozeného rámu namísto jeho výměny by došlo naopak s vysokou mírou pravděpodobnosti ke zvýšení hodnoty celkové opravy vozidla. Soud v tomto směru opětovně akcentuje již výše citovaný a na projednávanou věc zcela přiléhavý judikatorní závěr, dle kterého „Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci.“. Žalobce však na takto vynaložené náklady doposavad inkasoval pouze částku 50 888 Kč od pojišťovny, kdy částka ve výši 222 419,29 Kč zůstává nadále neuhrazenou. Soud poté přihlédl k ponížení této částky na základě částečného zpětvzetí žaloby o částku DPH ve výši 47 433,49 Kč, přičemž co do zbývající aktuálně požadované částky 174 985,80 Kč shledal žalobu ze všech výše uvedených důvodů zcela po právu a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).

15. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci rovněž přísluší v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto s přihlédnutím ke dvěma fázím řízení. Co do prvé fáze od podání žaloby po částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu částky 47 433,49 Kč bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k ustanovení § 146 odst. 2 před středníkem o.s.ř., neboť žalobce svým částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo býti co do částky 47 433,49 Kč zastaveno. V případě prvé uvedené etapy je úspěch žalobce dán co do částky 174 985,80 Kč (tj. úspěch co do 78,7 %), jeho neúspěch pak co do částky 47 433,49 Kč (21,3 %); žalobci proto v této prvé etapě náleží právo na úhradu 57,4 % jemu vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši 8 897 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 7,5 úkony právní pomoci po 9 220 Kč (jedná se o tyto úkony: převzetí zastoupení; sepis žaloby; sepis předžalobní výzvy; sepis vyjádření ze dne 21.2.2023; účast při jednání soudu dne 23.2.2023; nahlížení do spisu dne 11.4.2023; sepis vyjádření ze dne 21.4.2023 – ½ úkonu právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 8.5.2023; požadoval-li žalobce rovněž náhradu nákladů řízení za právní úkon – další porada s klientem ze dne 20.8.2021, tento úkon právní pomoci mu přiznán nebyl, neboť k převzetí zastoupení pro toto soudní řízení došlo až následně na základě plné moci ze dne 5.8.2022) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení v prvé uvedené fázi činí 71 550 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce plátcem, poté 86 575,50 Kč. Po následném připočtení uhrazeného soudního poplatku ve výši 8 897 Kč pak činí celková výše nákladů řízení vynaložených žalobcem v období od podání žaloby do částečného zpětvzetí žaloby 95 472,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v této fázi úspěšný co do 57,4 %, přísluší mu pro tuto fázi řízení právo na úhradu nákladů řízení ve výši 54 801 Kč (54,7 % z částky 95 472,50 Kč). V případě druhé uvedené fáze řízení, tj. po částečném zpětvzetí žaloby do vyhlášení rozsudku dne 21.11.2024, je úspěch žalobce již do celé aktuálně zažalované částky 174 985,80 Kč. Výše nákladů řízení je poté v této druhé fázi odvislá od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 16 úkony právní pomoci po 8 100 Kč (jedná se o tyto úkony: sepis vyjádření ze dne 9.5.2023; účast při jednání soudu dne 9.5.2023 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 7.9.2023 – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 15.11.2023; účast při jednání soudu dne 28.11.2023; účast při vyhlášení mezitímního rozsudku dne 7.12.2023 – ½ úkonu právní pomoci; porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 19.4.2024; účast při jednání Městského soudu v Praze dne 7.5.2024; účast při jednání soudu dne 27.8.2024; jednání s protistranou za účelem dosažení smíru v období od 27.8.2024 do 14.11.2024 ve svém souhrnu přesahující 1 hodinu – z obsahu doložené korespondence je zřejmé, že mezi účastníky bylo komunikováno, potažmo jednáno, za účelem dosazení smíru, konkrétní časové určení rámce takového jednání je však velmi těžko určitelné, úvahou soudu lze však dovodit, že se za dané období ve svém souhrnu skutečně jedná o minimálně jednu hodinu a je spravedlivé takový úkon právní pomoci žalobci přisoudit; porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 30.8.2024; sepis vyjádření ze dne 2.10.2024; sepis listiny – dohoda o splácení dluhu; sepis vyjádření ze dne 15.11.2024 – ½ úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 21.11.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení v druhé uvedené fázi činí 135 000 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce plátcem, poté celkem 163 350 Kč. S přihlédnutím k výše uvedenému tak žalobci přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 218 151 Kč (54 801 Kč + 163 350 Kč = 218 151 Kč). Pro úplnost soud uvádí, že bylo-li žalobcem přistoupeno k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky DPH ve výši 47 433,49 Kč, a to s ohledem na vznesenou námitku žalované, jednalo se zcela o rozhodnutí a procesní vůli žalobce, byť tak dle svého vyjádření činil, aby řízení oprostil od této problematiky. V takovém postupu však nelze spatřovat důvody zvláštního zřetele hodné a přiznávat žalobci případně plnou náhradu nákladů řízení, jak žalobce žádá. Naopak nezbytné je přihlédnout k ustanovení § 146 odst. 2 před středníkem o.s.ř., neboť – jak již bylo uvedeno výše – žalobce svým částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo býti do uvedené částky zastaveno17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.