Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

16 C 500/2020

č. j. 16 C 500/2020-457

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-15 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2024:16.C.500.2020.457

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 1 377 867 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 188 996,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 635 524,50 Kč od 2.2.2018 do zaplacení a z částky 553 472,10 Kč od 9.3.2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 188 870,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 001,20 Kč od 2.2.2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 338 977,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 29 728 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30.10.2020 domáhá prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 1 377 867 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny díla „provedení monolitických konstrukcí na stavbu , adresa, “, které bylo provedeno žalobkyní na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, ze dne 16.10.2017. Cenu díla žalobkyně vyúčtovala žalované kromě jiných též těmito daňovými doklady (fakturami): 1) Faktura č. , hodnota, na částku 1 073 723 Kč, splatná dne 1.2.2018; jistina pohledávky účtované touto fakturou byla snížena opravným daňovým dokladem žalobkyně (dobropisem) číslo , Anonymizováno, na částku 49 940 Kč; dále na úhradu jistiny této pohledávky byla započtena část platby ve výši 400 000 Kč, připsané na bankovní účet žalobkyně dne 8.3.2018, a to část ve výši 260 885 Kč; část jistiny pohledávky účtované touto fakturou ve výši 107 372,30 Kč představovala tzv. pozastávku; po odečtu popsaného dobropisu, úhrady na jistinu pohledávky a pozastávky tak na úhradu této faktury zbývalo doplatit 655 525,70 Kč; 2) Faktura č. , hodnota, na částku 614 969 Kč, splatná dne 8.3.2018; část jistiny pohledávky účtované touto fakturou ve výši 61 496,90 Kč představovala tzv. pozastávku; zbývající část jistiny pohledávky účtované touto fakturou po odečtení pozastávky činila 553 472,10 Kč. Obě pozastávky měly být dle čl. V odst. 22 Všeobecných smluvních podmínek k provádění díla proplaceny „po odstranění všech vad a nedodělků na základě předávacího protokolu a žádosti dodavatele“. Žalobkyně dílo dokončila, žalovaná však odmítla podepsat předávací protokol. Žalovaná tvrdila existenci vad díla, ale neumožnila žalobkyni žádné údajné vady díla odstranit, se žalobkyní odmítla komunikovat; proto nebylo a není možné podepsat předávací protokol. Za této situace lze proto dle žalobkyně uzavřít, že výlučně jednáním žalované se stala podmínka splatnosti obou pozastávek (podpis předávacího protokolu) nesplnitelnou, a proto na obě pozastávky je zapotřebí nahlížet jako na splatné. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě zažalované částky, žalovaná však doposavad žalobkyni ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu jako nedůvodnou s tím, že žalobkyně dílo řádně nedokončila, když neprovedla kompletní betonáž konstrukce. Poukázala dále na tu skutečnost, že žalobkyně se zavázala provést dílo bez vad a nedodělků do 8.12.2017 Vzhledem k tomu, že práce žalobkyně na zakázce spočívající v betonáži celé monolitické konstrukce (základy, stropy, obvodové stěny – objekt je z cca 75 % betonový skelet) se provádí na počátku celé stavby, dostala se celková dodávka díla pro investora do značného časového skluzu v řádu několika měsíců, který ve výsledku znamenal prodlení s plněním ve vztahu k investorovi celé stavby. Jelikož žalobkyně dílo nedokončila, nebylo možné započít podle plánu v navazujících pracích. Žalovaná žalobkyni opakovaně vyzývala, aby dílo dokončila, avšak bezúspěšně. Žalovaná tak byla nucena dokončit předmětné dílo – betonáž monolitických konstrukcí sama prostřednictvím své techniky a pracovníků. Žalovaná navíc provedla veškeré opravy vad spočívající v nepřesně a nekvalitně odlitém skeletu stavby. Ovšem časový skluz žalobkyně s dokončením díla znamenal navíc to, že subdodavatelé, kteří měli pokračovat na navazujících stavebních pracích, nenastoupili, a žalovaná byla nucena složitě poptávat a shánět nové subdodavatele, což způsobilo další prodlení, které je však nutné přičítat žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dílo nedokončila, nenáleží mu sjednaná odměna v plné výši, tedy je jeho nárok uplatněný žalobou dle žalované zjevně nedůvodný. Žalovaná dále uvedla, že má vůči žalobkyni vlastní pohledávku, která významně převyšuje žalovanou částku, tedy pohledávku ve výši 8 760 917 Kč. Žalovaná, přestože považuje žalobu za nedůvodnou a nárok žalobkyně neuznává, učinila z procesní opatrnosti námitku započtení s tím, že proti uplatněné pohledávce žalobkyně započítává svou pohledávku ve výši 8 760 917 Kč. Žalovaná poté výslovně uvedla, že v této věci nečiní vzájemný návrh, zápočet činí pouze jako procesní obranu proti návrhu žalobkyně. V rámci svého podání ze dne 22.4.2021 poté žalovaná vypočetla, z jakých nároků se její pohledávka skládá.

3. Námitku započtení poté žalovaná upřesnila ve svém vyjádření ze dne 17.2.2022, kdy uvedla, že pokud jde o pohledávky vyúčtované fakturami č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , tyto žalovaná započetla proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, , a to svým jednostranným zápočtem ze dne 9.5.2018. Žalovaná dále v rámci svého podání ze dne 17.2.2022 započetla: 1) svou pohledávku ve výši 24 000 Kč za provedenou betonáž patek pod jeřáb vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 13.11.2017, splatnou dne 13.12.2017, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 24 000 Kč od 14.12.2017 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou žalobkyně č. , hodnota, ; 2) svou pohledávku ve výši 74 000 Kč za zábor veřejného prostranství v , adresa, v termínu od 9.12.2017 do 8.1.2018, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 14.12.2017, splatnou dne 13.1.2018, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 74 000 Kč od 14.1.2018 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou žalobkyně č. , hodnota, ; 3) svou pohledávku ve výši 5 000 Kč - smluvní pokutu dle čl. XII odst. 12 VSP, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 5.1.2018, splatnou dne 20.1.2018, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 5 000 Kč od 21.1.2018 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou žalobkyně č. , hodnota, ; 4) svou pohledávku ve výši 5 660 399,90 Kč – náhrada škody, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou žalobkyně č. , hodnota, (včetně příslušenství), dále proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou žalobkyně č. , hodnota, (včetně příslušenství), dále proti pozastávce z faktury č. , hodnota, a pozastávce z faktury č. , hodnota, ; to vše s tím, že dojde-li soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen v části pohledávek, nechť jsou pohledávky žalované použity k započtení v následujícím pořadí:

1. Fa. č. , hodnota, , , právnická osoba, . č. , hodnota, , 3. Fa. č. , hodnota, , 4. Fa. č. , hodnota, , , právnická osoba, . č. , hodnota, , 6. Fa. č. , hodnota, , 7. Fa. č. , hodnota, , 8. Fa. č. , hodnota, , 9. Fa. č. , hodnota, , 10. Škoda 5 660 399,90 Kč, 11. Smluvní pokuta 882 300 Kč, a to postupně proti pohledávkám žalobkyně od dříve splatných.

4. Námitku započtení poté žalovaná znovu upřesnila ve svém vyjádření ze dne 27.11.2023, kdy uvedla, že panovala-li by pochybnost nad platností eventuálního zápočtu žalované učiněného v podání ze dne 17.2.2022, činí žalovaná pro případ, že soud neposoudí jako důvodné ostatní obranné námitky žalované in eventum tuto námitku započtení a z procesní opatrnosti uplatňuje k započtení následující pohledávky: 1) pohledávku ve výši 24 000 Kč za provedenou betonáž patek pod jeřáb, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 13.11.2017, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 24 000 Kč od 14.12.2017 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, ; 2) pohledávku ve výši 74 000 Kč za zábor veřejného prostranství v , adresa, v termínu od 9.12.2017 do 8.1.2018, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 14.12.2017, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 74 000 Kč od 14.1.2018 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, ; 3) pohledávku ve výši 5 000 Kč – smluvní pokutu dle čl. XII odst. 12 VSP, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 5.1.2018, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 5 000 Kč od 21.1.2018 do 1.2.2018, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, ; 4) pohledávku vzniklou z titulu smluvní pokuty dle čl. XII odst. 2 VSP za prodlení s dokončením díla, proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, co do částky 276 302,65 Kč, a proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, co do částky 213 297,35 Kč; 5) pohledávku ve výši 5 660 399,90 Kč – náhrada škody, proti pohledávce žalobce vyúčtované fakturou č. , hodnota, co do částky 340 174,75 Kč, proti příslušenství pohledávky žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, - úrok z prodlení, proti příslušenství pohledávky žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, - úrok z prodlení, proti pozastávce z faktury č. , hodnota, , proti pozastávce z faktury č. , hodnota, , a proti nákladům spojeným s uplatněním pohledávky.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.), dále výslechy účastníků a svědků (ustanovení § 126 a ustanovení § 131 o.s.ř.). Navrhla-li žalovaná doplnění dokazování konfrontačními výslechy svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , dále , jméno FO, a , jméno FO, , k tomuto dokazování soud nepřistoupil jakožto nadbytečnému a nehospodárnému.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná byla dodavatelem stavby – výstavba bytového domu v , adresa, , když investorem této stavby byla společnost , právnická osoba, V souvislosti s výstavbou si žalovaná jako objednatel u žalobkyně jako dodavatele objednala dne 16.10.2017 stavební práce – provedení monolitických konstrukcí na uvedené stavbě v ceně 5 100 000 Kč bez DPH s termínem realizace ve formě předání díla bez vad a nedodělků do 8.12.2017 a dle všeobecných smluvních podmínek. Mezi účastníky bylo sjednáno, že nedílnou součástí objednávky učiněné v písemné formě a podepsané oběma účastníky dne 16.10.2017 jsou všeobecné smluvní podmínky (dále rovněž jako „VSP“), když podpisem na objednávce smluvní strany potvrzují, že se s obchodními podmínkami důkladně seznámily, rozumí jim a bez výhrad s nimi souhlasí. Dle článku II.

2. VOP vzala žalobkyně na vědomí, že žalovaná je povinna řádně a včas a co v nejvyšší možné kvalitě a s náležitou odbornou péčí splnit dílo pro investora tohoto díla, dále s tím, že žalovaná bere na vědomí, že v případě, že nebude naplněn účel této smlouvy a žalobkyně neprovede dílo řádně a včas, hrozí žalované sankční postihy ze strany investora. Dle článku IV.1. a 2. VSP byla smluvena cena díla ve výši 5 100 000 Kč bez DPH, a to jako neměnná, pevná, konečná a závazná po celou dobu provádění díla. Dle článku V.2 VSP úhrada prací bude prováděna v české měně, na základě příslušných faktur vystavených žalobkyní, které budou vystavovány měsíčně na základě vystavených zjišťovacích protokolů a soupisů provedených prací a zabudovaných dodávek v příslušném měsíci, a to s tím, že před proplacením musí být faktura odsouhlasena zástupcem žalované. Dle článku V.12 VSP jakékoliv splatné i nesplatné pohledávky za žalobkyní vzniklé žalované je žalovaná oprávněna jednostranně započíst na splatné či nesplatné pohledávky žalobkyně (včetně pozastávky); smluvní strany si výslovně dohody, že i nesplatná pohledávky je způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 občanského zákoníku, a pro vyloučení pochybností si zároveň sjednávají, že pohledávka není pohledávkou nejistou či neurčitou z důvodu její nesplatnosti. Dle článku V.22 VSP dílčí faktury vystavuje žalobkyně dle odsouhlasené prostavěnosti a je oprávněny z takto odsouhlasené prostavěnosti fakturovat 90 % částky, zbylých 10 % z částky bude proplaceno po odstranění všech vad a nedodělků na základě předávacího protokolu a žádosti žalobkyně. Dle článku VI.1 VSP se strany zavázaly v rámci realizace díla postupovat ve vzájemné součinnosti. Dle článku VII.4 VSP byla stanovena povinnost žalobkyně ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v případě omezení veřejného prostoru na příslušných komunikacích nebo zvláštního režimu užívání příslušných komunikací se zabezpečit příslušné povolení u silničního správního úřadu a provést na svůj náklad všechna opatření, která úřady nařídí, s tím, že totéž platí, pokud se týče zajištění místa pro uložení přebytečné zeminy a stavební suti. Dle článku VII.6 VSP se žalobkyně zavázala dodržet termín předání díla a při prodlení informovat žalovanou. Dle článku VII.9 VSP má žalovaná právo zasáhnou při neplnění ujednání smlouvy žalobkyní, a to na náklady žalobkyně; žalovaná je dále oprávněna za tím účelem požadovat sjednání nápravy ve lhůtě jí určené, může dát žalobkyni příkaz k přerušení prací v případě, kdy neodstraněné závady zásadním způsobem ohrožují kvalitu díla jako celku, neodsouhlasí nekvalitně provedené práce jako uskutečněné pro účely výkazu provedených prací; rovněž může sama nebo prostřednictvím třetí osoby zrealizovat některé části díla, práce vedlejší a pomocné, úklidy, bezpečnostní opatření apod.; cena za provedení prací třetí osobou bude stanovena cenou z URS, v případě výztuže bude cena účtována dle obvyklých tržních cen v místě a času, a to a) pokud je žalobkyně v prodlení delším než tři týdny oproti schválenému harmonogramu prací, a to jak na celku díla, tak na jeho části, a opatření, která žalobkyně na výzvu žalované ve stavebním deníku navrhla, nevedou k odstranění prodlení, b) nedochází k dennímu úklidu pracoviště, či odstraňování odpadů vzniklých činností žalobkyně, a to ani v dodatečné lhůtě stanovené zápisem žalované ve stavebním deníku, c) přes písemné upozornění žalované ve stavebním deníku nejsou ze strany žalobkyně dodržovány předpisy BOZP, PO a OŽP na stavbě, d) prováděné konstrukci či ostatní části díla nejsou ani po výzvě žalované ve stavebním deníku uváděny v dohodnutých termínech do souladu s požadavky na kvalitu provedení díla (viz smlouva, projektová dokumentace, právní předpisy a platné normy). Dle článku VIII.1 VSP byla stanovena povinnost žalobkyně vést ode dne, kdy byly zahájeny práce na staveništi, o pracích, které provádí, stavební deník, s tím, že povinnost vést stavební deník končí dnem, kdy jsou odstraněny veškeré vady a nedodělky stavebního díla podle příslušného kolaudačního rozhodnutí zjištěné při kontrolní prohlídce. Dle článku VIII.3 VSP musí být stavební deník na stavbě přístupný kdykoli v průběhu prací na staveništi všem oprávněným osobám; stavební deník obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám; má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa; záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Dle čl. IX.11 VSP se žalobkyně zavázala zajistit na stavbě dodržování bezpečnostních a protipožárních předpisů a zajistit proškolení všech svých zaměstnanců provádějících stavbu z těchto předpisů. Dle čl. IX.20 VSP bere žalobkyně na vědomí, že dílo bude zhotovováno dalšími dodavateli, a to buď současně nebo v navazujícím sledu prací, a proto je podstatné zejména včasné a řádné provedení díla a jeho vadné či pozdní provedení může na straně žalované či dalších třetích osob vést ke škodám. Dle čl. X.1 VSP splní žalobkyně svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním žalované; dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Dle čl. X.2 VSP je žalovaná povinna být účastna při předání a převzetí díla a svůj závazek k převzetí díla splní podepsáním zápisu o předání a převzetí díla; žalovaná je povinna poskytnout žalobkyni potřebnou součinnost při předání a převzetí díla. Dle čl. X.4 VSP je stanovena povinnost žalobkyně písemně vyzvat žalovanou k předání a převzetí dokončeného díla, a to nejpozději do 3 kalendářních dnů poté, co bude dílo nebo jeho část připravena k předání, a sdělit žalované, kdy bude předání zahájeno a jak bude probíhat. Dle čl. XII.2 VSP za prodlení s dokončením díla uhradí žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý den prodlení. Dle čl. XII.12 VSP za každé porušení předpisů BOZP, PO a OŽP vytčené žalovanou ve stavebním deníku je žalovaná oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč až 5 000 Kč za každý případ; opakované porušování předpisů BOZP, PO a OŽP bude považováno za podstatné porušení smlouvy a může být důvodem k odstoupení od smlouvy ze strany žalované. Dle čl. XII.13 VSP smluvní pokuta bude požadována až po minimálně jednom upozornění zápisem do stavebního deníku; toto neplatí, pokud dostane žalovaná pokutu za nedodržování bodů v odst. 12 tohoto článku žalovanou; v tomto případě je žalovaná oprávněna přeúčtovat pokutu v plné výši na žalobkyni bez upozornění ve stavebním deníku. Dle čl. XII.15 VSP uplatněním smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody v maximální výši 10 % hodnoty celé stavby. Dle čl. XII.16 VSP je žalovaná oprávněna vyúčtované smluvní pokuty započítat jednostranným úkonem na splatné pohledávky žalobkyně vůči žalované. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Objednávkou č. , Anonymizováno, ze dne 16.10.2017 ve spojení se Všeobecnými smluvními podmínkami k provádění díla. Jak vyplývá z Nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 14.7.2017, uzavřené mezi pronajímatelem , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalobkyní jako nájemcem, pronajímatel přenechal žalobkyni k dočasnému užívání stavební věžový jeřáb typ , Anonymizováno, s obsluhou pro stavbu , adresa, , a to na dobu určitou od 19.7.2017 do 1/2018 s tím, že nájemné s pojištěním za užívání stroje za 1 kalendářní měsíc činí 37 500 Kč, cena ostatních výkonů: doprava na stavbu 22 500 Kč, montáž 62 500 Kč, demontáž 62 500 Kč, odvoz ze stavby 22 500 Kč, revize stroj + elektro 6 800 Kč, práce jeřábníka Po-Pá 210 Kč/hod., So+Ne+Sv 230 Kč/hod., když k uvedeným smluvním cenám bude účtována příslušná DPH. Ohledně práv a povinností nájemce – žalobkyně bylo mimo jiné v označené smlouvě uvedeno v čl. 5.5), že nájemce je povinen zajistit na vlastní náklady technické a bezpečnostní podmínky pro montáž a demontáž stroje, případně potřebné zábory komunikací. Byť stavební deník předložený žalobkyní se nejeví jakožto autenticky zpracovávaný a řádně vedený ve smyslu článku VIII. VSP (k tomu viz dále), dle prvého zápisu byly práce započaty dne 19.7.2017 montáží jeřábu , Anonymizováno, na připravené 4 patky od objednatele (žalované). Jak vyplývá z výpovědi svědků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , i samotných účastníků – jednatelů , Anonymizováno, a , jméno FO, , v průběhu provádění stavby se vyskytla řada problémů, komunikace účastníků byla složitá a někdy až konfliktní; řešena byla opakovaně otázka hrazení prací žalovanou žalobkyni, nedostatečný počet osob na stavbě ze strany žalobkyně, zpoždění v provádění prací ze strany žalobkyně, otázka dodržování BOZP pracovníky žalobkyně, dodávky materiálu atd. Mezi účastníky není sporu o tom, že ve sjednaném termínu nebyla stavba žalobkyní dokončena. Poslední zápis ve stavebním deníku předloženém žalobkyní pochází ze dne 28.2.2018 a je zjevně nedokončený; ze zápisů z předchozích dnů je pak patrné, že nebylo možné provádět z důvodu nízkých teplot vysprávky. Staveniště bylo následně žalobkyní opuštěno bez dokončení sjednaných prací, stavba předána nebyla. Uvedená skutečnost je zcela zřejmá zejména z e-mailové korespondence , jméno FO, ze dne 1.3.2018 ve spojení s dopisem jednatele žalobkyně , jméno FO, , kdy bylo žalobkyní výslovně uvedeno, že práce byly k 1.3.2018 ze strany žalobkyně zastaveny z důvodu neuhrazených faktur. Jak vyplynulo z výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , rovněž jednatele žalované , Anonymizováno, , na provedeném díle se rovněž vyskytly vady a nedodělky (odstranění přelitků pro zajištění rovinatosti, oprava okenních otvorů, dodělání schodiště, balkonek v zadní části), k jejich odstranění, rovněž i k dokončení díla, k jehož zhotovení se zavázala žalobkyně, poté přistoupila samotná žalovaná. Založila-li žalobkyně do spisu stavební deník s tím, že tento byl na stavbě takto veden, o autenticitě tohoto stavebního deníku má soud značné pochybnosti, když v tomto stavebním deníku jsou pouze zápisy jednatele žalobkyně, a to velmi strohé a těžko čitelné. V daném stavebním deníku absentují jakékoliv zápisy objednatele, a byť je evidentní, že se na stavbě vyskytovala řada problémů, toto se ve stavebním deníku nijak neodráží. Stav stavebního deníku tak, jak byl žalobkyní předložen, je v tomto směru zcela nestandardní a lze dle soudu těžko uvěřit, a to i ve srovnání s tím, jak byl veden deník mezi investorem a žalovanou, že by žalovaná nejevila o stavební deník žalobkyně jakýkoli zájem, jak je tvrzeno žalovanou. Toto je ostatně i v rozporu s výpověďmi svědků – osob, které se na stavbě pohybovaly, např. se jedná o svědka , tituly před jménem, , jméno FO, či , jméno FO, , dle jejichž výpovědi byla žalobkyně prostřednictvím jejího jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, k předložení stavebního deníku opakovaně vyzývána. Skutečnost, že by byl stavební deník žalobkyní řádně veden, nelze dovodit ani z výpovědi svědka , jméno FO, , který na předmětné stavbě pro žalobkyni pracoval – tento uvedl, že stavební deník žalobkyně neviděl, vedl si stavební deník svůj. Soud rovněž neuvěřil tvrzení žalobkyně, že byť měla úmysl dílo předat (když je nesporné, že dílo protokolárně předáno nebylo), s ohledem na nedostatečnou součinnost ze strany žalované dílo předáno nebylo, neboť toto tvrzení je v rozporu již s výše zjištěným skutkovým stavem, kdy je zřejmé, že žalobkyně přerušila provádění prací a sjednané dílo tak nebylo žalobkyní vůbec dokončeno.

8. Žalobkyně vystavila žalované v souvislosti s provedením sjednaného díla tyto faktury: 1) faktura č. , hodnota, za provedení prací v měsíci prosinec 2017, s datem splatnosti 1.2.2018, znějící na částku ve výši 1 073 723 Kč; po odpočtu pozastávky ve výši 10 % 966 351 Kč; následně byl vydán opravný daňový doklad č. , Anonymizováno, ze dne 1.3.2018 ponižující fakturovanou částku o 49 940 Kč; mezi účastníky je nesporné, že na tuto fakturu bylo poskytnuto částečné plnění žalované ve výši 260 885 Kč, tj. dlužná částka při přihlédnutí k pozastávce činí 655 525,70 Kč; 2) faktura č. , hodnota, za provedení prací v měsíci leden 2018 (pokud je v textu faktury opět uveden měsíc „prosinec“, jedná se o zjevnou písařskou chybu), s datem splatnosti 8.3.2018, znějící na částku ve výši 614 939 Kč; po odpočtu pozastávky ve výši 10 % 553 472 Kč; po zohlednění pozastávek zbývá na dané faktury uhradit částku v celkové výši 1 208 997,70 Kč. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenými fakturami ve spojení s opravným daňovým dokladem č. , Anonymizováno, . Z listin Soupis prací – prosinec a Soupis prací - leden, má soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovanou odsouhlasila soupisy provedených prací žalobkyní v měsíci prosinci 2017 v částce 1 023 783,49 Kč a v měsíci lednu 2018 v částce 614 969,14 Kč. Pokud v souvislosti s úhradou ze strany žalované ve výši 400 000 Kč žalovaná poukazovala na tu skutečnost, že tato částka sloužila k úhradě prvé z předmětných faktur, přičemž žalobkyní byla započítána částečně na úhradu jiné (dříve splatné) pohledávky, z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že tuto částku žalovaná uhradila na účet žalobkyně dne 8.3.2018 bez jakékoli bližší specifikace. Přes poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání soudu dne 1.3.2022 však žalovaná nijak nedoložila, že by částka 400 000 Kč byla určena výlučně na fakturu č. , hodnota, . Soud proto vycházel z výše uvedeného stavu, tj. že na fakturu č. , hodnota, bylo žalovanou plněno co do 260 885 Kč.

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 27.4.2018, žalovaná však ve své reakci ze dne 9.5.2018 poukázala nejen na tu skutečnost, že obě dvě faktury jsou žalovanou evidovány (s poukazem na již zmíněnou odeslanou platbu ve výši 400 000 Kč ze dne 7.3.2018 v případě prvé faktury), uvedla však dále, že za žalobkyní eviduje pohledávku ve výši 275 617 Kč, když v příloze zasílá jednostranný zápočet (k tomu následně), tj. s tím, že závazek žalované po splatnosti tak činí 794 265,70 Kč, dále s tím, že žalobkyně nepředala stavbu, běží penále, stavbu nedokončila, neodstranila vady, žalované tak způsobila velké škody, které žalované vyčíslí. Nesporná je ta skutečnost, že žalovaná žalobkyni dosud ničeho neuhradila.

10. V souvislosti s námitkami započtení vzneseným žalovanou byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

11. Žalovaná před podáním žaloby přistoupila k započtení částky v celkové výši 275 617 Kč v rámci podání ze dne 9.5.2018, a to s ohledem na své následující pohledávky: 1) faktura č. , hodnota, znějící na částku 172 990 Kč, se splatností 19.4.2018; 2) faktura č. , hodnota, znějící na částku 49 435 Kč, se splatností 19.4.2018; 3) faktura č. , hodnota, znějící na částku 5 000 Kč, se splatností 16.3.2018; 4) faktura č. , hodnota, znějící na částku 5 000 Kč, se splatností 16.3.2018; 5) faktura č. , hodnota, znějící na částku 5 000 Kč, se splatností 21.2.2018; 6) faktura č. , hodnota, znějící na částku 38 192 Kč, se splatností 1.2.2018; když tyto takto započetla na pohledávku žalobkyně dle faktury č. , hodnota, ; uvedené skutečnosti má soud za prokázané dopisem žalované ze dne 9.5.2018 ve spojení s Oznámením o provedení jednostranného započtení závazků a pohledávek a Knihou pohledávek ke dni 9.5.2018, dále označenými fakturami. Ohledně těchto jednotlivých fakturovaných pohledávek bylo dále zjištěno: 1) faktura č. , hodnota, znějící na částku 172 990 Kč, se splatností 19.4.2018, byla vystavena v souvislosti s fakturací záboru k datu 4.4.2018 a poplatku TSK a správního poplatku na akci , Anonymizováno, ; v řízení však bylo prokázáno z výpovědí svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že zábor veřejného prostranství nebyl zřízen pouze pro účely instalace jeřábu, ale i s ohledem na uložení , právnická osoba, , kontejneru na odpad, , jméno FO, -, jméno FO, , tj. pro zařízení staveniště, a byl nezbytný i poté, co byl jeřáb demontován; tedy je zřejmé, že zábor sloužil, a to i nadále, pro potřeby žalované; zaslání uvedené faktury žalobkyni žalovanou má soud za prokázané e-mailovou zprávou ze dne 5.4.2018; 2) faktura č. , hodnota, znějící na částku 49 435 Kč, se splatností 19.4.2018, byla žalovanou vystavena v souvislosti s fakturací odstranění opatek jeřábu, čištění komunikace a odvozu sutě; z objednávky prací ze dne 16.10.2017 ve spojení s VSP a především s připojeným rozpočtem však nikterak nevyplývá, že by to byla žalobkyně, která by byla povinna tyto práce provádět, když toto se týká i zhotovení těchto patek (k tomu viz dále); zaslání uvedené faktury žalobkyni žalovanou má soud za prokázané e-mailovou zprávou ze dne 18.1.2018; 3) – 5) faktury č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , vždy znějící na částku 5 000 Kč, byly žalovanou žalobkyni vystaveny v souvislosti opakovaného nedodržení BOZP, a to s přihlédnutím k pořízené fotodokumentaci; z výpovědí svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , rovněž z výpovědi jednatele žalované , Anonymizováno, , dále s přihlédnutím k zápisům ve stavebním deníku žalované a e-mailovým zprávám ze dne 1.2.2018, 29.1.2018, 31.1.2018, 5.2.2018 a 19.2.2018 ve spojení s fotodokumentací, má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně docházelo opakovaně k porušování předpisů BOZP (zejména práce bez ochranných pomůcek, vest, bez úvazů, bez zajištění zábradlí na střeše), přičemž toto bylo žalovanou žalobkyni vytýkáno; zaslání uvedených faktur žalobkyni žalovanou má soud za prokázané e-mailovou korespondencí ze dne 1.3.2018 a 6.2.2018; 6) faktura č. , hodnota, znějící na částku 38 192 Kč, se splatností 1.2.2018, byla žalovanou vystavena za zábor veřejného prostranství v termínu 16.1.-31.1.2018; soud zde opakuje to, co již bylo uvedeno v souvislosti s fakturou č. , hodnota, : v řízení bylo prokázáno z výpovědí svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že zábor veřejného prostranství nebyl zřízen pouze pro účely instalace jeřábu, ale i s ohledem na uložení , právnická osoba, , kontejneru na odpad, , jméno FO, -, jméno FO, , tj. pro zařízení staveniště, a takto byl využívaný i žalovanou; zaslání uvedené faktury žalobkyni žalovanou má soud za prokázané e-mailovou zprávou ze dne 18.1.2018.

12. V průběhu řízení žalovaná přistoupila k započtení následujících pohledávek (viz odst. 3 a 4 rozsudku): 1) pohledávka ve výši 24 000 Kč za provedenou betonáž patek pod jeřáb, vyúčtovaná fakturou č. , hodnota, ze dne 13.11.2017, se splatností 13.12.2017; z objednávky prací ze dne 16.10.2017 ve spojení s VSP a především s připojeným rozpočtem nikterak nevyplývá, že by to byla žalobkyně, která by byla povinna tyto práce provádět; ze stavebního deníku obou účastníků je zřejmé, že patky byly zhotoveny žalovanou v době, kdy se žalobkyně ještě na stavbě nenacházela (viz zejména prvý zápis ve stavebním deníku žalobkyně ze dne 19.7.2017); z provedeného dokazování však není nikterak patrné, že by tak činila žalovaná za žalobkyni, potažmo že by se již dříve jakkoli domáhala splnění případné povinnosti žalobkyně v tomto směru, a teprve při jejím nesplnění tak učinila sama; 2) pohledávka ve výši 74 000 Kč za zábor veřejného prostranství v , adresa, v termínu od 9.12.2017 do 8.1.2018, vyúčtovaná fakturou č. , hodnota, ze dne 14.12.2017, se splatností 31.1.2018; zde soud opětovně uvádí, co již bylo zmíněno výše: zábor veřejného prostranství byl zřízen nejen pro účely instalace jeřábu, ale i pro uložení , právnická osoba, , umístění , jméno FO, apod., tj. i pro účely žalované; 3) pohledávka ve výši 5 000 Kč – smluvní pokuta dle čl. XII odst. 12 VSP, vyúčtovaná fakturou č. , hodnota, ze dne 5.1.2018, se splatností 20.1.2018; rovněž zde soud poukazuje na výše uvedené skutečnosti: z výpovědí svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , rovněž z výpovědi jednatele žalované , Anonymizováno, , dále s přihlédnutím k zápisům ve stavebním deníku žalované a e-mailovým zprávám ze dne 1.2.2018, 29.1.2018, 31.1.2018, 5.2.2018 a 19.2.2018 ve spojení s fotodokumentací, má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně docházelo opakovaně k porušování předpisů BOZP (zejména práce bez ochranných pomůcek, vest, bez úvazů, bez zajištění zábradlí na střeše), přičemž toto bylo žalovanou žalobkyni vytýkáno; zaslání uvedené faktury žalobkyni žalovanou má soud za prokázané e-mailovou korespondencí ze dne 5.1.2018 včetně fotodokumentace; 4) pohledávka – smluvní pokuta dle čl. XII odst. 2 VSP za prodlení s dokončením díla ve výši 882 300 Kč za období od 9.12.2017 do 30.5.2018; tato smluvní pokuta byla poprvé zmíněna žalovanou až v jejím podání ze dne 22.4.2021, tj. v rámci vyjádření k podané žalobě, žalobkyni doručeném dne 5.5.2021; žalobkyně nikdy dříve tento požadavek ve vztahu k žalobkyni neuplatnila (tato skutečnost nebyla žalovanou tvrzena ani prokazována), ani dříve žalobkyni o tomto možném postupu nevyrozuměla; k započtení tohoto svého tvrzeného nároku poté žalovaná poprvé řádně přistoupila až ve svém podání ze dne 27.11.2023; 5) pohledávka ve výši 5 660 399,90 Kč – náhrada škody vzniklé žalované, která v důsledku prodlení se splněním povinnosti dokončit dílo včas tuto částku neobdržela od investora společnosti , právnická osoba, ; jak bylo prokázáno z výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , (téměř roční) prodlení žalované s předáním díla nebylo zapříčiněno pouze prodlením na straně žalované, příčin bylo více, mimo jiné byl na straně žalované problém s cash flow; otázka úhrad za provedené práce byla rovněž předmětem konfliktů mezi účastníky, když žalobkyni nebyly žalovanou dané práce včas a řádně hrazeny – tato skutečnost vyplývá např. z výpovědi svědka , jméno FO, .

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ve své převážné části důvodně.

15. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 věta prvá uvedeného ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

16. Podle ustanovení § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle ustanovení § 2589 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

18. Podle ustanovení § 2590 odst.1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

19. Podle ustanovení 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

20. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 věta prvá o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

21. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

22. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

24. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel uzavřely na základě objednávky ze dne 16.10.2017 ve spojení se Všeobecnými smluvními podmínkami a sjednaným rozpočtem smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo provedení monolitických konstrukcí na stavbě v , Anonymizováno, ulici v Praze. Účastníci si rovněž smluvně upravili platební podmínky s tím, že úhrada prací bude prováděna v české měně, na základě příslušných faktur vystavených žalobkyní, které budou vystavovány měsíčně na základě vystavených zjišťovacích protokolů a soupisů provedených prací a zabudovaných dodávek v příslušném měsíci, a to s tím, že před proplacením musí být faktura odsouhlasena zástupcem žalované. Účastníci si dále sjednali ponížení fakturovaných částek o zádržné ve výši 10 % z ceny díla, když toto zádržné mělo být žalobkyni žalovanou proplaceno po odstranění všech vad a nedodělků na základě předávacího protokolu a žádosti žalobkyně. Žalobkyně požaduje v této souvislosti úhradu dvou výše specifikovaných faktur vázajících se vždy na odsouhlasení provedených prací, a to za období měsíců prosinec 2017 a leden 2018, a to včetně zádržného. V řízení bylo prokázáno, že dané fakturované práce byly žalobkyní provedeny a žalovanou následně v souladu se smluvně sjednaným postupem řádně odsouhlaseny. V tomto směru ostatně nebyly žalovanou vznášeny ani žádné námitky, když obrana žalované se koncentrovala na prokázání zániku tohoto nároku na základě započtení oproti pohledávkám žalované. Soud v této souvislosti dále uvádí, že mezi účastníky není sporu o tom, že dílo nebylo ze strany žalobkyně žalované protokolárně předáno, byť důvody takového stavu jsou tvrzeny každým z účastníků odlišně. Co je zřejmé, v průběhu provádění stavby se vyskytla řada problémů, komunikace účastníků byla složitá a někdy až konfliktní. V řízení však vyšlo najevo, že ve sjednaném termínu (do 8.2.2017) nebyla stavba žalobkyní dokončena a byla-li následně k 1.3.2018 žalobkyní opuštěna, stalo se tak před jejím úplným dokončením co do sjednaného předmětu díla. Prokázána byla i ta skutečnost, že na provedeném díle se rovněž vyskytly vady a nedodělky, k jejich odstranění, rovněž i k dokončení díla, k jehož zhotovení se zavázala žalobkyně, poté přistoupila samotná žalovaná. Za této situace soud nesdílí právní názor žalobkyně, dle které nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí (dle žalobkyně dokončeného) díla výlučně pro nedostatečně poskytnutou součinnost ze strany žalované. Uplatňuje-li tedy žalobkyně i nárok na úhradu pozastávek ve výši 10 % fakturovaných částek, podmínky pro takový postup dány nejsou (čl. V.

22. VSP), když žalobkyni tak s ohledem na uskutečněnou fakturaci vznikl nárok pouze na úhradu fakturovaných částek o tyto pozastávky ponížené. Soud tedy shrnuje: 1) V případě faktury č. , hodnota, , znějící na částku 1 073 723 Kč: pozastávka činila 107 372,30 Kč, dále je třeba odečíst dobropisovanou částku 49 940 Kč a částečné plnění žalované ve výši 260 885 Kč, tj. žalobkyni vznikl na základě této faktury nárok na úhradu částky 655 525,70 Kč; 2) V případě faktury č. , hodnota, , znějící na částku 614 969 Kč, se pak po odečtení pozastávky ve výši 61 496,90 Kč jedná o důvodný nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 553 472,10 Kč; tj. celkem vznikl žalobkyni dle soudu s ohledem na uskutečněnou fakturaci a přihlédnutí k již částečně uskutečněné úhradě nárok na zaplacení částky ve výši 1 208 997,80 Kč. Bylo-li žalovanou poukazováno na úhradu částky ve výši 400 000 Kč dne 7.3.2018 s tím, že tato měla být započtena v celé své výši na fakturu č. , hodnota, , žalovaná již dále přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nijak neprokázala, že by žalovaná při této uskutečněné úhradě blíže specifikovala, že je tato částka hrazena právě na tuto konkrétní fakturu. Soud proto vycházel z výše uvedeného stavu, tj. že na fakturu č. , hodnota, bylo žalovanou plněno co do 260 885 Kč, když zbývající část z uhrazené částky 400 000 Kč byla použita na zaplacení pohledávky žalobkyně vůči žalované dříve splatné.

26. Soud se poté s ohledem na stěžejní námitku žalované s tím, že došlo k zániku pohledávek žalobkyně jejich započtením oproti pohledávkám žalované, zabýval důvodností této procesní obrany žalované. K tomu soud uvádí následující: Soud, a to vzhledem ke vznášeným námitkám žalobkyně, v prvé řadě zohlednil judikaturu Nejvyššího soudu ČR v tomto směru, zejména pak rozhodnutí 31 Cdo 684/2020, dle kterého „nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne).“, tj. zabýval se zabýval otázkou, zda je na místě dané tvrzené pohledávky žalované posuzovat ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. jako pohledávky nejisté a neurčité. Při posouzení možného postupu dle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. je třeba, a to i s ohledem na konstantní judikaturu, zohlednit veškeré okolnosti daného případu a zabývat se tím, zda případné použití tohoto ustanovení nebrání poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Soud se proto danými námitkami v průběhu řízení zabýval zejména s ohledem na tu skutečnost, že dané pohledávky, zejména pak pohledávky co do vyměřených smluvních pokut, vycházely ze stejného právního vztahu účastníků (uzavřené smlouvy o dílo). Určité pochybnosti o postupu žalované však plynou z té skutečnosti, že povětšinou (s výjimkou částky v celkové výši 275 617 Kč již zmíněné žalobkyní v rámci podané žaloby) přistoupila žalovaná k úkonu ve formě započtení až v rámci samotného řízení, navíc ne zcela určitě, alespoň ve své části, když navíc samotný blíže specifikovaný kompenzační úkon učinila až na základě vznesených námitek žalobkyně v rámci svého doplňujícího podání ze dne 17.2.2022, které je navíc úkonem podmíněným. Takový postup žalované však jeví dle soudu určité známky účelovosti, když nikdy dříve až na částku 275 617 Kč žádný konkrétní nárok vůči žalobkyni žalovanou vznesen nebyl. Ohledně určitosti kompenzační námitky poté soud dále uvádí, že z judikatury Nejvyššího soudu ČR je zřejmé, že „V případě započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení musí být tedy určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají.“ – rozhodnutí NS sp.zn. 23 Odo 932/2006. Kompenzační úkon žalované v rámci jejího podání ze dne 17.2.2022 však v převážné části dle soudu nebyl proveden řádně a dostatečně určitě, a to zejména co do započítávané pohledávky ve výši 5 660 399,90 Kč z titulu náhrady škody, když není žalovanou dostatečně konkretizováno, do jaké konkrétní výše pohledávka žalované zaniká; je tomu tak i za stavu, kdy daná částka jednoznačně převyšuje pohledávky žalobkyně, a bylo tak na žalované, aby danou výši konkrétně označila, když dle soudu nestačí započítat danou pohledávku pouze tak, že tak žalovaná činí oproti pohledávce žalobkyně vyúčtované danými fakturami včetně blíže nevyčísleného příslušenství a pozastávek. Pokud žalovaná následně uvádí, že dospěje-li soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen v části pohledávek, nechť jsou pohledávky žalované použity k započtení v následujícím dále uvedeném pořadí, jedná se o podmíněný úkon, ke kterému není na místě přihlížet. Ohledně posledně zmíněné pohledávky ve výši 5 660 399,90 Kč z titulu tvrzené škody vzniklé prodlením žalobkyně při provádění díla se soud navíc ztotožňuje s námitkou žalobkyně, že danou pohledávku je třeba považovat za pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že prodlení žalované s předáním díla investorovi se zcela jistě nedovíjelo pouze od prodlení žalobkyně, ale došlo k němu i z jiných příčin, rovněž i příčin na straně samotné žalované. Žalovaná nijak blíže nespecifikovala, v čem spatřuje příčinnou souvislost protiprávního jednání žalobkyně a vzniku této konkrétní danou částkou vyčíslené škody, když tato příčinná souvislost v řízení nebyla ani nijak prokázána. Soud však v tomto směru již neposkytoval žalované poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to již s ohledem na výše uvedené. Přistoupila-li poté žalovaná opětovně ke kompenzačnímu úkonu v rámci svého podání ze dne 27.11.2023, v rámci tohoto podání vedle již zmíněných pohledávek uvedených v podání ze dne 17.2.2022 dále dle soudu poprvé řádně započetla svou tvrzenou pohledávku na úhradu smluvní pokuty ve výši 882 300 Kč (v rámci předložené tabulky). Soud tak s ohledem na výše uvedené uzavírá, že na místě je zabývat se pouze pohledávkami označenými žalovanou v rámci jejího podání ze dne 17.2.2022 toliko co do pohledávky žalované v souhrnné výši 275 617 Kč, dále co do pohledávek ve výši 24 000 Kč s příslušenstvím (provedená betonáž patek pod jeřáb), 74 000 Kč s příslušenstvím (zábor veřejného prostranství) a 5 000 Kč s příslušenstvím (smluvní pokuta), dále co do požadavku žalované na úhradu smluvní pokuty ve výši 882 300 Kč. K tomu uvádí následující:

27. K pohledávkám v celkové výši 275 617 Kč, kdy žalovaná již před samotným zahájením řízení přistoupila k tomuto kompenzačnímu úkonu, soud uvádí s poukazem na výsledky dokazování shrnuté v odst. 11 rozsudku následující: Jako důvodné byly soudem posouzeny pohledávky žalované na úhradu smluvních pokut za porušení předpisů BOZP, neboť opakované porušování předpisů v tomto směru ze strany zaměstnanců žalobkyně bylo jednoznačně prokázáno nejen založenou e-mailovou komunikací včetně fotodokumentace, ale i výpověďmi svědků a zápisy ve stavebním deníku žalované. S ohledem na uskutečněnou fakturaci se jedná v daném případě o částku 3x 5 000 Kč, tj. 15 000 Kč, kdy co do této částky došlo v souladu s ustanovením § 1982 odst. 1 o.z. započtením k zániku pohledávky žalobkyně vyfakturované fakturou č. , hodnota, . Poukazovala-li žalobkyně na tu skutečnost, že nebyla předem upozorněna na možnost této sankce zápisem ve stavebním deníku tak jak požadovala smlouva, s touto námitkou se soud neztotožnil, neboť žalobkyně stavební deník odmítla přes požadavky žalované této předložit a tím tedy znemožnila i provedení těchto zápisů. Zbývající započítávané pohledávky žalované zahrnuté do částky v celkové výši 275 617 Kč týkající se záboru veřejného prostranství, odstranění opatek jeřábu, čištění komunikace a odvozu suti soud posoudil jako pohledávky nedůvodné, když v řízení bylo prokázáno, že zábor veřejného prostranství byl zřízen nejen pro účely instalace jeřábu, ale i pro uložení stavebního materiálu, umístění TOI TOI apod., tj. i pro účely jiné, a trval i po opouštění stavby žalobkyní. Ohledně odstranění opatek jeřábu, čištění komunikace a odvozu sutě soud uvádí, že ze smlouvy o dílo ve spojení s připojeným rozpočtem nikterak nevyplývá, že by to byla žalobkyně, která by byla povinna tyto práce provádět, když toto se týká i zhotovení těchto patek (k tomu viz následně v souvislosti s další započítávanou pohledávkou).

28. Co do dalších započítávaných pohledávek soud uvádí: Pokud se týká tvrzené pohledávky ve výši 24 000 Kč s příslušenstvím za provedenou betonáž patek pod jeřáb, zde soud s odkazem na provedené dokazování a zjištěný skutkový stav (odst. 12 rozsudku) opětovně uvádí, že ze smlouvy o dílo ve spojení s připojeným rozpočtem nikterak nevyplývá, že by to byla žalobkyně, která by byla povinna tyto práce provádět. Ze stavebního deníku obou účastníků je zřejmé, že patky byly zhotoveny ještě v době nepřítomnosti žalobkyně na stavbě žalovanou v červenci 2017. Z provedeného dokazování však není nikterak patrné, že by tak činila žalovaná za žalobkyni, potažmo že by se již dříve jakkoli domáhala splnění této případné povinnosti žalobkyně. Navíc k fakturaci této betonáže žalovaná přistoupila až několik měsíců poté, a to v listopadu 2017, což se v kontextu zhoršujících se vztahů účastníků může jevit jakožto účelové jednání. K této pohledávce co do možnosti jejího započtení proto soudem přihlédnuto nebylo, neboť její existence nebyla v řízení rovněž prokázána. Pokud se týká tvrzené pohledávky ve výši 74 000 Kč s příslušenstvím za zábor veřejného prostranství, zde soud opakuje, co již bylo zmíněno výše: zábor veřejného prostranství byl zřízen nejen pro účely instalace jeřábu, ale i pro účely jiné, a byl využíván žalovanou i po odchodu žalobkyně; i v tomto případě se nejedná ze strany žalované dle soudu o nárok důvodný, který by bylo možné uplatnit žalovanou k započtení. Jako důvodný byl poté shledán požadavek žalované na úhradu pohledávky ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 5 000 Kč od 21.1.2018 do 1.2.2018, které bylo s ohledem na uvedenou dobu prodlení kapitalizováno ve výši 1,20 Kč, jakožto smluvní pokuty za porušování BOZP, vyúčtované fakturou č. , hodnota, , když rovněž co do této částky v celkové výši 5 001,20 Kč došlo započtením v souladu s ustanovením § 1982 odst. 1 o.z. k zániku pohledávky žalobkyně vyfakturované fakturou č. , hodnota, ; i zde soud poukazuje na to, co bylo uvedeno výše (odst. 12 ve spojení s odst. 27 rozsudku).

29. K požadavku žalované na úhradu smluvní pokuty ve výši 882 300 Kč za prodlení žalobkyně s dokončením díla soud uvádí následující: Tato smluvní pokuta byla poprvé zmíněna žalovanou až v jejím podání ze dne 22.4.2021, žalobkyni doručeném dne 5.5.2021. Žalobkyně nikdy dříve tento požadavek ve vztahu k žalobkyni neuplatnila, ani dříve žalobkyni o tomto možném postupu nevyrozuměla, a pokud tak učinila až v souvislosti s podanou žalobou, navíc ne zcela jasným způsobem (žalovaná pouze spolu s citací čl. XII odst. 2 VSP deklaruje, že jí smluvní pokuta v této výši náleží, a to za období od 9.12.2017 do 30.5.2018; žalobkyni však k žádné úhradě nevyzývá, a neučinila tak ani nikdy v minulosti), jeví se tento její postup z pohledu soudu jako zcela účelový. K započtení tohoto svého tvrzeného nároku poté žalovaná dle soudu poprvé řádně přistoupila až ve svém podání ze dne 27.11.2023. Soud se navíc rovněž ztotožňuje s argumentací žalobkyně co do promlčení této smluvní pokuty minimálně v její zcela převážné části, a to s poukazem na ustanovení § 609 a násl. o.z. (zejména pak s přihlédnutím k ustanovení § 619 o.z. a § 629 odst. 1 o.z.), když smluvní pokuta je požadována za období od 9.12.2017 do 30.5.2018, žalobkyně však byla informována o tomto případném nároku žalované až 5.5.2021 (minimálně za období od 9.12.2017 do 4.5.2021 je tak daný nárok zcela jistě uplatněn až po uplynutí promlčecí doby, když námitka v tomto směru byla žalobkyní v řízení vznesena). Ohledně tvrzení žalované co do možnosti započítávání i nesplatných pohledávek soud uvádí, že daná pohledávka, ať již splatná či nesplatná, minimálně až do podání žalobkyně ze dne 22.4.2021 vůbec neexistovala. Ze smluvních ujednání (čl. XII.16 VSP) poté vyplývá, že započítávat lze pouze vyúčtované smluvní pokuty, k deklaraci ohledně případného nároku na tuto smluvní pokutu ze strany žalované však došlo poprvé až v rámci jejího podání ze dne 22.4.2021. Soud má navíc značné pochybnosti, zda pouhé tvrzení žalované v jejím podání ze dne 22.4.2021 lze vůbec považovat za výzvu žalované k úhradě smluvní pokuty, a tedy vzniku případné pohledávky žalované vůči žalobkyni z tohoto titulu, když žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22.4.2021 pouze deklaruje, že jí tento nárok náleží, a to již bez jakéhokoli dalšího tvrzení, že by byl kdy v minulosti uplatněn, či že vyzývá žalobkyni k uhrazení této smluvní pokuty. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti proto soud nahlíží na tuto tvrzenou pohledávku žalované jakožto na pohledávku nejistou a neurčitou, tudíž k započtení nezpůsobilou v souladu s ustanovením § 1987 odst. 1 o.z.

30. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k následujícímu závěru: Jako důvodný nárok soud posoudil nárok žalobkyně na úhradu částek 655 525,70 Kč a 553 472,10 Kč (odst. 25 rozsudku), když však na základě žalovanou důvodně vznesené námitky započtení (odst. 27 a 28 rozsudku) došlo k ponížení prvého uvedeného nároku o 20 001,20 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno co do částky 1 188 996,60 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku), přičemž ve zbývající části, tj. co do částky 188 870,40 Kč s příslušenstvím, byla žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

31. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznaného nároku bylo rozhodnuto podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky 1 188 996,60 Kč (tj. úspěch co do 86,3 %), její neúspěch pak co do částky 188 870,40 Kč (13,7 %); žalované proto náleží právo na úhradu 72,6 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 34 447 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, nákladů jízdného a nákladů za promeškaný čas. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 23 úkony právní pomoci po 13 820 Kč (převzetí zastoupení; sepis žaloby; sepis předžalobní výzvy; účast při jednání soudu dne 16.9.2021; sepis vyjádření ze dne 22.11.2021; účast při jednání soudu dne 9.12.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 1.3.2022; účast při jednání soudu dne 7.6.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 13.9.2022; účast při jednání soudu dne 11.10.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 17.1.2023; účast při jednání soudu dne 30.3.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 25.4.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 14.9.2023; sepis závěrečného návrhu ze dne 5.10.2023; účast při jednání soudu dne 12.10.2023; účast při jednání soudu dne 11.12.2023; účast při jednání soudu dne 15.2.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 23 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. celkem náklady právního zastoupení v částce 324 760 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. v souvislosti s 13 jednáními ve věci vždy 8x půlhodin po 100 Kč, tedy 13x 800 Kč, celkem 10 400 Kč. Žalobkyně má rovněž v souvislosti s každým jednáním soudu nárok na jízdné za cestu , adresa, – , adresa, a zpět, celkem 250 km, při cestě osobním vozem , Anonymizováno, , a to s přihlédnutím k ustanovení § 1 a § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb. (pro jízdné v roce 2021), vyhlášky č. 511/2021 Sb. (pro jízdné v roce 2022), vyhlášky č. 467/2022 Sb. (pro jízdné v roce 2023) a vyhlášky č. 398/2023 Sb. (pro jízdné v roce 2024) v celkové výši 22 248 Kč (v případě jednání 16.9.2021 a 9.12.2021 vždy jedna jízda 1 433 Kč, tj. 2x 1 433 Kč = 2 866 Kč; v případě jednání 1.3.2022, 7.6.2022, 13.9.2022 a 11.10.2022 vždy jedna jízda 1 617 Kč, tj. 4x 1 617 Kč = 6 468 Kč; v případě jednání 17.1.2023, 30.3.2023, 25.4.2023, 14.9.2023, 12.10.2023 a 11.12.2023 vždy jedna jízda 1 840 Kč, tj. 6x 1 840 Kč = 11 040 Kč; v případě jednání 15.2.2024 jízdné 1 874 Kč; celkem 22 248 Kč). Náklady na právní zastoupení (324 760 Kč), náhrada za promeškaný čas (10 400 Kč) a náhrada jízdného (22 548 Kč), byly následně zvýšeny o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, tj. celkem se jedná o částku ve výši 432 463,68 Kč. Po následném připočtení uhrazeného soudního poplatku ve výši 34 447 Kč pak činí celková výše nákladů řízení vynaložených žalobkyní 466 910,68 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 72,6 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení v konečné výši 338 977,15 Kč (72,6 % z částky 466 910,68 Kč).

33. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek v částce 29 728 Kč soud rozhodl dle ustanovení § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zák. č. 549/1991 Sb.), neboť žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena co do jedné poloviny usnesením zdejšího soudu ze dne 18.1.2021, č.j. 16 C 500/2020-88, které nabylo právní moci dne 9.2.2021. Při stanovení výše soudního poplatku proto soud vycházel z procesního neúspěchu žalované v daném řízení co do 86,3 %; plná výše soudního poplatku činí dle položky 1/1 písm. b) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., 68 894 Kč, jeho polovina poté 34 447 Kč; žalovaná je tedy povinna zaplatit České republice soudní poplatek v částce 29 728 Kč (86,3 % z 34 447 Kč).

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.