16 C 64/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyň: A) Ing. celé jméno žalobkyně , narozena 6. 10. 1963 bytem adresa žalobkyně B) celé jméno žalobkyně , narozena 6. 8. 1932 bytem adresa žalobkyně obě zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 111 788 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 7.11.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhaly po žalovaném zaplacení částky ve výši 88 347 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 88 347 Kč od 7.11.2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 93 465,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22.2.2018 domáhaly prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 111 788 Kč s příslušenstvím s tím, že jsou spolumajitelky nemovitosti – domu [adresa] stojícího na parcele [číslo] katastrální území Smíchov, [list vlastnictví], když tato nemovitost se nachází na adrese [adresa]. Žalobkyně s žalovaným uzavřely dne 17.8.2016 Dohodu o užívání bytu, a to na dobu určitou od 17.8.2016 do 30.9.2017, na základě které se žalovaný stal nájemcem bytu [číslo] ve 2. patře označené nemovitosti. Žalovaný se zavázal jako nájemce platit měsíčně nájemné ve výši 14 000 Kč, splatné v hotovosti, a to nejpozději do posledního dne před placeným měsícem, a spolu s ním dále platit poplatky spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč na jednu osobu (v bytě bydlely 3 osoby: žalovaný, [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], následně se přistěhovala další spolubydlící [jméno] [příjmení]), tj. celkem 4 000 Kč. Žalovaný neuhradil nájemné za období březen 2017 až září 2017, kdy za měsíc březen 2017 dluží na nájemném částku 1 000 Kč (za tento měsíc měl žalovaný hradit 18 000 Kč, přičemž na tento dluh žalobkyně započetly složenou jistotu ve výši 17 000 Kč, tedy dluh činí 1 000 Kč) a za měsíce duben – září 2017 za každý měsíc částku ve výši 14 000 Kč (za toto období tedy 84 000 Kč), tj. celkem 85 000 Kč. Žalovaný se dle ujednání uvedeného v bodě 7. Dohody o užívání bytu zavázal, že každý rok po zimní sezóně nechá pravidelně čistit odbornou firmou plynový sporák a doje kamna WAV a o tomto předá pronajímatelům potvrzení, dále dle ujednání uvedeného v bodě 8. Dohody, že byt předá řádně uklizený, vymalovaný bílou barvou, vyčištěné parkety, umyté podlahy, umyté dveře, WC, koupelna, umytá okna a 2 klíče od domu, a to poslední den nájmu v 11 hod. Žalovaný výše uvedené povinnosti nesplnil, resp. poté, co žalobkyně byt převzaly, zjistily závadu na topné soustavě a v důsledku této závady vynaložily částku ve výši 4 347 Kč; za vymalování bytu uhradily částku ve výši 22 041 Kč a za neodevzdané klíče částku 400 Kč; celkem tedy částku ve výši 26 788 Kč. Pokud dne 23.3.2017 žalovaný žalobkyním zaslal prostřednictvím své právní zástupkyně výpověď z nájmu bytu, resp. uvedl, že dle jeho názoru nedošlo k uzavření platné a účinné nájemní smlouvy, mají žalobkyně za to, že smlouva byla uzavřena platně a důvody k výpovědi nejsou dány. Žalobkyně vyzvaly žalovaného předžalobní výzvou, zaslanou dne 31.10.2017, k úhradě částky 131 441 Kč, žalovaný však doposavad ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že žalobkyně uvedly žalovaného v omyl již při podpisu dohody o užívání bytu, kdy mu tvrdily, že se jedná o totožnou dohodu, která mu byla předložena realitní kanceláří, přitom znění dohody, které bylo žalovanému při prohlídce bytu předloženo a které bylo v rámci řízení předloženo realitní kanceláří se v řadě bodů liší od dohody, kterou předložily žalobkyně žalovanému k podpisu dne 17.8.2016. Žalobkyně žalovanému dále tvrdily, že byt je bez vad, lze jej kamny v bytě bez problému vytopit, přislíbily odstranit zažloutlé skvrny na zdech atd. Během prohlídky bytu nebylo v bytě světlo, neboť nebyl namontován elektroměr, žalovaný tak mohl posoudit stav bytu omezeně, zejména pokud jde o místnosti bez oken. Žalobkyně se žalovanému nikdy neidentifikovaly, neuvedly své iniciále, kontaktní údaje, na všech dokumentech uváděly Správu domu, což není existující právní subjekt. Během užívání bytu žalovaný postupně zjišťoval další závady bytu – byl nucen nechat opravit kamna WAF, kamna v bytě v žádném případě nebyla schopna byt vytopit, okna v bytě nebyla dostatečně zaizolována, na několik měsíců byly bez předchozího upozornění odstraněny poštovní schránky ze společných prostor, ve společných částech byl nepořádek, nedostatečný počet popelnic, nefungovalo světlo, chyběla klika od hlavního vchodu, ve světlíku na WC se pohybovali holubi a především žalobkyně odmítaly vystavit žalovanému řádný doklad o úhradě nájemného a poplatků za služby spojené s užíváním bytu, kdy trvaly na hrazení nájemného v hotovosti, avšak příjmové doklady nepodepisovaly a jako příjemce uváděly neexistující subjekt. Žalovaný se snažil věc řešit domluvou, kdy vyzýval žalobkyně k nápravě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedly byt, společné části a příjmové doklady do řádného stavu, zaslal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce opětovnou výzvu k nápravě ze dne 27.2.2017. Na danou výzvu žalobkyně nereagovaly, žalovaný, resp. jeho právní zástupce tak zaslal žalobkyním dne 23.3.2017 výpověď a k 31.3.2017 se z bytu vystěhoval. Žalobkyně se předání bytu nezúčastnily a ani nereagovaly na výzvu k převzetí klíčů od bytu, domu. Žalovaný za to, že nájemní vztah v daném případě ani nevznikl, resp. je neplatný, a to z důvodu uvedení žalovaného úmyslně v omyl, jak bylo popsáno výše. Pokud by soud dospěl k názoru, že nájemní vztah platně vznikl, odkazuje žalovaný na svou výpověď z užívacího vztahu, kterou z opatrnosti podal. Požadují-li žalobkyně náhradu nákladů, které údajně vynaložily na výmalbu bytu a výměnu topné soustavy, dle žalovaného toto nejsou účelně vynaložené výdaje, neboť cena za malířské práce je nadhodnocená, neodpovídá ceně obvyklé za malířské práce a jsou v nich zahrnuty i služby, k nimž nebyl žalovaný povinen – jako oprava stěn atd. Žalovaný dále nevidí důvod, proč by měl žalobkyním hradit úplatu za výměnu topné soustavy, když sám provedl opravu kamen v listopadu 2016, při jeho odchodu v měsíci březnu 2017 byla kamna v pořádku a dle dokladu žalobkyně zajišťovaly opravu až v měsíci prosinci 2017, tedy 9 měsíců poté, co žalovaný byt opustil a 3 měsíce poté, co byt již užívali noví nájemci. Žalovaný dále v rámci svého vyjádření ze dne 11.5.2018 vznesl námitku započtení co do částky 16 205 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když byt se souhlasem žalobkyň zhodnotil – vymaloval nově jeden pokoj a toaletu v bytě za náklady ve výši cca 3 000 Kč; provedl výměnu parket, když náklady s tím spojené činily částku 7 300 Kč, přičemž žalobkyně slíbily, že náklady na výměnu podlah žalovanému uhradí, resp. se tato částka odečte z nájemného, k čemuž však nedošlo; na své náklady ve výši cca 500 Kč vyměnil zámek od bytu; provedl revizi kamen WAV a uhradil odměnu za revizi a za výměnu dílu v kamnech ve výši 1 150 Kč; byl nucen zajistit elektromontážní práce a instalaci elektroměru, když náklady s tím spojené ve výši 4 255 Kč uhradil opět výlučně žalovaný.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15.8.2019, č.j. 16 C 64/2018-180, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyním částku ve výši 111 388 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 111 388 Kč od 7.11.2017 do zaplacení a dále na náhradě nákladů řízení částku ve výši 144 010 Kč (výroky I. a III. označeného rozsudku). V části, ve které se žalobkyně domáhaly po žalovaném zaplacení částky ve výši 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 400 Kč od 7.11.2017 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (výrok II. označeného rozsudku); tento zamítnutý nárok se týkal požadavku žalobkyň na úhradu částky za neodevzdané klíče od domu. Proti výrokům I. a III. tohoto rozsudku podal žalovaný odvolání, na jehož základě Městský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 23.1.2020, č.j. 58 Co 387/2019-20, rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ad I. ohledně částky 20 017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7.11.2017 do zaplacení potvrdil, ohledně částky 2 024 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7.11.2017 do zaplacení změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá; ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 89 347 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7.11.2017 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení ad III. byl pak rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. V rámci svého zrušujícího rozhodnutí odvolací soud uvedl, že se v prvé řadě ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že mezi účastníky platně vznikl nájemní vztah na základě nájemní smlouvy ze dne 17.8.2016, nájemní smlouva obsahovala všechny náležitosti; kdo je v postavení pronajímatele, bylo ve smlouvě označeno, byť poněkud nepřesně, nicméně žalovanému to bylo dostatečně známo; účastníci byli v průběhu trvání nájmu v kontaktu, žalovaný tak nepochybně věděl, na koho se má obracet jako na pronajímatele, což vyplývá i z výpovědi z nájmu adresované žalobkyním. Pokud soud I. stupně shledal výpověď z nájmu ze dne 23.3.2017 neurčitou, postrádající základní náležitosti, tudíž k ní jako k nicotnému právnímu jednání nepřihlížel, s tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil. Po zopakování dokazování touto výpovědí odvolací soud shledal tuto výpověď dostatečně určitou, vycházel přitom z toho, že se jednalo dle jejího obsahu o výpověď dle § 2266 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), případně § 2232 o.z., žalovaný v ní vymezil důvody výpovědi – vady bytu, porušování povinností pronajímatele dostatečně konkrétním způsobem, poukázal na předchozí výzvy k nápravě s tím, že náprava nenastala. Výpověď tak měla dle názoru odvolacího soudu všechny náležitosti. Odvolací soud přitom vycházel z toho, že vyjma písemné formy zákon další konkrétní požadavky na výpověď z nájmu bytu ze strany nájemce nestanoví, postačí tedy pouze, aby z ní bylo zřejmé, o jaký úkon (právní jednání) se jedná, komu je adresován a pokud zákon vyžaduje pro daný typ výpovědi naplnění konkrétních předpokladů, v daném případě určité důvody výpovědi, aby v ní byly dostatečně určitě a konkrétně vymezeny. Tyto požadavky dle názoru odvolacího soudu daná výpověď splňovala. Bylo však na žalovaném, aby prokázal, že jím uváděné důvody k výpovědi nastaly. O tom měl být soudem I. stupně poučen dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), což však soud I. stupně v důsledku jiného právního názoru (ohledně nicotnosti výpovědi) neučinil. Za této situace byl jeho závěr o tom, že žalovaný netvrdil, ani neprokázal skutečnosti tvrzené ve výpovědi, minimálně předčasný. Pokud nebylo jednoznačně prokázáno, k jakému datu nájem bytu skončil, nemohl být požadavek žalobkyň na zaplacení dlužného nájemného dosud řádně posouzen. Pokud žalovaný tvrdil, že v případě, že by nebyly splněny předpoklady výpovědi dle § 2266 o.z., měla být jeho výpověď posouzena dle § 2287 o.z., odvolací soud tuto námitku důvodnou neshledal. Z textu výpovědi totiž nelze dovodit, že by se žalovaný dovolával skutečností podstatných pro danou výpověď, tj. podstatné změny okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu vycházely, na jejichž základě by po žalovaném nebylo možno rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Takové výpovědi rovněž nenasvědčovala absence výpovědní doby, když v případě výpovědi dle § 2287 o.z. je stanovena tříměsíční výpovědní doba. Z výpovědi jednoznačně vyplývá, že důvodem výpovědi byly tvrzené nedostatky bytu a porušování povinností pronajímatelek, žádná podstatná změna okolností oproti době uzavření smlouvy tvrzena nebyla. Jednalo se tak o výpověď dle § 2266 o.z., případně výpověď dle § 2232 o.z., nikoliv výpověď dle § 2287 o.z. Odvolací soud se dále zabýval otázkou zápočtů ze strany žalovaného, přičemž shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že k těmto zápočtům nelze přihlédnout, byť z jiných důvodů, než uvedl soud I. stupně. Odvolací soud shledal oba tyto zápočty nedostatečně určitými, neboť v nich sice byly specifikovány vzájemné pohledávky, avšak nebylo uvedeno, v jakém rozsahu a které pohledávky mají zápočtem zaniknout. Nad rámec výše uvedeného však odvolací soud podotkl, že náklady na připojení elektroměru ve výši 4 255 Kč nepředstavují pohledávku žalovaného za žalobkyněmi, neboť se v nájemní smlouvě výslovně zavázal, že instalaci elektroměru zajistí na své náklady; instalací elektroměru tak plnil svůj závazek. Žalobkyně dále požadovaly úhradu nákladů na opravu topného systému ve výši 4 347 Kč, odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že tento nárok vyplýval z porušení povinnosti žalovaného předložit při skončení nájmu potvrzení o vyčištění a funkčnosti systému. Z porušení této povinnosti totiž nelze bez dalšího dovodit nefunkčnost systému, a tudíž nezbytnost opravy. Topení mohlo být plně funkční, i když o tom nebylo vystaveno potvrzení, a na druhé straně i v případě, že by potvrzení bylo vystaveno, nelze vyloučit, že by k závadě na topení mohlo dojít následně ještě za doby trvání nájmu. Bylo tak na žalobkyních, aby tvrdily, jaké závady topný systém měl a že tyto závady existovaly již v době skončení nájmu. Dále aby vyjasnily, zda tento požadavek odvozují z povinnosti žalovaného hradit běžnou údržbu a opravy v bytě, či jako náhradu škody z porušení jiných povinností (při užívání topného systému). Rovněž v tomto směru měly být soudem I. stupně poučeny dle § 118a o.s.ř., což soud I. stupně s ohledem na jiný právní názor neučinil. Pokud pak žalovaný tvrdil, že v době opuštění bytu bylo topení plně funkční, bylo naopak na něm, aby toto prokázal, o čemž měl být rovněž poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. Odvolací soud shledal za dostatečně prokázaný pouze nárok žalobkyň na zaplacení nákladů na vymalování bytu. Z nájemní smlouvy jednoznačně vyplývala povinnost nájemce vymalovat byt bílou barvou při skončení nájmu, pokud tak žalovaný neučinil, vzniklo mu bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o.z., neboť za něj bylo plněno to, co po právu měl plnit sám. Odvolací soud však shledal opodstatněnou námitku žalovaného, že jeho povinností bylo byt pouze vymalovat, bezdůvodným obohacením tak shledal pouze náklady na vymalování bytu, nikoliv na opravu zdí apod., k nimž se žalovaný výslovně nezavázal. Vycházel přitom i z charakteru předmětného bytu - ve staré zástavbě bez modernizace a z jeho nižší kvality tak, jak vyplynula z provedeného dokazování. Požadavek na úpravu zdí - odstranění nerovnosti a skvrn tak nepovažoval za odpovídající, když nelze předpokládat, že by stav bytu po skončení nájmu měl být lepší, než před vznikem nájmu, pokud to nebylo výslovně sjednáno. Za přiměřené závazku žalovaného tak považoval pouze náklady na vlastní malbu 15 270 Kč, s čímž však nepochybně souvisela i potřeba olepení podlahových lišt ve výši 752 Kč, zakrytí nemalovaných prostor 784 Kč a dopravu 600 Kč, včetně 15 % DPH ve výši 2 611 Kč, celkem 20 017 Kč. Pokud žalovaný tvrdil nepřiměřenost ceny malířských prací, odvolací soud tuto námitku důvodnou neshledal, když účtovaná cena za m² plně odpovídala částkám dokládaným žalovaným z internetových nabídek malířských prací. Stejně tak neshledal důvodnou námitku žalovaného, že náklady na malování byly doloženy až po koncentraci řízení, z obsahu spisu vyplývá, že tak žalobkyně učinily již v podání ze dne 31.8.2018, tedy včas. Ze všech těchto důvodů tedy odvolací soud shledal dostatečné podklady pouze pro rozhodnutí o nákladech na vymalování bytu v požadované výši 22 041 Kč, přičemž za opodstatněný považoval tento nárok pouze ve výši 20 017 Kč, v této části tedy napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil včetně požadovaného příslušenství, a ohledně částky 2 024 Kč s příslušenstvím napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Ohledně zbývajících nároků odvolací soud uvedl, že na soudu I. stupně bude, aby poučil účastníky dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., žalobkyně, aby doplnily, resp. upřesnily svá skutková tvrzení ohledně nákladů na opravu topného systému ve výše uvedeném směru, žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení ohledně výpovědi z nájmu bytu, aby upřesnil, jaké vady bytu či porušování povinností žalobkyň žalobkyním vytkl, jakou lhůtu jim stanovil k nápravě a pro tato svá tvrzení označil důkazy. V závislosti na reakcích účastníků pak bylo soudu I. stupně uloženo doplnit dokazování ohledně těchto skutečností a nárok žalobkyň na dlužné nájemné a náklady na opravu topného systému opětovně posoudit s tím, že v novém rozhodnutí soud I. stupně rozhodne rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení.

4. V souvislosti se závazným právním názorem soudu odvolacího poté zdejší soud vyzval žalobkyně v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení tak, aby bylo zřejmé, jaké závady měl topný systém v předmětném bytě a že tyto závady existovaly již v době skončení nájmu, dále aby vyjasnily, zda tento požadavek odvozují z povinnosti žalovaného hradit běžnou údržbu a opravy v bytě, či jako náhradu škody z porušení jiných povinností (při užívání topného systému), a rovněž navrhly důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Žalobkyně následně ve svém podání ze dne 5.3.2020 uvedly, že oprava a čištění kamen je běžná údržba a v tomto směru odkázaly i na příslušná ustanovení uvedená v Dohodě o užívání bytu ze dne 17.8.2016, kde je v bodě VII. ostatní ujednání mimo jiné uvedeno:„ Nájemce se zavazuje, že plynový sporák a dvoje kamna WAF nechá pravidelně každý rok po zimní sezoně čistit odbornou firmou a o tomto předá pronajímatelům potvrzení“ a dále na bod VIII. ukončení nájmu, kde je mimo jiné uvedeno, že„ rovněž je nájemce povinen předat potvrzení od odborné firmy, že kamna waf a kombinovaný sporák jsou vyčištěné a funkční.“. Uvedenou skutečnost poté žalobkyně potvrdily i při jednání soudu dne 11.5.2021.

5. Soud dále vyzval žalovaného s přihlédnutím k ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení tak, aby bylo zřejmé v případě jím podané výpovědi z nájmu bytu, jaké vady bytu či porušování povinností žalobkyň žalobkyním vytkl a jakou lhůtu jim stanovil k nápravě, a dále k doplnění tvrzení, že v době, kdy jím byl byt opuštěn, bylo topení plně funkční, a rovněž navržení důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Žalovaný ve svém podání ze dne 5.3.2020 uvedl, že v průběhu užívání bytu vytkl žalobkyním ústně tyto vady/porušování povinností: 1) dne 29.10.2016 při předávání nájemného a poplatků za služby spojené s užíváním bytu za měsíc listopad 2016 žalovaný vytkl žalobkyním vadu v podobě nevystavování řádného dokladu o příjmu nájemného a poplatků za služby spojené s užíváním bytu, neboť žalobkyně vystavily žalovanému doklad, kde nebyly uvedeny ani jejich identifikační údaje, ani jejich podpis dokládající převzetí peněz; žalovaný je dne 29. 10. 2016 vyzval k vystavování řádných příjmových dokladů (s uvedením dostatečné identifikace a podpisu příjemce) jak za měsíc listopad 2016, tak za měsíce následující, s lhůtou pro nápravu do příštího termínu předání nájemného, tj. do 30.11.2016, při této příležitosti dne 29.10.2016 žalovaný rovněž informoval žalobkyně o tom, že topení v bytě topí nedostatečně, resp. že kamna WAV netopí vůbec a samotná akumulační kamna nejsou schopná byt vytopit, žalovaný určil žalobkyním lhůtu k nápravě do 14 kalendářních dnů; žalobkyně vadu v určené lhůtě neodstranily, proto žalovaný byl nucen zařídit sám opravu WAV kamen; stejného dne, tj. 29.10.2016 žalovaný upozornil žalobkyně na výskyt holubů na WC, že světlík je zakryt pouze kartónem a vyzval je, aby výklenek na WC do 30.11.2016 zasklily; žalovaný nemohl vady bytu vytknout a určit lhůtu k nápravě žalobkyním písemně, neboť ty mu i přes opakované výzvy nesdělily své kontaktní údaje (adresu pobytu, e-mailovou adresu); 2) dne 30.11.2016 při předání nájemného a poplatků za služby spojené s užíváním bytu za měsíc prosinec 2016 žalobkyním žalovaný opětovně žalobkyním vytkl, že příjmový doklad oproti úhradě nájemného a poplatků za služby spojené s užíváním bytu za měsíc prosinec 2016 nemá řádné náležitosti a vyzval je k nápravě ve lhůtě do příštího hrazení nájemného, tj. nejpozději do 31.12.2016; daného dne žalovaný rovněž upozornil žalobkyně na vadné zásuvky, jističe v bytě, to, že společné prostory jsou plné odpadků, není tam dostatečný počet popelnic a vyzval je k nápravě do příštího hrazení nájemného za následující měsíc, tj. nejpozději do 31.12.2016; 3) na přelomu prosince 2016 2017 žalovaný zjistil, že byly odmontovány poštovní schránky a že chybí klika od hlavního vchodu do domu a vyzval žalobkyně k nápravě bez zbytečného odkladu, neboť doručování pošty bylo pro žalovaného důležité; žalovaný si obratem vyřídil na dobu, než budou poštovní schránky opět k dispozici, odnos na jinou pobočku České pošty; 4) dne 1.2.2017 žalovaný vyzval žalobkyně k vystavení řádného příjmového dokladu k převzetí nájemného za měsíc únor 2017 a poplatků za služby spojené s užíváním bytu, tentokrát již ihned na místě, žalobkyně opětovně odmítly vystavit řádný příjmový doklad s tvrzením, že není možné v příjmovém dokladu škrtat a že s sebou nemají prázdný příjmový doklad k vyplnění, žalovaný tedy z opatrnosti zaslal nájemné a poplatky za užívání bytu za měsíc únor 2017 poštovní poukázkou; setkání s žalobkyněmi, kdy odmítly vystavení řádného příjmového dokladu, se již žalovaný pokusil natočit na svůj mobilní telefon, aby měl další důkaz pro své tvrzení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně ani přes opakované výzvy žalovaného a snahu o smírné vyřešení věci nenapravily závadný stav, žalovaný zaslal žalobkyním okamžitou výpověď z nájmu dne 23.3.2017, kdy adresu pobytu žalobkyň žalovanému sdělila jeho právní zástupkyně nahlédnutím do katastru nemovitostí.

6. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně byly vyžádány soudem, dále výslechy svědků a účastníků. Navrhly-li žalobkyně doplnit dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl, neboť tento byl navržen až po uplynutí lhůty stanovené soudem ke koncentraci řízení a nevztahuje se na něj ani žádná z výjimek uvedených v ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. Soud přihlédl v této souvislosti k tomu, že existence této spolubydlící byla žalobkyním známa již při zahájení tohoto řízení, její výslech tedy mohl být navržen již dříve. Měla-li být tato svědkyně vyslechnuta k otázce zimy v bytě a případné manipulace s kamny, jedná se o skutečnosti řešené již od počátku v souvislosti s procesní obranou žalovaného. I pokud by však na výslech označené svědkyně dopadala některá z výjimek dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., je třeba dle soudu akcentovat i otázku hospodárnosti řízení, když k rozhodnutí lze přistoupit již po provedení dosavadního dokazování, přičemž nelze předpokládat, že by výsledek takového doplňujícího dokazování měl jakýkoli podstatný vliv na rozhodnutí soudu. V neposlední řadě soud poukazuje i na zřejmou obtížnost zajištění dané svědkyně (cizí státní příslušnice) za účelem jejího výslechu, a to zejména pak v současné složité době s ohledem na pandemii COVID-19.

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána co do nyní aktuálně projednávaných nároků (vynaložení částky 4 347 Kč v důsledku opravy topného systému + úhrada nájemného za období březen 2017 až září 2017 v celkové částce 85 000 Kč) v naprosto převážné části důvodně. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Z výpisu z informace o pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [list vlastnictví], má soud za prokázané že žalobkyně a) a b) jsou většinové spoluvlastnice nemovitostí – pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba, a to bytový dům [adresa] na adrese [ulice a číslo]; žalobkyně a) vlastní podíl o velkosti id. [číslo] a žalobkyně b) podíl o velikosti id. [číslo]. Žalobkyně jako pronajímatelky a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 17.8.2016 Dohodu o užívání bytu, když pronajímatelé jsou v záhlaví této dohody označeni jako„ za správu domu [ulice a číslo], [obec a číslo] [část obce], Ing. [celé jméno žalobkyně]“, přičemž za pronajímatele tuto dohodu podepsaly obě žalobkyně. V Dohodě o užívání bytu ze dne 17.8.2016 si její účastníci sjednali, že pronajímatelé pronajímají byt [číslo] ve druhém patře domu [ulice a číslo], v [obec a číslo] – [část obce], skládající se z předsíně, kuchyně, spíže, třech pokojů a koupelny s umyvadlem a vanou a WC, dále mimo jiné s tím, že byt je v dobrém stavu a nájemce včetně spolubydlících (v označené dohodě tito uvedeni jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]; oba uvedení spolubydlící rovněž Dohodu o užívání bytu ze dne 17.8.2016 podepsali) si byt předem prohlédli a potvrzují, že byt jim bude vyhovovat a je vhodný k bydlení a neshledali žádnou závadu (článek 2. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016). V článku 3. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 ve spojení se záhlavím této dohody si její účastníci sjednali, že tato dohoda je sjednána na dobu určitou od 17.8.2016 do 30.9.2017 s možností dalšího prodloužení po oboustranné písemné dohodě mezi oběma smluvními stranami, dále s tím, že nájemce bere na vědomí, že sjednaná doba nájmu musí být dodržena, nebo nájemné musí nájemce za celou nedodrženou dobu uhradit v den ukončení nájmu, a to najednou celou částkou. V článku 4. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 byla sjednána výše měsíčního nájemného 14 000 Kč a dále částka paušálních poplatků spojených s užíváním bytu, tj. vodné, stočné, odvoz odpadků, úklid, osvětlení společných prostor atd., s tím, že tato činí měsíčně 1 000 Kč pro jednu osobu, tj. pro tři osoby 3 000 Kč, tedy celkem dohodnutá cena měsíčního nájemného včetně paušálních poplatků za služby pro tři osoby 17 000 Kč; v článku 4. si účastníci dále sjednali, že nájemné nezahrnuje spotřebu el. energie a plynu pro předmětný byt, když tuto spotřebu bude hradit nájemce přímo dodavatelům energií, dále s tím, že elektroměr a plynoměr si nájemce obstará sám a na vlastní náklady a vybere si podle svého vlastního uvážení dodavatele; splatnost nájemného byla upravena tak, že nájemné je splatné vždy nejpozději poslední den před placeným měsícem v hotovosti. V článku 5. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 se žalovaný jakožto nájemce zavázal, že při podpisu uvedené dohody složí jistotu ve výši 17 000 Kč, přičemž z jistoty jsou pronajímatelé oprávněni čerpat prostředky na krytí ztrát, škod a nedoplatků, které jim vzniknou neplněním této dohody nájemcem (mezi účastníky je nesporné, že jistota ve výši 17 000 Kč byla žalovaným skutečně složena). V rámci článku 6. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 si účastníci sepsali vybavení bytu, přičemž některé položky byly dopisovány rukou. V článku 7. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 bylo mimo jiné ujednáno, že žalovaný jako nájemce je povinen hradit na své náklady drobné opravy v bytě, např. tekoucí baterie, protékající WC, běžná oprava topidel WAV a sporáku atd. až do výše 5 000 Kč, dále že bere na vědomí a souhlasí s tím, že před ukončením nájmu byt nechá vymalovat pouze bílou barvou, dále že se zavazuje, že plynový sporák a dvoje kamna WAV nechá pravidelně každý rok po zimní sezóně čistit odbornou firmou a o tomto předá pronajímatelům potvrzení. Dále byla v tomto článku smluvena povinnost žalovaného, že tento si před předáním bytu vymění u vstupních dveří zámku vložku FAB, kterou si obstará, a jeden klíč předá v zalepené obálce se svým podpisem pronajímatelům. V článku 8. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 si účastníci smluvili, že při ukončení nájmu je nájemce povinen předat pronajímatelům pronajatý byt řádně uklizený, vymalovaný bílou barvou, vyčištěné parkety, umyté podlahy, umyté dveře, WC, koupelná, umytá okna, dva klíče od domu, a to poslední den nájmu v 11 hodin, dále s tím, že je povinen rovněž předat potvrzení od odborné firmy, že kamna WAV a kombinovaný sporák jsou vyčištěné a funkční; v případě, že nájemce nevrátí 2 klíče od vstupních dveří, bude mu z jistoty odečteno 400 Kč. V článku 9. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 je dále uvedeno, že nájemce a spolubydlící prohlašují, že se před podpisem této dohody důkladně seznámili se stavem bytu a jeho vybavením a neshledali žádnou závadu, což by bylo důvodem nepodepsání této dohody; dále smluvní strany v uvedeném článku prohlásily, že si danou dohodu přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují své podpisy. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Dohodou o užívání bytu ze dne 17.8.2016. Mezi účastníky je nesporné, že krátce po uzavření Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 počala spolu s žalovaným, [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] byt se souhlasem žalobkyň užívat ještě čtvrtá spolubydlící [jméno] [příjmení], přičemž částka hrazená žalovaným za užívání předmětného bytu se navýšila o 1 000 Kč (paušální poplatky za služby hrazené za novou spolubydlící). Jak bylo prokázáno výpověďmi žalobkyně a) a žalovaného a dále i výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a Ing. [jméno] [příjmení], žalovaný a s ním i jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného] a tehdejší přítelkyně bratra [jméno] [příjmení] si před podpisem nájemní smlouvy byt prohlédli, přičemž zde strávili poměrně dlouhou dobu – jak uvedl sám žalovaný, byli zde cca do hodiny. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení], která byla prohlídce rovněž přítomna jako realitní makléřka, poté vyplynulo, že tato prohlídka proběhla zcela standardně, přičemž si nevybavuje, že by žalovaný poukazoval v průběhu prohlídky na konkrétní stav pronajímaného bytu. Dále bylo z výpovědi uvedené svědkyně zjištěno, že při prohlídce bytu nebyl v bytě elektroměr, tento si musel nájemce zajistit sám, na což byl žalobkyněmi předem upozorněn. S ohledem na absenci elektroměru nebyla v bytě v době prohlídky funkční elektřina, tj. v bytě se nesvítilo. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná, nicméně jak vypověděla žalobkyně a), pracovnice realitní kanceláře měla pro tyto účely baterku, navíc je nesporné, že prohlídka bytu byla provedena v létě 2016. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] rovněž nevyplynulo, že by v tomto směru byly ze strany žalovaného vznášeny nějaké výhrady. Výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení] má soud dále za prokázané, že byt byl pronajímán nezařízený, přičemž svědkyně [příjmení] [příjmení] výslovně uvedla, že pokud by byl pronajímán ve stejné lokalitě byt vybavený, nájemné by bylo o hodně vyšší. Z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a Ing. [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázané, že jak žalovaný, tak jeho spolubydlící měli k dispozici již dopředu před jejím samotným podpisem návrh nájemní smlouvy, v mezidobí od okamžiku, kdy tento návrh dostali, do podpisu Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 však žádné konkrétní námitky ohledně obsahu této smlouvy žalobkyním ani realitní kanceláři, prostřednictvím které byl byt pronajímán, nevznesli. Ze samotné předložené Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016 je pak zřejmé, a to s ohledem na ručně vepsané doplnění, že se s jejím obsahem ještě pracovalo při samotném podpisu smlouvy. Byt byl fakticky předán žalovanému žalobkyní a) do užívání dne 17.8.2016, což má soud za prokázané ručně sepsaným předávacím protokolem ze dne 17.8.2016. Tentýž den byl v předmětném bytě na náklady žalovaného v částce 4 255 Kč zapojen elektroměr, což bylo prokázáno dokladem o provedení a úhradě odměny za elektromontážní práce ze dne 17.8.2016. Následně byl byt ještě formálně předán ze strany realitní kanceláře Dům reality INVEST dne 19.8.2016; tato skutečnost byla prokázána formulářovým předávacím protokolem ze dne 19.8.2016, který za žalovaného podepsal jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného] a ve kterém je výslovně uvedeno, že žádné závady nebyly zjištěny a že došlo k převodu energií na nájemce a rovněž i předání klíčů od domu v počtu 2 kusů. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že s ohledem na prokázané předání bytu již 17.8.2016 a zapojení elektroměru tentýž den, je zřejmé, že předávací protokol sepsaný s realitní kanceláří dne 19.8.2019 byl vyhotoven již za situaci, kdy se v bytě svítilo a kdy bylo možné si pronajímaný byt opětovně podrobně prohlédnout, přesto není na žádné závady bytu poukazováno. Pokud žalovaný a jeho bratr svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] poukazovali na žluté skvrny v bytě na zdech a údajné ujednání o možnosti předání bytu v tomto stavu, toto jejich tvrzení nebylo nijak prokázáno, když existence tvrzených skvrn nevyplývá ani z jednoho předávacího protokolu, natož ze samotného znění Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016; naopak stav, v jakém má být byt předán po ukončení nájmu, je v označené dohodě uveden zcela jasně (viz shora). Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že po přistěhování se nové spolubydlící [jméno] [příjmení], byla provedena renovace parket v pokoji užívaném [jméno] [příjmení]. Z faktury ze dne 3.9.2016 vystavené subjektem PARKET – servis, [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že za renovaci parket byla v hotovosti uhrazena částka 7 300 Kč. Soud v této souvislosti neuvěřil, že by částka 7 300 Kč byla uhrazena žalovaným, neboť jako odběratel hradící danou částku je v označené faktuře uvedena [jméno] [příjmení], v jejím pokoji se navíc renovace parket prováděla, především však vycházel z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která zcela jasně vypověděla, že částka za renovaci parket byla uhrazena [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] má soud rovněž za prokázané, že žádná sleva na nájemném s ohledem na uskutečněnou renovaci parket nebyla žalovanému žalobkyněmi přislíbena – svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že tato otázka vůbec nebyla řešena, svědkyně [příjmení] sice připustila, že toto řešeno bylo, ale bez nějakého konkrétního závěru. Z dokladu o opravě plynových a elektrických spotřebičů ze dne 28.11.2016 má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s opravou kamen VAW uhradil částku 1 150 Kč.

9. Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud za prokázané, že vztahy mezi nimi a pronajímatelkami – žalobkyněmi se záhy staly konfliktními. Předmětem konfliktu byla především otázka způsobu hrazení nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu, když žalobkyně vyžadovaly hrazení těchto plateb v hotovosti s tím, že pro tyto platby si přišly vždy po předchozím upozornění přímo do prostor domu, ve kterém se předmětný byt nacházel. Žalovanému, potažmo spolubydlícím osobám, tato forma úhrady nevyhovovala, když požadovali např. hrazení na účet, žalobkyně však jakoukoli změnu v tomto směru odmítaly. Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] je dále zřejmé, že žalovaný a jeho spolubydlící požadovali po žalobkyních však především vystavení řádného dokladu o převzetí platby, toto však bylo rovněž žalobkyněmi odmítáno. Z předložených dokladů o úhradách nájemného a paušálních poplatků za služby za období od 17.8.2016 do 31.8.2016 a dále za období měsíců září 2016 až prosinec 2016 vyplývá, že po předání předmětných plateb žalobkyně předaly žalovanému příjmový pokladní doklad, který vyplnily, tento však nestvrdily svým podpisem. Tuto svou praxi při vybírání nájemného a souvisejících plateb nijak v rámci své výpovědi nesporovala ani samotná žalobkyně a). Rovněž z předloženého zvukového záznamu ze dne 1.2.2017 je zřejmé, že otázka úhrady nájemného a vystavování dokladů za tuto úhradu byla mezi účastníky řešena, evidentní je také to, že tato otázka vyvolávala na obou stranách značné emoce. Výpovědí žalovaného a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud dále za prokázané, že požadavek vystavování řádných příjmových dokladů byl ze strany žalovaného vznášen při každém kontaktu s žalobkyněmi, tj. vždy, když si žalobkyně přišly osobně pro nájemné (období září až prosinec 2016); při každém takovém setkání žalovaný, potažmo ostatní nájemci, požadovali, nechť je při příští úhradě již příjmový doklad v pořádku, žalobkyně však, jak vyplývá z předložených dokladů o úhradách nájemného a paušálních poplatků za služby, nikdy tento doklad svým podpisem neopatřily. Ohledně uskutečnění samotných úhrad nájemného a souvisejících poplatků je pak mezi účastníky nesporné, že tyto platby byly žalovaným žalobkyním řádně uhrazeny až do měsíce únor 2017 (za tento poslední měsíc bylo hrazeno prostřednictvím poštovní poukázky); nájemné a poplatky za březen 2017 v celkové výši 18 000 Kč již uhrazeno žalovaným nebylo, přičemž na toto dlužné plnění byla použita složená záloha v částce 17 000 Kč (za měsíc březen 2017 tak nadále zůstalo neuhrazeno nájemné ve výši 1 000 Kč). Poukazovali-li žalovaný a rovněž i svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] na další vady v bytě či společných prostorách domu – po určitou dobu odstraněné schránky, nepořádek a absence popelnic ve společných prostorách, rozbité okno ve světlíku a výskyt holubů, zima v bytě apod., z jejich výpovědí je zřejmá nejenom existence těchto uváděných vad, ale i ta skutečnost, že v rámci vybírání plateb nájemného a souvisejících poplatků upozorňovali žalobkyně i na tyto dílčí nedostatky a požadovali v tomto směru o nápravu, která však nebyla žalobkyněmi poskytnuta. Skutečnost, že pronajatý byt nešlo dostatečně vytopit, je pak evidentní i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která měla předmětný byt pronajatý v období následujícím, a to od 29.9.2017. Z výpovědi svědkyně [příjmení] má soud dále za prokázané, že po stížnosti na zimu, byl této nájemnici žalobkyněmi poskytnut radiátor.

10. Listinou ze dne 27.2.2017 nazvanou„ Výzva k uzavření dohody o ukončení nájmu, [ulice a číslo], [obec]“ má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně poukázal na jím tvrzené nedostatky nájemní smlouvy a dále na jednání žalobkyň („ …nemá k dispozici ani poštovní schránky pro doručování pošty, není zajištěn řádně odvoz odpadu, při hrazení nájemného odmítáte klientovi vystavit kvitanci atd…“) s tím, že byt nelze pro toto dle něj šikanózní jednání řádně užívat, a dále navrhl vyřešit uvedené problematické aspekty nájemního vztahu dvěma způsoby: 1) ukončením nájmu bytu ke dni 31.3.2017 na základě dohody, kterou žalovaný přiložil v příloze, 2) zaměřením se na porušování povinností pronajímatele detailně, podniknutím příslušných právních kroků ze strany žalovaného vedoucích k nápravě protiprávního stavu včetně požadování slevy na nájemném, kontaktování zbývajících spoluvlastníků domu a konzultace protiprávního stavu s příslušným finančním úřadem a stavebním úřadem. Z dopisu tehdejšího právního zástupce žalobkyně b) advokáta [jméno] [příjmení] ze dne 30.3.2017 má soud za prokázané, že tento sdělil právní zástupkyni žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], že smlouva o nájmu bytu byla dne 17.8.2016 uzavřena platně, když i sama právní zástupkyně žalovaného ve své korespondenci tuto platnost nijak nezpochybňuje a naopak navrhuje uzavření dohody o skončení nájmu; [jméno] [příjmení] dále poukázal na tu skutečnost, že všichni spoluvlastníci v rámci správy společné věci odsouhlasili uzavření takovéto nájemní smlouvy a jejím podpisem pověřili jeho klientku; [jméno] [příjmení] uzavřel, že jeho klientka nadále považuje uzavřenou nájemní smlouvu za platnou a nemá žádných důvodů k tomu, aby uzavírala dohodu o ukončení nájemního vztahu. Jak má soud za prokázané z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 23.3.2017 nazvaného„ Výpověď z nájmu bez výpovědní doby“ ve spojení s dodejkami ze dne 28.3.2017 a ze dne 30.3.2017, žalovaný tímto svým podáním žalobkyním prostřednictvím své právní zástupkyně sdělil, že již od podpisu dohody o užívání bytu dochází ze strany žalobkyň k porušování povinností a neumožnění řádně užívat byt, a to s tím, že byt mu byl předán„ neuklizený, špinavý, bez svítidel, poštovní schránky, bez připojení k elektřině, s hlučným přepínačem proudu a kabely ohrožujícími zdraví, u vchodových dveří chybí klika, světlo na chodbě nefunguje, není zajištěn dostatečný počet popelnic a odvoz odpadu, ve světlíku na WC v bytě se pohybují holubi, byt není možné řádně vytopit, v jednom z pokojů dokonce chybí radiátor, některá okna jsou v havarijním stavu, vadný bojler, nejsou utěsněny kohoutky, sprcha není řádně zaspárována atd.“, a dále s tím, že i přes opakované výzvy k nápravě nedošlo k odstranění těchto nedostatků; žalovaný dále v označeném podání poukázal na tu skutečnost, že v průběhu užívání bytu„ docházelo ze strany žalobkyň k šikanóznímu jednání, kdy žalobkyně odmítají žalovanému podepsat kvitance o převzetí nájemného, bez důvodu zvyšují výši nájemného a nutí jej uhradit, zakazují mu užívat sprchu v koupelně, jsou nekontaktní, neodpovídají na písemné výzvy, nereagují na telefonáty žalovaného, odmítají mu sdělit své e-mailové spojení a především se dopouští nebezpečného vyhrožování vůči žalovanému a spolubydlícím v momentě, kdy odmítají strpět protiprávní jednání žalobkyň“; žalovaný dále poukázal na neplatnost dohody o užívání bytu, kdy subjekt dohody na straně pronajímatele je zcela neurčitý a nesrozumitelný, a poté i na ust. § 6 a § 8 občanského zákoníku, dle nějž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany; žalovaný ve své korespondenci uvedl, že má za to, že k uzavření platné a účinné nájemní smlouvy nedošlo a tudíž není nutné smluvní vztah ukončovat, z opatrnosti však podává výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, a to z důvodu nemožnosti užívat řádně předmětný byt a z důvodu zvlášť závažného porušování povinností ze strany žalobkyň; žalovaný upozornil na tu skutečnost, že předmětný byt již neužívá žádný ze spolubydlících uvedených v dohodě ze dne 17.8.2016 ani jakákoliv jiná třetí osoba, a dále uvedl, že uplatňuje nárok na slevu na nájemném za dobu, kdy mu nebylo umožněno byt řádně užívat, tj. od měsíce srpna 2016 ve výši 14 000 Kč, rovněž pak s tím, že tímto započítává svoji pohledávku ve výši 7 300 Kč (zajištění nové podlahy v jednom z pokojů), pohledávku ve výši 4 255 Kč (poplatek za připojení bytu k odběru elektřiny) a svoji pohledávku ve výši 14 000 Kč na pohledávku žalobkyň na úhradu nájemného a poplatků za služby za měsíc únor a březen 2017, a žádá o vrácení příslušné části složené kauce; konečně žalovaný v dopise ze dne 23.3.2017 sdělil, že byt bude vyklizen a připraven k předání ode dne 28.3.2017, a vyzval žalobkyně ke sdělení přesného termínu, kdy si byt převezmou. Z dopisu tehdejšího právního zástupce žalobkyň advokáta [jméno] [příjmení] ze dne 11.4.2017 je zřejmé, že výpověď ze strany žalovaného nebyla žalobkyněmi akceptována, když tyto sdělily, že došlo k platnému uzavření nájemní smlouvy, výpovědní důvod dán není a žalovaný má nadále platební povinnosti dle dané smlouvy, když rovněž nelze činit jakýchkoli zápočtů ze strany žalovaného. Jak má soud za prokázané z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], žalovaný i jeho spolubydlící předmětný byt opustili skutečně koncem března 2016, když tento uklidili, nicméně jak vyplývá z výpovědi svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], tento nebyl po ukončení užívání vymalován, když k vymalování jednoho pokoje došlo již v září 2016 po nastěhování [jméno] [příjmení]. Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ve spojení s dopisem právní zástupkyně žalovaného ze dne 15.5.2017 a dále i ve spojení s SMS komunikací ze dne 9.6.2017 a 12.6.2017 mezi žalovaným a pracovnicí realitní kanceláře Ing. [jméno] [příjmení], má soud rovněž za prokázané, že přes snahu žalovaného odevzdat žalobkyním klíče od domu tyto klíče pro nedostatek součinnosti žalobkyň předány nebyly. Mezi účastníky není sporu o tom, že po opuštění bytu, resp. po ukončení zimní sezóny 2016 2017 žalovaný nezajistil pravidelné čištění plynového sporáku a dvojích kamen WAV a nepředal o tomto pronajímatelům potvrzení; pokud žalovaný poukazoval na tuto aktivitu v souvislosti s revizí a opravou plynových spotřebičů a kamen WAV, jedná se provedení kontroly v listopadu 2016, tj. před započetím zimní sezóny. Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] však soud za prokázané, že v době, kdy tyto osoby opouštěly předmětný byt, byl otopný systém funkční a nevykazoval žádné vady. V řízení pak nebylo tvrzeno, ani nijak prokazováno, že by žalobkyně po opuštění předmětného bytu žalovaným a jeho spolunájemci samy přistoupily k zajištění čištění a revize daného plynového sporáku a dvojích kamen WAV, a to před pronajmutím bytu dalším osobám ([jméno] Králová a další dvě spolunájemkyně); tuto revizi ve formě kontroly sporáku a kamen WAV nezajišťovaly ani nové nájemkyně (viz výpověď svědkyně [příjmení]). Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že byt byl na základě dohody o užívání bytu ze dne 29.9.2017 pronajat jí a jejím dvěma spolužačkám, přičemž v listopadu či prosinci 2017 chtěly topit a zjistily, že je dána závada u jedněch kamen WAV; v této souvislosti byly kontaktovány žalobkyně, které nechaly tuto závadu na své náklady odstranit. Úhrada ze strany žalobkyň byla prokázána dále opravenkou [číslo] ze dne 18.12.2017, ze které je zřejmé, že žalobkyně vynaložily v souvislosti s výměnou poškozené topné soustavy u sporáku částku ve výši 4 347 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], opraváře plynových spotřebičů, dále vyplývá, že danou opravu ve formě výměny kompletní topné soustavy provedl v prosinci 2017 za situace, kdy byla zjištěna deformace plynové kombinace. Uvedený svědek rovněž poukázal na možnou příčinu takto vzniklé závady – sušení věcí na kamnech, v řízení však nebylo nijak prokázáno, že by toto činili žalovaný či někdo jiný z jeho spolunájemců. Fakturou [číslo] 2017 ze dne 29.9.2017 ve spojení s výpisem z účtu žalobkyně a), vedeného u [právnická osoba], ze dne 6.10.2017, že za malování předmětného bytu včetně penetrace, opravy stěn, izolace proteklých skvrn, olepení podlahových lišt, zakrytí prostor a dopravy žalobkyně zaplatily převodem z účtu dne 6.10.2017 malíři [jméno] [příjmení] částku 22 041 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 31.10.2017 ve spojení s vyjádřením k této předžalobní výzvě ze strany právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 20.11.2017 má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] vyzvaly žalovaného dopisem ze dne 31.10.2017 k úhradě částky 131 441 Kč (za vymalování bytu 22 041 Kč, za neodevzdané klíče 400 Kč, 1 000 Kč jako nedoplatek nájemného za měsíc březen 2017, nájemné za měsíce duben až září 2017 v celkové výši 84 000 Kč a paušální poplatek za stejné období ve výši 24 000 Kč), a to ve lhůtě 1 týdne po obdržení tohoto dopisu, tento požadavek byla však žalovaným jako nedůvodný zcela odmítnut. Konečně je mezi účastníky nesporné, že zažalovaná částka v celkové výši 111 788 Kč žalovaným ke dni podání žaloby nebyla uhrazena; v řízení pak nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by byly uhrazeny dosud sporné nároky – požadovaná částka 4 347 Kč za opravu topného systému a požadované nájemné za období březen 2017 až září 2017.

11. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

12. Podle ust. § 1126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odst. 2 označeného ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

13. Podle ust. § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle odst. 2 označeného ustanovení rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle odst. 3 označeného ustanovení není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

14. Podle ust. § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

15. Podle ust. § 1129 odst. 1 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Podle odst. 2 označeného ustanovení spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

16. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 označeného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

17. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 označeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Podle ust. § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle ust. § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

20. Podle ust. § 2243 o.z. byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.

21. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

22. Podle ust. § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

23. Podle ust. § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

24. Podle ust. § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 označeného ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

25. Podle ust. § 2264 odst.1 o.z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.

26. Podle ust. § 2265 odst. 1 o.z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Podle odst. 2 označeného ustanovení neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. Podle odst. 3 označeného ustanovení neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

27. Podle ust. § 2266 o.z. neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

28. Podle ust. § 2232 o.z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

29. Podle ust. § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

30. Na základě shora provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyněmi jakožto pronajímateli a žalovaným jakožto nájemcem byla dne 17.8.2016 platně uzavřena řádná nájemní smlouva ve smyslu ust. § 2201 o.z. a dále s přihlédnutím k ust. § 2235 a násl. o.z., na jejímž základě se žalovaný stal řádným nájemcem bytu [číslo] ve druhém patře domu [ulice a číslo], v [obec a číslo] – [část obce]; tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 17.8.2016 do 30.9.2017. Soud se v této souvislosti neztotožnil s námitkou žalovaného, dle které není daná nájemní smlouva uzavřena platně z důvodu nejasného označení pronajímatele, příp. s ohledem na uvedení žalovaného úmyslně v omyl při uzavírání dané nájemní smlouvy. Soudu není zcela zřejmé, jakým způsobem měly žalobkyně žalovaného uvést v omyl, když sjednávání nájemní smlouvy probíhalo zcela standardně, a to i za účasti realitní kanceláře, prostřednictvím které byl nájem bytu nabízen, žalovaný měl možnost si byt za účasti dalších následně spolubydlících osob podrobně prohlédnout, k dispozici měl rovněž v dostatečném časovém předstihu návrh nájemní smlouvy, kterou měl možnost připomínkovat, příp. v této souvislosti činit na žalobkyně či realitní makléřku dotazy, pokud by bylo něco nejasné. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný znění nájemní smlouvy jakkoli připomínkoval, příp. měl potřebu objasnění některých dle něj sporných skutečností, naopak nájemní smlouvu ze dne 17.8.2016 v předloženém znění podepsal. Sporoval-li žalovaný subjekt, vystupující na místě pronajímatele, a jeho označení v rámci nájemní smlouvy, rovněž tato námitka není dle soudu důvodná. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, za spoluvlastníky předmětné nemovitosti po celou dobu vystupovaly většinové spoluvlastnice – žalobkyně a) a b), vlastnící celkem podíl o velikosti [číslo]; obě žalobkyně také za pronajímatele nájemní smlouvu podepsaly. Žalobkyně a) uvedla, že byla pověřena správou předmětné nemovitosti, další dokazování v tomto směru však soud neprováděl, neboť již samotný fakt vlastnictví většinového podílu na předmětné nemovitosti je dle soudu pro řádné a platné sjednání nájemní smlouvy rozhodující. Pronájem bytu v domě více spoluvlastníků lze totiž dle soudu podřadit pod běžnou správu, o níž v souladu s ust. § 1128 odst. 1 o.z. rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, tj. jak tomu bylo v tomto případě. I pokud by se však nejednalo o běžnou správu, a žalobkyně by přesto tímto způsobem rozhodly o pronájmu předmětného bytu, potažmo následně takto při podpisu nájemní smlouvy za ostatní spoluvlastníky vystupovaly, byla by dána možnost ostatních spoluvlastníků platnost této nájemní smlouvy sporovat způsobem určeným v ust. § 1129 o.z.; žádný návrh v tomto směru však očividně podán žádným z dalších spoluvlastníků – osob, u kterých lze předpokládat, že jsou si svého spoluvlastnického práva na předmětné nemovitosti vědomi a že o tuto se rovněž starají s péčí řádného hospodáře, tj. vědí i o pronajímání bytů v dané budově – nebyl. Soud má tedy za to, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, když osoba pronajímatelů byla žalovanému v době uzavření smlouvy známá, nebyla jím nijak sporována, přičemž obě žalobkyně disponují a i ke dni 17.8.2016 disponovaly většinovým spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti a již z tohoto titulu byly oprávněny s žalovaným nájemní smlouvu řádně uzavřít. Soud má dále za to, že znění nájemní smlouvy je dostatečně zřejmé a určité, přičemž žalovaný obsah nájemní smlouvy ze dne 17.8.2016 svým podpisem zcela jednoznačně akceptoval a touto nájemní smlouvou je tedy vázán. Namítal-li žalovaný, že se zněním nájemní smlouvy nesouhlasil, nicméně podepsal ji pod časovým tlakem, toto jeho tvrzení vyznívá účelově. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný měl možnost za účasti ostatních spolubydlících osob si byt prohlédnout dle své potřeby, rovněž měl k dispozici on, i ostatní spolubydlící v dostatečném časovém předstihu samotné znění nájemní smlouvy. Ze samotného obsahu uzavřené nájemní smlouvy je pak navíc zřejmé, že s touto se pracovalo ještě v době bezprostředně před jejím podpisem, když do smlouvy je ručně dopisováno vybavení bytu; tedy měl-li žalovaný nějaké námitky vůči obsahu smlouvy, měl je vznést před jejím podpisem, příp. trvat na jejich vtělení do smlouvy. Je-li poukazováno na tu skutečnost, že v bytě v době návštěvy žalovaného před podpisem samotné smlouvy nebyla zavedena elektřina, toto nebylo nijak sporováno, nicméně prohlídka bytu se uskutečnila v srpnu, kdy lze předpokládat dostatek denního světla, navíc převzetí bytu bez závad vyplývá i z podepsaného předávacího protokolu ze dne 19.8.2016, když nelze přehlédnout, že ke dni 19.8.2016 byl byt již žalovaným a spolubydlícími osobami [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] po dobu dvou dnů fakticky užíván, přičemž elektřina byla zavedena již dne 17.8.2016 a žalovaný měl dostatečnou možnost si byt řádně prohlédnout. Pro úplnost soud uvádí, že pokud měl žalovaný za to, že byt je neobyvatelný, mohl zvolit postup dle ust. § 2244 odst.1 o.z. a odmítnout se do bytu nastěhovat, případně požadovat po pronajímateli splnění smlouvy; pokud tak neučinil, nelze námitky v tomto směru nadále úspěšně vznášet v tomto řízení. Soud zdůrazňuje, že podpis dané smlouvy je projevem svobodné vůle obou zúčastněných stran, tj. i žalovaného v pozici nájemce. Obě strany jsou proto předmětnou nájemní smlouvou v podepsaném znění, které je dle soudu zcela standardní, vázány, se všemi právy a povinnostmi z této smlouvy vyplývajícími. V řízení bylo dále prokázáno, že výše nájemného byla sjednána v nájemní smlouvě ze dne 17.8.2016 částkou 14 000 Kč měsíčně. I z tohoto faktu vyplývá, že pokud je tato částka jakožto nájemné požadována za pronájem bytu v centru [obec] v samé blízkosti Vltavy, a to bytu o třech pokojích, kuchyni a dalšího příslušenství, je zjevné, že při stanovení výše nájemného byl zohledněn stav předmětného bytu (včetně domu, ve kterém se tento byt nacházel), který nebyl zjevně luxusní, nicméně takový stav nebylo možné ani zdaleka očekávat, neboť v opačném případě by částka nájemného byla nepochybně mnohem vyšší.

31. Vzhledem k tomu, že účastníci si sjednali dobu nájmu od 17.8.2016 do 30.9.2017, a jedná se tak o nájem na dobu určitou, zabýval se soud dále tím, zda byl nájemní vztah ukončen již před datem 30.9.2017, příp. kým a jakým způsobem. Žalovaný v rámci své procesní obrany poukazoval na svou výpověď z nájmu učiněnou podáním ze dne 23.3.2017, a to ke dni 31.3.2017, kdy byt také vyklidil, a to i se spolubydlícími osobami. Žalobkyně tuto skutečnost zcela popíraly s tím, že k řádné výpovědi nedošlo a nájemní vztah trval po celou sjednanou dobu. K tomu soud, vázán rovněž závazným právním názorem Městského soudu v Praze dle jeho rozsudku ze dne 23.1.2020, č.j. 58 Co 387/2019-220, uvádí následující: Nájem na dobu určitou lze ze strany nájemce vypovědět pouze písemně, a to dokonce bez výpovědní doby, v případě, kdy pronajímatel neodstraní poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, pokud prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada představuje hrubé porušení povinností pronajímatele (§ 2266 o.z.), případně porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně (§ 2232 o.z.). Soud se proto zabýval jednak tím, zda výpověď z nájmu ze dne 23.3.2017 lze kvalifikovat jako výpověď obsahující všechny potřebné náležitosti, dále tím, zda žalovaným ve výpovědi uváděné důvody nastaly a byly žalovaným řádně prokázány. Ve shodě s odvolacím soudem poté soud shledal výpověď ze dne 23.3.2017 dle jejího obsahu dostatečně určitou, když žalovaný v této výpovědi rovněž dostatečně konkrétně vymezil důvody podávané výpovědi z nájmu spočívající v porušování povinností ze strany žalobkyň jako pronajímatelů, poukázal na své předchozí výzvy k nápravě a uvedl, že tato náprava nenastala. Z dané listiny je poté i zřejmé, o jaký úkon se jedná a komu je adresován. Soud se proto dále zabýval důvody uváděnými žalovaným, a to s tím, zda tyto důvody byly žalovaným prokázány, a pokud ano, zda mohly pro svou závažnost přivodit následek řádného ukončení nájmu před uplynutím sjednané doby. Důvodů uvedených žalovaným v rámci výpovědi ze dne 23.3.2017 bylo povícero, nicméně naprosto stěžejním důvodem dle soudu je neposkytování řádných potvrzení o úhradě nájemného ze strany žalobkyň. Tato praxe žalobkyň při inkasu nájemného ze strany nájemců je pro soud zcela nepochopitelná, když podepsání dokladu o převzetí určité finanční částky ze strany příjemce této částky (nejen nájemné, ale i např. kupní ceny, ceny za provedené dílo apod.) lze považovat za zcela samozřejmé, neboť pouze takový doklad má pro plátce pro případné budoucí doložení, že řádně hradil, adekvátní význam. Takové jednání žalobkyň, tj. opakované odmítnutí vystavení takového dokladu, lze dle soudu kvalifikovat jako hrubé porušení povinností pronajímatele, které má podstatný vliv na kvalitu bydlení nájemce, a tudíž důvod, pro který je zcela na místě postup dle ust. § 2266 o.z., potažmo § 2232 o.z. Uvedené jednání žalobkyň bylo žalovaným řádně prokázáno, stejně tak i skutečnost, že o vystavování řádných dokladů, příp. poskytnutí čísla účtu, na který by bylo možné nájemné hradit, byly žalobkyně žádány žalovaným a jeho spolubydlícími při každém osobním výběru nájemného, přesto vždy další měsíc opět žalobkyně poskytovaly doklad ve stejné podobě, tj. jimi nepodepsaný a nepotvrzený (k tomu viz výše pod odst. 9 rozsudku). Již s ohledem na prokázání tohoto výpovědního důvodu lze podanou výpověď kvalifikovat jako výpověď důvodně podanou, přičemž z důvodu takto žalovaným řádně podané výpovědi nájemní poměr skončil ke dni 31.3.2017. Soud v této souvislosti vycházel z té skutečnosti, že výpověď byla žalovaným dána bez výpovědní doby a doručena byla doručena žalobkyním dne 28.3.2017, nicméně žalovaný v ní výslovně uvádí, že za účelem převzetí bytu bude k dispozici od 28.3.2017 do 31.3.2017. V řízení je pak nesporné, že co do převzetí bytu k výzvě žalovaného žalobkyně neprojevily žádnou aktivitu. Pokud nájem skončil k 31.3.2017, byl žalovaný povinen uhradit nájemné do 31.3.2017, nikoli pak již za měsíce duben 2017 až září 2017 tak, jak žalobkyně požadovaly. Za měsíc březen měla být uhrazena částka 18 000 Kč, a to nájemné 14 000 Kč a poplatky za služby pro 4 osoby 4x 1 000 Kč, tj. celkem 18 000 Kč; žalovaný za tento měsíc již ničeho neuhradil, co do částky 17 000 Kč však byla žalobkyněmi k úhradě použita žalovaným složená záloha. Za měsíc březen 2017 tedy žalovaný nadále dluží žalobkyním na nájemném částku 1 000 Kč. Tato částka spolu s příslušenstvím byla poté žalobkyním jako důvodně požadovaná rovněž soudem přiznána, když o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I. rozsudku). Ve zbývající části byl však požadavek žalobkyň na úhradu nájemného (za období od dubna 2017 do září 2017) soudem zamítnut, neboť v tomto období již žalovaný nebyl nájemcem předmětného bytu (výrok II. rozsudku).

32. Ohledně zbývajících důvodů uvedených žalovaným ve výpovědi ze dne 23.3.2017 (po určitou dobu odstraněné schránky, nepořádek a absence popelnic ve společných prostorách, rozbité okno ve světlíku a výskyt holubů, zima v bytě apod.) soud pro úplnost doplňuje, že rovněž existence těchto vad byla v řízení prokázána, dále pak i ta skutečnost, že žalobkyně byly bezúspěšně žalovaným vyzývány k sjednání nápravy. Soud má však za to, že výše uvedený důvod ve formě nevystavování řádných potvrzení o úhradě nájemného lze hodnotit jako nejzávažnější porušení povinností ze strany žalobkyň dosahující intenzity hrubého porušení povinností pronajímatele. Ostatní uváděné důvody sice rovněž prokazatelně snižují kvalitu bydlení, nicméně intenzity hrubého porušení povinností pronajímatele dle názoru soudu nedosahují, a to s výjimkou důvodu spočívajícího v zimě v bytě, když evidentně daný byt nebylo možné v zimních měsících řádně vytopit a žalobkyně přes žádosti žalovaného v tomto směru nečinily žádné kroky směřující k nápravě (a to na rozdíl od následné nájemkyně [jméno] [příjmení], které byl z obdobných důvodů poskytnut žalobkyněmi radiátor).

33. Žalobkyně dále ve své žalobě požadovaly po žalovaném úhradu částek 4 347 Kč za kontrolu plynového sporáku a kamen WAV, 22 041 Kč za vymalování bytu a 400 Kč za neodevzdané klíče od domu. Nároky spočívající v požadavku úhrady částek na vymalování bytu a za neodevzdané klíče od domu již byly pravomocně vyřešeny rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15.8.2019, č.j. 16 C 64/2018-180, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.1.2020, č.j. 58 Co 387/2019-220, soud se proto dále zabýval pouze prvým uvedeným požadavkem, a to požadavkem žalobkyň na úhradu částky 4 347 Kč za kontrolu plynového sporáku a kamen WAV. Jak vyplývá z článku 7 Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016, žalovaný se zavázal, že nechá pravidelně každý rok po zimní sezóně čistit odbornou firmou plynový sporák a dvoje kamna WAV a o tomto předá žalobkyním potvrzení. Obdobná povinnost žalovaného byla smluvena rovněž v článku 8. Dohody o užívání bytu ze dne 17.8.2016, v rámci kterého se žalovaný zavázal při ukončení nájmu předat žalobkyním potvrzení od odborné firmy, že kamna WAV a kombinovaný sporák jsou vyčištěné a funkční. Tuto smluvní povinnost však žalovaný nesplnil, když žádné potvrzení ani po ukončení zimní sezóny, ani po ukončení nájemního vztahu žalobkyním nepředal. Poukazoval-li žalovaný na doklad o opravě plynových a elektrických spotřebičů ze dne 28.11.2016 s tím, že v souvislosti s opravou kamen WAV uhradil částku 1 150 Kč, nejedná se o splnění povinnosti, ke které se zavázal v rámci nájemní smlouvy, neboť avizovaná kontrola a oprava kamen WAV proběhla již v listopadu 2016, tj. ještě před započetím zimní sezóny. V řízení bylo dále prokázáno, že po nastěhování nových nájemkyň byla těmito po začátku topné sezóny zjištěna závada topného systému, na tuto proto upozornily žalobkyně, které zajistily opravu nefunkčního topení a sporáku, za což žalobkyně uhradily částku ve výši 4 347 Kč. Po poskytnutém poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně výslovně opakovaně uvedly, že svůj požadavek na úhradu takto vynaložené částky odvíjejí od nesplnění povinnosti žalovaného, ke které se zavázal v rámci výše citovaných článků Dohody o užívání bytu. K tomu soud však uvádí, že byť žalovaný svou povinnost, ke které se zavázal v článku 7 a 8 Dohody o užívání bytu, prokazatelně nesplnil, když po zimní sezóně plynový sporák a dvoje kamna WAV nenechal čistit odbornou firmou a o tomto nepředal žalobkyním potvrzení, nelze odhlédnout od té skutečnosti, že žalobkyně toto jeho pochybení nijak nenapravily, když tuto revizi topného systému po opuštění bytu žalovaným rovněž provést nenechaly a byt bez dalšího v tomto směru pronajaly dalším nájemcům. Pokud pak tito noví nájemci po několika měsících užívání bytu žalobkyně informovali o závadě topného systému, kterou nechaly žalobkyně následně opravit, jejich následný požadavek na úhradu takto vynaložené částky nijak nekoresponduje s tvrzeními žalobkyň, že se jedná o nárok vyplývající z porušení výše uvedené smluvní povinnosti ze strany žalovaného. Jinými slovy – žalobkyně v daném případě nepostupovaly stejně jako v případě porušení jiné tvrzené povinnosti, kdy předmětný byt po jeho opuštění žalovaným a před jeho pronajmutím novým nájemcům nechaly samy vymalovat a tyto náklady správně požadovaly po žalovaném, neboť suplovaly jeho pasivitu v tomto směru (k tomu viz předchozí rozsudky obou soudů). Co do projednávaného nároku na úhradu vynaložené částky v souvislosti s opravou nefunkčního topného systému však postupovaly žalobkyně odlišně, nesplnění povinnosti žalovaného nechat kamna a plynový sporák vyčistit odbornou firmou nijak nenapravily a k opravě přistoupily teprve po zjištění závady ze strany nových nájemců. V řízení pak bylo prokázáno, že v době odchodu žalovaného a jeho spolubydlících z bytu cca ¾ roku před zjištěním závady topného systému novými nájemci byl topný systém zcela funkční. Žaloba byla proto z výše uvedených důvodů v dané části, ve které žalobkyně požadovaly po žalovaném úhradu částky vynaložené v prosinci 2017 na opravu zjištěných závad topného systému, jako nedůvodně podána soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

34. Pro úplnost soud doplňuje, že k námitkám započtení vzneseným žalovaným v rámci jeho podání ze dne 11.5.2018 se zdejší soud vyjádřil již ve svém původním rozsudku, touto otázkou se zabýval rovněž Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 23.1.2020, č.j. 58 Co 387/2019-220, když soudy obou stupňů dospěly k závěru, že k těmto zápočtům nelze přihlédnout (zejména s ohledem na nedostatečnou určitost tvrzených zápočtů). Vzhledem k tomu, že žalovaný již nadále v další fázi řízení tyto námitky nevznášel, navíc jeho stěžejní procesní obrana byla s ohledem na výše uvedené shledána důvodnou, tj. žaloba byla v naprosto podstatné části zamítnuta z jiných důvodů, soud pro úplnost v této části pouze odkazuje na odůvodnění obou označených rozsudků co do tvrzených zápočtů, neboť má za to, že již není na místě veškerou argumentaci v tomto směru znovu opakovat.

35. Ze všech shora uvedených důvodů bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, tj. žaloba byla ve své podstatné části jako nedůvodně podaná zamítnuta, přičemž vyhověno této bylo pouze co do požadavku žalobkyň na dosud neuhrazenou část nájemného za měsíc březen 2017 v částce 1 000 Kč, a to včetně požadavku příslušenství z této částky.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení úspěšný v převážné části. Při stanovení výše nákladů řízení soud vycházel jednak z prvé části řízení, a to od podání žaloby do rozhodnutí odvolacího soudu, dále pak s ohledem na již poníženou výši sporné částky po rozhodnutí odvolacího soudu byly náklady řízení posouzeny a stanoveny pro zbývající část řízení po rozhodnutí odvolacího soudu až do vyhlášení tohoto rozsudku soudem I. stupně. Pro prvou část řízení soud vycházel z úspěchu žalovaného co do částky 90 771 Kč (tj. úspěch co do 81 %), jeho neúspěch je pak co do částky 21 017 Kč (19 %); žalovanému proto v této části řízení náleží právo na úhradu 62 % jím vzniklých nákladů řízení. Náklady řízení jsou poté pro tuto část tvořeny částkou vynaloženou žalovaným na náklady právního zastoupení, a to v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ AT“) 16,5 úkony právní pomoci po 5 580 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 11.5.2018; účast při jednání soudu dne 2.8.2018; sepis vyjádření ze dne 31.8.2018; účast při jednání soudu dne 25.10.2018; účast při jednání soudu dne 18.12.2018 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. za toto jednání 2 úkony právní pomoci – viz ust. § 11 odst.1 písm. g) AT; účast při jednání soudu dne 2.4.2019 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. za toto jednání 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 18.6.2018 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. za toto jednání 2 úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu ze dne 26.7.2019; účast při vyhlášení rozsudku dne 15.8.2019 – ½ úkonu právní pomoci; sepis odvolání ze dne 7.10.2019 ve znění jeho doplnění ze dne 21.10.2019; účast při jednání Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2019; účast při jednání Městského soudu v Praze ze dne 23.1.2020) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 3 AT 17 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. náklady právního zastoupení celkem pro tuto část řízení činí 97 170 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl úspěšný v uvedené prvé části řízení co do 62 %, přísluší mu právo na úhradu nákladů řízení v celkové výši 60 245,40 Kč (62 % z částky 97 170 Kč). V druhé části řízení, jehož předmětem byla dosud sporná částka 89 347 Kč, byl již žalovaný úspěšný zcela, má proto právo na plnou náhradu náklad řízení vynaložených v této části řízení. Náklady řízení jsou poté pro tuto část tvořeny částkou vynaloženou žalovaným na úhradu soudního poplatku za podané odvolání ve výši 5 570 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou poté v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 AT tvořeny 5,5 úkony právní pomoci po 4 700 Kč (sepis vyjádření ze dne 5.3.2020, účast při jednání soudu dne 2.6.2020; účast při jednání soudu dne 24.9.2020 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. za toto jednání 2 úkony právní pomoci – viz ust. § 11 odst.1 písm. g) AT; účast při jednání soudu dne 11.5.2021; účast při vyhlášení rozsudku dne 20.5.2021 – ½ úkonu právní pomoci) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 3 AT 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. náklady právního zastoupení celkem pro tuto část řízení činí 27 650 Kč. Žalovanému tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 93 465,40 Kč (60 245,40 Kč + 5 570 Kč + 27 650 Kč = 93 465,40 Kč).

37. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.