16 C 83/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 108 250 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 108 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 108 250 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 013 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Kolíně dne 25. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 108 250 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 13. 5. 2022 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. , hodnota, . Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění, přičemž v tomto případě činí 109 350 Kč, kdy dlužná částka je tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Vozidlo bylo prodáno dne 26. 11. 2024 za částku 3 000 Kč. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil za provedený odtah a parkovné ničeho, ačkoliv byl k úhradě upomenut.

2. Usnesením ze dne 10. 2. 2025, č. j. 17 C 24/2025-39, které nabylo právní moci dne 15. 3. 2025, vyslovil Okresní soud v Kolíně svou místní nepříslušnost a po právní moci usnesení postoupil věc místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 29. 5. 2025, žalovaný byl k tomu jednání řádně a včas obeslán a zároveň byl poučen o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila s tím, nechť je jednáno v nepřítomnosti žalobkyně. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Praha, která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně ze dne 12. 2. 2024). Dne 13. 5. 2022 žalobkyně provedla odtah motorového vozidla RZ , SPZ, , jehož vlastníkem a zároveň provozovatelem byl žalovaný, a toto vozidlo umístila na střeženém parkovišti (prokázáno protokolem o odtahu vozidla ze dne 13. 5. 2022). Předmětné vozidlo bylo následně prodáno na základě Rozhodnutím Městské části Prahy 12, č. j. P12 , č. účtu, ODO/Se ve spojení s Potvrzením o udělení příklepu ze dne 26. 11. 2024 jinému vlastníku, a to za kupní cenu 3 000 Kč (prokázáno Rozhodnutím Městské části Prahy 12, č. j. P12 , č. účtu, ODO/Se ve spojení s Potvrzením o udělení příklepu ze dne 26. 11. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 108 250 Kč výzvou ze dne 12. 12. 2024, když výše požadované částky se odvíjí od maximálních cen za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti stanovené nařízením Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinným ke dni 1. 4. 2013 a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 12. 12. 2024). Žalovaný nesporuje, že žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy k plnění (prokázáno Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 12. 12. 2024 ve spojení s dodejkou).

5. Podle ustanovení § 19d odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zák. č. 13/1997 Sb.“), vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Podle ustanovení § 19d odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.

6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny Hlavního města Praha a v souladu s ustanovením § 19d zák. č. 13/1997 Sb. provedla dne 13. 5. 2022 odtah shora specifikovaného osobního motorového vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem byl v době provedeného odtahu žalovaný, a toto vozidlo umístila na střeženém parkovišti. Jak je zřejmé z ustanovení § 19d odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb., náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním předmětného vozidla z pozemní komunikace, tedy náklady na odtah vozidla ve výši stanovené v nařízení Hlavního města Prahy č. 13/2001, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je povinen hradit provozovatel vozidla. Provozovatelem silničního vozidla se přitom rozumí osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba (ustanovení § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla dosud neuhradil žalobkyni cenu za odtah svého vozidla a jeho střežení na odtahovém parkovišti do doby jeho prodeje v souhrnné výši 108 250 Kč (cena za nucený odtah činí 1 900 Kč, parkovné za dobu 929 dní poté celkem 109 350 Kč; částka 111 250 Kč byla poté ponížena za částku utrženou za prodej daného vozidla 3 000 Kč, tj. celkem zažalovaná částka činí 108 250 Kč). Soud proto shledal žalobu důvodnou, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 5 413 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náklady řízení činí celkem 6 013 Kč.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.