16 C 92/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl dne datum ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad číslo ze dne datum, znějící na částku 3 000 Kč se splatností dne 16. 2. 2021. Žalovaný tento dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i do výše uznáním dluhu ze dne datum, ovšem uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil, proto ho žalobkyně k plnění vyzvala písemnou upomínkou. Žalovaný přesto ke dni podání žaloby neuhradil ničeho.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovaný byl dne datum ošetřen a následně pobýval v protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, provozované žalobkyní, přičemž za toto ošetření a pobyt mu byl vystaven daňový doklad číslo znějící na částku 3 000 Kč se splatností dne 16. 2. 2021 (prokázáno fakturou – daňovým dokladem číslo ze dne datum). Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu i výše (prokázáno uznáním dluhu ze dne datum), žalobkyni však za ošetření a pobyt v jí provozované protialkoholní záchytné stanici dosud ničeho nezaplatil, a to ani přesto, že byl žalobkyní o úhradu upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2021 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne).

5. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že dne datum byl žalovaný ošetřen a následně pobýval na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní. V důsledku toho mu, dle podle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle něhož prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly, vznikla povinnost tyto náklady uhradit žalobkyni. Žalobkyně žalovanému ošetření a pobyt na protialkoholní záchytné stanici vyúčtovala daňovým dokladem číslo znějící na částku 3 000 Kč, splatným dne 16. 2. 2021. Žalovaný, ač svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uznal písemně co do důvodu i výše uznáním dluhu ze dne datum, však žalobkyni na uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradil a ocitl se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle žalované částky také úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného soud žalobě jako důvodné vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 1 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 1. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis podání) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 089 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 089 Kč.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.