17 C 109/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení smlouvy, určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení smlouvy o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení společného jmění manželů ze dne 16. 4. 2024 ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, mezi , Jméno žalobce, , datum narození , Datum narození žalobce, , bytem , adresa, a , Jméno žalované, , narozenou dne , Datum narození žalované, , bytem , adresa, , se zamítá.

II. Žaloba na určení, že pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům na pozemku parc. č. , Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , náleží do společného jmění manželů, , Jméno žalobce, , datum narození , Datum narození žalobce, , bytem , adresa, a , Jméno žalované, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození žalované, , bytem , adresa, , se zamítá.

III. Žaloba na určení, že automobil , jméno FO, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, náleží do společného jmění , Jméno žalobce, , datum narození , Datum narození žalobce, , bytem , adresa, a , Jméno žalované, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození žalované, , bytem , adresa, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 65 037 Kč, a to do tří dnů od právní tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky, , advokátce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 2. 2025 domáhá zrušení smlouvy o manželském majetkovém režimu a určení vlastnického práva k nemovitým věcem a movitému majetku, konkrétně rodinnému domu a osobnímu automobilu, s odkazem na ustanovení § 1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Účastníci řízení jsou manželé, kteří uzavřeli manželství dne 16. 9. 2006 v Polsku a společně žijí v rodinném domě v Praze se dvěma nezletilými dětmi. Dne 16. 4. 2024 uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o manželském majetkovém režimu, jejímž cílem bylo zúžení a vypořádání společného jmění manželů (SJM). Žalobce uvádí, že smlouvu uzavřel v tísni a pod psychickým tlakem ze strany žalované, s cílem zachovat rodinu. Na základě této smlouvy měla žalovaná nabýt do výlučného vlastnictví nemovité věci – pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, (dále též „Nemovitost“), dále vybavení domu, automobil , jméno FO, a veškeré dluhy vyplývající z hypotečního úvěru. Naproti tomu žalobce měl nabýt výlučně obchodní podíly ve více společnostech, jejichž hodnota je záporná nebo minimální. Žalobce považuje vypořádání SJM za hrubě nespravedlivé, neboť žalovaná nabyla majetek v hodnotě několikanásobně vyšší než on. Uvádí, že hodnota Nemovitosti činí cca 25 mil. Kč, automobilu cca 1 mil. Kč, zatímco hodnota obchodních podílů je podle přiložených účetních závěrek a znaleckých posudků velmi nízká. Žalované zaslal dne 27. 1. 2025 výzvu k navrácení nemovitostí do SJM, na kterou žalovaná nereagovala. Žalobce uzavřel, že smlouva, kterou mělo dojít k vypořádání SJM účastníků nastolila hrubý nepoměr vzájemných plnění a založila tak neúměrné zkrácení žalobce. Z tohoto důvodu se žalobce domáhá, aby soud zrušil smlouvu o manželském majetkovém poměru a určil, že Nemovitost i automobil náleží do SJM.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila 19. 3. 2025, přičemž učinila nesporným, že mezi účastníky byla dne 16. 4. 2024 uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu ve formě notářského zápisu, jejímž obsahem bylo zúžení společného jmění manželů a zavedení režimu oddělených jmění. Uvedla nicméně, že tato smlouva byla uzavřena na návrh žalobce, který její uzavření inicioval, zajistil právní i notářské služby a na podpis spěchal, přičemž k podpisu došlo krátce po hospitalizaci žalované. Žalovaná nesouhlasí s právním posouzením žalobce a má za to, že ustanovení § 1793 o. z., na které žalobce odkazuje, se na daný případ nevztahuje, neboť se nejedná o smlouvu o vzájemném plnění. Podle žalované šlo o dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kde si účastníci pouze rozdělili majetek, který jim náležel ve stejném rozsahu, a nedošlo tak k žádnému vzájemnému plnění. Dále žalovaná uvádí, že i kdyby se o vzájemné plnění jednalo, žalobce měl přesnou znalost hodnoty jednotlivých složek majetku, a tudíž nemůže být považován za zkrácenou stranu. Zdůrazňuje, že žalobce získal obchodní společnosti, movité věci, pohledávky a finanční prostředky, které mu zajišťovaly nadstandardní životní úroveň, zatímco žalovaná získala rodinný dům, který sama splácí a hradí s ním spojené náklady, přestože v něm žalobce nadále bydlí. Žalovaná rovněž poukazuje na zvláštní vztah mezi účastníky – jsou manželé a mají společné nezletilé děti – a tvrdí, že vypořádání majetku bylo vedeno snahou zajistit bydlení pro děti a žalovanou. Podle ní žalobce účelově zamlčuje další části majetku, které získal, a opomíjí zmínit, že režim oddělených jmění mu umožňuje od účinnosti smlouvy nabývat majetek do výlučného vlastnictví, což byl podle žalované motiv jeho návrhu na uzavření smlouvy. Žalobu žalovaná považuje za neoprávněnou a navrhuje, aby byla zamítnuta.

3. Žalobce se dále vyjádřil ve dnech 29. 4. 2024 a 3. 9. 2025. Doplnil, že smlouva byla uzavřena s cílem ochránit rodinný majetek před hrozící sankcí ze strany polského finančního úřadu, která se týkala společnosti , Anonymizováno, o, v níž oba manželé působili. Žalovaná o této hrozbě věděla. Žalobce dále uvádí, že při uzavření smlouvy důvěřoval žalované, že po vyřešení sankce majetek vrátí zpět do SJM, což se nestalo. Žalovaná dle jeho přesvědčení jedná nepoctivě, když si ponechává majetek, který měl být dočasně převeden. Žalobce dále doplnil, že smlouva byla uzavřena pod tlakem žalované, v tísni a s ústní dohodou o navrácení majetku po vyřešení sankce. Tvrdí, že šlo o tzv. fiduciární převod „na oko“. Uvádí, že kdyby předpokládal, že žalovaná majetek nevrátí, nikdy by s převodem nesouhlasil. Právně se dovolává neplatnosti smlouvy pro omyl (§ 583 o. z.), rozpor s dobrými mravy (§ 580 o. z.), a lichvu (§ 1796 o. z.), neboť smlouva byla podle něj uzavřena v hrubém nepoměru plnění, pod tlakem a v lehkomyslnosti. Tvrdí, že žalovaná zneužila jeho důvěru a nyní těží z nepoctivého jednání (rozpor s § 6 o. z.).

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 2025 setrvala na tom, že žaloba je nedůvodná. Opětovně uvedla, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o změně manželského majetkového režimu, jejíž uzavření inicioval žalobce, který rovněž zajistil její přípravu prostřednictvím svého právního zástupce a notáře. Žalovaná se na přípravě smlouvy nijak nepodílela a k podpisu byla přivezena žalobcem přímo z nemocnice, kde byla hospitalizována ve dnech 14. – 16. 4. 2024. Podpis smlouvy proběhl ještě tentýž den po jejím propuštění, přestože její zdravotní stav nebyl příznivý. Žalovaná odmítá tvrzení žalobce, že smlouvu podepsal v tísni, pod tlakem nebo v omylu, a považuje tato tvrzení za účelová a nepravdivá. Podle ní měl žalobce k dispozici veškerý právní servis a znal hodnotu majetku i právní důsledky smlouvy. Rovněž popírá, že by mezi účastníky existovala dohoda o navrácení majetku do SJM, jak tvrdí žalobce, a poukazuje na to, že pokud by taková dohoda existovala, jistě by byla právně ošetřena. Dále žalovaná upozorňuje, že žalobce se chová v souladu se smlouvou, když sám podniká prostřednictvím společností, které na základě vypořádání získal, a má z nich nadále vysoké příjmy. Naopak žalovaná sama hradí veškeré náklady spojené s majetkem, který nabyla, včetně splátek hypotéky, ačkoliv žalobce nadále bydlí v rodinném domě a na chodu domácnosti se nijak nepodílí.

5. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 9. 2006 v Polsku (oddací list).

7. Dne 18. 1. 2024 probíhala mezi účastníky řízení písemná komunikace, ve které řešili možnost rozvodu manželství (písemná komunikace ze dne 18. 1. 2024).

8. Dne 12. 4. 2024 zaslal žalobce advokátovi , jméno FO, e-mail, ve kterém poděkoval za schůzku a zaslal „potřebné dokumenty“. Uvedl „jak jsme hovořili, dům na ženu a auto GLS, ostatní majetek mě, tedy firmy“. Téhož dne advokát žalobce informoval, že podpis notářského zápisu je domluven na úterý 16.

4. Následně žalobce zaslal e-mail žalované, ve kterém jí informoval, že je naplánována schůzka u notáře (e-mailová komunikace mezi advokátem , jméno FO, a žalobcem).

9. Žalovaná byla ode dne 14. 4. 2024 do dne 16. 4. 2024 hospitalizována ve , podezřelý výraz, (propouštěcí správa žalované ze dne 16. 4. 2024).

10. Dne 16. 4. 2024 byl sepsán notářský zápis obsahující smlouvu o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení společného jmění manželů v zákonném režimu a v režimu oddělených jmění do budoucna, a to mezi žalobcem a žalovanou jako účastníky. Žalobci připadly podíly v obchodních korporacích (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a veškeré dluhy existující k okamžiku uzavření smlouvy, které se týkají uvedených společností) a žalované Nemovitost, vybavení domu, automobil a veškeré dluhy vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. , Anonymizováno, (notářský zápis sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, ).

11. Hypoteční úvěr reg. č. , Anonymizováno, byl ke dni 2. 2. 2025 veden na oba účastníky, kdy zůstatek hypotéky činil 4 091 710,06 Kč (výpis z internetového výběru internetového bankovnictví , Anonymizováno, ze dne 2. 2. 2025).

12. Účastníci řízení jako manželé nabyli Nemovitost na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30. 3. 2012 za kupní cenu 11 000 000 Kč (Kupní smlouva na nemovitosti ze dne 30. 3. 2012).

13. Žalobce za trvání manželství nabyl vlastnické právo k vozidlu , jméno FO, -, jméno FO, , SPZ , SPZ, dne 20. 5. 2022 (Kupní smlouva na automobil ze dne 20. 5. 2022).

14. Cena Nemovitosti (budova s číslem popisným , Anonymizováno, ; rodinný dům stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, ; ostatní komunikace, zapsáno na LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, ) byla ke dni 5. 2. 2025 stanovena ve výši 25 000 000 Kč (odborné vyjádření k hodnotě nemovitostí vyhotovené certifikovaným makléřem dne 5. 2. 2025).

15. Vlastnické právo k Nemovitosti svědčí žalované (výpis z katastru nemovitostí číslo LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, ze dne 3. 2. 2025).

16. Společnost , právnická osoba, , společník a jednatel žalobce, dosáhla v roce 2023 účetní ztráty ve výši 291 tis. Kč (příloha k účetní závěrce ze dne 26. 4. 2024, přiznání k dani z příjmu právníchích osob rok 2023, výpis obchodního rejstříku). Společnost , právnická osoba, , společník a jednatel žalobce, dosáhla v roce 2023 účetní ztráty ve výši 39 tis. Kč (příloha k účetní závěrce ze dne 23. 4. 2024, přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2023, výpis z obchodního rejstříku).

17. Společnost , Anonymizováno, dosáhla v roce 2023 účetní ztráty 100 739,02 (daňové přiznání společnosti , Anonymizováno, , rok 2023 ze dne 25. 3. 2024 s překladem inženýra Tadeusze Kuchejdy, soudního tlumočníka a překladatele).

18. Společnost , Anonymizováno, dosáhla v roce 2023 účetní ztráty 3 717,88 (daňové přiznání společnosti , Anonymizováno, .o. za rok 2023 ze dne 21. 3. 2024 s překladem soudního tlumočníka a překladatele).

19. Společnost , Anonymizováno, dosáhla v roce 2023 účetní ztráty 19 363,84 (daňové přiznání společnosti , Anonymizováno, za rok 2023 ze dne 21. 3. 2024 s překladem soudního tlumočníka a překladatele).

20. Společnost , Anonymizováno, o. dosáhla v roce 2023 účetní ztráty ve výši 1 524 (účetní uzávěrka z dne 25. 3. 2024).

21. Žalobce dne 27. 1. 2025 vyzval žalovanou k navrácení Nemovitosti do společného jmění manželů. Žalovaná byla upozorněna, že smlouva o majetkovém režimu nastolila hrubý nepoměr vzájemných plnění, tj. došlo k neúměrnému zkrácení ve smyslu § 1793 odst. 1 o. z. (výzva k navrácení nemovitostí do společného jmění manželů ze dne 27. 1. 2025, včetně dodejky).

22. Platebním příkazem ze dne 24. 3. 2025 byl žalobce jako jednatel společnosti , Anonymizováno, . vyzván k zaplacení daně z přidané hodnoty a příslušenství ve výši 261 367,4 zlotých ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení (první část vyčíslení dluhu na částku ve výši 261 367,4 zlotých).

23. Platebním příkazem ze dne 24. 3. 2025 byl žalobce jako jednatel společnosti , Anonymizováno, . vyzván k zaplacení daně z přidané hodnoty a příslušenství ve výši 6 110,56 zlotých ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení (druhá část vyčíslení dluhu na částku ve výši 6 110,56 zlotých).

24. Syn účastníků prohlásil, že účastníci uzavřeli v první polovině roku 2024 smlouvu o zúžení SJM. Důvodem tohoto kroku bylo, že oba rodiče měli obavy o rodinný majetek, zejména o dům, protože si byli oba vědomi nízké až záporné hodnoty firem, ve kterých otec podnikal. Rovněž se obávali možných finančních sankcí ze strany finančního úřadu v Polsku (Čestné prohlášení , jméno FO, , nar. 2. 5. 2007 ze dne 5. 2. 2025).

25. Dne 7. 4. 2025 uhradil žalobce částku 261 367,4 zlotých (potvrzení o platbě ze dne 7. 4. 2025).

26. Dne 7. 4. 2025 uhradil žalobce částku 6 110 zlotých (potvrzení o platbě pokuty ze dne 7. 4. 2025).

27. Syn účastníků prohlásil, že účastníci uzavřeli v první polovině roku 2024 smlouvu o zúžení SJM. Důvodem tohoto kroku bylo, že oba rodiče měli obavy o rodinný majetek, zejména o dům, protože si byli oba vědomi nízké až záporné hodnoty firem, ve kterých otec podnikal. Mělo se jednat o dočasnou ochranu, než se vyjasní situace (Čestné prohlášení , jméno FO, , nar. , datum, ze dne 16. 4. 2025).

28. Dne 14. 4. 2025 byl u , adresa, projednáván přestupek, kdy obvinění byli účastníci řízení. K dotazu na žalovanou, zda se může vyjádřit k problematice majetku účastníků, uvedla: Manžel potřeboval moje polské občanství, aby mohl mít firmu v Polsku. Proto jsem byla ve firmě jednoprocentní společník. Během let mě z toho vyloučil. Já jsem neměla nikam přístup, do účtu, neměla jsem vliv na rozhodování ve firmě. Vznikl tam dluh, kterým byl ohrožen náš dům, a proto 16. 4. 2024 rozhodl, že dům a jedno auto přepíšeme na mě. Byl to jeho nápad majetek rozdělit. On si na sebe nechal napsané druhé auto značky , jméno FO, , dvě motorky, loď, karavan v Chorvatsku a firmu (protokol z ústního jednání o přestupku ze dne 14. 4. 2025).

29. Dne 6. 1. 2025 napsal žalobce e-mailovou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátovi, ve které jej požádal o strategii ohledně anulování smlouvy o rozdělení majetku. Uvedl, že se doma „přiostřilo“, takže není cesty zpět než rozvod, kdy ale předtím musí být anulováno rozdělení majetku. Téhož dne mu advokát odepsal, že dospěl k závěru, že dohodu o vypořádání SJM nelze anulovat ani jinak zpochybnit, neboť k tomu nejsou naplněny zákonné důvody. Uvedl, že se dle jeho přesvědčení nejedná ani o zdánlivé ani neplatné právní jednání. Upozornil na skutečnost, že dohoda byla sepsána ve formě notářského zápisu, tj. je presumována pravost a pravdivost obsahu právního jednání. Zároveň uvedl, že zde není žádný zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy. Zdůraznil, že následků vypořádání SJM si byl žalobce vědom, upozornil pak, že k tomuto jednání bylo vedeno snahou ochránit majetek před případnými věřiteli a upozornil v této souvislosti na to, že nikdo nesmí těžit z nepoctivého jednání, nebo protiprávního činu. Účelové vypořádání SJM by pak bylo lze považovat za snahu, jak zkrátit věřitele. Doplnil, že si je vědom, že si oba účastníci byli vědomi, že se jedná o rozdělení spíše „naoko“ (e-mail , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 1. 2025).

30. Žalovaná ode dne 2. 4. 2024 hradila splátky hypotéky, dne 11. 10. 2024 uhradila pojištění auta, jakož i výdaje za ostrahu domu, rovněž uhradila i poplatky za převod majetku (přehled nákladů žalované souvisejících s nabytým majetkem a výdajů na domácnost).

31. Soud neprovedl dokazování technickým průkazem k vozidlu , jméno FO, RZ , SPZ, znaleckým posudkem z oboru ekonomika se specializací na oceňování obchodních závodů, neboť hodnota majetku nebyla mezi účastníky v zásadě sporná, nadto zjišťování přesné hodnoty majetku soud nepovažoval za relevantní pro posouzení v předmětné věci. Zároveň soud neprovedl svědecké výslechy synů účastníků, ani účastnický výslech žalobce, neboť dospěl k závěru, že provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn dostatečně, a tedy provedení dalšího dokazování považoval za nadbytečné.

32. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

33. Žalobce a žalovaná jsou manželé, manželství bylo uzavřeno dne 16. 9. 2006. Mezi účastníky jako manželi vzniklo společné jmění manželů v zákonném režimu, avšak dne 16. 4. 2024 došlo k jeho zúžení a sjednání režimu oddělených jmění do budoucna, a to ve formě notářského zápisu. Na základě této smlouvy žalovaná nabyla do výlučného vlastnictví majetek v řádu nižších desítek milionů korun, tj. Nemovitost, včetně vybavení domácnosti a automobil , jméno FO, -, jméno FO, . Zároveň nabyla veškeré dluhy z hypotečního úvěru, který v roce 2025 činil cca 4 miliony Kč. Žalobce nabyl do výlučného vlastnictví podíly v obchodních společnostech a veškeré dluhy existující k okamžiku uzavření smlouvy a veškeré dluhy existující k okamžiku uzavření smlouvy, které se týkají uvedených společností. Finanční situace jednotlivých firem nebyla dobrá, když všechny společnosti vykázali za rok 2023 ztrátu. Této skutečnosti si žalobce musel být vědom, neboť byl společníkem a jednatelem všech společností a měl k dispozici účetní závěru za rok 2023. Žalobce inicioval schůzku u notářky za účelem sepsání notářského zápisu, kdy v této věci komunikoval s advokátem, , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce sám uvedl, že důvodem uzavření smlouvy byla ochrana majetku v souvislosti s řešením možné finanční sankce ze strany finančního úřadu v Polsku, tato skutečnost se podává i z e-mailové komunikace mezi žalobcem a advokátem, , tituly před jménem, , jméno FO, . V březnu 2025 byly vydány dva platební příkazy proti žalobci, jako jednateli společnosti Cooloutfit sp. z o.o., kdy žalobce v dubnu 2025 uhradil na tyto platební příkazy částku cca 1,5 mil. Kč.

34. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

35. Předem samotného posouzení soud konstatuje, že naléhavý právní zájem na podané žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. je ze strany žalobce dán.

36. Podle § 716 o. z. odst. 1 si mohou snoubenci a manželé ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Z odstavce druhého se podává, že smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

37. Podle § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) se výkonem notářství rozumí sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy (dále jen „notářská činnost“).

38. Podle § 567 o. z. veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

39. Podle § 568 odst. 1 o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Z odstavce druhého se podává, že zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

40. Smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení společného jmění manželů v zákonném režimu a v režimu oddělených jmění do budoucna byla sepsána notářkou, , tituly před jménem, , jméno FO, dne 16. 4. 2024. Smlouva jednoznačným způsobem upravuje, jak se účastníci rozhodli vypořádat společné jmění manželů. Smlouva neobsahuje žádné ujednání, které by stanovilo, že po uplynutí určité doby, či nastání určité skutečnosti, je žalovaná povinna majetek nabytý do výlučného vlastnictví „vrátit“ do společného jmění manželů, případně umožnit žalobci nabýt k tomuto majetku spoluvlastnické právo. Soud neshledal žádné vady notářského zápisu, pro které by bylo lze jej označit za nicotný.

41. Co se týče námitky žalobce neplatnosti posuzované smlouvy pro rozpor s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem podle § 588 o. z.

42. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

43. Žalobce se dovolává rozporu s dobrými mravy, které spatřuje ve skutečnosti, že jedné ze společností účastníků hrozila finanční pokuta ze strany finančního úřadu v Polsku, nicméně nebylo zřejmé v jaké výši, a proto se účastníci rozhodli ochránit společný majetek zúžením SJM, nicméně mělo se jednat o situaci dočasnou. Rozpor s dobrými mravy tedy žalobce spatřuje ve skutečnosti, že žalovaná „nevrátila“ majetek do SJM poté, co hrozba sankcí odpadla.

44. Z odborné literatury[footnoteRef:1] se podává, že absolutně neplatné právní jednání je jednáním neplatným přímo ze zákona a od počátku, takže zamýšlené právní následky absolutně neplatné právní jednání nevyvolává. Z hlediska důvodů neplatnosti lze rozlišovat důvody, které musejí být tvrzeny a mezi něž je možno zařadit ty, které leží na straně toho, kdo se neplatnosti dovolává (např. nedostatek svobody, rozpor s dobrými mravy, omyl), a ostatní, ke kterým je nutno přihlížet z úřední povinnosti (např. nedostatek formy, nezpůsobilost právně jednat, rozpor se zákonem). [1: BERAN, Vladimír. § 588 [Absolutní neplatnost]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

7. Dostupné na beck-online.cz.]

45. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nenastaly takové okolnosti, které by svědčily pro závěr o absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení. I kdyby žalovaná žalovanému ústně slíbila, že nabytý majetek po odpadnutí hrozby finanční sankcí vrátí, a následně tak neučinila, nejednalo by se o důvod zjevného rozporu s dobrými mravy (ani jinému důvodu uvedenému v § 588 o. z.).

46. Nadto, aby tvrzené jednání žalované vyvolávalo právně relevantní účinky, muselo by být obsaženo v samotné smlouvě (notářském zápisu). Z tohoto důvodu soud další dokazování v tomto ohledu (svědecké výpovědi synů účastníků) nevedl, neboť o posuzovaném právním jednání si účastníci ujednali v písemné smlouvě ve formě notářského zápisu (kdy forma veřejné listiny je vyžadována zákonem), přičemž tento žádné takové ujednání neobsahuje. Žalobce přitom konstantně tvrdí, že tato domluva měla mezi účastníky řízení vzniknout již před podpisem předmětné smlouvy. Nejednalo se tak o dodatek notářského zápisu (kdy tento by opětovně musela být učiněna ve stejné formě). Tato skutečnost se podává z § 716 odst. 2 o. z. (srov výše).

47. Co se týče námitky žalobce o neplatnosti smlouvy z důvodu, že byl žalovanou uveden v omyl.

48. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

49. Z odborné literatury[footnoteRef:2] se podává, že omyl je vadou vůle spočívající v tom, že jednající má nesprávnou nebo nedostatečnou představu o právních účincích právního jednání (NS 30 Cdo 1467/2010). Může spočívat buď v omylu při tvorbě vůle, nebo v omylu při projevu vůle. Omyl při tvorbě vůle představuje omyl, při kterém má jednající nesprávnou nebo nedostatečnou představu o hlavní nebo vedlejší okolnosti právního jednání nebo pohnutce. Nelze akceptovat, že by bylo možno se účinně dovolat neplatnosti pro omyl za situace, kdy by v omylu jednající zanedbal pro něj ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci a bez příčiny se ve svém úsudku nechal mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami týkajícími se právního jednání. Neplatnost právního jednání je následkem omylu, jestliže (i) jde o omyl podstatný, (ii) druhá strana je na omylu účastna a (iii) omyl je omluvitelný. Jedná se o neplatnost relativní (§ 586), které se může dovolat osoba jednající v omylu. [2: BERAN, Vladimír. § 583 [Podstatný omyl]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

1. Dostupné na beck-online.cz.]

50. S ohledem na uvedená východiska se soud ani s touto námitkou žalobce neztotožnil. Žalobce si byl jednoznačně vědom, jaké právní účinky jeho jednání (resp. jeho a žalované) bude mít. Sám za tímto účelem (vypořádání SJM tak jak je uvedeno v dotčené smlouvě) kontaktoval advokáta, , tituly před jménem, , jméno FO, . Jak již bylo uvedeno výše, součástí ujednání nebyla skutečnost, že žalovaná majetek nabytý do výlučného vlastnictví do SJM „vrátí“. Soud nadto zdůrazňuje, že i kdyby omyl žalobce spočívají v odlišné představě o charakterových rysech žalované, bylo lze označit za omyl právně relevantní a podstatný, zcela jistě se v kontextu projednávané věci nejedná o omyl omluvitelný. Žalobce věděl, jaké účinky právní jednání vyvolá (nabytí dotčeného majetku do výlučného vlastnictví žalované), přičemž se jednalo o účinek zamýšlený.

51. Pro úplnost pak soud konstatuje, že s ohledem na výše uvedené nedospěl ani k závěru, že by jednání žalované nebylo poctivé ve smyslu § 6 o. z. Žalovaná jedná v souladu se smlouvou, hradí náklady, splátky hypotéky a majetek užívá.

52. Pokud pak žalobce argumentuje ohrožením své bytové potřeby, soud toliko konstatuje, že součástí notářského zápisu je rovněž ustanovení, kterým účastníci vyloučili použití § 747 o. z. [srov. čl. 7 odst. 2 písm. a) smlouvy].

53. Co se týče námitky žalobce o neplatnosti smlouvy z důvodu lichvy, nebo neúměrného zkrácení žalobce.

54. Podle § 1793 odst. 1 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

55. Podle § 1794 odst. 1 o. z. právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit.

56. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

57. Úprava neúměrného zkrácení je založena na jediném čistě objektivním kritériu, jímž je hrubý nepoměr vzájemných plnění. Zatímco účelem právní úpravy lichvy je ochrana možné poruchy vůle ve spojení s poruchou ekvivalence, účelem neúměrného zkrácení je (toliko) ochrana poruchy ekvivalence. Řečeno jinak: neúměrné zkrácení je specifickým případem podstatného omylu jednajícího záležejícího v kvalifikované disproporci mezi hodnotou věci či jiného plnění a hodnotou poskytnutého protiplnění. Pokud jde o právní následky, neúměrné zkrácení zakládá nárok na zrušení smlouvy soudem a na restituční nárok zkrácené strany (NS 24 Cdo 1000/2024).

58. Právo na zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení nevzniká, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li strana s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa. Zákon zde nevyžaduje výslovný souhlas, nýbrž opravdovou znalost zkrácené strany o skutečné ceně, případně její naprostou lhostejnost ke skutečné ceně ve chvíli, kdy zkrácená strana zkrátka určité plnění chce, nehledě na fakt, na kolik si ho protistrana cení.

59. Z odborné literatury[footnoteRef:3] se podává, že neúměrné zkrácení je vybudováno na subjektivních aplikačních podmínkách, které mají rekurz jednak do sféry zkrácené smluvní strany, jednak do sféry druhé smluvní strany. Na zkráceného se klade požadavek pozitivní neznalosti hodnoty plnění, jež je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Tento požadavek plyne z vlastního textu § 1794 odst. 2 o. z., podle něhož je vyloučeno právo zkráceného napadnout smlouvu v případě, že souhlasil s neúměrnou cenou, ač mu skutečná hodnota plnění byla nebo musela být známa. [3: JANOUŠEK, Michal. 2.2.1 [Sféra zkrácené smluvní strany]. In: JANOUŠEK, Michal. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2018, s. 221–222.]

60. Jak již soud konstatoval výše, žalobce jednoznačně o hodnotě majetku nabývaného do výlučného vlastnictví věděl, stejně tak si byl vědom hodnoty majetku, které do svého výlučného vlastnictví nabyl on. Důvody pro neplatnost smlouvy z důvodu neúměrného zkrácení tak nejsou dány.

61. Dle přesvědčení soudu pak nejsou dány ani důvody neplatnosti smlouvy dle § 1796 o. z. Z provedeného dokazování se žádným způsobem nepodává, že by žalovaná zneužila tísně nebo lehkomyslnosti žalovaného. Jak již bylo opakovaně řečeno, žalobce k uzavření smlouvy přistoupil za účelem ochrany majetku, a to dobrovolně; žádné okolnost v projednávané věci nesvědčí o opaku. Žalobce nemusel k uzavření smlouvy přistoupit, avšak nejenže tak učinil, ale na zajištění sepsání notářského zápisu se aktivně podílel, když sám komunikoval s advokátem a připravil podklady. Měl tedy dostatek času i právní podpory k posouzení důsledků smlouvy. Žalobce nebyl v situaci, která by odpovídala právnímu pojmu „tíseň“, tj. stavu krajní nouze, bezvýchodnosti či existenčního ohrožení. Rozhodnutí žalobce bylo vedeno ochranou majetku, nikoliv duševním rozrušením či nátlakem. Nešlo o poruchu vůle, ale o vědomé právní jednání.

62. V projednávané věci tak žalobce neprokázal, že by zde byl jakýkoliv důvod pro závěr, že smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení společného jmění manželů v zákonném režimu a v režimu oddělených jmění do budoucna, je neplatná. Z tohoto důvodu tak soud žalobu jako nedůvodnou výroky I. – III. zamítnul, neboť není-li dán důvod pro zrušení smlouvy (ani důvod její neplatnosti), není zároveň dán důvod určení, že Nemovitost a automobil náleží do společného jmění manželů.

63. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalované v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů zastoupení žalovaného advokátem.

64. Podle § 9a odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, lze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích.

65. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v projednávané věci tak činí 10 300 Kč (§ 7 odst. 6 AT). Náhrada hotových za jeden úkon právní služby činí 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT).

66. V návaznosti na výše uvedené soud přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT, a to:- dle písm. a) předmětného ustanovení: převzetí a příprava zastoupení,- dle písm. d) předmětného ustanovení: vyjádření ze dne 19. 3. 2025 a ze dne 9. 9. 2025, a- dle písm. g) předmětného ustanovení: účast na jednání před soudem ve dnech 8. 8. 2025 a 10. 10. 2025.Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 65 037 Kč včetně DPH ve výši 21 % z částky 53 750 Kč, tj. 11 287,50 Kč.

67. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaného. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.