17 C 109/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci žalobce: Anonymizováno Město zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 592 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 592 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 592 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení částky 12 592 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. č. účtu (dále též jen „Nájemní smlouva“), na jejímž základě žalobce přenechal žalované byt č. hodnota, na adrese adresa (dále též jen „Byt“), za což se žalovaná zavázala žalobci platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná svou povinnost hradit služby spojené s užíváním bytu neplnila řádně, když za rok 2024 žalované vznikl nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 12 592 Kč. Dlužnou částku žalovaná žalobci přes upomínky neuhradila. Žalobce se dále domáhá zaplacení zákonného úroků z prodlení z uvedené částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav:

5. Žalobce poskytl jako pronajímatel žalované jako nájemci Byt k užívání, a to na dobu určitou (prokázáno čl. I a čl. III odst. 1 Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou č. č. účtu). Ceny služeb spojené s užíváním Bytu, výše záloh na úhradu za služby a jejich vyúčtování bylo sjednáno ve výši stanovené zvláštním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, případně dohodou (prokázáno čl. V odst. 2, 3 a 4 Nájemní smlouvy). Za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 vznikl žalované nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 12 592 Kč (prokázáno vyúčtováním za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky splatné dne 31. 7. 2025 vyzvána (prokázáno upomínkou a výzvou k úhradě).

6. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce poskytl žalované Byt k užívání, přičemž žalovaná neuhradila řádně a včas služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, a proto jí žalobce vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že žalovaná nic nezaplatila.

7. Právně soud věc posoudil podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2247 odst. 1, 2 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odstavce třetího předmětného ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis; tímto předpisem je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).

9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

10. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odstavce třetího předmětného ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V daném případě bylo v řízení Nájemní smlouvou zcela prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 2. 9. 2019 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalované do užívání za sjednané nájemné a zálohy na služby přenechán Byt, a to na dobu určitou. Žalovaná však řádně a včas nezaplatila poplatky za služby na základě obdrženého vyúčtování za dané období. Žalovaná byla proto k úhradě celkové dlužné částky opakovaně vyzvána, avšak nic neuhradila. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení prokázal vznik nájemního vztahu, jakož i to, že žalovaná za užívání řádně nehradila poplatky za služby, a proto je dle § 2201 o. z. povinna zaplatit žalobci dlužné náklady za spotřebované služby. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, když požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z., a to dle splatnosti vyúčtování až do zaplacení, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení (výrok II) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, neboť ty v dané věci neshledal účelnými. Žalobce je hlavním městem Prahou, tedy veřejnoprávní korporací s presumovaným dostatečným personálním a odborným aparátem k hájení svých práv v běžné agendě, a předmětem tohoto řízení byla standardní žaloba na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním pronajatého bytu, u níž nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné okolnosti odůvodňující potřebu externího advokátního zastoupení. Soud proto vycházel z konstantní judikatury Ústavního soudu, zejména nálezu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, a navazující judikatury Nejvyššího soudu, např. usnesení ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2422/2016 a usnesení ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4389/2017, podle níž náklady na zastoupení advokátem u hlavního města Prahy zpravidla nelze bez dalšího považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva.

14. Soud tedy žalobci nepřiznal náhradu odměny za zastoupení advokátem, avšak přiznal mu náhradu vlastních hotových výdajů v paušální výši určené přiměřeně podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Ve věci šlo o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, takže paušální náhrada činí podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky 100 Kč za jeden úkon, v součtu 200 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé). Současně s paušální náhradou soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody; povinnost k náhradě nákladů řízení byla uložena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.