17 C 126/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 439,37 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 439,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 259 Kč od 8. 9. 2011 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 781,93 Kč od 9. 8. 2011 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 398,44 Kč od 9. 7. 2011 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 119 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 439,37 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností anonymizováno právnická osoba účastnickou smlouvu číslo k sjednanému telefonnímu číslu. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému doplňkové služby a služby třetích stran, za což se žalovaný zavázala platit ceny vyúčtované dle ceníku ve lhůtě splatnosti uvedené ve vyúčtování. Žalovaný neuhradil vyúčtování číslo splatné dne 7. 9. 2011, číslo splatné dne 8. 8. 2011 a číslo splatné dne 8. 7. 2011. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, která jej vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

3. Z listinných důkazů založených ve spise bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytoval žalovanému služby dle objednávky žalovaného a žalovaný se zavázal za tyto služby platit cenu dle ceníku (prokázáno účastnickou smlouvou ze dne datum). Žalobkyně žalované pravidelně účtovala poskytnuté služby (zjištěno z vyúčtování číslo), avšak žalovaný vystavená vyúčtování zcela neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 12. 2019. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 5. 3. 2020.

4. Dle ust. § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „o. z.“) mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

5. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu ve smyslu ust. § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, na základě které poskytoval žalovanému sjednané služby a pravidelně tyto služby prostřednictvím vyúčtování fakturoval. Žalovaný však neuhradil vystavená vyúčtování, čímž právnímu předchůdci vznikla pohledávka ve výši žalované částky. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil žalovanou částku, což nesporoval, soud mu proto uložil povinnost tento dluh uhradit. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 439,37 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.