17 C 17/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. ve věznici Anonymizováno o určení vlastnictví

I. Určuje se, že od , datum, žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky Renault – Scénic, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 164 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla značka Renault - Scénic, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též jen „vozidlo“), neboť jej kupní smlouvou č. , Anonymizováno, uzavřenou dne , datum, (dále jen „kupní smlouva“) prodala žalovanému, který byl dle článku 1.4 kupní smlouvy povinen na své náklady zajistit přepis v registru vozidel, což neučinil. Žalobkyně je tak do dnešního dne v registru vozidel evidována jako provozovatel. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán tím, že žalobkyni hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobkyni, která je v registru vozidel stále vedena jako vlastník i provozovatel motorového vozidla, když tento údaj v registru vozidel odporuje skutečnému stavu. Dne 19. 6. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel, žalovaný však na výzvu nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádal.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že měl za to, že žalobkyni uhradil poplatek za to, že zajistí přepis vozidla v příslušném registru. Uvedl, že šest měsíců po koupi vozidla byl vzat do vazby, a po propuštění z vazby zjistil, že o vše přišel. Automobil, který měl zaparkovaný na , adresa, , se na místě již nenacházel. Pronajímatel dal byt, ve kterém žalovaný bydlel, do nájmu jiné osobě, a proto žalovaný nemá žádné dokumenty k vozidlu. Vozidlo nechce přepisovat na sebe, ale chce jej rovnou nechat zlikvidovat.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně ani žalovaný nereagovali na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Jedná-li se o určovací žalobu, musí soud jako prvotní zkoumat otázku existence naléhavého právního zájmu na tomto určení. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě má soud za to, že naléhavý právní zájem na určení je dán, neboť žalobkyně je stále vedena v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, ačkoliv jej žalovanému prodala a fyzicky předala, a bez tohoto určení není bez součinnosti žalovaného schopna zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem, a protože nemá možnost reálně ovlivnit nakládání s vozidlem, hrozí jí jako zapsanému vlastníkovi vozidla i reálná majetková újma. Navíc sama skutečnost, že nový vlastník vozidla nekomunikuje a odmítá provést příslušné změny v registru vozidel, či je k takovému přepisu lhostejný, svědčí o naléhavém právním zájmu na určení vlastnictví (srov. Pl. ÚS 114/20).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, byla mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva č. K1268569 [kupní smlouva], kterou se žalobkyně zavázala převést na žalovaného vlastnické právo k předmětu koupě – vozidlu tovární značky Renault, model Scénic, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , rok 1. registrace 1999, číslo technického průkazu , IBAN, [vozidlo], a žalovaný se zavázal toto vozidlo převzít a zaplatit za něj žalobkyni sjednanou kupní cenu (zjištěno z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Dle čl. 1.4 kupní smlouvy se žalovaný zavázal zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel. Žalovaný si vozidlo v den podpisu kupní smlouvy převzal (zjištěno z kupní smlouvy č., Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , Protokolem o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , hodnota, ).

6. Žalovaný svoji povinnost podat žádost o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel do dnešního dne nesplnil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 19. 6. 2024 včetně potvrzení o podání). Žalobkyně podala žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, avšak z důvodu nedostatku součinnosti žalovaného nebyla tato změna provedena (prokázáno žádostí o zápis změny provozovatele nebo vlastníka silničního vozidla ze dne 27. 10. 2018).

7. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný zakoupil od žalobkyně vozidlo Renault Scénic, které převzal dne 27. 10. 2018, avšak v rozporu s ujednáním se žalobkyní neprovedl změnu v registru vozidel, přičemž vozidlo je stále evidované na žalobkyni. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil ani po vyzvání.

8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě motorového vozidla Renault Scénic. Žalobkyně žalovanému vozidlo odevzdala, žalovaný jej převzal dne 27. 10. 2018, a k tomuto dni pozbyla žalobkyně k vozidlu vlastnické právo. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost zajistit na své náklady změnu údajů o vlastníku a provozovateli předmětného vozidla v registru vozidel dle § 10 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť bez tohoto určení by nemohla žalobkyně uvést právní stav zapsaný v registru vozidel do souladu se stavem skutečným.

10. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 2 500 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

12. Nad rámec nutného odůvodnění pak soud k vyjádření žalovaného doplňuje, že v posuzované věci se toliko zabýval důvodností žaloby na určení vlastnického práva. S ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že od dotčeného data vlastnické právo k vozidlu žalobkyni nesvědčí; další okolnosti (žalovaným navrhovaná likvidace vozidla) jsou mimoběžné předmětu projednávané věci. Co se pak týče návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků, soud žalovanému povinnost k zaplacení soudního poplatku neukládal, tj. o této žádosti nerozhodoval.