17 C 184/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno, narozená Anonymizováno, státní příslušnost Francie bytem Anonymizováno o zaplacení 414 574,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 414 574,99 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 26 567,63 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 484,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 413 576,99 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 413 576,99 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 54 444,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 414 574,99 Kč s příslušenstvím s tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 5. 2025 mezi společností Anonymizováno., a společností právnická osoba. (dále též jen „Banka“), IČO IČO, se sídlem adresa, a mezi žalobkyní a společností I-Xon a.s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2025. Banka uzavřela s žalovanou dne 18. 2. 2022 Smlouvu Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), v níž se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 500 000,00 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 584,44 Kč vždy do 20. dne v měsíci dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % p.a. a s dalšími poplatky. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalované poskytla, přičemž řádně zkoumala její úvěruschopnost. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 31. 10. 2024 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 413 576,99 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 26 567,63 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 484,73 Kč a z dlužných poplatků ve výši 998 Kč. Žalobkyně dále požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, tj. z částky 413 576,99 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a smluvní úrok z uvedené částky ve výši 9,99 % ročně od 16. 5. 2025 do zaplacení. Přes zaslání předžalobní výzvy nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí, a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státní příslušnicí Francouzské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se tento zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika i Francouzská republika jsou členskými státy Evropské unie, určil soud pravomoc ve věci rozhodovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). V posuzovaném případě se uplatní pravidlo dle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení, neboť žaloba ze spotřebitelské smlouvy byla podána proti žalované jako spotřebitelce, která má bydliště na území České republiky. Pravomoc českých soudů je proto dána.

5. Z listinných důkazů založených ve spisu učinil soud následující skutková zjištění: Banka a žalovaná uzavřely dne 18. 2. 2022 Smlouvu, na základě které se Banka zavázala poskytnout žalované částku ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 584,44 Kč vždy do 20. kalendářního dne v měsíci dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % p. a. (prokázáno návrhem Smlouvy Anonymizováno ve spojení s akceptací Návrhu, Produktovými podmínky pro osobní úvěry právnická osoba). Pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platební povinností byla Banka oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat úhradu celého dluhu (prokázáno Produktovými podmínkami pro osobní úvěry právnická osoba.). Pro případ zaslání výzvy k zaplacení dluhu / splnění jiné smluvní povinnosti byla žalovaná povinna zaplatit poplatek ve výši 499 Kč (prokázáno čl. 8.1 bodem 6 Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby). Zatímco Banka žalované částku ve výši 500 000 Kč poskytla, žalovaná poskytnutou částku nesplácela řádně a včas, kdy na jistině ke dni 23. 10. 2024 zbývalo zaplatit 413 576,99 Kč (prokázáno Výpisem Spotřebitelského úvěru). Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované (prokázáno Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, Prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti). Banka žalovanou opakovaně vyzývala k plnění svých povinností. Pro podstatné porušení dohodnutých smluvních podmínek odstoupila Banka od Smlouvy se žalovanou a prohlásila dluh ve výši 442 627,35 Kč (jistina včetně příslušenství) za okamžitě splatný (prokázáno Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 31. 10. 2024). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 postoupila Banka pohledávku za žalovanou na společnost I-Xon a.s. (prokázáno Rámcovou smlouvou postupování pohledávek ze dne 27. 5. 2025, seznamem postoupených pohledávek), a tato následně na žalobkyni smlouvou ze dne 6. 6. 2025 (prokázáno Smlouvou postupování pohledávek ze dne 6. 6. 2025, seznamem postoupených pohledávek), o čemž byla žalovaná písemně informována (prokázáno Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025). Žalovaná na svůj dluh ve výši 484 100,80 Kč (k datu 17. 7. 2025) žalobkyni dosud neuhradila, a to ani přesto, že byla o jeho úhradu upomenuta (prokázáno Oznámením o právním zastoupení a Výzvou k úhradě dluhu ze dne 17. 7. 2025).

6. Soud učinil následující skutkový závěr: Banka a žalovaná uzavřely dne 18. 2. 2022 Smlouvu, na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalované částku ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 584,44 Kč vždy do 20. kalendářního dne v měsíci. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a proto Banka přistoupila k jeho zasplatnění. Pohledávka za žalovanou ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na svůj dluh ze Smlouvy žalobkyni dosud nic neuhradila, a to ani přesto, že byla o jeho úhradu upomenuta.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Rozhodným právem je právo České republiky. Smluvní strany si totiž v čl. 17 Produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba., výslovně zvolily české právo. Tato volba je účinná podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I). Jelikož jde o smlouvu spotřebitelskou, volba práva nesmí žalovanou zbavit ochrany, kterou jí poskytují kogentní ustanovení práva země jejího obvyklého bydliště, jež by se použila při absenci volby práva (čl. 6 odst. 2 nařízení Řím I). Ze zjištěného bydliště žalované v České republice soud uzavřel, že i z tohoto hlediska je rozhodným právem právo České republiky.

9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Soud dále posoudil Smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a prohlášení k tomuto protokolu soud zjistil, že Banka před uzavřením Smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejích příjmech, výdajích a dosavadních závazcích. Soud proto uzavřel, že Banka splnila povinnost podle § 86 odst. 1 a 2 citovaného zákona.

11. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi Bankou a žalovanou byla dne 18. 2. 2022 platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 584,44 Kč vždy do 20. kalendářního dne v měsíci. Zatímco Banka žalované částku ve výši 500 000 Kč poskytla, žalovaná Bance poskytnutý úvěr s úrokem řádně a včas nesplácela, a ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru s příslušenstvím a že své povinnosti neplnila ani na základě výzvy k plnění, vzniklo Bance právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, poplatků, sjednaného úroku, jakož i ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru. Dne 27. 5. 2025 Banka uzavřela se společností Anonymizováno. rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, a společnost Anonymizováno. uzavřela dne 6. 6. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní ve smyslu § 1879 o. z., kterou byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Na základě uvedeného je tedy dlužnou úvěrovou jistinu spolu s poplatky (za zaslané výzvy k zaplacení) a kapitalizovanými úroky, úrokem a úrokem z prodlení oprávněna požadovat po žalované právě žalobkyně. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky, avšak žalovaná jí dosud ničeho neuhradila. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

12. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru soud rozhodl v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 26 567,63 Kč byl vypočten sjednanou úrokovou sazbou 9,99 % ročně a představuje součet neuhrazených smluvních úroků evidovaných ve výpisu za období od 20. 3. 2024 do 20. 10. 2024. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 484,73 Kč představuje součet neuhrazených úroků z prodlení evidovaných ve výpisu za období od 31. 3. 2024 do 30. 9. 2024.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 444,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 584 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 414 574,99 Kč sestávající z částky 9 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 290 Kč ve výši 6 570,90 Kč. Celkové náklady žalobkyně ve výši 54 444,90 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

14. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.