17 C 228/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že zůstavitelka , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , trvale bytem , Adresa žalovaného, , je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 331/6 nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 331, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zaspáno na LV č. , hodnota, , u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 70 219 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejich zástupce.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 7. 2023 domáhají určení vlastnického práva k bytové jednotce č. 331/6, nacházející se ve 3. nadzemních podlaží budovy čp. 331, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha (dále jen „Nemovitost“ nebo „předmětná bytová jednotka“), s tím, že jsou potomci a žalovaný manželem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitelka“). V rámci pozůstalostního řízení vedeného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, pod sp. zn. Nd , Anonymizováno, /2021, , spisová značka, mj. vyplynulo, že na základě smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva ze dne 8. 9. 2016 měla zůstavitelka ke dni úmrtí spolu s žalovaným ve společném jmění manželů Nemovitost. Žalobci uvádí, že takový údaj zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť Nemovitost byla od počátku ve výlučném vlastnictví zůstavitelky a jako taková neměla být následně v katastru nemovitostí zapsána v SJM zůstavitelky a žalovaného. Z tohoto důvodu se žalobci s naléhavým právním zájmem z titulu svého dědického nároku domáhají podanou žalobou o určení vlastnického práva k uvedené Nemovitosti s tím, že právní zájem podle ustálené judikatury je s ohledem na určovací žalobu dán také tím, že bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobců nebo právní vztah, na němž jsou zúčastněni, nebo jestliže by se jejich postavení bez tohoto určení stalo nejistým, což je i v tomto případě naplněno. Předmětná nemovitostí byla od počátku pouze ve výlučném vlastnictví zůstavitelky a nemohla náležet do SJM zůstavitelky a žalovaného, neboť zůstavitelka předmětnou nemovitosti nabyla po rozvodu se svým prvním manželem panem , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 1984 do svého výlučného užívání (jednalo se o družstevní byt tehdejšího Lidového bytového družstva v Praze na adrese , adresa, ), přičemž až do roku 2016 byla Nemovitost nepřetržitě ve družstevním vlastnictví (nejprve Lidového bytového družstva v Praze, následně Lidového bytového družstva Praha 5, poté Bytového družstva , Anonymizováno, a konečně Bytového družstva , adresa, , přičemž z dokladů o platbách spojených s užíváním bytové jednotky je zřejmé, že tato je výlučným vlastníkem družstevního podílu na Nemovitosti (když manželství se žalovaným bylo uzavřeno až , datum, ); společné členství zůstavitelce a žalovanému nevzniklo. Současně zůstavitelka s žalovaným notářským zápisem ze dne , datum, , NZ , Anonymizováno, /2001 N , Anonymizováno, /2001, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze, uzavřela smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, dle něhož mj do společného jmění manželů nenáleží družstevní podíl na „Nemovitosti,“ s tím, že současně podle čl. III notářského zápisu byl zúžen (v souladu s ust. § 143a odst.1 tehdy platného zák. č. 40/1964 Sb., obč. zákoníku) rozsah jejich společného jmění manželů tak, že se SJM nevztahuje na v budoucnu nabývané nemovitosti. Rovněž to byla zůstavitelka, kdo jako výlučný vlastník družstevního podílu a výlučný nájemce nemovitosti požádala dopisem ze dne 20.7.1992 o převod vlastnictví k bytu tehdejšího vlastníka objektu (LBD v Praze 5). Žalobci namítli neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva ze dne 8. 9. 2017, neboť takovému převodu bránila jak uzavřená smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, tak skutečnost, že družstevní podíl na nemovitosti získala zůstavitelka před uzavřením manželství se žalovaným. Nesouhlasili s tvrzením žalovaného, že zůstavitelka podpisem Smlouvy o bezúplatném převodu v roce 2016 souhlasila s převodem bytu do SJM se žalovaným (nadto pokud tak bylo možné pouze v případě modifikace smlouvy o zúžení SJM, k čemuž mohla dojít pouze formou veřejné listiny), smlouvu mají s odkazem na ust. § 588 o. z. za neplatnou. V této souvislosti namítli, že již Smlouva o zúžení SJM obsahovala pro zůstavitelku absolutně nevýhodné rozdělení majetku, kdy žalovaný získal bytové jednotky č. 1412/2 a č. 1412/16, na adrese , adresa, a dále ideální polovinu obytného domu č. p. 1018 v , Anonymizováno, , jméno FO, na LV č. , hodnota, v kat. úz. , jméno FO, (žalovaný bytovou jednotku č. 1412/2 prodal, bytovou jednotku č. 1412/16 daroval své dceři, , tituly před jménem, , jméno FO, – a to v den, kdy prostřednictvím své právní zástupkyně oznámil žalobcům, že se zříká péče o jejich matku, svou manželku/zůstavitelku a polovinu obytného dmu č. p. 1018 daroval svému synovi , jméno FO, ). Pokud žalovaný argumentuje tím, že se stal členem bytového družstva smyslu, odkazují na rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 307/2005-77 ze dne 22. 3. 2006, ze kterého vyplývá, že členkou BD , adresa, je pouze zůstavitelka (přestože BD , adresa, eviduje na své zakládající schůzi v prezenční listině i podpisy manželů oprávněných členů původního družstva), neboť žalovaný se členem družstva stát nemohl (v této souvislosti odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 855/2008 ze dne 14. 1. 2009, kde kterého výlučný členský podíl v družstvu nabytý před manželstvím nikdy právní úprava nerozšiřuje na společné členství manželů v družstvu u nově vzniklého manželství), přičemž členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto družstvo. Tvrzení, že žalovaný se stal s uvedením jeho jména prezenční listině tak odporuje zákonu. Zdůraznili, že k rozšíření členství na individuální na členství společné by bylo možné rozšířením SJM veřejnou listinou, tedy notářským zápisem, k čemuž nikdy nedošlo (žalovaný podal přihlášku do BD , adresa, neoprávněn, neboť členem se mohla stát pouze zůstavitelka). Poukázali i na skutečnost, že v evidenci a dokumentech BD , adresa, jsou nesrovnalosti (např. v evidenci a při podpisech BD , adresa, je v roce 1994 uveden pouze bývalý manžel zůstavitelky a její syn). V neposlední řadě namítli, že zůstavitelka dle lékařské zprávy ze dne , datum, se léčila na psychiatrické ambulanci a byla od roku 1997 do roku 2021 opakovaně hospitalizována, přičemž její duševní choroby mohly ovlivnit její rozhodování při podepisování smlouvy o převodu bytové jednotky do jejího vlastnictví a vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Dle žalovaného zůstavitelka byla vlastnicí družstevního podílu v Lidovém bytovém družstvu v Praze (původně Bytového družstva , Anonymizováno, ) a předmětný družstevní podíl spojený s právem nájmu družstevního bytu na adrese , adresa, nabyla před uzavřením manželství se žalovaným, avšak uzavřením manželství vzniklo zůstavitelce a žalovanému právo společného nájmu a současně společné členství v družstvu. Následně došlo ke změnám družstevního vlastnictví tak, že v roce 1994 bylo založeno , právnická osoba, (jež vlastnilo mimo jiné dům č.p. 331, k. ú. , adresa, na adrese , adresa, ) a manželé , jméno FO, se stali společnými členy tohoto družstva. Z tohoto BD se v roce 1996 vyčlenilo nové vzniklé , právnická osoba, , jehož byl žalovaný od jeho vzniku dlouholetým předsedou (až do 30. 11. 2008). V době před uzavřením manželství se zůstavitelkou byl žalovaný nájemcem bytu ve , adresa, ul. 443, , adresa, ve vlastnictví Prahy s předkupním právem k němu, pokud dojde k privatizaci, přičemž toho práva nedlouho po sňatku přenechal žalobci b), jež tento byt vlastní dosud (právě po převodu se žalovaný nastěhoval do předmětného bytu). Jelikož si toho byla zůstavitelka dobře vědoma, rozhodla se, že předmětnou bytovou jednotku č. 331/6 nabydou manželé do společného jmění manželů. Má za to, že žaloba zpochybňuje vůli , jméno FO, (po 6 letech od uskutečnění převodu tohoto bytu do SJM manželů , jméno FO, ). Žalovaný považuje postup žalobců vůči němu v rámci dědického řízení za nemravný. Současně mnoho let platit na „služby“ spojené s bydlením v předmětném družstevním a posléze vlastněném bytě. Má za to, že se stal za trvání manželství společným členem družstva Bytového družstva , Anonymizováno, a následně zakládajícím společným členem družstva Bytového družstva , adresa, (když v souvislosti s vyčleněním majetku z Bytového družstva , Anonymizováno, v roce 1996 – tj. po uzavření manželství - došlo k majetkovému vypořádání mezi původní BD , Anonymizováno, a nástupcem BD , adresa, ), přičemž při rozhodování o zápisu družstva byla otázka platného vyčlenění zkoumána i rejstříkovým soudem (mj i otázku kolik nájemců nebo vlastníků těchto bytů či nebytových prostorů je členy družstva, ze kterého se zapisované družstvo vyčleňuje, či zda je splněna podmínka písemného souhlasu nejméně dvou třetin členů družstva). Připomněl, že pro vznik družstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto družstvo, přičemž vypořádání se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového družstva a členů dosavadního družstva, a dále, že v případě prvozápisu družstva (jak tomu bylo v případě Bytového družstva , adresa, ) se jedná o zápis konstitutivní v tom směru, že zápisem do obchodního rejstříku družstvo vzniká. Vznik povinnosti původního družstva vypořádat se s novým družstvem nastává až po vzniku nového družstva, přičemž v době vzniku tohoto bytového družstva za trvání manželství zůstavitelky a žalovaného byli oba zakládajícími členy družstva, proto bylo na místě, aby se oba členové Bytového družstva , adresa, stali i vlastníky převáděného bytu č. , hodnota, . Žalovaný se stal plnoprávným členem bytového družstva , adresa, , neboť tam podal přihlášku a uhradil členský podíl 5 000 Kč (stejně jako zůstavitelka) a plnil další povinnosti vyplývající z členství v družstvu. Charakter jeho členství jako společného rovněž vyplývá z notářského zápisu NZ , Anonymizováno, /96, N , Anonymizováno, /96. Pokud byla mezi manžely v roce 2001 uzavřena Smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů formou notářského zápisu, pak , právnická osoba, uzavřelo Smlouvu o převodu bytové jednotky č. 331/6 v roce 2016, když nebylo informováno u zúžení SJM manželi a bylo tedy v dobré víře při uzavírání uvedené smlouvy převodu předmětné bytové jednotky (stejně tak postupoval i příslušný katastrální úřad), přičemž dle právní úpravy v době uzavřen Smlouvy o zúžení SJM, se tato smlouvy do veřejného seznamu nezakládala. Žalovaný dále namítl, že touto žalobou se nelze domáhat neplatnosti Smlouvy o bezúplatném převodu ze dne , datum, (resp. skutečnost, že dle této smlouvy zápis v KN neodpovídá skutečnému stavu), proto se nemohou domáhat určení, že je , jméno FO, výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 331/6, k.ú. , adresa, , protože pro to nesvědčí žádný titul, což je dle žalovaného důvodem pro zamítnutí žaloby. V době uzavření Smlouvy o převodu jednotky bylo BD , Anonymizováno, výlučným a ničím neomezeným vlastníkem předmětné jednotky, bylo oprávněno předmětnou smlouvu uzavřít, smlouvu uzavřelo s řádnými členy BD , Anonymizováno, (manžely , jméno FO, ), přičemž pokud by převodní smlouvy byla neplatná, nevznikl by ani řádný nabývací titul zůstavitelce (pro nedostatek projevu vůle v právním jednání, kterým měla jednotku nabýt). Žalovaný uvedl, že byl plnoprávným členem bytového družstva , adresa, , neboť tam podal přihlášku a uhradil členský podíl 5 000 Kč, stejně jako zůstavitelka a plnil další povinnosti vyplývající z členství v družstvu. Charakter jeho členství jako společného rovněž vyplývá z notářského zápisu NZ , Anonymizováno, /96, N , Anonymizováno, /96.

3. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba podle ust. § 80 o. s. ř. je zásadně žalobou preventivního charakteru a má místo jen tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, případně v těch případech, v nichž tento typ žaloby účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalující strany dříve, než toto její postavení bylo porušeno, jejím cílem je potom zásadně poskytnutí ochrany preventivní (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95). Jedná se zde pouze o základní výčet judikatury k obecné otázce naléhavosti právního zájmu na určení, přičemž tu lze považovat za již zcela ustálenou. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2393/2000 před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví je oprávněn domáhat se práv v souvislosti s dědictvím jediný dědic, je-li dědiců více, pak až do potvrzení dědictví nebo vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o spor, zda bytová jednotka č. 331/6 v katastrálním území , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, u KÚ pro hl. m. Prahu (na adrese , adresa, ) patří do společného jmění zůstavitelky a jejího manžela – žalovaného, nebo do výlučného vlastnictví zůstavitelky, je zde bez pochybností dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť postavení vlastníka nemovitosti by bez vyřešení této otázky bylo nadále nejistým (k tomu srov. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1848/2000, rozsudek NS ČR ze dne 27. března 1997 sp. zn. 3 Cdon 1338/96, nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995 sp. zn. III. ÚS 17/95, rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013 ze dne 10. 2. 2016).

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a doplnil dokazování výslechem stranami navrženého svědka , jméno FO, (dle ust. § 126 o. s. ř.), jakož účastnickými výslechem žalobce b) (dle ust. § 131 o. s. ř.).Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. U notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v Praze, je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno dědické řízení po zůstavitelce, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , bytem , adresa, , v rámci něhož bylo zjištěno, že potomky zůstavitelky jsou , Jméno žalobce A, a , tituly před jménem, Arch. , Jméno žalobce B, (žalobci) a manželem zůstavitelky je žalovaný , Jméno žalovaného, (protokol ze dne , datum, ND , Anonymizováno, //2021, , spisová značka, , č. l. 8).

6. V katastru nemovitostí vedeném pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, je zapsáno vlastnické právo k jednotce vymezené dle občanského zákoníku - Bytové jednotce č. 331/6, nacházejí se na adrese , adresa, v režimu SJM na základě Smlouvy o bezúplatném převodu ze dne 8. 9. 2016 s právními účinky zápisu ke dni 5. 1. 2017 (výpis z katastru nemovitostí v kat. úz. , adresa, , LV č. , hodnota, , čl. 5).

7. Rozhodnutím Obvodního národního výboru v Praze 5 byla v roce 1970 zůstavitelce a jejímu tehdejšímu manželovi , jméno FO, (otci žalobců) schválena dohoda o výměně bytů, na základě které se zůstavitelka s rodinou nastěhovali do vyměněného bytu o kuchyni a 3 pokojích s přísl. ve 2. posch. č. p. 331 v , adresa, , , Anonymizováno, ul. , Anonymizováno, po , tituly před jménem, , jméno FO, (předmětný byt) s tím, že právo užívat vyměněné byty vzniklo dle § 33 z. č. 46/54 Sb. (rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytů, doklad č. j. 2923/70 a protokol o přidělení bytu č. l. 128-129, 131).

8. Manželství zůstavitelky a , tituly před jménem, V. , jméno FO, , uzavřené dne , datum, u ONV v Praze 7 bylo rozvedeno na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 8. 1983, jež nabyl právní moci dne 16. 11. 1983 (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 8. 1983, č. l. 10).

9. Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 5 z 23. 3. 1984 bylo zrušeno (manželů , jméno FO, ) společné právo účastníků k bytu o 3 pokojích a kuchyni a příslušenství ve 2. patře domu v , adresa, a zůstavitelka se s účinností od 8. 5. 1984 stala výlučnou uživatelkou předmětného bytu (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. , spisová značka, , jež nabyl právní moci dne 8. 5. 1984, č. l.13).

10. Dne 25. 11. 1986 bylo mezi zůstavitelkou a žalovaným uzavřeno manželství (nesporná tvrzení účastníků, notářský zápisu o zúžení SJM – čl. 6).

11. Žalovaný byl v době před uzavřením manželství se zůstavitelkou nájemcem bytu ve , adresa, ulici, , adresa, , přičemž nájemní práva k tomuto bytu přenechal synu zůstavitelky (žalobci b) za současného ponechání si v bytě trvalého bydliště s právem na této adrese podnikat, přičemž v rámci žádosti o převod dekretu z žalovaného na žalobce b) bylo uvedeno, že žalobce b) žil s žalovaným ve společné domácnosti v bytě v , adresa, od října 1983 (potvrzení z 3/1989 – čl. 90, souhlas z 1. 1. 1993 – čl. 88, žádost čl. 89).

12. Zůstavitelka v roce 1992 požádala o převod předmětného bytu č. 331/6 na adrese , adresa, na její osobu (nesporná tvrzení účastníků).

13. Z žalovaným předložených listin označených jako potvrzení (datovaných 20. 12. 1996 a podepsaných zůstavitelkou – byť ve vztahu k podpisů zůstavitelky je žalobci namítána nepravost jejího podpisu) bylo zjištěno, že bylo sepsáno, že na koupi nemovitostí v bezpodílovém spoluvlastnictví zůstavitelky a žalovaného (dvou bytů v , adresa, a ½ nemovitosti v , Anonymizováno, , jméno FO, ) byly použity výhradně peníze získané zaměstnáním, podnikatelskou činností a prodejem jeho osobních věcí, které přinesl do manželství (citovaná potvrzení, čl. 88).

14. Dne 24. 1. 2001 byla mezi manžely , Jméno žalovaného, a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřena Smlouva o zúžení zákonem stanoveném rozsahu společného jmění manželů (dále jen „smlouva o zúžení SJM“), v jejímž článku III. bodu 2. bylo ujednáno, že „předmětem výlučného vlastnictví každého z manželů budou a) nemovité věci včetně vnitřního zařízení, součástí a příslušenství, nabyté některým z nich počínaje dnem následujících po uzavření této smlouvy, které by jinak byly podle ust. § 143 občanského zákoníku předmětem jejich společného jmění manželů“. Současně bylo konstatováno, že manželé za trvání manželství nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, bytovou jednotku č. 1412/2 a bytovou jednotu č. 1412/16 v domě č. p. , adresa, , v k. ú. , adresa, a na základě kupní smlouvy ze dne 17. 4. 1992 jednu ideální polovinu obytného domu čp. 1018 v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , postaveném na p. č. st. 1048/1 a včetně id. ½ pozemků specifikovaných na LV č. , hodnota, , k. ú. , jméno FO, (dále jen „nemovitosti , jméno FO, “), ohledně nichž se účastníci smlouvy dohodli, že jejich výlučným vlastníkem se stane žalovaný (Notářský zápisem NZ , Anonymizováno, /2001, N , Anonymizováno, /2001 ze dne , datum, , č. l. 6).

15. Dne , datum, byla mezi Bytovým družstvem , Anonymizováno, (jako převádějícím) a , Jméno žalovaného, a , tituly před jménem, , jméno FO, (jako nabyvateli) uzavřena Smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky č. 331/6, , adresa, z vlastnictví družstva do vlastnictví nabyvatelů (SJM). V čl. II. bod 3 účastníci této smlouvy prohlásili, že nabyvatel je členem družstva/převodce a nájemcem jednotky specifikované ve smlouvě. Smluvní strany se současně prohlásily, že nabyvatel před uzavřením této Smlouvy uhradil částku představující další členská vklad nabyvatele a dohodly se, že převodem bytové jednotky z vlastnictví převodce do vlastnictví nabyvatele /člena družstva, jenž má bytovou jednotku v nájmu, zaniká právo člena na vrácení dalšího členského vkladu, resp. namísto vrácení dalšího členského vkladu je na člena převáděna bytová jednotka (Smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva ze dne , datum, , č. l. 14).

16. Za trvání manželství se zůstavitelkou žalovaný převedl (v roce 2003) darovací smlouvou nemovitost na svého syna , jméno FO, (výpis z KN k. ú. , adresa, , čl. 86, nesporná tvrzení účastníků, schéma vývoje majetku zůstavitelky čl. 122).

17. V červnu 2004 byl sepsán žalovaným návrh na rozvod manželství se zůstavitelkou s odůvodněním, že manželé spolu již více než deset let nežijí s odkazem na důkaz: smlouvu o vypořádání majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení (návrh na rozvod manželství, čl. 151). V návrhu smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení ze dne 16. 6. 2004 je uvedeno, že žalovaný má dle čl. II po rozvodu vlastnit obrazy (cca 15 obrazů), počítač s tiskárnou a digitální fotoaparát, zůstavitelka pak ostatní věci nacházející se v bytě společného bydlení , adresa, , s tím, že po rozvodu strany nebudu uplatňovat další majetkové nároku, než které jsou předmětem této smlouvy (návrh smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení ze dne 16. 6. 2004).

18. Žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 13. 10. 2020 prodal kupujícím, Janě a , jméno FO, , oba bytem , adresa, , bytovou jednotku č. 1412/2, LV , Anonymizováno, , nacházející se budově č.p. 1412 na LV , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, na LV , Anonymizováno, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti id. 33/1000, to vše v katastrálním území , adresa, vedeno Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, za kupní cenu ve výši 4 450 000 Kč (kupní smlouva ze dne 13. 10. 2020 – čl. 112).

19. Žalovaný darovací smlouvou ze dne 16. 9. 2021 daroval své dceři, , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , bytovou jednotku č. 1412/16, LV , Anonymizováno, , nacházející se v budově č.p. 1412 na LV , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. , hodnota, na LV , Anonymizováno, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti id. 12/1000, to vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedeno Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (darovací smlouva ze dne 16. 9. 2021 – čl. 116, výpis z katastru nemovitostí k předmětné bytové jednotce čl. 85).

20. Dne 16. 9. 2021 právní zástupkyně žalovaného zaslala potomkům zůstavitelky, ve věci péče o , tituly před jménem, , jméno FO, , řešení současného stavu, oznámení o převzetí zastoupení, ve kterém dále uvedla, že žalovaný s ohledem na zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky nemůže o ni nadále pečovat (dopis právní zástupkyně žalovaného ze dne 16. 9. 2021, čl. 118).

21. Předmětná bytová jednotka č. 331/6 nacházející se na adrese , adresa, v katastrálním území , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, u KÚ pro hl. m. Prahu (dále jen „předmětná bytová jednotky“) byla v období let 1984 až 2016 ve vlastnictví bytových družstev: Lidové bytové družstvo , adresa, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, , Anonymizováno, (nesporná tvrzení účastníků).

22. Lidové bytové družstvo , adresa, bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl DrXCVIII, vložka 2 dne , datum, , dne , datum, bylo vymazáno bez likvidace, když práva a povinnosti, jakož aktiva a pasiva přešly na nově vzniklá bytová družstva, mj. , právnická osoba, (výpis z obchodního rejstříku Lidového bytového družstva , adresa, , č. l. 28).23. , právnická osoba, bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze dne , datum, . Družstvo vzniklo po transformaci původního LBD , adresa, se sídlem , adresa, (výpis z obchodního rejstříku Lidového bytového družstva , adresa, , č. l. 22).24. , právnická osoba, bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl , tituly za jménem, vložka , Anonymizováno, dne , datum, , k výmazu došlo dne 19. 4. 2023 (výpis z obchodního rejstříku Bytového družstva , Anonymizováno, , č. l. 18), přičemž z tohoto bytového družstva se v roce 1996 vyčlenilo nové vzniklé bytové družstvo , Anonymizováno, .

25. Bytové družstvo , Anonymizováno, bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl , tituly za jménem, vložka , Anonymizováno, dne , datum, . Předsedou družstva byl zapsán , Jméno žalovaného, , Csc. (bytem , adresa, ), a to do 19. 2. 2008; od 22. 1. 2008 je předsedou družstva pan , jméno FO, (výpis z obchodního rejstříku Bytového družstva , Anonymizováno, , č. l. 2, usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 27. 6. 1996, firm. 19259/96, č. l. 104).26. , právnická osoba, bylo formou notářského zápisu založeno vyčleněním z Bytového družstva , Anonymizováno, tak, že dne , datum, konalo ustavující schůzi, která určila základní zapisovaný kapitál, schválila stanovy a zvolila orgány. Jednání zahájil svolavatel , Jméno žalovaného, . Csc, uvedl, že je v domě 9 členů dosavadního družstva (včetně manželů, jakožto společných členů) a že pro vyčlenění písemně hlasovalo všech 9, tedy 100 % dosavadních členů. K vyčlenění došlo podle § 29 zákona č. 172/1994 Sb. (nesprávně uvedeno v zápisu, má být 72/1994 Sb., pozn. soudu) z dosavadního družstva. V prezenční listině bylo uvedeno 9 členů, včetně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , Jméno žalovaného, , Csc. Výše členského vkladu byla schválena ve výši 5 000 Kč u každého ze společných členů družstva – manželů a 10 000 Kč u každého člena, který není společným členem. V prezenční listině bylo uvedeno 9 osob, včetně , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno žalovaného, , bytem , adresa, , , adresa, (notářský zápise NZ , Anonymizováno, /96, N , Anonymizováno, /96, ze dne 9. 4. 1996, č. l. 105, prezenční listina čl. 106).

27. Zůstavitelka podala přihlášku do Bytového družstva , adresa, po vyčlenění ze starého družstva , právnická osoba, dne 3. 4. 1996 (přihláška do družstva ze dne 3. 4. 1996, č. l. 144).

28. Zůstavitelka souhlasila s vyčleněním ve smyslu § 29 z. 72/1994 Sb. z Bytového družstva , Anonymizováno, dnem 3. 4. 1996 písemným souhlasem včetně podpisu (souhlas s vyčleněním, č. l. 145).

29. Žalovaný podal přihlášku do Bytového družstva , adresa, po vyčlenění ze starého družstva , právnická osoba, dne 3. 4. 1996 (přihláška do družstva ze dne 3. 4. 1996, č. l. 144 p.v.)

30. Žalovaný svým podpisem písemným souhlasem ze dne 3. 4. 1996 souhlasil s vyčleněním ve smyslu § 29 z. 72/1994 Sb. z Bytového družstva , Anonymizováno, dnem 3. 4. 1996 (souhlas s vyčleněním, č. l. 145 p.v.).

31. Podle čl. 7 stanov BD , adresa, vzniká členství po splnění podmínek vyplývajících ze zákona vzniká členství při založení družstva dnem vzniku družstva, převodem členství nebo jiným způsobem stanoveným zákonem. Členství nevzniká před zaplacením členského vkladu. Podkladem pro přijetí je dle čl. 8 stanov přihláška. Dle č. 13 stanov převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva, tato přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství (Stanovy bytového družstva , adresa, z dubna 1996, č. l. 61).

32. Na chůzi Bytového družstva , adresa, dne 4. 12. 2001 byl zvolen předseda , Jméno žalovaného, , došlo ke schválení změny stanov družstva dle novely Obchodního zákoníku účinné od 1. 1. 2001 (zápis ze schůze Bytového družstva , adresa, ze dne 4. 12. 2001, č. l. 41).

33. Ve věci sporu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, mezi Bytovým družstvem , adresa, a Bytovým družstvem , Anonymizováno, byla řešena otázka, zda BD , adresa, vzniklo vyčleněním dle § 29 zák. č. 72/1994 Sb., neboť pro jeho vyčlenění se členy družstva staly i osoby, které nebyly členy BD , Anonymizováno, (řešila se námitka, že čtyři členové BD , Anonymizováno, – mezi nimi zůstavitelka, nikoli žalovaný – byli oprávněnými nájemci bytů v době č. o. 331, avšak na ustavující schůzi hlasovalo osob 9 (i manželé, kteří byli v žalovaném družstvu společnými členy jsou v novém družstvu , adresa, individuelními členy), přičemž Městský soud v Praze uzavřel, že ačkoli oprávněnými členy družstva k hlasování byly pouze osoby: , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , Jméno žalovaného, a , jméno FO, , vyčlenění je pro dosažení nadpoloviční většiny oprávněných členů platné, a dále, že dle ust. § 29 odst. 2 zák. o vlastnictví bytů proti pro vznik vyčleňovaného družstva ustanovení obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu přechází se vznikem nového družstva na toto družstvo (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2006 č. j. , spisová značka, , č. l. 67).

34. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2006 č.j. 11 Cmo 307/2005-77 se podává (při námitce Bytového družstva , Anonymizováno, , že v předmětném domě č. p. 331 evidoval pouze pět členů družstva, přičemž v některých případech šlo o společné členství manželů, kteří vzhledem k ustanovení § 703 odst. 2 obč. zákoníku mohou při hlasování disponovat společně toliko jedním hlasem), že BD , adresa, vzniklo vyčleněním dle § 29 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb. , neboť vyčlenění hlasovali všichni oprávnění členové družstva – všichni nájemci bytů (jednou z nich byla zůstavitelka), přičemž nemá právního významu nerozlišení individuálního a společného členství při hlasování (rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 307/2005-77 ze dne 22. 3. 2006, č. l. 119).

35. Z výpovědi svědka , jméno FO, (předsedy BD , adresa, , jež převzal předsednictvo po žalovaném, současně vlastníka bytu v předmětném době) bylo zjištěno, že žalovaný bydlel v předmětném bytě se zůstavitelkou, organizoval převody do osobního vlastnictví, záležitosti družstva zařizoval a aktivně vystupoval. Svědek žádnou listinu prokazující dohodu o převodu členského práva ve vztahu zůstavitelky a žalovaného nenalezl, v předmětném bytovém družstvu nejsou k dispozici žádné další listiny (než které předal zástupkyni žalovaného) týkající se členství žalovaného v předmětném BD, rovněž nejsou k dispozici bankovní výpisy, avšak v dokladech družstva je evidováno, že členský vklad za manžele byl splacen jednorázovou částkou (ve dvojnásobné výši členského vkladu), resp. je to zahrnuto v účetnictví družstva.

36. Zůstavitelka trpěla schizoafektivní poruchou, smíšený typ, problémy se objevily v roce 1996 (kdy došlo k depresivními syndromu), následně si její stav do roku 2021 vyžádal 9 hospitalizací v psych. léčebně, od března 2021 došlo k zhoršení jejího stavu v důsledku vakcíny, kdy přestala chodit a stala se ležící pacientkou (lékařská zpráva ze dne 30. 5. 2022, čl. 150).

37. Z ostatním provedených důkazů (nad rámec výše uvedených skutkových zjištění) soud nezjistil nic podstatného pro učinění závěru o skutkovém stavu. Soud zamítl návrh žalobců na doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru písmoznalectví (za účelem vypracování znaleckého posudku k ověření podpisu zůstavitelky na listinách ze dne , datum, – potvrzeních, že na koupi nemovitostí – dvou bytu ve Veverkově ulici v , adresa, a splátkách nemovitosti v jejich bezpodílovém vlastnictví v , Anonymizováno, , jméno FO, vynaložil prostředky pouze žalovaný), když jeho provedení považoval na nadbytečné, neboť by nemohlo nic změnit na níže uvedeném závěru o skutkovém stavu. Provádění takového důkazu by tak bylo v přímém rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení. Provedené důkazy soud považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

38. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

39. Potomci zůstavitelky se podanou žalobou domáhají určení, že zůstavitelka , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá , datum, , je výlučným vlastníkem bytové jednoty č. 331/6 v budově 331, nacházející se na pozemku č.p. 65., vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, . V průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že předmětný byt byl na základě Smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne , datum, převeden z BD , Anonymizováno, do SJM zůstavitelky a žalovaného. Zůstavitelka se v roce 1984 stala výlučnou uživatelkou předmětného bytu (poté, co její předchozí manželství s otcem žalobců bylo rozvedeno a předmětný byt jí byl dán do výlučného užívání). V důsledku uzavření manželství zůstavitelky s žalovaným se žalovaný stal ke dni 25. 11. 1986 společným nájemcem předmětného bytu, nikoli nabyvatelem družstevního podílu k předmětnému bytu. V lednu 2001 zůstavitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve formě notářského zápisu, kterou si manželé sjednali, že dnem následujícím po uzavřené této smlouvy nemovité věci nabyté některým z nich budou v jejich výlučném vlastnictví (současně touto smlouvou byly z bezpodílového vlastnictví manželů do výlučného vlastnictví žalovaného převedeny 2 bytové jednotky v , adresa, a ½ nemovitosti - rodinného domu s pozemky na LV č. , hodnota, v k. ú. , jméno FO, ); družstevní podíl k předmětnému bytu nebyl předmětem vypořádání. Předmětná bytová jednotka č. 331/6, , adresa, byla postupně ve vlastnictvím bytového družstva (nejprve Lidového bytového družstva v Praze, následně Lidového bytového družstva , adresa, , poté Bytového družstva , Anonymizováno, a konečně Bytového družstva , adresa, , jež jej převedlo do vlastnictví zůstavitelky a žalovaného). , právnická osoba, vzniklo vyčlením z družstva BD , Anonymizováno, notářským zápisem ze dne , datum, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, a bylo dnem 3. 4. 21006 zapsáno do obchodního rejstříku; zůstavitelka jako členka původního BD , Anonymizováno, souhlasila s vyčlením a podala do nově vzniklého BD , adresa, přihlášku. Žalovaný byl dnem 27. 6. 1996 zvolen předsedou BD , adresa, a v této funkci setrval do 30. 11. 2008.

40. Za užití následujících ustanovení:

41. Podle ust. § 23 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, účinného od , datum, , jsou oprávněnými osobami členové družstva.

42. Podle ust. § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, členové bytových družstev, kteří jsou nájemci bytů a nebytových prostor, mohou do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vyzvat bytové družstvo k uzavření smlouvy, kterou na ně družstvo bezplatně převede vlastnictví k bytu a nebytovému prostoru. Uplynutím této lhůty toto právo zaniká.

43. Podle ust. § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., zákona, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), účinného do , datum, , byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen „družstvo“), jehož nájemcem je fyzická osoba – člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech. Dle odstavce 2 je družstvo povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou – členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb.

44. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů jsou-li převáděny byty v budovách ve vlastnictví, popř. spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc dle zvláštních předpisů, do vlastnictví členů těchto družstev – fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právního předchůdce, jsou tyto převody bezplatné. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí ustanovení odstavce 1 i pro převody bytů v budovách, které byly ve vlastnictví, popř. spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.

45. Podle ust. § 29 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů ve znění do 31. 12. 2013, nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo v budovách, popřípadě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového družstva. Pro platnost rozhodnutí je třeba písemného souhlasu dvoutřetinové většiny všech těchto členů družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí být písemně oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout nejpozději do 31. prosince 1996. Rozhodnutí nepodléhá schválení členskou schůzí dosavadního družstva. Podle odst. 2 pro vznik družstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1 se dosavadní družstvo nezrušuje.

46. Podle ust. § 227 odst. 1 zákona č. 513/1991, Obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“) ve znění do 31. 12. 2013, členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Je-li podle stanov členství podmíněno pracovním vztahem k družstvu, může se členem stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku. Podle ust. § 227 odst. 2 obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2013, po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství: a) při založení družstva dnem vzniku družstva, b) za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, c) převodem členství, nebo d) jiným způsobem stanoveným zákonem. Podle odst. 5 podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku upravují stanovy. Podle ust. § 229 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2013, členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují. Dohoda o převodu členských práv a povinností na jinou osobu podléhá souhlasu představenstva. Stanovy mohou určit důvody, které převod vylučují. Proti zamítavému rozhodnutí se může člen odvolat k členské schůzi. Rozhodnutím představenstva nebo členské schůze o schválení dohody o převodu členských práv a povinností se stává nabyvatel členských práv a povinností členem družstva v rozsahu práv a povinností převádějícího člena. Podle odst. 2 mohou stanovy určit případy, kdy představenstvo nesmí odmítnout souhlas s převodem členských práv a povinností nebo se nevyžaduje souhlas představenstva.

47. Podle ust. § 143a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen „starého občanského zákoníku“ nebo „obč. zák.“ manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 téhož ustanovení manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Podle odst. 4 téhož zákonného ustanovení manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.

48. Podle ust. § 704 odst. 1 obč. zák. stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (odst. 2).

49. Podle ust. § 709 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoníku“ nebo „o. z.“) součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výhradní vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

50. Podle ust. § 739 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“), účinného od 1. 1. 2014 společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů.

51. Podle ust. § 747 ZOK je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.

52. Podle ust. § 574 o. z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělil, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas.

53. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k názoru, že v řízení nebylo prokázáno, že družstevní podíl týkající se předmětnému bytu č. 331/6 na adrese , adresa, byl součástí SJM zůstavitelky a žalovaného, a proto má za to, že žaloba je důvodná. Zůstavitelce vzniklo právo na uzavření nájemním smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu před uzavřením manželství se žalovaným. Družstevní podíl není součástí SJM, pokud jej jeden z manželů nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné členství, přičemž má-li být jeden z manželů toliko výlučným členem bytového družstva, nemůže být družstevní podíl součástí SJM.

54. Družstevní podíl k předmětnému bytu nabyla zůstavitelka do svého výlučného vlastnictví v roce 1984 a na tomto výlučném vlastnictví družstevního podílu k předmětnému bytu nezměnila nic okolnost, že žalovaný z titulu uzavření manželství se zůstavitelkou v roce 1986 se stal společným nájemcem předmětného družstevního bytu. Má-li být jeden z manželů toliko výlučným členem bytového družstva, nesmí být družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Výlučným členem bytového družstva bude především ten z manželů, který se členem družstva stal (a družstevní podíl nabyl) před uzavřením manželství. Stane-li se totiž manžel členem bytového družstva v době trvání manželství, stává se družstevní podíl zásadně součástí SJM. I v případě, že jej jeden z manželů nabyl za trvání manželství, však družstevní podíl není součástí společného jmění, pokud jej manžel nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

55. Situaci, kdy je jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, řeší zákon o obchodních korporacích (obdobně jako dřívější právní úprava v § 704 odst. 4 obč. zák.), kdy na existenci výlučného členství jednoho z manželů v bytovém družstvu navazuje vznik a trvání společného nájmu družstevního bytu manžely. Žalovaný se uzavřením manželství se zůstavitelkou nemohl stát společným členem bytového družstva a členský podíl v bytovém družstvu se uzavřením manželství žalovaného se zůstavitelkou nestal součástí jejich SJM.

56. Stejně tak podle obč. zák. základním principem družstevního nájmu je spojení nájmu s členstvím nájemce v bytovém družstvu. Situace je jasná, když je nájemcem bytu i členem bytového družstva jedna osoba, která má členský podíl v bytovém družstvu ve svém majetku a současně je i nájemcem bytu. Složitější je ovšem situace v případě, kdy nájemci jsou manželé (společní nájemci mohou být pouze manželé). Definici společného členství manželů v bytovém družstvu ovšem obchodní zákoník neobsahuje a je upravena jen v občanském zákoníku. Platná právní úprava zásadně stojí na principu individuálního, resp. výlučného členství v družstvu a společné členství manželů je výjimkou z této zásady. Jedná se zde o zákonnou konstrukci, kdy se na oba manžely hledí jako na jediného člena družstva, nikoliv jako na dva členy. Společní členové jsou oprávněni a povinni plnit členská práva a členské povinnosti společně a nerozdílně. Pro tyto účely mají také společný hlas. Se společným členstvím je spojen také společný členský podíl manželů v bytovém družstvu. Podle obecného ustanovení § 61 odst. 1 ObchZ, vztahujícího se na obchodní společnosti a podle § 260 ObchZ přiměřeně také na družstva, je možno členský podíl definovat jako účast člena družstva v družstvu (v případě společného členství společnou účast manželů v družstvu) a z ní plynoucí práva a povinnosti. Pro vznik společného nájmu družstevního bytu je rozhodující uzavření nájemní smlouvy, nikoliv den, kdy byl byt jednomu z manželů přidělen; z tohoto hlediska je i nerozhodné, kdy byl splacen členský podíl, tím méně základní členský vklad. Z tohoto hlediska je proto nerozhodné, kdy byl splacen členský podíl, tím méně základní členský vklad (k tomu srov. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, komentář k § 703).

57. Skutečnost, že vlastnictví k předmětnému bytu přecházelo v průběhu manželství zůstavitelky a žalovaného do vlastnictví různých bytových družstev (Lidového bytového družstva v Praze, Lidového bytového družstva , adresa, , Bytového družstva , Anonymizováno, a Bytového družstva , adresa, ) na tomto režimu nic nezměnilo, neboť zůstavitelka se stala výlučnou členkou v době před uzavřením manželství se žalovaným. Ačkoli , právnická osoba, vzniklo vyčleněním dle § 29 zák. č. 72/1994 Sb. z dosavadního družstva BD , Anonymizováno, , výlučné členství zůstavitelky z dosavadního BD , Anonymizováno, přešlo vznikem nového družstva BD , adresa, do nově vzniklého BD , adresa, . V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nebyl členem BD , Anonymizováno, a přesto byl řadu let veden jako předseda BD , adresa, , nemohl se stát členem BD , adresa, v režimu společného členství manželů , jméno FO, (přestože podal přihlášku, splatil členství vklad a byl veden jako předseda), neboť nemohlo dojít k rozšíření individuálního členství zůstavitelky na členství společné.

58. Ve věci vyčlenění BD , adresa, z BD , Anonymizováno, bylo v odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 307/2005-77 ze dne 22. 3. 2006 konstatováno, že členkou bytového družstva oprávněnou k hlasování o vyčlenění byla pouze zůstavitelka, přičemž touto optikou soud hodnotil přihlášku žalovaného do BD , adresa, a souhlas žalovaného s vyčleněním z BD , Anonymizováno, . Skutečnost, zda se na základě znění stanov BD , Anonymizováno, žalovaný případně stal jeho novým členem, neřeší okolnost, že by tímto způsobem mohlo platně dojít ke změně individuálního členství zůstavitelky ve členství společné (v režimu společného členství manželů).

59. Nadto v roce 2001 mezi zůstavitelkou a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o zúžení SJM (tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů) ve formě notářského zápisu, v níž si manželé do budoucna sjednali, že se SJM (tedy BSM) nevztahuje na v budoucnu nabývané nemovitosti. Rovněž v této smlouvě prohlásili nabytý majetek (v režimu BSM) ke dvěma bytům v k. ú. , adresa, a ½ rodinného domu v k. ú. , jméno FO, ), avšak členský podíl týkající se předmětného bytu v ní nijak nezmínili (stejně tak jej nezmiňuje ani – byť nerealizovaný - návrh žalovaného na rozvod manželství s návrhem smlouvy o vypořádání zbývajícího majetku manželů z roku 2004).

60. Rovněž se soud neztotožňuje s argumentací žalovaného, že zůstavitelka podpisem Smlouvy o převodu předmětného bytové jednotky uzavřela dohodu o převodu svého členského podílu k předmětnému bytu na svého manžela, čímž by modifikovala sjednaný režim zúženého SJM (zejména pokud žalovaný současně tvrdí, že byl v době uzavření převodní smlouvy členem předmětného BD a svědčilo mu společné členství v předmětném BD z titulu uzavření manželství se zůstavitelkou).

61. Soud dále nepřisvědčil námitce žalovaného, že BD , adresa, postupem dle § 23 zák. č. 72/1994 Sb. mohlo převést předmětný byt do SJM manželů , jméno FO, , neboť žalovanému společné členství v bytovém družstvu nesvědčilo a manželé nadto měli zúžené SJM (BSM) ve formě notářského zápisu. V této souvislosti soud připomíná, že mezi manžely smluvený režim lze měnit pouze dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu, tedy v případě změny smlouvy o zúžení rozsahu SJM (BSM) dohodou, která bude mít opět formu veřejné listiny (notářského zápisu), což v daném případě nebylo splněno.

62. Pokud žalovaný namítal, že v případě, že by Smlouva o převodu jednotky z roku 2016 byla shledána neplatnou, neměla by ani zůstavitelka řádný nabývací titul pro nedostatek projevu vůle v právním jednání, kterým měla jednotku nabýt, k tomu soud konstatuje, že v projednávané věci nebrání shledání částečné neplatnosti „převodní smlouvy vůči žalovanému“ v platnosti převodní smlouvy ve vztahu k zůstavitelce, která byla v době uzavření „převodní smlouvy“ jedinou a výlučnou vlastnicí členského podílu k předmětné bytové jednotce. V této souvislosti soud odkazuje na problematiku tzv. oddělitelnosti části právního úkonu od ostatního jeho obsahu, kterou je třeba vždy dovodit výkladem (z povahy právního úkonu anebo z jeho obsahu či okolností, za nichž k němu došlo (viz § 574 a 576 o. z.). Proto je třeba mít smlouvu o převodu jednotky ve vztahu k zůstavitelce (jakožto výlučnému členu bytového družstva) za platnou a způsobilou samostatné existence (ve vztahu k neplatné části převodu vůči žalovanému).

63. V neposlední řadě soud nepovažuje způsob meritorního rozhodnutí soudu v této věci v rozporu s dobrými mravy, a to ani v kontextu se žalovaným namítanou skutečností, že žalobce b) jeho přičiněním získal „dekret na byt v , adresa, náměstí,“ když uzavřením manželství žalovaného se zůstavitelkou (a automaticky vzniklým společným nájmem k předmětnému bytu , adresa, ) byla bytová potřeba žalovaného saturována a nebyla by dána v pozdějších letech odůvodněná potřeba žalovaného být držitelem dekretu k obecnímu bytu. Nadto vypořádání majetku manželů , jméno FO, v citované smlouvě o zúžení SJM (dříve BSM) z roku 2001, kdy žalovaný (oproti zůstavitelce) nabývá do svého výlučného vlastnictví (bez jakéhokoli vypořádacího podílu) 3 nemovitosti nabyté za trvání jejich manželství (2 byty na , adresa, , ½ rodinného domu v k. ú. , jméno FO, ) se nejeví býti ve vztahu ke skutečnosti, že předmětný byt , adresa, by připadl zůstavitelce (a jejím dětem narozeným z předchozího manželství, jež původně tato nabyla společně se svým bývalým manželem, otcem těchto dětí) za nemravný.

64. Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že zůstavitelce a žalovanému svědčilo společné členství manželů v Bytovém družstvu , adresa, , resp. že družstevní podíl k předmětnému bytu č. 331/6 byl součástí SJM, a proto uzavřel, že zůstavitelka byla ke dni úmrtí výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, a proto žalobě ve znění navrhovaného petitu vyhověl.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byly v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 557,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za každý z 25 úkonů právní služby (12, 5 úkonů za po 2 000 Kč za každého ze žalobců dle § 12 odst. 4 a. t.) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ze dne 30. 11. 2023, 5. 12. 2023, 8. 2. 2024, 14. 2. 2024 a 23. 4. 2024, účast při jednání soudu 7. 11. 2023, 15. 12. 2023, 5. 3. 2024, 23. 4. 2024 a účast při vyhlášení rozsudku dne 3. 5. 2024, jakož + 1 úkon účasti při jednání soudu přesahující 2 hodiny dne 15. 12. 2023 ve výši 1 250 Kč), včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.), tj. 25 x 2 000 Kč + 13 x 300 Kč (50 000+ 3 900), tedy 53 900 Kč, jež po zvýšení o DPH ve výši 21 % z mimosmluvní odměny a paušální náhrady advokáta ve výši 11 319 Kč činí částku 65 219 Kč. Celkové náklady žalobců (včetně soudního poplatku ve výši 5 000 Kč) ve výši 70 219 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).