17 C 234/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení 12 087,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to ve čtyřech splátkách po , částka, měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje třetím měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení, částku , částka, do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce.

III. Žaloba se, co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za volitelné služby. Úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě počtu členů v domácnosti, jejich příjmu, měsíčních výdajů a příjmů uvedených spotřebitelem a ověřením registrů centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a dalších registrů. Účet žalované byl ověřen pomocí korunové ověřovací platby. , adresa, 600 Kč byla žalované poskytnuta na účet , Anonymizováno, dne , datum, . Úvěr byl splatný dne , datum, . Žalovaná neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za prvních 90 dní prodlení dle čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku, tedy ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR , Anonymizováno, ze dne , datum, , proti kterému žalovaná podala včasný odpor, v němž uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Připustila, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela dne , datum, a následně obdržela částku , částka, , avšak půjčku si vzala v tíživé životní situaci, když byla v pracovní neschopnosti a nebyla schopna splácet své předchozí půjčky u žalobkyně a dalších 6 závazků u jiných společností. Žalovaná po dobu prvních tří měsíců nesplácela, poté nevěděla, kam začít splácet, dne , datum, požádala o splátkový kalendář, ale bez odpovědi s tím, že je úvěr v inkasním řízení společnosti , právnická osoba, . Smlouvu žalovaná obdržela až s žalobou. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované. Přestože dle vyjádření žalobkyně byla žalovaná lustrována v registrech NRKI a BRKI, již v době sjednání předmětného úvěru měla předchozí závazky u dalších 6 bankovních a nebankovních institucí. Žalobkyně poskytla žalované půjčku již přibližně 19x, a to od roku 2021. Žalovaná žádné výplatní pásky v souvislosti s touto půjčkou žalobkyni neposkytla, když pouze „šla z půjčky do půjčky.“ Pouze cca před třemi lety vyplňovala nějaký dotazník, v době, kdy žila s přítelem. V době sjednávání půjčky žila v nájmu a měsíční výdaje činily cca , částka, . Dále žalovaná namítala, že půjčka byla sjednána na základě prostředků elektronické komunikace, přičemž nelze ani věrohodně prokázat, že byla smlouva uzavřena a v jakém textovém znění, tedy že žalovaná souhlasila právě s textem příslušné smlouvy, když žalovaná dále uvedla, že se nejednalo o podpis elektronickým podpisem, ale toliko elektronickým kódem. Nad to namítla, že RPSN v uzavřené smlouvě činilo 2 130,31 % ročně, což je cca 215 ti násobek průměrné sazby, což je v rozporu s dobrými mravy dle ustálené judikatury. Žalovaná by byla schopna poskytnutou jistinu ve výši , částka, platit formou měsíčních splátek ve výši , částka, , navrhla splácení formou 4 splátek a možnost postupu dle § 150 o. s. ř. stran nákladů řízení.

3. Účastníci byli k jednání konaným dne , datum, řádně předvoláni. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne , datum, , že se z jednání soudu omlouvá s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání soudu dostavila. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci a účastnickým výslechem žalované (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru vrátit a případně také spolu s poplatky za další volitelné služby a příslušenstvím. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit částku , částka, do , datum, . RPSN činilo 2 130,31 % ročně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, dne , datum, na účet č. , č. účtu, . (prokázáno přehledem bankovních transakcí). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených žalovanou ohledně počtu osob v domácnosti, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky ve výši , částka, , výší pravidelných měsíčních výdajů na bydlení ve výši , částka, , výdajů nezbytných ve výši , částka, a výdajů zbytných ve výši , částka, . Výše ověřeného měsíčního příjmu činila , částka, , žalovaná uvedla měsíční příjem , částka, . Dle žalobkyní vypočítané minimální výdaje činily , částka, , disponibilní příjem tak měl činit , částka, a posouzení úvěruschopnosti vyhodnotila jako úspěšné (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně výdaje žalované neověřovala na základě případných poskytnutých dokumentů, vypočítává je na základě interních výpočtů a informací poskytnutých žalovanou (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie společnosti). Sjednaná smluvní pokuta činila za prodlení s úhradou každé splátky 0,1 % denně z jistiny (prokázáno popisem vlastností spotřebitelského úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (prokázáno výzvou ze dne , datum, s podacím lístkem).

7. Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že žalovaná žije sama, v nájmu a platí včetně poplatků , částka, . Věřitelů má přibližně 6 a celkem dluží cca , částka, . Povoláním je řadu let zdravotní sestra, nyní je vedena na úřadu práce a nepobírá nic, protože je tam teprve pár dní a podstupuje , právnická osoba, . Pobírat bude maximálně , Anonymizováno, , částka, . Poslední plat byl cca , částka, . Jako uchazeč o zaměstnání je vedena od , datum, .

8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

12. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Žalobkyně již k předchozí výzvě soudu o procesu ověření úvěruschopnosti žalované ničeho dalšího neuvedla a z nařízeného jednání se omluvila, čímž se vzdala možnost poučení soudu stran doplnění skutkových okolnosti ověření úvěruschopnosti.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit do , datum, jednou splátkou ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná v tomto vztahu vystupovala jako spotřebitel, je soud povinen i z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, což žalovaná rovněž namítala, k čemuž žalobkyně tvrdila to, že byla lustrována ve veřejně dostupných databázích a žalovaná doložila výplatní pásky za tři měsíce, které ale žalobkyně nedoložila a žalovaná uvedla, že před poskytnutím úvěru žalované výplatní pásky za poslední tři měsíce neposkytla. Z žalobkyní předložených informací o klientovi ve smlouvě bylo pouze zjištěno, že žalovaná uvádí příjem , částka, , náklady na bydlení činí , částka, , náklady na další půjčky , částka, a náklady na další nezbytné a zbytné výdaje , částka, (a to aniž by byly nějakým způsobem ověřeny skutečné příjmy a výdaje týkající se nákladů jejího bydlení, či nákladů na obživu), nevyplývá tedy, že by žalobkyně ověřila informace jak o příjmech, tak výdajích žalované (k tomu navíc viz požadavek zkoumat úvěruschopnost co do příjmové a výdajové stránky předložením dokladů za předchozí období minimálně 3 měsíců – k tomu srov. závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobkyně použila pro výpočet disponibilního příjmu jen vlastní výpočet založený na údajích poskytnutých žalovanou, přičemž nijak nebylo doloženo, že byl příjem žalované uvedený v tomto výpočtu ověřen, současně nebyla nikterak ověřována výdajová stránka. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, ale také k prověření těchto tvrzení, neboť pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž bylo zjištěno, jak tyto byly získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.), zejména s ohledem na nedostatek jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované a absenci jejich skutečného vyhodnocení k prověření úvěruschopnosti žalované.

18. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

19. S ohledem na shora uvedené se soud dalšími námitkami ohledně neplatnosti smlouvy o úvěru, které žalovaná uváděla, nezabýval, přestože současně uvádí, že i v případě výše RPSN sazby by soud v souladu s ustálenou judikaturou, smlouvu za neplatnou považoval.

20. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaná mohla ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaná je tedy povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku , částka, , proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I.). Ve zbytku žalovaného nároku pak soud žalobu výrokem III. zamítl.

21. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). , adresa, 600 Kč soud uložil žalované zaplatit ve 4 měsíčních splátkách po , částka, se splatností první splátky 25. dne v měsíci, počínaje třetím měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalované, která sama podobnou výši a počet splátek navrhla. Soud proto dospěl k závěru, že stanovená výše a splatnost první splátky plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalované je přiměřená možnostem žalované.

22. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 71,1 %, a proto jí soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. proti žalované přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení, když ta byla úspěšná z 28,9 %, žalobkyně tak má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 42,2 %. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tedy ve výši , částka, . Dále soud postupoval podle ust. § 149 odst. 1.

23. Současně soud neshledal důvody, které by dostatečně odůvodňovaly postup dle ust. § 150 o. s. ř., neboť žalovanou tvrzené okolnosti (větší počet dluhů, probíhající rekvalifikace) nedosahují intenzity mimořádnosti aplikace okolnosti (nezaviněné okolnosti mající původ v jednání účastníků, např. nepřiměřená tvrdost, nevyřešená právní povaha sporu, zavinění obou stran sporu, osobní poměry účastníka) přepokládaných tímto ustanovením.

24. O lhůtě k plnění bylo v případě výroku I. a II. rozsudku rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 a 2 o. s. ř., když soud umožnil žalované splnit její povinnost v jiné než obvyklé třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, a to s přihlédnutím k jí sděleným a doloženým poměrům, a to ve formě měsíčních splátek ve výši , částka, v případě jistiny dluhu dle výroku I. se splatností první splátky počínaje třetím měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud umožnil žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení do tří měsíců po právní moci tohoto rozhodnutí. Při stanovení výše splátek soud přihlédl i k oprávněným zájmům věřitele (žalobkyně) tak, aby se jí dostalo plnění od dlužníka (žalované).