17 C 237/2023
č. j. 17 C 237/2023-18
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku 28 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od doby, kdy byla předžalobní výzva doručena. Nárok na poplatky za služby a část příslušenství byl zamítnut, protože nebyly splněny podmínky pro jejich účelnost. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 986 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 38 334 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 378 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od anonymizována dvě slova rok do zaplacení, co do příslušenství tvořeného zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 28 400 Kč od datum do datum a co do částky 2 556 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 986 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 334 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalovanému dne datum poskytnuta částka 28 400 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit nejpozději do datum, a to v jedné splátce ve výši 35 639 Kč. Žalovaný si sjednal doplňkové služby„ klidné spaní“ s poplatkem 110 Kč měsíčně za odložení splatnosti úvěru o 30 dní a službu„ informační SMS servis“ s poplatkem 29 Kč měsíčně. Žalovaný jednou využil možnost odložení splatnosti úvěru o 30 dní, splatnost tedy nastala dne datum. Žalobce se domáhá zaplacení částky 38 334 Kč, jež je tvořena jistinou ve výši 28 400 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 100, poplatkem za službu„ klidné spaní“ ve výši 220 Kč a poplatek ve výši 58 Kč za„ informační SMS servis“ a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru až do zaplacení dluhu, žalovaný tak požaduje zaplacení pouze prvních anonymizováno dní prodlení za období od datum do datum ve výši 2 556 Kč. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky, avšak nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
3. Na základě dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 28 400 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit do datum po prodloužení splatnosti o jeden měsíc za využití služby„ klidné spaní“, formou jednorázové splátky ve výši 35 778 Kč, když se zavázal uhradit částku 110 Kč měsíčně za volitelnou službu„ klidné spaní“ a částku 29 Kč měsíčně za volitelnou službu„ informační SMS servis“ poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 100 Kč a jistinu ve výši 28 400 Kč (prokázáno ze smlouvy, ze sazebníku). Žalobkyně poskytla žalovanému částku 28 400 Kč dne datum (zjištěno z přehledu bankovních transakcích vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným a výpisů z účtu žalovaného (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z identifikovaných příjmů). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem).
4. Dle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.
5. Dle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek webová adresa, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 28 400 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku s příslušenstvím splatit do dne splatnosti, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného (konkrétně schopnost žalovaného splácet úvěr, včetně příslušenství, a to na základě konkrétních informací o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech), z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by tato povinnost byla splněna ve vztahu k výdajové stránce žalovaného (žalobce i k tomu nenavrhuje žádné důkazy a k jednání soudu se nedostavil, čímž se vzdal možnosti procesního poučení soudu stran této skutečnosti). S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že v tomto řízení posuzovaná úvěrová smlouvy je z důvodu, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., kdy žalobkyně prokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka 28 400 Kč (čehož ostatně i žalobkyně pro případ, že soud smlouvu posoudí jako neplatnou, domáhala). Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Termín prodlení byl stanoven v souladu s ust. § 573 o. z., kdy předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum, tj. dle domněnky doby dojití byla zásilka doručena dne datum. Následující den byl posledním dnem pro dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a v prodlení se tak žalovaný ocitl dne datum.
14. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva je neplatná, zamítl nárok žalobkyně co do žalobkyní požadovaných poplatků sjednaných při poskytnutí úvěru a části příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II.
15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 986 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 534 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) položky 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé včetně doplnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a obdobím, ve kterém nebylo pojistné placeno. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif Náklady byly přisouzeny v zákonné lhůtě a na zákonné platební místo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.