17 C 343/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0

I. Určuje se, že výpověď ze dne datum daná žalobcům z nájmu bytu č. hodnota, umístěného v přízemí domu č.p. Anonymizováno na adrese adresa, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, obec adresa v k. ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa, je neoprávněná a nájem bytu na déle trvá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejich zástupce.

1. Žalobci se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne datum domáhají určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytové jednotky číslo hodnota, umístěné v přízemí domu Anonymizováno na adrese adresa, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, obec adresa v k. ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa (dále jen „předmětný byt“) ze dne datum z důvodu § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. K odůvodnění žaloby uvedli, že na základě nájemní smlouvy z roku 2018 jsou nájemci předmětného bytu na dobu neurčitou s ním, že dne datum jim byla právním zástupcem žalované doručena výpověď z nájmu předmětného bytu pro hrubé porušení povinností nájemce, kterého se měli dopustit tím, že údajně neměli umožnit pronajímateli přístup do bytu po předchozí výzvě pronajímatele, když měli být o zamýšlené prohlídce vyrozuměni dopisem ze dne datum (s plánovaným termínem prohlídky dne datum), resp. dopisem ze dne datum (s plánovaným termínem prohlídky dne datum). K první výzvě ze dne datum uvedli, že dopis vyzvedla žalobkyně a) řádně na poště dne datum (v úložní době), což bylo poté, kdy termín zamýšlené prohlídky uplynul. Druhou výzvu pronajímatelky ze dne datum nedopatřením na poště nevyzvedli (jak z důvodu mylného předpokladu o obsahu a odesílateli dopisu, tak z časových důvodů – rodinného a pracovního zatížení žalobkyně a) – matky 4 dětí v době začátku prázdnin). Mají zato, že žalovanou uváděné porušení povinností ze strany nájemců (tedy neumožnění prohlídky v jednom případě) není takovým porušením povinností nájemce, které by bylo možno považovat za hrubé porušení povinností nájemce ve smyslu zákonného ustanovení, které by bylo srovnatelné s ostatními výpovědními důvody (jako např. spáchání trestného činu na pronajímateli bytu), přičemž předmětná výpověď z nájmu bytu je ryze účelovou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že trvá na výpovědi z nájmu předmětného bytu. Předmětný byt byl přenechán k výlučnému užívání žalobcům na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne datum na dobu neurčitou. Žalovaná v souladu se smlouvou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala oba žalobce nejprve dopisem ze dne datum (odeslán doporučeně prostřednictvím právnická osoba dne datum), v němž informovala o prohlídce dne datum, kterou měl provést zástupce žalované, přičemž součástí dopisu byla i žádost o potvrzení daného termínu (včetně kontaktů na zástupce žalované), avšak žalobci zástupce žalované nekontaktovali a dopis pro žalobce b) se dokonce vrátil jako nedoručený. Následně žalovaná prostřednictvím svého zástupce opětovně žalobce požádala o zpřístupnění bytu, a to doporučeným dopisem ze dne datum (podaným na poště dne datum), v němž byl stanoven termín prohlídky na den datum, přičemž součástí dopisu byla žádost o potvrzení termínu prohlídky, případně o kontaktování zástupce žalované o stanovení náhradního termínu prohlídky. Na tuto druhou žádost nebylo ze strany žalobců nijak reagováno. Z těchto důvodů se žalovaná rozhodla přistoupit k ukončení nájmu, což učinila dopisem svého právního zástupce ze dne datum (odeslaným prostřednictvím právnická osoba dne datum) z důvodu porušení povinnosti nájemce dle ust. § 2219 o. z. Zdůraznila, že oznámení kontroly bytu bylo učiněno s dostatečným časovým předstihem (15 a 21 dnů), přičemž dle formulace výzev měli žalobci možnost jednat o změně termínu prohlídky. Zasláním oznámení o provedení kontroly bytu vznikla žalobcům dle § 2219 o. z. povinnost kontrolu umožnit, a pokud tak neučinili, hrubě porušili své povinnosti nájemce. Vzhledem k tomu, že tak učinili opakovaně, jedná se porušení povinnost nájemce hrubým způsobem, neboť opakovanou ignorací výzvy pronajímatele naplnili dostatečnou intenzitu porušení svých povinností. Má za to, že žalobci se nemohou dovolávat toho, že se tak stalo pouze neopatrností v souvislosti s nepřevzetím pošty, neboť měli „jakožto osoby průměrného rozumu“ očekávat, že v případě pozdního převzetí dokladu je namístě kontaktovat zasílatele, zvlášť, byli-li o to požádáni. Ve vztahu k žalobci b) se uplatní domněnka doby dojití dle § 573 o. z., neboť v obou případech se dostaly zásilky do jeho sféry (měl objektivně možnost se s nimi seznámit). Dále namítla, že jednání žalobkyně a) je v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná má zájem na využití předmětného bytu pro sebe, resp. své další děti, a přestože se snažila s žalobkyní o rozumnou domluvu, ta na její návrhy nereflektuje.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), a dále provedl důkaz účastnickými výpověďmi účastníků (§ 131 o. s. ř.), přičemž potřebu provedení jiných důkazních prostředků soud neshledal.

4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná je vlastníkem nemovitosti – bytové jednotky č. číslo hodnota, umístěné v přízemí domu č.p. Anonymizováno na adrese adresa, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, obec adresa v k. ú. adresa, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa (dále jen „předmětný byt“) (nesporná tvrzení účastníků).

5. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu na dobu určitou (Anonymizováno) s možností jejího prodloužení za nájemné částka měsíčně a poplatky ve výši částka měsíčně (nájemní smlouva ze dne datum, čl. Anonymizováno). Dne datum žalovaná písemně prodloužila nájemní smlouvu pro žalobce b) (písemné sdělení ze dne datum, čl. Anonymizováno).

6. Dne datum byla mezi žalovanou (jako pronajímatelkou) a žalobci (jako nájemci) uzavřena nájemní smlouva, v níž se účastníci řízení dohodli, že žalovaná přenechá žalobcům k užívání předmětný byt na dobu neurčitou za nájemné ve výši částka měsíčně. V čl. VII. Bod 10 bylo sjednáno, že pronajímatel je oprávněn vstoupit do bytu po předchozím písemném oznámení nájemci za účelem kontroly dodržování podmínek smlouvy, jakož z důvodu provádění údržby, nutných oprav či kontroly (nájemní smlouva ze dne datum, čl. Anonymizováno).

7. Dopisem zástupce žalované ze dne datum (odeslaným žalobcům prostřednictvím právnická osoba dne datum) byli žalobci dle § 2219 o. z. vyzváni k umožnění prohlídky bytu za účelem kontroly dodržování podmínek nájemní smlouvy v termínu datum od 14 hodin s tím, že byli současně požádáni o potvrzení termínu na email zástupce žalobce, popř. k navržení náhradního termínu (konkrétně kontaktováním na v dopise uvedené telefonní číslo, či email zástupce žalované); současně byli upozorněni, že neumožnění kontroly a prohlídky bytu může být považováno za zvlášť hrubé porušení povinností nájemce. Předmětný dopis byl na právnická osoba uložen, přičemž dne datum byl v úložní době vyzvednut žalobkyní a), ve vztahu k žalobci b) se vrátil odesílateli jako nedoručený (dopis ze dne datum – čl. Anonymizováno Anonymizováno, podací arch – čl. Anonymizováno, kopie vrácené listovní zásilky žalobce b) – čl. Anonymizováno p. v., potvrzení právnická osoba – čl Anonymizováno, potvrzení o převzetí zásilky čl. Anonymizováno).

8. Dopisem zástupce žalované ze dne datum (odeslaným žalobcům prostřednictvím právnická osoba dne datum) byli žalobci dle § 2219 o. z. vyzváni k umožnění prohlídky bytu za účelem kontroly dodržování podmínek nájemní smlouvy v termínu datum od Anonymizováno hodin s tím, že byli současně požádáni o potvrzení termínu na email zástupce žalobce, popř. k navržení náhradního termínu (konkrétně kontaktováním na v dopise uvedené telefonní číslo, či email zástupce žalované); současně byli upozorněni, že neumožnění kontroly a prohlídky bytu může být považováno za zvlášť hrubé porušení povinností nájemce. Předmětný dopis byl na právnická osoba uložen, nebyl žádným z žalobců vyzvednut a vrátil se odesílateli jako nedoručený (dopis ze dne datum – čl. Anonymizováno, podací arch – čl. Anonymizováno, kopie vrácené listovní zásilky žalobců – čl. Anonymizováno b), potvrzení právnická osoba – Anonymizováno).

9. Dopisem právního zástupce žalované předaným k poštovní přepravě dne datum žalovaná nájem bytu vypověděla písemnou výpovědí ze dne datum dle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s odůvodněním, že v souladu s čl. VII bod 10. nájemní smlouvy (jakož § 2219 o. z.) byla jako pronajímatelka oprávněna vstoupit do nájemního bytu po předchozím písemném oznámení za účelem prohlídky v nezbytném rozsahu, k čemuž byli nájemci dvakrát (dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum) s dostatečným předstihem prostřednictvím právního zástupce vyzváni, avšak ani v jenom případě nedošlo ze strany nájemní k umožnění vykonání oznámené prohlídky, čímž došlo k hrubému porušení nájemní smlouvy (jako i zákonné povinnosti); současně bylo konstatováno, že nájem bytu skončí uplynutím tříměsíční výpovědní doby, která běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď dojde, přičemž nájemci byli poučeni o možnost vznést námitky a domáhat se přezkoumání výpovědi soudem (písemná výpověď z nájmu z bytu ze dne datum – čl. 32, poštovní podací arch – čl. 33).

10. V lednu 2011 (za hospitalizace žalobkyně a) v nemocnici) byl žalobce b) z důvodu anonymního oznámení o domácím násilí předvolán na OSPOD Anonymizováno s tím, že byl proveden ve škole pohovor s nezl. dětmi Anonymizováno, z něhož nebyly zjištěny žádné skutečnosti, jež by měly být hlášeny k dalšímu prošetření (záznam datum).

11. V roce 2011 Policie ČR ve vztahu k žalobci b) odložila podezřené se spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) TZ, které bylo prověřováno na základě anonymního oznámení žalované, přičemž v rámci podání vysvětlení rodinných příslušníků účastníku řízení bylo řešeno, zda žalobce b) v roce 2009 žalobkyni a) uhodil před dítětem a bouchl při otevírání dvířek kuchyňské linky, přičemž nevyplynuly žádné skutečnosti (včetně výslechu nezl. dcery, prošetření OSPOD a školním psychologem) nasvědčující závadovému chování žalobce b) k žalobkyni a); matka žalobce b) uvedla, že žalovaná si myslí, že se žalobkyně a) špatně vdala, protože žalobce b) není vysokoškolsky vzdělaný (stejně tak babička žalobkyně a) a matka žalované uvedla, že celé podání na žalobce b) je směrované na rozdělení žalobkyně a) s žalobcem b) z důvodu, že žalobkyně a) přestala kvůli němu studovat vysokou škodu, což mu žalovaná nemůže odpustit) (datum).

12. Žalobci v roce 2011 kontaktovali klinického psychologa mj. z důvodu závadového chování manžela žalované vůči jejich dětem pro jeho duševní onemocnění s výzvou psychologa upustit od nekontrolovatelného kontaktu této osoby s dětmi a závěrem, že zdrženlivost žalobců vůči žalované a jejímu manželu je důvodná a učiněná v nejlepších zájmu dětí (vyjádření klinického psychologa Anonymizováno).

13. V lednu 2018 navštívila žalobkyně a) mj důvodu otázky řešení podnájmu, jeho zvyšování a neshod ohledně podnájemní smlouvy uzavřené s matkou Anonymizováno adresa), v rámci níž od pracovníka poradny obdržela právní radu, že „matka nemá právo vyhazovat žalobkyni a) z bytu, protože k výpovědi musí existovat zákonný důvod a nájemní smlouva je platná a účinná“ (zpráva Anonymizováno ze dne datum - čl. 65, potvrzení o spolupráci ze dne datum – čl. 69).

14. Žalobkyně a) (dcera žalované) ve svém účastnickém výslechu vypověděla, že s matkou má dlouhodobé problémy stran spory o ukončení nájmu v jejím bytě, do kterého se nastěhovali po porodu 4. dítě na výzvu žalované v roce 2011 (přestože měli ve vlastnictví menší byt za situace, kdy měli dle matky byt užívat bezplatně). Jedním z důvodů (kromě větší rozlohy bytu, nákladech pouze na službách a příslibu žalované starat se o žalobkyni a) se 4 dětmi) byla i skutečnost, že v souvislosti v hospitalizací žalobkyně a) v nemocnici pro předčasný porod bylo ze strany žalované učiněno anonymní trestní oznámení na žalobce b) (pro podezření z týrání žalobkyně a), které bylo prošetřováno PČR, OSPOD a základní škole nezletilých dětí s negativním výsledkem), kdy bylo prošetřováno okolí jejich tehdejšího bydliště (což žalobci vnímali jako ostudu). Původně neměli písemnou nájemní smlouvu, v roce 2017 jim byla slíbena smlouva na dobu neurčitou podmíněna 50 % zvýšeným nájemným, která byla následně podepsána. Cca 3 roky poté učinila žalovaná žalobcům nabídku na odkoupení předmětného bytu, kdy nastaly opět rozpory a nátlaky, když žalobci o odkoupení neměli zájem (opakované telefonáty, smsky handlivého obsahu z důvodu požadavku na vystěhování se z bytu), kvůli kterým žalobkyně a) kontaktovala Anonymizováno, kde jí bylo doporučeno omezit kontakt s matkou na minimum. V poslední době pociťuje formu nátlaku ve formě opakovaných prohlídek iniciovaných realitní kanceláří za účelem nabídky žalované směřující k prodeji předmětného bytu (třeba 6 prohlídek o víkendu), kdy zájemcům o byt není poskytována informace, že v předmětném bytě je sjednána nájemní smlouva na dobu neurčitou. Kontakty s žalovanou probíhaly omezeně (většinou s dětmi), poté, co se žalovaná odstěhovala z Anonymizováno, se u nich v bytě (mnohdy proběl rozhovor pouze na chodbě jednou za 3 – 4 týdny, kdy žalovaná si současně vybírala schránku) nezdržovala, s žalobcem b) komunikace od doby zvyšování nájmu neprobíhala. Žalovaná rovněž iniciovala „udání“ na žalobce b) pro údajné zneužívání/obtěžování nezl. dcery Anonymizováno, jež bylo anonymně podáno dětské lékařce nezletilých dětí. Kontakt rodiny žalobců s žalovanou byl podstatně přerušen v důsledku závadového chování manžela žalované (sexuální obtěžování nezletilých, pro které se pravidelně léčí) vůči nejstarší dceři žalobců (jež předcházelo následnému „udání“ žalované na žalobce b) v souvislosti s nezl. dcerou). Pokud jde o výzvy zástupce žalované k prohlídce bytu, první výzvu vyzvedla v úložní době pošty (avšak poté, co navržený termín již uplynul a nepovažovala jej za relevantní, přičemž současně byl doručen požadavek na zvýšení nájmu do 2 měsíců), druhý dopis s výzvou (pro pracovní vytížení, péči o 4 nezaopatřené děti v době prázdnin a v návaznosti na řešení problematiku zvýšení nájemného – kdy jiný dopis stran bytu nečekala, a měla za to, že dopis na poště se týká úřadu práce stran dávek) na poště v úložní době nestihla vyzvednout (účastnický výslech žalobkyně, čl. Anonymizováno p. v.).

15. Žalovaná (pronajímatelka a matka žalobkyně) v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že má za to, že dcera je týraná žena ze strany svého manžela, v důsledku církevní komunity, v níž se pohybuje, se vše tutlá, současně je dle žalované dcera zdatnou manipulátorkou a nechce se z bytu stěhovat z finančních důvodů (ač mají obrovský majetek). Bydlení rodiny dcery v předmětném bytě iniciovala z důvodu, že měla podezření, že manžel (žalobce b)) dceru (žalobkyni a)) v těhotenství bil (nasvědčovaly tomu okolnosti narození jejich posledního dítěte), chtěla jí pomoci, mít ji blíže a umožnit jí, aby od manžela odešla (proto nabídla 10 let bydlení v bytě bez nájemného). V důsledku výstupu žalobce proti ní (šel proti ní a řekl, že ji shodí ze schodů) posléze nastavila dceři nájem. Písemná nájemní smlouva jí byla dcerou podstrčena (smlouvu ji přinesla žalobkyně s tím, že potřebují papír pro příspěvek na bydlení, žalovaná to podepsala, ani to nečetla, až dnes ví, co je to smlouva na dobu neurčitou). Chtěla, aby dcera po 10 letech (když tento čas nestačil k tomu, aby se od manžela osamostatnila) uvolnila, psala jim, prosila je a jelikož už nevěděla, jak to skončit (na prosby, výzvy nereagovali, odmítli i její návrh na odkup bytu), vzala si právníka, aby to vyřešil. Když se dověděla, že je v této věci „hnána“ k soudu, začala do bytu iniciovat prohlídky s tím, že chce byt prodat. V době, kdy se její zástupce měl jít podívat do bytu, neměla potřebu se tam podívat a byt zkontrolovat (škoda na bytě v době předání věci zástupci nehrozila, zvýšení náklady v souvislosti s neumožněním prohlídky jí nevznikly), k dotazu, z jakého důvodu měl jít do bytu její zástupce uvedla, že se do toho nepletla, říkala mu „něco vymyslete, protože já s tím nehnu.“ Rodinu dcery 25 let podporovala (4 roky dávala dceři částka měsíčně, aby začala studovat, byt před nastěhováním nově zařídila – linku, pokoj po děti, skříně, nosila dceři nákupy). Nájem zvyšovala v souvislosti s tím, že na ni začali být víc zlí, nájem byl z jejich strany vždy řádě placen (jen musela platit nějaké nedoplatky). Byt jim nechce nechat, protože si to rodina dcery nezaslouží. Celkem jí platí za byt přes cca částka měsíčně. Připustila, že v minulosti měl její manžel incident, že obtěžoval vnučku (sáhl na Anonymizováno), byl poté 3 měsíce v léčebně. Rovněž iniciovala trestní oznámení na žalobce b) pro týrání žalobkyně/dcery (vycházela z jejího stavu před porodem v nemocnici, kdy jí na to upozornil lékař), a dále udání na žalobce b) za obtěžování vnučky Anonymizováno u dětské doktorky, neboť žalovaná ho v Anonymizováno viděla, že se chodí dívat a fotit na ženské do převlékárny. Za rozumnou dohodu s dcerou by považovala, že když si tato nechce byt koupit (a prodat své velké pozemky), ať si najde jiný nájem. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že má v Anonymizováno ještě družstevní byt, a dále byt v adresa lázních (účastnický výslech žalované, čl. 83).

16. Z dalších za řízení provedených důkazů (nad rámec výše uvedených skutkových zjištění) soud nezjistil nic podstatného při učinění závěru o skutkovém stavu.

17. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování svědeckými výslechy dětí žalobců (vnoučat žalobkyně) Anonymizováno, jméno FO a účastnickou výpovědí žalovaného b) (navrhovaných k prokázání skutkových tvrzení, že žalovaná měla možnost předmětný byt kontrolovat a že se vůči žalobcům dlouhodobě a setrvale chovala šikanózně a v rozporu s dobrými mravy), jakož výslechem tituly před jménem Anonymizováno (k prokázání skutkového tvrzení týkající se iniciativy žalované k nastěhovaní se rodiny žalobců do předmětného bytu), když jednak skutková tvrzení, k nimiž jsou svědci navrhováni, vyplynula z již provedeného dokazování (skutečnost, že žalovaná iniciovala nastěhování se do předmětného bytu, jakož spory o další setrvání rodiny žalobců v bytě byly v řízení shodně prokázány) a jednak jejich výslechy by nemohly nic změnit na závěru soudu skutkovém stavu. Dále soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem jejího současného právního zástupce (navrhovaného k prokázání skutkového tvrzení spočívajícího v osvětlení důvodů, které vedly žalovanou k podávání žádosti o kontrolu a prohlídku bytu), když důvody žalované má soud za zcela prokázané dosud provedenými důkazními prostředky (samotným účastnickým výslechem žalované, která důvody zcela konkrétně popsala, přičemž zjištění, která soud z jejího výslechu učinil, korespondují s jinými v řízení provedenými důkazy), na čemž nemůže změnit nic zástupcem žalované zmiňovaná skutečnost, že jeho výslech (v pozici svědka) by měl větší důkazní sílu, než účastnický výslech žalované, a to z důvodu, že žalovaná (byť v pozici účastníka) vypovídala o důvodech iniciace prohlídky v podobě přímého důkazu, kdežto navrhovaný svědecký výslech jejího advokáta by byl pouze nepřímým důkazem, tedy nelze jej hodnotit z pozice lepšího důkazu. Rovněž konkrétní důkazní situace projednávané věci nasvědčuje hodnotit věrohodněji důvody iniciace prohlídek bytu před dáním výpovědi z pozice uváděné pronajímatelem (nositelem subjektivního práva), než jeho procesním zmocněncem (nadto poté, co byl svědkem účastnických výpovědí v rámci soudního jednání a je zcela seznámen s průběh řízení a provedeným dokazováním). Provedení těchto účastníky navržených důkazů tak soud považoval na nadbytečné (neboť by nemohly nic změnit na níže uvedeném závěru o skutkovém stavu), když jejich provádění by bylo v přímém rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení. Provedené důkazy soud považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

18. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

19. Žalobcům jako nájemcům svědčí právo užívání předmětného bytu na dobu neurčitou, a to na základě úplatné písemné nájemní smlouvy ze dne datum. Žalobci (s rodinou čítající 4 děti) se do předmětného bytu nastěhovali z iniciace žalované v roce 2011 (motivy byly oboustranné), původní užívání bytu bylo bezplatné, postupem času v souvislosti se stále se vyhrocenějšími rodinnými vztahy mezi žalovanou (jako matkou) a žalobci (dcerou žalované s manželem) bylo užívání bytu zastřešeno nájemní smlouvou z roku 2015 (na dobu určitou) a v roce 2018 nájemní smlouvy na dobu neurčitou, přičemž aktuální výše nájemného a služeb přesahuje částku částka měsíčně. Žalovaná nejméně v posledních 3 letech opakovaně žádala žalobce k ukončení nájmu, vystěhování, popř. odkoupení předmětného bytu. Konfliktní a komunikačně omezený vztah mezi žalovanou (matkou) a žalobkyní a) (dcerou) má příčinu v nesouhlasu matky s volbou životního partnera, jakož neprokázaného podezření žalované z týrání žalobkyně a) ze strany žalobce b), jakož její iniciace podávat na žalobce b) neprokázaná udání stran týrání manželky a zneužívaní dětí, přičemž obtěžování dítěte se fakticky událo ze strany manžela žalované. Žalovanou byla dána žalobcům výpověď z nájmu předmětného bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., tj. pro hrubé porušení jejich povinností nájemců, které žalovaná spatřuje ve skutečnosti, že neumožnit pronajímateli přístup do bytu po předchozí výzvě pronajímatele. První dopis právního zástupce žalované ze dne datum (s plánovaným termínem ohlídky dne datum) byl podán na poště dne datum a dne datum (v úložní době) vyzvednut žalobkyní a), přičemž žalobce b) dopis nevyzvedl a tento byl doručený fikcí vrácen odesílateli. Druhý dopis právního zástupce žalované ze dne datum (s plánovaným termínem ohlídky dne datum) byl podán na poště dne datum a ze strany žalobců nebyl v úložní době vyzvednut.

20. Za užití následujících zákonných ustanovení:

21. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22. Podle § 2204 o. z. neujednají-li si strany dobu trvání nájmu nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou (odst. 1). Ujednají-li si strany nájem na dobu určitou delší než 50 let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době (odst. 2).

23. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající zájmu. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení vypoví-li pronajímatel nájem z důvodu uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

24. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

25. Podle § 2290 o. z. má nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

26. Podle ust. § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo nájem vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

27. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 cit. ustanovení nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 cit. ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

28. Podle § 2219 odst. 1 o. z. oznámí-li to pronajímatel předem a v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbyt zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

29. Podle ust. § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit se svého protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odst. 2).

30. Podle ust. § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

31. Po právní stránce soud posoudil věc podle shora citovaných ustanovení (§ 2201 a § 2235 a násl. o. z.) a v kontextu zjištěného závěru o skutkovém stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že výpověď z nájmu bytu ze dne datum daná žalobcům je z důvodu nedosažení dostatečné intenzity porušení povinností nájemců, jež by bylo ke konkrétním okolnostem projednávané věci možno považovat za hrubé porušení povinností nájemců, důvodná.

32. Výpověď z nájmu bytu je jednostranným právním jednáním vedoucím k ukončení smluvního vztahu sjednaného na dobu určitou nebo neurčitou, jež se musí dostat do dispozice druhé smluvní strany. Výpověď musí být určitá, odpovídat dobrým mravům a zákonu, z výpovědi musí být patrné, kdo ji činí, včetně projevu vůle této strany, vůči komu je činěna, musí obsahovat specifikaci nájemního vztahu, specifikaci bytu, jehož se týká. Vypovídá-li nájemní vztah pronajímatel, má rovněž povinnost uvést ve výpovědi výpovědní důvod, včetně jeho skutkové specifikace, přičemž k platnosti výpovědi však postačí, je-li v ní zachována podstata skutku. Jde-li o společný nájem manželů, výpověď je nutné dát a doručit oběma manželům (k tomu srov. NS spisová značka, spisová značka). Výpověď učiněná ze strany nájemce i pronajímatele vyžaduje písemnou formu. Výpověď je třeba doručit osobě, vůči níž je uplatňována, přičemž je doručena okamžikem, kdy se výpověď dostane do sféry dispozice adresáta, tedy kdy se adresát mohl s jejím obsahem seznámit (k tomu srov. NS spisová značka, spisová značka, I. ÚS 2474/13).

33. V projednávané věci byla žalovanou dána žalobcům výpověď z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., tj. pro hrubé porušení jejich povinností. Posuzovaná výpověď datovaná datum dle názoru soudu obsahuje všechny nezbytné formální náležitosti právního úkonu výpovědi (důvod, poučení, včetně individualizace vytýkaného jednání) ve smyslu § 2290 o. z. a žalobcům byla dne datum řádně doručena (nesporné tvrzení účastníků).

34. Hrubým porušením povinností nájemce je takové chování nájemce, jež zcela zásadním způsobem zasahuje do funkčnosti nájemního závazkového vztahu či do práv jeho ostatních účastníků (pronajímatelů), a jež je jednáním v hrubém nesouladu se zákonem či alespoň se základními pravidly smluvní či občanské morálky. Zákon či ustálená judikatura spatřuje hrubé porušení povinností nájemce např. v podnájmu bytu bez souhlasu pronajímatele, opakované odmítnutí prohlídky bytu pronajímatelem, opakované nedodržování pravidel obvyklých pro chování v domě, provádění zásadních stavebních úprav v bytě či jiných podstatných změn bez souhlasu pronajímatele atd. Z uvedeného taxativního výčtu je zřejmé, že aby bylo nějaké jednání možno kvalifikovat jako hrubé porušení povinností nájemce, musí takové jednání dosahovat vysoké intenzity či většího časového rozsahu (opakování), případně obojího. V řízení bylo prokázáno, že žalobci nereagovali na výzvu pronajímatele (dopis právního zástupce žalované ze dne datum, podaný na poště dne datum) zpřístupnit dne datum předmětný byt za účelem kontroly dodržování podmínek nájemní smlouvy, resp. že si předmětné zásilky obsahující tuto výzvu na poště v úložní době nevyzvedli. Ve vztahu k předchozí výzvě pronajímatele (dopis právního zástupce žalované ze dne datum, podaný na poště dne datum) zpřístupnit dne datum předmětný byt za účelem kontroly dodržování podmínek nájemní smlouvy si žalobkyně a) vyzvedla výzvu na poště v úložní době dne datum (tj. 2 dny po termínu ve výzvě uvedeném). Ve vztahu k doručení výzev ke zpřístupnění bytu za účelem kontroly dodržování plnění nájemní smlouvy má soud za prokázané, že jednak k porušení povinnosti ze strany nájemců (spočívající v neumožnění prohlídky bytu) došlo pouze ve vztahu k druhému termínu, tj. v jednom případě (když první výzva z důvodu nedostatečného časového prostoru mezi možností převzetí výzvy a termínem kontroly byla objektivně nedostatečná, když den kontroly předcházel doručení výzvy) a jednak, že toto jednorázové porušení povinností nájemců v projednávané věci (s přihlédnutím ke všem zjištěným skutečnostem) není natolik závažné, aby mohlo odůvodnit výpověď z nájmu bytu (rodina dcery pronajímatelky se čtyřmi dětmi - vnoučaty žalované - z nájmu trvajícího cca 12 let, za situace, kdy se jednalo o jediný „prohřešek“ ve smyslu plnění povinností nájemce, když nájemné bylo řádně a včas hrazeno a žádné porušení povinnosti z jejich strany nebylo zjištěno). V této souvislosti motivy, pocity žalované, či její vnímání situace (zda si dcera zaslouží v bytě bydlet), jsou zcela irelevantní.

35. Jako zcela nepřípadnou soud považoval námitku žalované, že ve vztahu k prvnímu dopisu ze dne datum bylo žalobci b) doručeno fikcí s účinky i pro žalobkyni a) (a to z důvodu společného nájmu předmětného bytu, a tudíž i společných povinností, když optikou potřeby doručení výpovědi každému z manželů považuje soud za potřebné zachovat toto i ve vztahu k výzvě, z níž žalovaná odvíjí výpovědní důvod), či snad že by ve vztahu k posouzení data doručení první výzvy žalobkyni a) mělo být aplikováno ust. § 573 o. z. (když toto je z povahy institutu domněnky vyvráceno právě prokázáním jiné doby dojití, což nastalo u žalované převzetím zásilky dne datum).

36. Současně lze přisvědčit žalobcům, že žalovanou uváděné porušení povinností ze strany nájemců (tedy neumožnění prohlídky v jednom případě) není takovým porušením povinností nájemce, které by bylo možno považovat za hrubé porušení povinností nájemce ve smyslu zákonného ustanovení, které by bylo srovnatelné s ostatními výpovědními důvody (jako např. spáchání trestného činu na pronajímateli bytu), přičemž předmětná výpověď z nájmu bytu je ryze účelovou. Sama žalovaná u ústního jednání soudu vypověděla, že jelikož již nevěděla, jak žalobce ze svého bytu dostat, předala věc právnímu zástupci, aby to vyřešil, přičemž důvod kontroly předmětného bytu v době vyzývacích dopisů dle samotné žalobkyně z její strany (ve smyslu kontroly bytu, či případné škody) nebyl dán, a k důvodům právního zástupce se nepletla a říkala mu „něco vymyslete, protože já s tím nehnu.“ Popsané jednání žalované (kdy důvodem vyzývacích dopisů ke kontrole bytu zjevně bylo vyvolání výpovědního důvodu) nemůže dle názoru soudu požívat soudní ochrany. V tomto kontextu lze přihlédnout důvodům tvrzeným žalobkyní a), že druhou výzvu s ohledem na své pracovní a rodinné vytížení (souvislost s řešením zvýšení nájmu) a režim prázdnin je pochopitelné a intenzitu porušení povinnosti ze strany žalobkyně a) snižuje. V této souvislosti není zcela bez významu, že výpověď z nájmu předmětného bytu je podána v časovém sledu cca 1 měsíce od doručení výzvy fikcí.

37. V neposlední řadě lze připomenout, že žalované v souvislosti se znepřístupněním bytu v důsledku výzev v Anonymizováno žádná škoda nevznikla (prohlídky za účelem zamýšleného prodeje bytu následovaly až poté). Rovněž jednání žalobců po doručení výpovědi (či v průběhu soudního jednání) ochotu zpřístupňovat předmětný být za účelem uskutečnění prohlídek realitní kanceláře plní pravidelně, ve smyslu potřebné součinnosti k realizaci jejich povinností ve vztahu ke zpřístupnění bytu.

38. Pokud žalovaná dále namítala, že předmětnou nájemní smlouvu v roce 2018 podepsala podvodem, kdy jí dcera měla podstrčit papír s argumentací, že jej potřebuje pro zažádání o příspěvek na bydlení, soud nemohl přehlédnout okolnost, že tuto skutečnost žalovaná uvedla až v rámci svého účastnického výslechu před soudem, poté, co na základě té samé nájemní smlouvy argumentuje právem a potřebou vykonat prohlídku za účelem kontroly daného bytu, a poté, co z nájemního vztahu (jež sama od této smlouvy odvíjí) dává žalobcům výpověď. Rovněž optikou srovnání běžného chování člověka průběrného rozumu (v případě žalované nadto vysokoškolsky vzdělané osoby, vlastnicí vícero nemovitostí, jež rovněž min. v dalším případě pronajímá) je nepřesvědčivé, že by žalovaná (nadto nikoli v jenom případě, ale i v souvislosti s předchozí nájemní smlouvou v roku 2015, či potvrzením vůči žalobci b) z r. 2017) podepsala předmětnou nájemní smlouvu omylem, či z důvodu, že tak žalobkyně a) „chtěla“ (a pokud tak skutečně učinila, pak s důsledky svého počínání - podepsat dokument bez čtení – musela být srozuměna); nadto dle téže smlouvy inkasovala nájemné. V této souvislosti je rovněž zcela neuvěřitelné, že by žalovaná v roce 2018 nevěděla, co znamená nájemní smlouva na dobu neurčitou.

39. Ani důvod žalované spočívající ve snaze „ukončit do zlo“, přestat „dotovat“ rodinu dcery soud důvodným nehledal (nadto tento není relevantní k důvodnosti výpovědi), když v řízení bylo prokázáno, že žalobci za předmětný byt žalované platí cca částka měsíčně, problémy s placením nikdy nenastaly (byť žalovaná uváděla, že hradila nedoplatky, které však nikterak pronajímatelům nevyúčtovávala), sama žalovaná vlastní další nemovitosti (včetně dalšího bytu v Praze) a rozhodnutí dále finančně nepodporovat rodinu žalobců (jež je zcela v její moci) je k naplněném výpovědního důvodu v projednávané věci zcela irelevantní a neobstálo by ani ve vztahu k případnému přezkoumání oprávněnosti výpovědi s režimu poměření souladu s dobrými mravy. Ani z tohoto hlediska tedy nelze spatřovat důvod vedoucí k zamítnutí žaloby a konstatování, že by výpověď z nájmu předmětného bytu byla po právu 40. Současně soud v projednávané věci neshledal důvody zvláštního zřetele vhodných či skutečnosti, které by pro rozpor s dobrými mravy nemohli vést k závěru, že posuzovaná výpověď z nájmu bytu je neoprávněná, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky řízení jsou cca 20 let trvající zcela zásadně a zřejmě nevratně narušené rodinné vztahy, poznamenané nesouhlasem žalované (jako matky) s vedením života žalobkyně a) jako její dcery, a to v důsledku neukončení jejího vysokoškolského studia, uzavření manželství s nevysokoškolsky vzdělaným manželem, vedení rodinného života v praktikující církevní komunitě, které se zhoršily po iniciativách žalované, kdy podala anonymní trestní oznámení na žalobce b) pro podezření z týrání žalobkyně a), tak nepodložené „obvinění“ žalobce b) ze zneužívání nezl. dcery žalobců oznámené dětské lékařce, a to za situace, kdy sám manžel žalované (trpící duševní poruchou) měl incident, v rámci něhož „obtěžoval“ dceru žalobců. Pokud tyto okolnosti vedly k omezenému kontaktu mezi žalovanou a rodinou žalobců, nelze to v této souvislosti považovat za nestandardní. Současně pak tyto zjištěné okolnosti podporují závěr soudu, že posuzovaná výpověď je v rozporu dobrými mravy.

41. Konečně pokud jde po potřebu žalované užívat předmětný byt sebe (či své děti), tento důvod nelze vztahovat k výpovědnímu důvodu v dané věci, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v Praze nežije (má v družstevním vlastnictví v Praze další byt) a její další 3 dcery žijí mimo ČR.

42. Ze všech shora uvedených důvodů má soud za to, že výpověď žalované danou žalobcům dne datum nelze považovat na důvodnou, odpovídající dobrým mravům, a proto soud žalobě vyhověl a rozhodl, že výpověď z nájmu předmětného bytu dané žalobcům dne datum je neoprávněná a nájem bytu nadále trvá, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byly v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 7 úkonů právní služby (7 úkonů za po částka za každého ze žalobců dle § 12 odst. 4 a. t.) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) sepis žaloby, vyjádření ze dne datum, písm. g) účast u jednání datum, dne datum - x2, když jednání soudu přesáhlo 2 hodiny - a datum), včetně 14 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t.), tj. 7 x částka + 14 x částka (28 000+ 4 200), tedy částka, jež po zvýšení o DPH ve výši 21 % z mimosmluvní odměny a paušální náhrady advokáta ve výši částka činí částku částka. Celkové náklady žalobců (včetně soudního poplatku ve výši částka) ve výši částka byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.