17 C 44/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení existence věcného břemene

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že na nemovitosti žalovaného – pozemku parcelní , Anonymizováno, a parcelní č. , Anonymizováno, zapsaných pro obec , adresa, na , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, vázne (respektive, že nemovitost je zatížena) věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch každého vlastníka pozemku parcelní č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právní zástupkyně.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 2. 2023 (ve znění návrhu na změnu žaloby ze dne 19. 7. 2023 a ze dne 12. 3. 2024, jež byla připuštěna usneseními zdejšího soudu ze dne 12. 3. 2024) domáhal určení existence věcného břemene – služebnosti chůze a jízdy úvozové cesty na pozemcích žalobce parč. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a původně též pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále jen „pozemky žalovaného“) jako jediné přístupové cesty pro svůj pozemek par. č. , Anonymizováno, , zapsaný v k. území , adresa, na LV č. , hodnota, . K odůvodnění žaloby uvedl, že v roce 1985 se v rámci dědictví po předcích stal vlastníkem parcely parc. č. , Anonymizováno, (původně parc. č. , hodnota, , jež byl rozdělen na pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, ) v k. ú. , adresa, . Dle záznamů ze starých map z roku 1938 (jakož leteckého snímku z následujících let) a poznatků starousedlíků vede k jeho pozemku cca 3 metry široká úvozová cesta, která byla všemi vlastníky okolních parcel odjakživa využívaná (v dobré víře v existenci věcného břemene služebnosti jízdy, chůze a cesty vozové, zatěžující pozemek parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) jako jediný přístup k jeho pozemku (, Anonymizováno, ). Věcné břemeno, resp. služebnost jízdy, chůze a cesty vozové zatěžující část pozemků parč. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, bylo vydrženo předchozími vlastníky (a posléze žalobcem) nejpozději v roce 1995. Geometrickým plánem byla vymezena 3 metry široká cesta vedoucí k parcele žalobce, a to od veřejné komunikace (, adresa, ) tak, aby byl umožněn přístup k jeho pozemku. V roce 2000 byl žalobce dokonce osloven společností , právnická osoba, . k uzavření smlouvy o věcném břemenu v souvislosti s uložením kabelu elektrického vedení do země, následně 22. 7. 2002 proto byla uzavřena smlouva o věcném břemenu (s právem chůze, jízdy, ukládání, provozování oprav a údržby kabelového vedení), přičemž distribuční soustava je zřizována ve veřejném zájmu (provozovatel distribuční soustavy má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti), a proto pro výkon tohoto práva je nutné zachovat přístupovou cestu k zařízení distribuční soustavy. Naléhavý právní zájem žalobce spatřuje ve skutečnosti, že se jedná o jedinou přístupovou cestu pro pozemek žalobce a že je tak třeba s ohledem na povinnosti vyplývající ze smlouvy s právním předchůdcem společnosti , právnická osoba, . K námitce promlčené vznesené žalovaným uvedl, že právo chůze a jízdy byly vykonáváno žalobcem a jeho rodinou od doby nabytí vlastnictví parcely č. , Anonymizováno, v čase delším než 10 let (dle starého OZ), neboť jiným způsobem se tam nedalo dostat, ještě v roce 2002 a později bylo právo cest vykonáváno nejen chůzí, ale i jízdou automobily, přičemž dle § 109 OZ se právo odpovídající věcnému břemeni promlčovalo za podmínky, že nebylo 10 let vykonáváno, což však neplatí, pokud vlastník zatíženého pozemku výkonu práva odpovídajícího věcnému břemenu bránil (což žalovaný učinil oplocením a částečným odbagrováním); námitku promlčení vznesenou žalobcem pak nelze úspěšně uplatnit. Současně poukázal na skutečnost, že právo nezbytné cesty nepodléhá promlčení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalobu předně považuje za neurčitou (navrhovaný petit nekoresponduje s žalobními tvrzeními, nejsou k ní přiloženy důkazy), věcně má zato, že nelze povolit nezbytnou cestu v situaci, kdy si žalobce způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti (a nyní žádá nezbytnou cestou pouze k pohodlnějšímu spojení spočívajícího v jeho úmyslu na předmětném pozemku zřídit stavební pozemky). Současně na pozemcích žalovaného jsou stavby, na které byly vynaloženy vysoké náklady (studna, kamenné ploty), jež by musely být odstraněny. Pozemek v místech, kde žalobce žádá zřídit cestu, je zanedbán, neudržován, porostlý nálety. U jednání konaného dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, žalovaný vznesl námitku promlčení dle § 633 o. zn. Promlčení práv z věcného břemene se primárně promlčí, rezignuje-li oprávněný po 10 let na jejich výkon. Pakliže však zavázaná osoba dalšími výkonu práva brání, je přiměřené požadovat, aby oprávněný měl zájem na zachování svého práva v neoslabené podobě, vystoupil na obranu svého oprávnění aktivněji, a to ve lhůtě 3 let, přičemž počátek běží ode dne, kdy zavázaná osoba začala bránit výkonu práva z věcného břemene, oprávněná osoba o bránění výkonu dotčeného práva nabyla vědomosti (popř. je mohla nabýt) a že oprávněná osoba své právo řádně uplatní u orgánu veřejné moci. Žalovaný má za to, že v nikdy v užívání cesty umisťováním překážek ve smyslu § 1259 o. z. nebránil, protože žalobce právo přechodu přes jeho pozemek neměl a toto právo nevykovával. Žalobce předmětné věcné břemeno nemohl nabýt vydržením, protože nikdy takové právo nebylo nejen zřízeno, ale nebylo jím ani vykonáváno (žalobce by musel být po dobu 10 let v dobré víře, že dotčenou cestu sloužící jako přechod užívá v dobré víře); přičemž vůle držet právo ze služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebního pozemku a vlastník služebního pozemku musí toto právo strpět. Žalobce by musel nejméně po dobu 10 let užívat práva k přechodu přes pozemek žalovaného v dobré víře, že mu to patří a vlastník pozemku mu v tom nebránil (současně se podle ust. § 1093 o. z. držba služebnosti přeruší, je-li neprováděna v průběhu nejméně 1 roku). Rovněž nesouhlasil s tím, že by se na případ měl aplikovat institut tzv. nezbytné cesty, jež může soud povolit pouze v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci za předpokladu, aby byl služební pozemek co nejméně obtěžován, nemá-li panující pozemek přístup z jiné cesty (kterou nepoužívá, nerozhodno, zda je tato jiná cesta nepohodlná, vyžadující určité úsilí). Pokud žalobce tvrdí, že věcné břemeno, resp. služebnost jízdy, chůze a silnice vozové zatěžující část pozemků žalovaného bylo vydrženo předchozími vlastníky pozemku žalobce, popř. žalobcem nejpozději v roce 1995, tato skutečnost nebyla výslechem svědků potvrzena (naopak bylo prokázáno, že parcely sousedních pozemků jsou oploceny a nachází se na nich dřeviny, studna apod.), současně žalobce od té doby do současné doby nevykonal vůči žalovanému žádný úkon k ochraně svého tvrzeného práva (a to přestože tvrdí, že je mu ze strany žalovaného bylo ve výkonu jeho práva bráněno). Žalobce nikdy nemohl nabýt nezbytnou cestu vydržením, protože tato nikdy zřízená nebyla.

3. Ve věci se konalo jednání dne 21. 7. 2023, dne 3. 10. 2023, dne 5. 12. 2023, 23. 2. 2024 a 12. 3. 2024.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a doplnil dokazování výslechem stranami navržených svědků: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, (dle ust. § 126 o. s. ř.), jakož účastnickým výslechem žalovaného (dle ust. § 131 o. s. ř.).

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobce je v důsledku darovací smlouvy z r. 1985 vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: trvalý travní porost (ke okamžiku darovací smlouva specifikovaného jako ovocný sad), zapsaného na LV č. , hodnota, pro , Anonymizováno, . , adresa, , k. území , adresa, , jež je zatížen ve prospěch , právnická osoba, . úplatným věcným břemenem chůze a jízdy (výpis z katastru nemovitostí k datu 19. 7. 2023, LV č. , hodnota, pro k. území , adresa, , čl. , Anonymizováno, , notářský zápis č. , spisová značka, , , spisová značka, ze dne 1. 11. 1985, čl. 13).

7. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: orná půda, pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: orná půda, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: orná půda, zapsaných na LV č. , hodnota, pro , Anonymizováno, . , adresa, , k. území , adresa, , jež nabyl v důsledku kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, a na základě kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, (výpis z katastru nemovitostí k datu 19. 7. 2023, LV č. , hodnota, pro k. území , adresa, , čl. , Anonymizováno, ).8. , jméno FO, a paní , jméno FO, jsou podílovými spoluvlastníky (o podílu každá ½) pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 343 m2, druh pozemku: orná půda, zapsaného na LV č. , hodnota, pro , Anonymizováno, . , adresa, , k. území , adresa, (výpis z katastru nemovitostí k datu 19. 7. 2023, LV č. , hodnota, pro k. území , adresa, , čl. 48).

9. Mezi žalobcem a společnosti , právnická osoba, . byla dne 8. 7. 2002 uzavřena smlouva o věcném břemenu, kterou bylo na pozemku žalobce zřízeno věcné břemeno práva chůze, jízdy, ukládání, provozování, oprava a údržby kabelového vedení 1 kV v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, na dobu 40 let od vkladu do KN za náhradu , částka, , jež vede podél hrany pozemku žalobce s pozemkem svědka , jméno FO, , domu , Anonymizováno, a pozemku žalovaného parc. č. , Anonymizováno, ke kapličce , Anonymizováno, nacházející se na pozemku žalovaného (citovaný smlouva, včetně přílohy geometrického plánu, čl. 74 a násl., vyjádření , Anonymizováno, ze dne 16. 5. 2019, čl. 11).

10. Mezi žalobcem (jako oprávněným) a paní , jméno FO, , Anonymizováno, a paní , jméno FO, , Anonymizováno, (jako povinnými) byla dne 19. 3. 2018 podepsána listina s názvem Smlouva o zřízení služebnosti cesty a věcného břemene chůze a průjezdu, kterým povinní zřizují ve prospěch oprávněného právo odpovídající věcnému břemeni služebnosti stezky a cesty spočívající v právu průchodu a průjezdu (neomezený vstup a průjezd k jeho pozemku v šíři 3 m podél celého pozemku povinného/v katastrální mapě z r. 1938) s tím, že tento souhlas je podkladem pro územní a katastrální řízení (zjištěno z konceptu citované listiny - Smlouvy).

11. Z nedatované kopie ručně psané listiny bylo zjištěno, že , jméno FO, jako majitelka pozemku č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, (jako majitelka pozemku č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) a p. , jméno FO, (v zastoupení souhlasí – nečitelné – poznámka soudu) stvrdili svým podpisem, že na pozemku v KÚ , adresa, (dříve parcelu č. , hodnota, a č- , Anonymizováno, ) je a vždy byla úvozová cesta – jako jediná přístupová cesta k těmto parcelám; tato parcela vedla přes parcelu č. , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) a byla přístupná k parcele č. , Anonymizováno, , nyní č. , hodnota, (prokázáno citovanou listinou, čl. 127).

12. Na hranicích pozemku žalobce s pozemkem žalovaného (současné parc. č. , Anonymizováno, ), hranicích pozemku žalobce s pozemkem dnes. parc. č. , Anonymizováno, (nemovitosti , Anonymizováno, – poznámka soudu) a hranicích pozemku parc. č. , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, a dříve , Anonymizováno, - sestry , jméno FO, a , jméno FO, ) a parc. č. , hodnota, (nyní v části pozemku parc. č. , Anonymizováno, s , Anonymizováno, – pozemek žalovaného) před rokem 1945 (resp. z leteckého snímku v roce 1945 je ještě patrná) vedla úvozová cesta k pozemku žalovaného a dnešním hranicím pozemku par. č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, - nemovitosti , jméno FO, – poznámka soudu) (nákresy , Anonymizováno, z roku 1938 – čl. 7-8, geometrický polohopisný pán z roku 1940 – čl. 16, letecký snímek z roku 1947 – čl. 70, historické mapy s vyznačením sousedních pozemků – čl. 72, zákresu zpracovaném zeměměřičem , tituly před jménem, , jméno FO, – čl. 71).

13. Historická úvozová cesta by nyní vedla uvnitř pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, , když původně vedla na hranici mezi původním pozemkem žalobce , Anonymizováno, a pozemkem paní , jméno FO, a paní , jméno FO, parc. č. , Anonymizováno, (nyní , Anonymizováno, ), jakož uvnitř pozemku žalovaného č. , Anonymizováno, a pozemku objektů , Anonymizováno, (ortomapa čl. 54, zákres čl. 105).

14. Pozemek žalovaného č. , Anonymizováno, v části, kde vedla historická úvozová cesta, je v současné době oplocený, částečně dřevěným plotem s kamennou podezdívkou, tato se nachází ve vyvýšeném terénu, přičemž je patrno, že část původně postupně svažujícího terénu je odstraněna, současně se v těchto místech nachází studna, přičemž na dřevěné oplocení navazuje na část kamenné zídky (kopie fotografií čl. 84-88, výslech svědka , Anonymizováno, . , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, , fotografie – přílohová obálka čl. 17).

15. Z fotografií žalobce bylo zjištěno, že znázorňují pohled od cesty , Anonymizováno, , jméno FO, vodě směrem k nemovitostí p. , jméno FO, a pozemku žalobce, přičemž terén je těžce přístupný z důvodu porostu, a převýšení do kopce, vykazující parametry srázu (fotografie – přílohová obálka čl. 124).

16. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, (soudní znalec z oboru geodézie – kartografie, v oboru pracující 40 let) u ústního jednání soudu vypověděl, že k žádosti dcery žalobce vypracoval zakreslení průběhu historické cesty vedoucí k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , k čemuž využil současnou katastrální mapu, katastrální mapu bývalého Pozemkového katastru a letecký snímek Institutu plánování a rozvoje , Anonymizováno, , kterou posléze zakreslil (transformoval) do současné situace, resp. zdigitalizoval leteckou mapu a implementoval jí do současné katastrální ortofotomapy. Uvedl, že podle stavu v roce 1945 okolo pozemku parc. č. , Anonymizováno, vedla přístupové cesta o šíři zhruba 2 m odpovídající tehdejším povozům (k parcela na jihu cca 3 metry), která vedla od pozemku parc. č. , hodnota, (pozemek , jméno FO, – pozn. soudu). K problematice doplnil, že věcné břemeno musí být konzumováno, dále je nutné výslovně rozhodnout o průběhu současného věcného břemene (akceptujícího smysl přístupu), poté existující věcné břemeno jedné parcely na druhé zaměřit a navrhnout způsob (současně vyznačit jeho průběh digitální formou, a potom ho realizovat jako geometrický plán), který soud schválí, či nikoli cesty (protokol z ústního jednání ze dne 3. 10. 2023, čl. 109, zákres historické cesty do současné katastrální mapy – čl.71).

17. Svědkyně , jméno FO, (roč. , Anonymizováno, ) u ústního jednání soudu vypověděla, že vlastní se sestrou (, jméno FO, – poznámka soudu) nezastavěný pozemek (parc. č. , Anonymizováno, – poznámka soudu) jež sousedí s pozemkem žalovaného a pozemkem žalobce. V lokalitě nežije, ale navštěvovala tam příbuzné. Asi před 60 lety vedla podél pozemku žalovaného (kde začíná jeho chalupa) směrem k pozemku žalobce (až k pozemku , jméno FO, ) úvozová cesta (lesní cesta, byly tam kameny, navezený štěrk), po které se chodilo a vjíždělo autem (protokol z ústního jednání ze dne 21. 7. 2023, čl. 60).

18. Svědkyně , jméno FO, (roč. , Anonymizováno, ) u ústního jednání soudu vypověděla, že se sestrou vlastní pozemek sousedící s pozemkem žalovaného, kde v minulosti (chodila tam jako dítě s otcem za jeho příbuznými) k pozemku žalobce rovně vedla úvozová cesta (cca 3 m široká) pro koňský či kravský povoz (povrch byl hlína, tráva, byly tam vyjety koleje, auto tam nikdy neviděla). V lokalitě nežije, naposledy tam byla před 20, 25 lety. Pokud s chodila k sestřenici paní , jméno FO, , po té úvozové cestě nechodila, chodila spodem. Možná, že část té původní úvozové cesty vedly na jejich pozemku se sestrou (do r. 2000 nevěděly, že jim to patří), jejich pozemek je nad tou cestou a ta cesta vedla nad pozemkem žalovaného (úvozová cesta vedla nad pozemkem žalovaného k brance žalobce). K fotografii pozemku žalovaného (čl. 17) uvedla, že úvozová cesta byla trochu do stráně a vedla u staré chaty na pozemku žalovaného, jak je to na fotografii nyní odbagrované. O tom, že tam kdysi byla úvozová cesta podepisovali s žalobcem a sestrou nějakou listinu (protokol z ústního jednání ze dne 21. 7. 2023, čl. 62).

19. Svědkyně , jméno FO, (přítelkyně , jméno FO, , v lokalitě žije cca 10 let) u ústního jednání soudu vypověděla, že děda přítele , jméno FO, pro žalovaného dohledával nějaké fotky a mapy ohledně nějaké staré cesty. Žalovaný se pak přítele ptal, jestli si tu cestu pamatuje, a přítel říkal, že jako malé dítě tam s babičkou chodili (po pěšině v lese) na jetel králíkům. Když se do lokality před cca 10 lety přistěhovala, pěšina už tam nebyla, na místech, kdy podle vyprávění přítele kdysi byla, jsou dnes nálety, stromy, nedá se tam chodit, nikdo tam nechodí. Ke své nemovitostí chodí tak, že autem přijede dolů (ulice od , jméno FO, ), zaparkuje pod parcelou (vynese nákup) po vyšlapané pěšině; další možnost ke ulicí , Anonymizováno, přes bránu, kterou tam má 9 vlastníků (žalovaný, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , paní , Anonymizováno, , , právnická osoba, ještě jedno jméno). S dědou přítele hovořila jednou dcera žalobce, děda již zemřel (protokol z ústního jednání ze dne 3. 10. 2023, čl. 108).

20. Svědek , jméno FO, (roč. , Anonymizováno, , žijící na pozemku , Anonymizováno, , soused žalovaného) u ústního jednání soudu vypověděl, že v lokalitě bydlí asi 15 let, od svých prarodičů ví, že tam kdysi vedla nějaká cesta, on sám ji nezažil, zažil pouze pěšinku – odhadem 1 metr od plotu - podél plotu žalovaného (to, že tam byla kdysi cesta mu říkali prarodiče, i že se tam dalo zajet, pěšinku zažil, když mu bylo 5 let). Přístup k pozemku žalobce je zespoda od , adresa, (bylo tam nataženo lano mezi borovicemi), a pak se tam dalo zajet vrchem po poli. V souvislosti s budováním kapličky , Anonymizováno, (je na pozemku žalovaného) se vedení zakopávalo do země, kopala se škarpa z ulice od , jméno FO, vody nahoru do kopce a jelikož tam bylo velké převýšení, šlo se z , adresa, před souseda na ním pana , Anonymizováno, (elektrika na tu kapličku se táhla z , adresa, přes pozemek pana , Anonymizováno, ). Od dob jeho dětství se pěšina změnila, že nyní je posunut plot (asi o 1 metr, hranice tedy asi 1,5 m na délce možná 4,5 m, přičemž dříve vedl plot podél chatky, dnes je od ní více – znázornil na fotografii založenou na čl. 17) a teď už se tam nedá chodit. Plot byl od chatky asi 1 metr a za plotem vedla ta pěšina, nyní je plot posunut dál od chatky. Současně původně byl na tom místě, kde došlo k posunu plotu, dříve určitý sklon (pěšina byla částečně ve svahu), ale traktor by tam asi (vysekaly-li by se tam stromy) projel. Neví o tom, že by se ta pěšina používala, za dobu, co tam žije, podle něj nemohla na pěšině přejet těžká technika. On sám ke svému domu chodí z , adresa, anebo zespodu od , jméno FO, vody vede pěšina nahoru, přístupová cesta autem z , adresa, byla budována vlastníky objektů (dělali si ji sami zvrchu, zpevňovali si ji). Nemovitost svědka je od pozemku žalobce oddělena zídkou a plotem, za pozemkem žalobce je les (protokol o ústním jednání ze dne 5. 12. 2023. čl. 131).

21. Svědkyně , jméno FO, (dcera žalobce) u ústního jednání vypověděla, že projednávaná cesta nebyla jen cestou k pozemku žalobce, ale veřejně přístupnou cestou k pozemku pana , jméno FO, (byla v roce 1938 až 1960 cestou jedinou). Tato úvozová cesta měla rozkol kol 2,5 – 3 metry, stejně tak o cestě hovořil dědeček svědka , jméno FO, . V roce 2000 byl žalobce osloven z Pražské distribuce, aby povolil vedení elektriky přes svůj pozemek (požadoval zbudování kapličky).V roce 2021 na výzvu sousedů , Anonymizováno, museli z jejich pozemku nechat pokácet rizikové stromy na svém pozemku z důvodu jejich ohrožování. V roce 2018 žalobce jednal se sousedkami paní , Anonymizováno, a paní , jméno FO, u žalobce za účelem dohody o přístupu k pozemku žalobce přes jejich pozemek, avšak žalovaný to zamítl. Pozemek žalobce není oplocen. Naposledy se byla na pozemku podívat v souvislosti s ústním jednáním, šla shora z , Anonymizováno, ulice přes pole pozemku paní , Anonymizováno, a , jméno FO, . Uvedla, že pozemek žalobce chodili průběžně každý rok 1 x až 2 x, a to vrchem přes pole, co má paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Má za to, že ještě v 90. letech 20. století tam její dědeček jezdil autem. Digitalizace pozemků byla v roce 2000, , právnická osoba, tam zajížděla ještě v roce 2002. Někdy v roce 2018-2019 paní , Anonymizováno, prodala část pozemku, na které je nyní kaplička , Anonymizováno, . Před panem žalobcem na pozemek jezdili její prarodiče (to byl patrný zbytek úvozové cesty), pak to postupně zarostlo, částečně se to zahrnuto tím, jak se tam točily traktory, ještě v roce 2002 se tam dalo vjet (vjížděla tam , Anonymizováno, ), pak už to nešlo, tak chodili přes pozemek podél plotu z vrchu , adresa, . K poškození úvozové cesty z iniciativy žalovaného dle svědkyně došlo v době, kdy se tam žalovaný nastěhoval, průběžně (mohlo to být kolem roku 2010-2011, postupně odbagroval opuku a udělal si kolem svého pozemku opěrné zdi, už od roku 2013-2014 se tam nedalo jet (protokol o ústním jednání ze dne 5. 12. 2023, čl. 135).

22. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že v lokalitě žije cca 15 let (vlastníkem předmětného pozemku se stal až později). Pozemek kupoval (neví, jestli to bylo v roce 2008) oplocený (plot tam už 10-20 let byl, dělal ho p. , Anonymizováno, – předchozí majitel), nechal si zpracovat geodetický plán a podle toho si pozemek začal upravovat trochu do rovna. Od pana , jméno FO, ví, že tam vedla pěšina, kterou chodili lidi z , právnická osoba, . Když do lokality přišel, pěšina už tam nebyla, byly tam vzrostlé stromy, které dnes mají 20 – 30 m (odhadem jsou tam 45 let, např. vzrostlá třešeň s rozpětím kmenu cca 60-70 čísel). Cca před 5 lety byl osloven dcerou žalobce s tím, že tam povede cesta, s čímž nesouhlasil (v části, kde chtěla, aby cesta vedla, má studnu, která tam je cca 15 – 20 let). Za celou dobu, co tam bydlí, tak tam dceru žalobce viděl asi 2 krát (má kamerové záznamy z pozemku za cca 10-15 let). Před svým pozemkem celá léta vyřezával nálety (aby se dalo chodit kolem plotu), nikdy tam nikoho neviděl. On sám to musel objíždět přes pole (tzv. lesní cesta vrchem, občas ji prohrne), přes pozemek paní , Anonymizováno, (občas tu cestu používá, občas tu cestu traktorem prohrne). Připustil, že pozemek upravoval (v souvislosti s vrtem studny, z polí se sesunovalo kamení), mohlo to být cca v průměru 160 – 170 cm (protokol o ústním jednání ze dne 23. 2. 2024, čl. 156).

23. Ve věci úvozové cesty/přístupové cesty zřízení věcného břene byl advokátem vypracován koncept dopisu adresovaného žalovanému s tím, zda souhlasí se zápisem věcného břemene cesty na svém pozemku parc. č. , Anonymizováno, pro pozemek žalobce (nedatovaný, nepodepsaný koncept dopisu, čl. 44).

24. Z ostatních provedených důkazů (nad rámec výše uvedených skutkových zjištění) soud nezjistil nic podstatného pro učinění závěru o skutkovém stavu.

25. Soud zamítl návrh žalovaných na doplnění dokazování výslechem pracovníka společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, . k prokázání existenci příjezdové cesty na pozemek žalobce (konkrétně „podání svědectví o stavu příjezdové komunikace na předmětný pozemek žalobce v době zasíťování dané oblasti podzemním vedením el. Energie, tj. ve stavu než byla část parcely č. , Anonymizováno, žalobcem odbagrována“), když jeho provedení soud s ohledem na námitku promlčení považoval na nadbytečné (když z v řízení provedených důkazů bylo zjištěno, že zasíťování el. energií probíhalo v roce 2002 – tedy 20 let před nyní posuzovaným stavem a jednak bylo zjištěno, že zařízení distribuční soustavy (kaplička) se nachází na pozemku žalovaného, nikoli žalobce). Dále soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování místním šetřením (žalobcem navrhovaným ke zjištění, jestli cesta v místě úvozové cesty může v dnešní době skutečně ve stejných místech vést, popř. k zjištění týkajících se práva nezbytné cesty, a dále za přítomnosti zástupce stavebního odboru ke zjištění, zda došlo na pozemcích žalovaného k nezákonné stavební změně příslušného pozemku, jež brání výkonu práva cesty), když ani provedení tohoto důkazu by nebylo způsobilé změnit skutkové okolnosti projednávané věci, konkrétně okolnost, že nárok žalobce je v důsledku námitky promlčení vznesené žalovaným promlčen. Současně má soud zato, že navrhovaný důkaz místním šetřením by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení, když tato je navrhováno jako příprava/opatření si důkazu k řízení o určení práva nezbytné cesty, jež není předmětem nyní projednávané věci. Provádění takových důkazů by tak bylo v přímém rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení, když provedené důkazy soud považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

26. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

27. Žalobce je od r. 1985 vlastníkem nezastavěného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, druh: trvalý travní porost v k. území , adresa, , k němuž nevedené žádná veřejná ani příjezdová cesta. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: orná půda, pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku: orná půda, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 55 m2, druh pozemku: orná půda, zapsaných na LV č. , hodnota, pro , Anonymizováno, . , adresa, , k. území , adresa, , jež nabyl v důsledku kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, a na základě kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, ). V minulosti (prokazatelně ještě kolem r. 1945) vedla na hranicích pozemku žalobce se současným pozemkem žalovaného parc. č. , Anonymizováno, a na hranicích současného pozemku parc. č. , Anonymizováno, a uvnitř současného pozemku žalovaného parc. č. , Anonymizováno, (v místech hranic původního pozemku , Anonymizováno, - nyní pozemku parc. č. , Anonymizováno, ) a pozemku , Anonymizováno, (nyní pozemku žalovaného, , Anonymizováno, , , jméno FO, ) úvozová cesta (s povrchem tráva kameny) v šíři 2-3 m pro koňský/kravský povoz (v podobě překreslené do současného stavu znalcem z oboru geodezie , tituly před jménem, , jméno FO, , čl. 102). V průběhu 2. pol. 20. stol. tato úvozová cesta postupně zanikla tak, že kolem roku 1990 (ranné dětství svědka , jméno FO, ) z ní zbyla pouze neudržovaná pěšina, zarůstající náletovými dřevinami. Nejpozději v roce 2014 (odbagrováním části svažitého terénu bylo postupné už kolem roku 2010-2011) žalovaný část pozemku parc. č. , Anonymizováno, upravil tak, že posunul původní plot (jež byl cca 1 metr od staré chaty na hranici historické úvozové cestě) do míst, kde historická úvozová cesta v části tohoto pozemku dříve vedla, přičemž současně došlo k odstranění části zeminy původního skonu k historické úvozové cestě (jakož k vybudování zpevnění podezdívky plotu, studny a kamenné zídky od , adresa, ). Ještě v 90. letech 20. století předchůdci žalovaného (jeho rodiče) o míst historické úvozové cesty vjížděli, naposledy se k části úvozové cesty u současné kapličky , Anonymizováno, mohlo dát projet (resp. se strany žalobce, či jím pověřených osob) cca v roce 2002. Žalovaný se nejméně od r. 2002 nemůže k pozemku dostat, musí jít vrchem z , adresa, (zjištěno z výslechu svědkyně , jméno FO, ). Žalobce od roku 2010 (nejpozději 2011) nevyužil právo průchodu a průjezdu přes pozemek žalovaného č. , Anonymizováno, v části jeho úprav v rozsahu původní úvozové cesty. Žalobce se po žalovaném nedomáhal (do podání žaloby v této věci) umožnění průchodu a průjezdu po služebném pozemku žalovaného u soudu.

28. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy a o výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , svědkyně , Anonymizováno, a , jméno FO, (ve vztahu k existenci staré úvozové cesty a jejího průběhu), jakož výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Pokud jde o výpovědi svědků, tyto jsou vzájemně podporovány a logicky doplňovány jak provedenými listinnými důkazy, tak účastnickou výpovědí žalovaného. Skutečnost, že historická úvozová cesta v 2. pol. 20. století postupným neudržováním jsoucím ruku v ruku s jejím postupným (v důsledku vybudování přístupů k nemovitostem žalobce, , Anonymizováno, , , jméno FO, ze silnice , Anonymizováno, ) neužíváním do podoby, že od cca roku 1990 zůstala jako pouhá pěšina, bylo v řízení prokázáno. Současně bylo z výpovědi svědků (a to jak strany žalované, tak strany žalující) prokázáno, že v části na pozemku žalovaného (v místě podél staré chaty, pod kapličkou , Anonymizováno, z od , adresa, ), jež byla přístupná pro vozidla ještě v roce 2002, minimálně od roku 2011 žalovaný v místě počátku historické úvozové cesty část pozemku odbagroval, postavil opěrné zídky, studnu a plot. Nadto z výpovědi svědkyně , jméno FO, má soud za prokázané, že po roce 2002 chodili (sporadicky 1-2krát do roka) na svůj pozemek shora od , adresa, . Soud tyto výpovědi (stejně tak výpovědi svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, – ačkoli se u ní objevily určité nepřesnosti, pokud druhá jmenovaná uvedla, že ještě před 7 lety po té cestě jela) posoudil jako věrohodné (a to včetně výpovědi svědkyně , jméno FO, , byť vůči níž žalovaný namítal skutečnost, že byla od počátku přítomna všem ústním jedním soudu a výslechu svědků, když skutečnost, že svědek je přítomen jednání není , právnická osoba, důvodem jeho nevěrohodnosti a naopak může být pro řízení – ve smyslu objasnění problematiky – přínosná, přičemž soud důvody její nevěrohodnosti neshledal), pro dané řízení dostatečné, když byly učiněny podrobně, spontánně a dostatečně určitě (byť s drobnými nepřesnostmi danými povahu projednávané věci a časovým odstupem od poznatků, o nichž byla svědectví podávána).

29. Za užití následujících ustanovení:

30. Podle § 3030 o. z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se posuzují ustanovení části první hlavy I.

31. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

32. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

33. Podle § 632 o. z. věta prvá bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.

34. Podle § 633 odst. 1 o. z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

35. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), pokud není dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

37. Podle § 109 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemeni se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

38. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení s tím, že žalobě z důvodu řádně uplatněné námitky promlčení žalovaného není možné vyhovět.

39. Občanský zákoník (starý i nový) zakotvuje institut promlčení k zajištění motivace oprávněné osoby k učinění příslušných právních úkonů k ochraně svých práv, přičemž jim k tomu stanovuje určitou časovou hranici. Promlčení lhůta se zásadně skládá ze svou složek, a to lhůty subjektivní (jejíž počátek je závislý na okolnostech spojených se subjektem právního vztahu a běží od doby, kde se subjekt tohoto stavu dověděl o skutečnost významné pro běh lhůta) a lhůty objektivní (jejíž počátek se váže k faktickému vzniku pro věc významné okolnosti), přičemž účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jakékoli z těchto lhůt, podle to, která uplynula dříve.

40. Podle ust. § 109 obč. zák. ve spojení s ust. § 3036 o. z. (stejně tak ust. § 632 o. z.) se právo odpovídající věcnému břemeni promlčí, není-li p dobu 10 let vykonáváno. Tato objektivní lhůta běží od okamžiku, kdy přestalo být věcné břemeno fakticky vykonáváno. V projednávané věci bylo prokázáno, že nejméně od roku 2011-2012 (ale zřejmě již od roku 2002 – jak vypověděla svědkyně , jméno FO, , když využíval cestu shora z , adresa, - přes pole) se žalobce na svůj pozemek starou úvozovou cestou nemohl dostat, zej. když žalovaný část svého pozemku odbagroval, oplotil, zpevnil opukou, postavil zídku a studnu), tedy za předpokladu, že soud uzavřel, že od roku 2012 žalobce věcné břemeno nevyužíval, pak objektivní desetiletá promlčecí lhůta stanovená v § 109 obč. zák. v době podání žaloby již uplynula.

41. Současně je třeba konstatovat, že i pokud by žalobce věcné břemeno v rozsahu historické staré úvozové cesty užíval do 22. 2. 2013 (tj. deset let před podáním žaloby v této věci), k promlčení věcného břemene by zcela postačilo uplynutí 3leté speciální promlčecí lhůty, který o. z. zakotvuje v ust. § 633 odst. 1, podle které brání-li i osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Tato speciální promlčecí lhůta k obecné promlčecí lhůtě upravené v § 629 o. z., kterou nelze označit za subjektivní či objektivní, neboť jako jediná promlčecí lhůta v o. z. nebyla vyjádřena pojmem „nejpozději.“ V případě, že povinný z věcného břemene poruší svou povinnost něco konat, dát, zdržet se nebo něco strpět, běží oprávněnému z věcného břemene jediná promlčecí lhůta stanovená v § 633 o. z. (k tomu srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) Komentář. 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, 2230 s.). V poměrech projednávané věci má soud za prokázané (důkazy navrženými z obou stran sporu, včetně samotných skutkových tvrzení žalobce), že žalovaný nejpozději od roku 2010-2011 znepřístupnil část pozemku , Anonymizováno, (spolu s části pozemku , Anonymizováno, – pozemku p. , jméno FO, a , jméno FO, ) odbagrováním části svažitého terénu (včetně posunutí původního plotu u staré chaty, vybudováním zpevněné podezdívky plotu, kamenné zídky a studny), přičemž nejpozději od této doby se části staré úvozové cesty na pozemcích žalobce nedá projít.

42. Pokud jde o počátek běhu promlčecí lhůty podle § 633 o. z., tento není speciálně upraven, a proto se uplatní všeobecné ustanovení o běhu promlčecích lhůt v § 619 odst. 1 o. z., podle kterého promlčecí lhůta začne běžet ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tj. od té doby, kdy se oprávněný dozvěděl o okolnostech rozhodných pro běh promlčecí doby, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl. Ze skutkových tvrzení žalobce je zřejmé, že žalobce o tom, že žalovaný v místě průběhu staré úvozové cesty instalovat překážky, věděl nejpozději v roce 2018 (resp. sám žalobce tvrdil, že to bylo postupně, v průběhu roku 2010-2011, tak že roku 2013-2014 se tam již nedalo jet), tedy tříletá promlčecí doba počala běžet nejpozději v roce 2014.

43. Jelikož žalobce v promlčecí době své právo neuplatnil a nepodal žalobu, kterou by se domáhal, aby jim žalovaný umožnil užívat věcné břemeno, došlo již v roce 2017 (nejpozději v roce 2021) k jeho promlčení. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba na podána až v roce 2023, soud se bližší časovou specifikací nezabýval. Stejně se tak je pro rozhodnutí soudu nepodstatné, zda vůbec věcné břemeno na pozemcích žalovaného v rozsahu historické úvozové cesty žalobci (s ohledem na způsob užívání této cesty žalobcem v posledních cca 50 letech a stav předmětné úvozové cesty, je přirozeně zanikala jejím neužíváním a neudržováním v důsledku porostů náletovými dřevinami) vůbec svědčil. Na tomto závěru soud však nic nemění okolnosti, že v řízení bylo prokázáno, že historicky předmětná úvozová cesta (jejíž průběh byl zachycen a aktualizován na současné pozemky svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, ) skutečně existovala a do cca 60. let. 20. stolení zřejmě byla jedinou přístupovou cestou k dotčeným nemovitostem dané lokality, avšak tato skutečnost je pro řízení, resp. domáhaní se žalobce určení existence požadovaného věcného břemena aktuálně nerozhodná.

44. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobce se řízení domáhal určení existence věcného břemeně, nikoli povolení služebnosti nezbytné cesty. Institut povolení nezbytné cesty pamatuje na případy, kdy vlastník nemovité věci (kterou nelze řádně užívat z důvodu nedostatečného spojení s veřejnou cestou) může žádat, aby mu sousek za náhradu nezbytnou cestu přes svůj pozemek povolil. Takové rozhodnutí soudu o povolení nezbytné cesty zřízením odpovídající služebnosti je však rozhodnutím konstitutivním (teprve rozhodnutím soudu je založen právní vztah mezi osobou ze služebnosti zavázanou a osobou oprávněnou). Naproti tomu žaloba na určení existence věcného břemene z důvodu vydržení (kterou bylo zahájeno řízení v této věci) je řízením deklaratorním, kdy na soudu se žádá, že svým autoritativním rozhodnutím pouze potvrdí, že věcné břemeno již existuje. Vzhledem ke skutečnosti, že rozdílná povaha těchto řízení vyžaduje i odlišné provádění dokazování ve věci (když v případě povolení nezbytné cesty je třeba postupovat v souladu s principem minimalizace zásahů do výkonu vlastnického práva vlastníka služebného pozemku, přičemž jde o zřízení cesty v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, nikoli komfortní možnost průběhu cesty), zejména když předpoklady pro její povolení je třeba zkoumat ve vztahu ke všem pozemkům připadajícím pro její vedení v úvahu (což může odrážet jiný okruh účastníků, než v řízení o určení existence věcného břemene) a když je nutno vést dokazování k stanovení náhrady odpovídající zřízení služebnosti, soud se námitkami a úvahami účastníků řízení stran problematiky povolení nezbytné cesty nezabýval.

45. Skutečnost, že žalobce se snažil v roce 2018 s žalovaným dohodnout o okolnostech přístupu na svůj pozemek je s ohledem na neuplatnění jakéhokoli nároku soudní cestou irelevantní a nemá případně ani vliv na běh promlčecí lhůty ve smyslu stavění, či přerušení (k tomu srov. např. NS Cdo 1848/2013).

46. Okolnost, zda v roce 2000 (2002) mohla k části pozemku žalovaného v místech historické úvozové cesty vjet těžká technika za účelem vybudování kapličky , Anonymizováno, je nerozhodná.

47. Za nedůvodnou soud shledal rovněž námitku žalobce, že požadované věcné břemene je nezbytné pro závazek žalobce vůči , Anonymizováno, (za účelem vedení elektřiny k ostatním obyvatelům lokality), když vedení kabelu na pozemku žalobcem požadované části historické části úvozové cesty - tj. v úseku pozemku žalobce) je pouze ke kapličce žalobce nacházející se však na pozemku žalovaného; nadto kabely jsou položeny zdola z ulice od , jméno FO, , Anonymizováno, vyznačující se nepřístupným terénem (a jsou po pozemku žalobce z poloviny vedeny v místě, kde ani historická úvozová cesta nevedla – resp. vedení kabelu po pozemku žalobce od ulice , jméno FO, vody potřebné jako přívod k dalším objektům lokality nevedlo v místech staré úvozové cesty), tudíž existence a trvání věcného břemene , Anonymizováno, s potřebou existence požadovaného věcného břemene v podobě historické úvozové cesty nesouvisí (a to i s ohledem na skutečnost, že trvání věcného břemene , Anonymizováno, je omezeno dobou 40 let a kaplička , Anonymizováno, žalobce vzhledem k nezastavěnému charakteru jeho pozemku není užívána). Současně pokud žalobce se cítil být vázán povinnosti udržovat přístupnost svého pozemku z důvodu věcného břemene , Anonymizováno, (jež si nechal zřídit úplatně), měl nepřístupnost pozemku v intencích staré úvozové cesty aktivně bránit (viz argumentace promlčení pod bodem 43).

48. Pokud žalobce namítal neprojednatelnost žaloby s odkazem na původně neurčitý a následně 2krát měněný petit, soud připomíná, že v intencích procesního předpisu (o.s.ř.) ve světlé judikatorních závěrů NS (např. srovnej rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ) žalobce v tomto směru doplnil.

49. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žalobě nelze v důsledku žalovaným vznesení námitky promlčení možné vyhovět. Soudu nezbylo než žalobu zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 15. 7. 2023, 22. 11. 2023, 20. 2. 2024, účast při jednání soudu 21. 7. 2023, 3. 10. 2023, 5. 12. 2023, 23. 2. 2024 a 12. 3. 2024), včetně 9 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 9 x , částka, + 9 x , částka, (22 500 + 2 700). Celkové náklady žalovaného činí částku , částka, (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

51. Soud nepřiznal žalovanému jako účelně vynaložené náklady odměnu za právní úkon: 1) první porada s klientem dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky (když tento se vztahuje zástupci stanovenému soudem, přičemž byl přiznán úkon převzetí a příprava zastoupení), 2) další poradu s klientem dle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky (když tento nebyl soudu doložen), 3) písemné vyjádření ze dne 29. 11. 2023 (když soud obdržel pouze písemné vyjádření ze dne 22. 11. 2023) a 4) písemné vyjádření ze dne 11. 3. 2024 (když takové soud rovněž neobdržel, s tím, že pokud má zástupce žalovaného namysli podání ze dne 15. 3. 2024 obsahující písemné vyčíslení nákladů řízení, soud toto nepovažuje za nezbytně nutný úkon k řádnému uplatnění či bránění práva).