17 C 64/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neplatnosti výpovědi doplňkového pojištění

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že výpověď doplňkového pojištění pojistné smlouvy číslo hodnota daná žalovanou žalobkyni dne 4. 11. 2024 je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 9 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované Jméno advokátky, advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi doplňkového pojištění pojistné smlouvy č. hodnota (dále jen „Doplňkové pojištění“) s tím, že dne 15. 3. 2019 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu na spotřebitelský úvěr ve výši 500 000 Kč. Následně uzavřela s žalovanou smlouvu o pojištění č. hodnota pro případ smrti. Pojistná částka pro případ smrti žalobkyně je 400 000 Kč a pro případ invalidity 300 000 Kč. Dne 27. 9. 2023 došlo u žalobkyně k poruše hybnosti LHK a k převozu do nemocnice, od 2. 10. 2023 byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Podle posudku o invaliditě jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, její pracovní schopnost poklesla pod 50 %, přičemž den vzniku invalidity II. stupně je stanoven na 5. 9. 2024. Žalovaná odmítla pojistné plnění s tím, že žalobkyně podstatné skutečnosti týkající se jejího zdravotního stavu při sjednávání pojistné smlouvy zamlčela.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Doplňkové pojištění zaniklo na základě odmítnutí plnění, a to v souladu s pojistnými podmínkami. Pokud by se chtěla žalobkyně domáhat výplaty pojistného plnění z Doplňkového pojištění, musela by tak učinit žalobou na plnění, a nikoliv na určení neplatnosti výpovědi. Skutečnost, že žalovaná zaslala žalobkyni výpověď Doplňkového pojištění je nerozhodná, neboť Doplňkové pojištění zaniklo již odmítnutím pojistného plnění.

3. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 15. 3. 2019 smlouvu o úvěru (smlouva o úvěru na čísle listu 5–9) a dne 19. 8. 2024 dodatek k této smlouvě (dodatek ke smlouvě o úvěru na čísle listu 12–13).

5. Žalovaná nabídla žalobkyni rizikové životní pojištění moje jistota. Součástí nabídky bylo hlavní pojištění pro případ smrti ve výši 400 000 Kč s měsíčním pojistným 176 Kč, jakož i doplňkové pojištění invalidity II. nebo III. stupně s konstantní PČ ve výši 300 000 Kč s měsíčním pojistným 93 Kč. Žalobkyně a zástupce žalované nabídku podepsali dne 15. 3. 2019 (nabídka pojistné smlouvy, rizikové pojištění, pojištění Moje jistota číslo nabídky 4900065890 na čísle listu 111-113). Pro pojištění žalobkyně, jehož počátek byl stanoven na 16. 3. 2019, platily mimo jiné pojistné podmínky pro rizikové životní pojištění MojeJistota ze dne 1. 12. 2018 (pojistka Moje jistota ze dne 4. 11. 2024 na čísle listu 10; přehled pojištěných osob na čísle listu 11). Součástí pojistných podmínek byla ujednání, podle kterých: pojištění zaniká odmítnutím pojistného plnění nebo odstoupením v důsledku porušení povinnosti [článek 6. 3 písm. b)]; dnem, kdy žalovaná oprávněné osobě doručí oznámení o odmítnutí pojistného plnění, pojištění zanikne. V případě, že se porušení povinností týká základního pojištění, zaniká odmítnutím pojistného plnění základní pojištění včetně všech doplňků. V případě, že se porušení povinností týká pouze doplňkového pojištění, odmítnutím pojistného plnění zaniká pouze toto doplňkové pojištění (článek 24. 3 pojistných podmínek pro rizikové životní pojištění, Moje jistota ze dne 1. 12. 2018 na čísle listu 36–58).

6. Dne 19. 9. 2024 byl posudkovým lékařem na základě vyhodnocení příslušné zdravotnické dokumentace a dalších podkladů posouzen zdravotní stav a pracovní schopnost žalobkyně. V případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla její pracovní schopnost o 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní porucha krční a bederní páteře. Den vzniku invalidity II. stupně byl stanoven na 5. 9. 2024. (posudek o invaliditě na čísle listu 14–16). Žalobkyni byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to na základě rozhodnutí ze dne 10. 10. 2024 (rozhodnutí právnická osoba na čísle listu 17–18).

7. Žalovaná odmítla pojistné plnění poskytnout s tím, že žalobkyně se při sjednávání pojistky opomněla zmínit, že se s potížemi, které vyústily v její invaliditu, potýkala již před vstupem do pojištění. Dle lékařských zpráv měla potíže s krční páteří od roku 2011, v roce 2015 se přidaly bolesti bederní páteře. V souvislosti se zamlčením těchto skutečností žalovaná odmítla plnit a žalobkyni sdělila, že odmítnutím pojistného plnění zaniká pouze Doplňkové pojištění (vyrozumění žalobkyně, odmítnutí plnění ze dne 1. 11. 2024 na čísle listu 19–20).

8. Žalovaná dopisem ze dne 4. 11. 2024 vypověděla Doplňkové pojištění k datu 16. 1. 2025 s tím, že žalobkyni zaslala novou pojistku, která zohledňuje tuto změnu a stanovuje nové lhůtní pojistné (výpověď doplňkového pojištění ze dne 4. 11. 2024 na čísle listu 21).

9. Při ústním jednání konaném dne 15. 7. 2026 byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila skutková tvrzení, z nichž dovozuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zejména aby uvedla, jakou konkrétní nejistotu či ohrožení svého právního postavení má požadované určení odstranit a označila důkazy k těmto tvrzením. Žalobkyně v reakci na poučení uvedla, že naléhavý právní zájem je dán tím, že žalobkyně žádnou povinnost tvrzenou žalovanou neporušila. Pokud by nedošlo k ukončení pojistné smlouvy, byla by žalobkyně pojištěna dále a mohla by tedy případně konzumovat plnění z té pojistné smlouvy. Žalobkyně tedy přišla o možnost být dále pojištěna, kdy řádně po celou dobu 5 let pojištění platila a tímto způsobem došlo k ukončení pojistné smlouvy. Podle přesvědčení žalobkyně došlo výpovědí k ukončení celé pojistné smlouvy.

10. Soud zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování dalšími důkazy, tj. účastnickým výslechem žalobkyně a výslechem svědkyně Anonymizováno, neboť tyto důkazy žalobkyně navrhovala za účelem prokázání skutečnosti, že s žalobkyní nebyl během uzavírání pojistné smlouvy sepsán zdravotní dotazník. Posouzení těchto otázek se však míjí předmětem projednávané věci, pročež provedení těchto důkazů soud v projednávané věci považoval za nadbytečné. Na základě provedených důkazů bylo možné zcela jednoznačně ve věci rozhodnout a důkazní návrhy nemohly nic změnit na závěru soudu o skutkovém ději a skutečnostech.

11. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

12. Mezi účastnicemi byla uzavřena pojistná smlouva zahrnující doplňkové pojištění pro případ invalidity, přičemž u žalobkyně nastala pojistná událost spočívající ve vzniku invalidity II. stupně. Žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění, které jí však žalovaná odmítla poskytnout s tím, že žalobkyně při sjednávání pojištění podstatné skutečnosti ohledně jejího zdravotního stavu zamlčela. Součástí smlouvy byly pojistné podmínky, podle nichž pojištění zaniká odmítnutím pojistného plnění nebo odstoupením v důsledku porušení povinnosti; dnem, kdy žalovaná oprávněné osobě doručí oznámení o odmítnutí pojistného plnění, pojištění zanikne. Týká-li se odmítnutí pojistného plnění doplňkového pojištění, zaniká pouze toto doplňkové pojištění.

13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 2788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

16. Podle § 2809 o. z. pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události [písm. a)], kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788 a [písm. b)] pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek [písm. c)].

17. Podle § 2810 o. z. pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění.

18. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi Doplňkového pojištění ze dne 4. 11. 2024. Takto formulovaný nárok je třeba poměřovat předně ustanovením § 80 o. s. ř., podle něhož se lze určovací žalobou domáhat ochrany jen tehdy, je-li na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá. V poměrech pojistného vztahu Nejvyšší soud dovodil, že na určení neplatnosti právního jednání, jímž pojistitel ukončil pojistnou smlouvu, není naléhavý právní zájem tehdy, lze-li se přímo domáhat určení práva nebo právního vztahu z pojistné smlouvy. Samotné určení neplatnosti takového právního jednání totiž nevypovídá bez dalšího o tom, zda pojistný vztah trvá a jaká práva z něj účastníkům svědčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 23 Cdo 471/2011). Nejvyšší soud rovněž uzavřel, že určovací rozsudek o neplatnosti výpovědi pojistné smlouvy sám o sobě neodstraňuje spor o pojistné plnění. Odmítá-li pojistitel plnit, musí se pojistník domáhat pojistného plnění žalobou na plnění; určovací žaloba proto v takovém případě zpravidla neplní preventivní funkci a nevytváří pevný právní základ pro vztahy účastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 32 Odo 1617/2005).

20. Předmětem řízení je výlučně žaloba na určení neplatnosti výpovědi Doplňkového pojištění ze dne 4. 11. 2024. Již před učiněním tohoto úkonu však žalovaná žalobkyni vyrozuměním ze dne 1. 11. 2024 odmítla pojistné plnění z Doplňkového pojištění. Podle skutkových zjištění a smluvního ujednání mělo v případě odmítnutí plnění, týkajícího se pouze Doplňkového pojištění, zaniknout právě a jen toto Doplňkové pojištění, a to dnem doručení oznámení o odmítnutí plnění. Ustanovení § 2810 o. z. se s tímto závěrem pojí, neboť stanoví zánik pojištění dnem odmítnutí pojistného plnění.

21. Výpověď ze dne 4. 11. 2024 proto nemohla přivodit zánik Doplňkového pojištění, které podle uvedeného dřívějšího právního jednání a smluvního ujednání již zaniklo. I kdyby soud žalobě vyhověl a vyslovil neplatnost této výpovědi, nijak by se tím nezměnil právní následek odmítnutí pojistného plnění, spočívající v zániku Doplňkového pojištění. Takové rozhodnutí by Doplňkové pojištění neobnovilo, nezaložilo by žalobkyni nárok na pojistné plnění a neodstranilo by ani spor účastnic o důvodnost odmítnutí plnění.

22. Žalobkyní tvrzená újma spočívající ve ztrátě dalšího pojistného krytí nemůže založit naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Její právní postavení by se vyhovujícím rozsudkem nezlepšilo. Tvrzení žalobkyně, podle kterého výpověď ukončila celou pojistnou smlouvu, nemá oporu v provedeném dokazování. Z pojistných podmínek i ze samotného znění výpovědi vyplývá, že hlavní pojištění (pro případ smrti) pokračovalo i po odmítnutí plnění a po zaslání výpovědi; dotčeno bylo pouze Doplňkové pojištění invalidity.

23. Skutečný spor účastnic se týká toho, zda byly naplněny předpoklady pro odmítnutí pojistného plnění, zejména zda žalobkyně při sjednávání pojištění porušila povinnost pravdivých a úplných sdělení a zda byly splněny podmínky pro odmítnutí plnění podle § 2809 o. z. Těmito otázkami se však soud v tomto řízení nezabývá, neboť nejsou předmětem uplatněného nároku. Žalobkyně se nedomáhá poskytnutí pojistného plnění ani určení existence práva na něj, ale pouze určení neplatnosti pozdější výpovědi Doplňkového pojištění, a to v situaci, kdy Doplňkové pojištění zaniklo již (předchozím) odmítnutím poskytnutí pojistného plnění ze strany žalované. Výpověď jako taková do právní sféry žalobkyně neměla žádný dopad.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl (výrok I) pro nedostatek naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.), aniž se zabýval věcnou správností a platností výpovědi ze dne 4. 11. 2024.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 650 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení dne 18. 3. 2026, účast na jednání dne 15. 7. 2026) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalované náleží náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., která je tvořena částkou 1 350 Kč, tj. paušální náhradou za 3 úkony (ve smyslu § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) učiněné v době, kdy žalovaná ještě nebyla zastoupena advokátkou (písemné podání z 13. 10. 2025 na č.l. 32, písemné podání z 20. 11. 2025 na č.l. 67 a písemné podání z 13. 3. 2026 na č.l. 92), přičemž sazba paušální náhrady za 1 úkon činí 450 Kč, podle § 13 odst. 4 a. t. aplikovaného per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025). Náhrada nákladů řízení byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, a to na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.