17 C 9/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně : Anonymizováno – Anonymizováno , a.s., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky zaplacení 961 200 Kč (smluvní pokuta)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 62 746,97 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, z titulu smluvní pokuty z nájemní smlouvy. Tvrdila, že dne , datum, byla mezi dlužníkem (jako pronajímatelem) a žalovanou (jako nájemcem) uzavřena nájemní smlouva s předmětem pronájmu nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, u Plzně a na LV č. , hodnota, v katastrální území , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, za měsíční nájemné ve výši , částka, (bez DPH), splatné vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za nějž bylo nájemné hrazeno. Ve čl. IV odst. 4.4. nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemné za užívání předmětných nemovitostí za období měsíce 11/2020 (tj. před uzavřením smlouvy) bude žalovanou uhrazeno do , datum, . V čl. X odst. 10.1 byla ujednána smluvní sankce ve výši , částka, denně za každý den prodlení s úhradou sjednaného nájemného. Žalovaná sjednané nájemné ani po předchozích výzvách žalobkyně nehradila, byť za jediný měsíc, dlužná částka byla uhrazena až po výzvě právního zástupce žalobkyně v roce 2023, a to ve 3 splátkách (, datum, , , datum, a , datum, ), proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od splatnosti jednotlivých splátek dlužného nájemného do jeho zaplacení, což činí celkem částku 961 200 Kč. Doplnil, že žalovaná nárok žalobkyně fakticky uznala, když se v rámci pokusu o smírné vyřešení sporu ve světle zaslané předžalobní výzvy zavázala k úhradě části vyčíslené smluvní pokuty ve výši 597 031,50 Kč do , datum, . K námitkám žalované uvedla, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne , datum, , tedy poté, co nájemný vztah mezi účastníky zanikl, přičemž žalovaná netvrdí, z jakých konkrétních důvodu by mělo nastat prodlení pronajímatele (když v předmětné nájemní smlouvě je jasně určeno platební místo – účet dlužníka). Okamžikem zahájení insolvenčního řízení se dlužné nájemné stalo součástí majetkové podstaty, přičemž žalovaná plnila až v důsledku předžalobní výzvy. Smluvní pokuty považuje na platně sjednanou a přiměřenou, když na obou stranách smluvního závazku vystupovali podnikatelé, smluvní pokuta byla sjednána pevnou částkou2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že nárok na úhradu smluvní pokuty nevznikl. Namítla, že prodlení se splácením nájemného nastalo v důsledku jednání na straně pronajímatele (vstoupil do insolvence), dále namítla neplatnost ujednání čl. X odst. 10.1 písm. a) nájemní smlouvy, přičemž současně s odkazem na rozhodnutí NS ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 požádala o moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o. z. (konkrétně požadavek, že z pohledu přiměřenosti je třeba zkoumat uplatněný nárok žalobce ve vztahu s okolnostmi, které se objevily po sjednání smluvní pokutu, a to v daném případě v důsledku zahájení konkurzního řízení a míru dotčení zájmů věřitele porušením smluvní pokutou zajištěné povinnosti – jež mnohonásobně převyšuje dlužnou částku). Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by z její strany mělo dojít k uznání co do částky 597 031,50 Kč, neboť písemná podání v rámci snahy o mimosoudní jednání účastníků nelze považovat za uznání dluhu. Současně považuje nárok žalobkyně za nesouladný s dobrými mravy (vzhledem k předchozí písemné komunikaci, kdy jí bylo přislíbeno, že pokud doplatí jistinu, příslušenství a náklady právního zastoupení, bude jí smluvní pokuta odpuštěna, následně bylo dohodnuto zaplacení poloviny smluvní pokuty a nyní je však žalována smluvní pokuta celá). Rovněž poukázala na skutečnost, že pokud jí bude uložena povinnost uhradit celou žalovanou částku, zřejmě také skončí v insolvenci. Dále u ústního jednání soudu vznesla námitku promlčení celého nároku.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.).

4. Na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, čj. KSPL , spisová značka, -B-, Anonymizováno, byl insolvenčním správcem dlužníka , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a.s., IČ: , IČO, ustanoven insolvenční správce , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO žalobkyně, (citované usnesení čl. 5).

6. Žalovaná je od , datum, zapsána v obchodním rejstříku jako s. r. o. s předmětem podnikání hostinská činnost, prodej lihu a lihovin a výroba, obchod a služby dle příloh 1 až 3 živnostenského zákona (výpis z obchodního rejstříku žalované, čl. 17).

7. Dlužník jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které dlužník přenechal žalované do nájmu Nemovité věci (zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, u Plzně a na LV č. , hodnota, v katastrální území , adresa, , dále jen „předmětné nemovitosti“, jejichž byl vlastníkem) včetně všech součástí a příslušenství za účelem jejich dočasného užívání (v rámci předmětu podnikání žalované) a žalovaná se zavázala platit pronajímateli měsíční nájemné ve výši , částka, bez DPH, splatné vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za nějž bylo nájemné hrazeno. Dle čl. IV odst. 4.4. nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemné za užívání předmětných nemovitostí za období měsíce 11/2020 (tj. před uzavřením smlouvy) bude žalovanou uhrazeno do , datum, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . Dle čl. X odst. 10.1 písm. a) nájemní smlouvy byla ujednána smluvní sankce ve výši , částka, denně za každý den prodlení s úhradou sjednaného nájemného (nájemní smlouva, čl. 9, výpis z katastru nemovitostí ke dni , datum, LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u Plzně – čl. 12 a výpis z katastru nemovitostí ke dni , datum, LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, – čl. 13, nesporná tvrzení účastníků).

8. Fakturou/dokladem dlužník – žalobkyně (za níž jedná insolvenční správce) ze dne , datum, označeným jako „pokus o smír“ byla žalovaná vyzvána ve lhůtě 7 dnů k úhradě částky , částka, vyúčtované pro dlužné nájemné za období , datum, do , datum, s tím, že jinak bude věc předána advokátní kanceláři (doklad č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , čl. 7).

9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, zástupce insolvenčního dlužníka (pronajímatele) žalovanou vyzval k úhradě jak dlužného nájemného s příslušenstvím ve výši , částka, , tak smluvní pokuty za prodlení s platbami sjednaného nájemného, s tím, že od , datum, byla žalovaná v prodlení s hrazením sjednaného nájemného, jež (v době sepisu výzvy – poznámka soudu) činí na smluvní pokutě od 12/2020 částku , částka, , za 1/2021 částku , částka, , za 2/2021 částku , částka, , za 3/2021 částku , částka, , za 4/2021 částku , částka, a za 5/2021 částku , částka, , tj. včetně dlužného nájemného celkem , částka, , a to ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy; výzva podána na poště dne , datum, (předžalobní výzva - čl. 15, dodejka – čl. 6).

10. Žalovaná na účet insolvenčního správce dlužníka , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , a.s. uhradila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tj. celkem částku , částka, (výpis z účtu insolvenčního dlužníka žalobce čl. 14, nesporná tvrzení úč.).

11. Dopisem insolvenčního správce dlužníka , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , a.s. ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána (s odkazem na skutečnost, že dlužné nájemné s příslušenstvím bylo ve třech splátkách do , datum, uhrazeno a že bylo v rámci přechozího jednání deklarováno, že pokud bude žalovanou doplacen zákonný úrok z prodlení činící k dubnu 2023 částku 64 131 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 28 700 Kč bez DPH, je insolvenční správce připraven předložit věřitelskému orgánu návrh na odpuštění smluvní pokuty a doporučit kompletní narovnání ve věci) k úhradě doplatku zákonnému úroku z prodlení ve výši 64 131 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 28 700 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu (dopis ze dne , datum, - čl. 40).

12. Dopisem insolvenčního správce dlužníka , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , a.s. ze dne , datum, byla žalovaná opětovně (s odkazem na přípis ze dne , datum, , v němž byla informována, že pakliže dojde k úhradě jistiny dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení a nákladů právního zastoupení, bude zástupce insolvenčního správce připraven předložit věřitelskému orgánu v předmětné insolvenční věci návrh na odpuštění smluvní pokuty a doporučit kompletní narovnání v této věci) vyzvána k úhradě alespoň polovině vyčíslené smluvní pokuty, s tím, že klient dle dohody předložil věřitelského orgánu návrh na odpuštění smluvní pokuty a doporučil kompletní narovnání, avšak věřitelský orgán trvá na částečné úhradě poloviny smluvní pokuty ve výši 597 031,50 Kč (dopis ze dne , datum, - čl. 37, včetně doručenky čl. 36).

13. Dopisem žalované ze dne , datum, žalovaná insolvenčnímu správci dlužníka , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , a.s. sdělila, že na požadavek úhrady alespoň poloviny vyčíslené pokuty ve výši , částka, přistupuje a do , datum, uhradí polovinu smluvní pokuty, tj. , částka, (dopis žalované ze dne , datum, , čl. 8).

14. Dopisem žalované ze dne , datum, žalovaná insolvenčnímu správci dlužníka , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , a.s. sdělila, že ačkoli dne , datum, informovali, že do , datum, uhradí polovinu smluvní pokuty ve výši , částka, , nepodařilo se jim k datu , datum, zajistit peněžní prostředky na úhradu této pokuty, s tím, že společnost nevlastní žádný majetek určený k prodeji a v současné době je společnost kvůli vážným finančním problémům ohrožena krachem (dopis žalované ze dne , datum, , čl. 41).

15. Nad rámec výše uvedených skutkových zjištění soud nezjistil žádné další skutečnosti významné pro učinění závěru o skutkovém stavu. Ani jedna z procesních stran po poučení dle § 119a o. s. ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl (žalovaná přes procesní poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. provedení dalších důkazů nenavrhla), neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (§ 120 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně (resp. dlužník insolvenčního správce) s žalovanou uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu ohledně pronájmu předmětných nemovitostí na dobu 6 měsíců (od 11/2020 do 5/21) za měsíční nájemné ve výši 55 000 Kč (bez DHP) se splatností ke každému 15. dni následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, za nějž nájemné přísluší (s výj. nájemného za 11/2020, jehož splatnost byla sjednána dnem , datum, ). Žalovaná nájemné ve lhůtách splatnosti sjednaných ve smlouvě včas neplnila a dlužné nájemné zaplatila až ve třech platbách v rozmezí , datum, až , datum, (konkrétně dne , datum, částku 127 263 Kč, dne , datum, částka 133 000 Kč a dne , datum, částka 133 000 Kč, tj. celkem částku 393 263 Kč). Dopisem ze dne , datum, přislíbila úhradu poloviny smluvní pokuty ve výši 597 031,50 Kč, což však neučinila. Žalovaná dosud žalobkyní požadovanou smluvní pokutu neuhradila.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Podle ust. § 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Podle ust. § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

21. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Po právní stránce soud posoudil věc podle shora citovaných ustanovení s tím, že žaloba je zčásti (ve vztahu k žalovanou uplatněné námitce promlčení) důvodná.

23. Smluvní pokuta zakládá povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní smluvně stanovenou povinnost, například povinnost dodat určité zboží, zaplatit smluvní plnění apod. Může být formulována jako povinnost zaplatit jednorázové plnění nebo jako povinnost zaplatit dlužníkovi určitou peněžitou sankci za každý den prodlení s plněním utvrzené povinnosti (například procentuálním vyčíslením z dlužné částky). Zákon respektuje autonomii vůle smluvních stran; lze tak například sjednat i omezení smluvní pokuty horní hranicí, případně dobu, po kterou může smluvní pokuta určená peněžní částkou za každý den prodlení narůstat. Z rozhodovací praxe lze dovozovat, že smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel a dlužník hlavního (utvrzeného) dluhu. Věřitel je oprávněn požadovat úhrady plnění odpovídající smluvní pokutě zásadně ihned po vzniku práva na její zaplacení; dlužník je pak povinen uhradit smluvní pokutu zásadně bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem o plnění v souladu s § 1958 požádán (k tomu srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 2048). Sjednání smluvní pokuty má vytvářet určitý psychologický i ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem, přičemž preventivní působení se může také uplatnit v situaci, jejíž výskyt smluvní strany neočekávaly, např. vývojem času a trhu se závazkový vztah stal méně výhodným a jedna ze stran může začít kalkulovat s tím, že nedodržení povinnosti by pro ni za stávajících, modifikovaných podmínek mohlo být ekonomicky výhodnější, kdyby nebylo ujednání o smluvní pokutě. Smyslem smluvní pokuty je též reparovat na straně věřitele újmu, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti ze strany dlužníka (viz NS 25 Cdo 182/2001). Jednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, jehož osud následuje osud utvrzeného závazku – je-li tento neplatný, bude neplatné i ujednání o smluvní pokutě (viz NS 26 Odo 1100/2006). Pokud však hlavní závazek (utvrzená povinnost) zanikne až poté, co již vzniklo právo na smluvní pokutu (utvrzená povinnost byla porušena předtím, než zanikla), má věřitel právo na zaplacení již vzniklé smluvní pokuty (viz NS 32 Odo 1055/2005). Podobně zákon zachovává (již vzniklé) právo na smluvní pokutu v případě odstoupení podle § 2095 odst. 2 o. z. (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2048).

24. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, v níž si sjednali, že žalovaná má v případě porušení povinnosti s platbou sjednaného nájemného za užívání předmětných nemovitostí zaplatit smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý den prodlení s platnou nájemného, a žalovaná tuto povinnost nesplnila, resp. splnila až následnými platbami v období 4-6/2023, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni (insolvenčními správci dlužníka) smluvní pokutu za dobu od prodlení s platbami jednotlivých nároků nájemného do jejich zaplacení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že splatnost nájemného za 11/2020 byla sjednána dnem , datum, a splatnost nájemného za 12/2020 až 4/2021 ke dni každého 15. následujícího měsíce. Vzhledem k platbám žalované prodlení za měsíc 11/2020 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 829 dnů), prodlení za měsíc 12/2020 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 819 dnů), prodlení za měsíc 1/2021 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 818 dnů), prodlení za měsíc 2/2021 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 790 dnů), prodlení za měsíc 3/2021 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 790 dnů) a prodlení za měsíc 4/2021 trvalo od , datum, do splacení dne , datum, (tj. 760 dnů), což v částce 200 Kč denně činí částku 961 200 Kč.

25. K návrhu žalované na moderaci smluvní pokuty:

26. Ustanovení § 2051 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr o tom, zda smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, je tedy zákonodárcem ponechán na uvážení soudu, založeném na posouzení individuálních okolností konkrétního případu, které soud shledá právně významnými. Zákon pouze ukládá přihlédnout při následné moderaci k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a limituje možnost snížení smluvní pokuty výší škody vzniklé do doby rozhodnutí z porušení povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje (k tomu srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, § 2051 a násl.).

27. Podle závěru Nejvyššího soudu vyjádřeném v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 je třeba přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. „posuzovat s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny, přičemž soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně důvod a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.“28. V intencích výše uvedeného závěru Nejvyššího soudu v první fázi řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, přičemž tak činí (při absenci zákonných kritérií) sice dle svého volného uvážení, avšak s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, důvodech, jež ke sjednání posuzované výše smluvní pokutu vedly, jakož okolnostech, které je provázely (není ani vyloučeno případně přihlédnout k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, avšak zákon mu to neukládá). V případě, že soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva, či nikoli a teprve následně (jsou-li shledány důvodu pro moderaci) ve třetí fázi přihlédne k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a rozhodne, v jaké výši (rozsahu) v rámci svého moderačního práva smluvní pokutu konkrétně sníží.

29. V projednávané věci soud neshledal podmínky pro žalovanou navrhovanou moderaci výše sjednané smluvní pokuty podle § 2051 o. z., neboť tuto považuje ke všem okolnostem projednávané věci za přiměřenou. V tomto řízení posuzovaná smluvní pokuta byla sjednána jako sankční ustanovení nájemní smlouvy uzavřené mezi dvěma podnikatelskými subjekty, přičemž se jednalo o pronájem prostor sloužících k podnikání (užívání v mezích předmětu podnikání žalované uvedeného ve výpisu z obchodního rejstříku), přičemž účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč denně ve vztahu k měsíční výši nájemného 55 000 Kč (bez DPH) činí ve vztahu k jedné měsíční platbě nájemného částku 6 000 Kč měsíčně, což nelze považovat za nepřiměřenou smluvní pokutu okolnostem ujednání nájemní smlouvy mezi podnikateli s předmětem pronájmu „prostor k výkonu podnikatelské činnosti.“ V případě pevně stanovené smluvní pokuty je namístě zkoumat (při současném zohlednění všech okolností případu) poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005, či shora citované usnesení sp. zn. 33 Cdo 5377/2017), avšak pro posouzení přiměřenosti požadované smluvní pokuty je nerozhodné, že žalovaná dlužné nájemné (byť původní výše dluhu za dlužný nájem dosahovala „jen“ 390 000 Kč) uhradila až v roce 2023 (s cca dvouletým zpožděním), což vedlo k současnému navýšení smluvní pokuty na částku násobně převyšující původní výši zajišťované povinnosti. V této souvislosti je třeba zohlednit, že dle § 2010 odst. 1 o. z. je smluvní pokuta výslovně koncipována jako utvrzení dluhu (funkcí smluvní pokuty je posílit postavení věřitele) a současně slouží jako motivační faktor k řádnému plnění sjednané povinnosti, přičemž z logiky věci vyplývá, že vůlí smluvních stran při sjednání smluvní pokuty bylo postihnout neplnění sjednané povinnosti s placením nájemného. V této souvislosti nelze odhlédnout od skutečnosti, že právě neplnění sjednaných závazků dlužníkovi (žalobci) mohlo vést (byť zřejmě nikoli pouze s přičiněním žalované) k situaci, kdy společnost pronajímatele vstoupila do insolvence.

30. Současně má soud zato, že je třeba přihlédnut k obecnému principu autonomie vůle stran při uzavírání smluvních závazků v soukromém právu a vzal za nesporné, že žalovaná se zavázala svobodně bez prokázané tísně a nátlaku tuto smlouvu s předmětným ujednáním uzavřít. K tomu navíc v průběhu dokazování vyplynulo, že žalobkyně se jejich prodlení pokoušela vyjít vstříc možností uhradit pouze polovinu smluvní pokutu, což žalovaná (byť nejprve tak přislíbila do , datum, ) nevyužila. Případně důvody tvrzené (nikoli prokázané) žalovanou ve smyslu její špatné finanční situace jsou irelevantní.

31. V návaznosti na výše uvedenou soud uzavírá, že důvody moderace nejsou dány.

32. K námitce promlčení nároku:

33. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení nároku žalobkyně, soud se proto následně zabýval touto otázkou. Promlčecí doba je v tomto případě dle ust. § 629 o. z. tříletá. Promlčecí lhůta je lhůtou hmotněprávní, což znamená, že subjektivní právo musí být poslední den této lhůty uplatněno u soudu, jinak zanikne. V posuzovaném případě je předmětem řízení úhrada smluvní pokuty za prodlení s platbou nájemného, kdy splatnost nájemného byla ujednána v nájemní smlouvě, proto se soud zabýval tím, kdy počala běžet promlčecí doba v daném případě, tj. kdy se žalobkyně mohla poprvé domáhat úhrady dlužné částky za prodlení s úhradou nájemného (tzv. actio nata). Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla mezi účastníky závazkového vztahu sjednána na denní bázi (ve výši 200 Kč denně za každý den prodlení s úhradou sjednaného nájemného), smluvní pokuta za měsíc 11/2020 běžela od , datum, (dle smlouvy sjednaného nájemného za tento měsíc) do , datum, (kdy došlo k úhradě nájemného), tj. za 829 dnů, a žaloba v této věci byla podána dne , datum, , shledal soud důvodnou námitku promlčení pro dobu od , datum, do , datum, (tj. v rozsahu 13 dnů), což představuje částku 2 600 Kč. Rovněž smluvní pokutu za prodlení s úhradou nájemného za měsíc 12/2020 (jež bylo splatné ke dni , datum, ) soud shledal v rozmezí , datum, až , datum, za promlčené, což odpovídá částce 600 Kč, tedy celkem v důsledku řádně a včas uplatněné námitky promlčení ze strany žalované soud nárok v částce 3 200 Kč zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

34. K dalším námitkám žalované:

35. Pokud žalovaná namítala „určitou nemorálnost a nekorektnost jednání žalobkyně“ (když původně bylo požadováno zaplacení zákonného úroku z prodlení cca 60 000 Kč a nákladů právního zastoupení cca 28 000 Kč, a poté nebylo přistoupeno na přislíbené a žalobkyně neměla snahu o nějaké prominutí, či ponížení smluvní pokuty), soud připomíná, že to byla žalovaná, která přes ujištění ze září 2023 (že do , datum, uhradí polovinu požadované smluvní pokuty), 3 dny před vypršením lhůty sdělila, že z finančních důvodů poníženou smluvní pokutu nemůže zaplatit. Současně lze připomenou, že předchozí jednání stran ohledně ponížení či odpuštění smluvní pokuty byla právním zástupcem insolvenčního správce dlužníka specifikována ve smyslu příslibu (že předloží věřitelskému výboru návrh na odpuštění a doporučí kompletní narovnání), z něhož neplyne závazek, že odpuštění, či prominutí částku smluvní pokuty bude skutečně učiněno. V této souvislosti soud nepovažuje jednání žalobkyně na tak „amorální“, že by nepožívalo právní ochrany (ve smyslu domoci se mezi účastníky sjednaného nároku).

36. Rovněž soud neshledal důvodnou námitku žalované, že prodlení se splácením nájemného nastalo v důsledku jednání na straně pronajímatele z důvodu jeho vstupu do insolvenčního řízení, když k výzvě soudu dle § 118a o. s. ř. netvrdila konkrétní skutečností, které by splnění povinnosti sjednané ve smlouvě bránily.

37. Konečně soud jako nedůvodnou hodnotil námitku žalované, že v případě uložení povinnosti zaplatit dlužnou částku, bude žalovaná ohrožena zánikem, když tato skutečnost nemůže mít vliv na plnění sjednaného závazku, natož byl-li sjednán mezi podnikateli.

38. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (s výj. promlčené částky 3 200 Kč – viz výrok II a odůvodnění pod bodem 34 rozsudku) z titulu smluvní pokuty dle § 2048 o. z. vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku.

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v poměrně nepatrné části (3 200 Kč z 961 200 Kč, tj. cca 0,33 % rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem), procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 48 720 Kč, které jsou tvořeny 4 úkony právní služby po 12 180 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) ust., návrh ve věci samé, písemné vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, (když za úkon výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, soud s ohledem na skutečnost, že tato výzva byla součástí „předchozích právních jednání účastníků,“ v rámci kterých bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila náklady právního zastoupení ve výši 28 700 Kč soud nepřiznal), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), tj. 48 720 + 1 200 = 49 920 Kč. Další náklady tvoří jak cestovné (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce) za cestu 1 x , adresa, a zpět (138 km) automobilem Jaguar XJ, při ceně BA 95 41,20 Kč za litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v účinném znění a průměrné spotřebě 11,4 litrů/100 km dle technického průkazu předmětného vozidla, včetně základní náhrady 5,20 Kč pro rok 2023 (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. a č. 467/2022 Sb.), které činí 1 337 Kč (když výpočet soudu v částce 1 366 Kč převyšuje žalobcem požadovanou výši 1 337 Kč), tak náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 3 vyhlášky, a to 6x 100 Kč (6krát půlhodina po 100 Kč za 3 hodiny – cesta + účast u soudu) ve výši 600 Kč, tedy 1 937 Kč. Soud rovněž přiznal žalovanému náhradu za 21 % DPH z mimosmluvní odměny, paušální náhrady advokáta, cestovného a náhrady za zmeškaný čas ve výši 10 889,97 Kč.

41. Celkové náklady žalobce ve výši 62 746,97 Kč (49 920 + 1 937 + 10 889,97) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

42. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. n) téhož zákona osvobozen (avšak pouze z přisouzené částky 958 200 Kč (viz § 148 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu).