18 C 104/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 704 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 854 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 611,18 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 7. 10. 2021 do 27. 10. 2021, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 283 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 24. 2. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalovaným uzavřela dne 19. 3. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil registrační údaje ve formuláři, připojil kopii občanského průkazu a provedl tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč z bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Právní předchůdkyně žalobkyně po ověření totožnosti žalovaného a jeho finančních možností poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do 18. 4. 2021. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, a proto mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za jednotlivou upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 5. 10. 2021 s účinností k 6. 10. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného jistinu 16 000 Kč, nesplacenou smluvní pokutu ve výši 2 704 Kč (tj. 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu ode dne následujícího po splatnosti úvěru 19. 4. 2021 do 5. 10. 2021) a neuhrazené paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 611,18 Kč za dobu od 19. 4. 2021 do 5. 10. 2021 z dlužné jistiny, zákonný úrok z prodlení z jistiny 16 000 Kč od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 10. 2021, do zaplacení a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzýván předžalobní upomínkou, naposledy ze dne 3. 2. 2022.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně s ohledem na nedostatek důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného podanou žalobu zpět v části nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 704 Kč a nadále žádá pouze zaplacení jistiny úvěru se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojené s uplatněným pohledávky ve výši 217 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalovaného.

4. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Dne 19. 3. 2021 byla vytvořena mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako věřitelkou a žalovaným jako klientem smlouva o úvěru [číslo] žalovaný je ve smlouvě označen svým rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, e-mailem a telefonním číslem. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] částku spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 16 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 30 dní, tj. do 18. 4. 2021, zápůjční úroková sazba činila 0 Kč, RPSN 0 %. V případě prodloužení doby trvání spotřebitelského úvěru byl žalovaný povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek dle počtu prodloužení uvedený v tabulce na druhé straně smlouvy. Pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr řádně a včas si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny a dále paušální poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč s omezením počtu těchto upomínek na tři (smlouva o úvěru). Totožnost žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy prostřednictvím verifikační platby zaslané žalovaným dne 19. 3. 2021 ve výši 0,01 Kč z jeho účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně (výpis z účtu).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 3. 2021 převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 16 000 Kč označenou číslem úvěrové smlouvy (výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně).

7. Právní předchůdkyně marně vyzývala žalovaného k úhradě jeho dluhu dopisem datovaným dne 2. 5. 2021 (upomínka) a znovu dopisem datovaným dne 11. 5. 2021 (opakovaná výzva k úhradě) a dne 19. 5. 2021 (předžalobní výzva k okamžité úhradě).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 29. 3. 2021 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), a to na základě dílčího postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 10. 2021 (příloha [číslo] – společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2021) a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 7. 10. 2021 odeslaným 11. 10. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě, současně jej vyzvala k zaplacení dluhu do 27. 10. 2021 (oznámení včetně podacího archu). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení rovněž dopisem ze dne 3. 2. 2022 odeslaným žalovanému dne 7. 2. 2022 (předžalobní výzva). Krom tohoto dopisu provedl pracovník žalobkyně návštěvu u žalovaného za účelem vymáhání dluhu (výpis úkonů dle interního systému žalobkyně).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě má soud za to, že se nejedná o bezúplatný spotřebitelský úvěr dle § 5 odst. 3 ZoSÚ, jelikož bezúplatně byly peněžní prostředky poskytovány žalovanému pouze na dobu prvních 30 dní, poté již podléhalo poskytnutí úplatě v podobě tzv. poplatku za prodloužení, který byl svojí povahou odměnou za poskytnutí peněz na delší období, tj. úrokem. Uzavření takové smlouvy proto podléhá povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, na což sama právní předchůdkyně ve smlouvě odkazuje. Žalobkyně v řízení soudu sdělila, že nedisponuje důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně dle § 86 an. ZoSÚ, a proto vzala žalobu částečně zpět a v tomto řízení se nadále domáhá pouze jistiny úvěru, která jí náleží i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a zákonného úroku z prodlení od 19. 4. 2021. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 16 000 Kč, o niž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil. Dále soud žalobkyni přiznal příslušenství v podobě účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 217 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyně k zaplacení dluhu odeslané žalovanému dne 11. 10. 2021. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována.

13. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč za období od 19. 4. 2021 do 5. 10. 2021 v kapitalizované výši 611,18 Kč a za období od 7. 10. 2021 do 27. 10. 2021) soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl, jelikož při posouzení nároku na bezdůvodné obohacení nastává splatnost takového nároku až po výzvě věřitele, nikoliv dle úvěrové smlouvy.

14. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně zavinila svým zpětvzetím částečné zastavení řízení a částečně byl její návrh zamítnut, tudíž ve věci byla procesně úspěšná pouze z části, a to z 82,4 % a žalovaný ze 17,6 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 64,8 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 5 065,60 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 2 760 Kč, tj. odměnou za 4 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a částečné zpětvzetí návrhu), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč do podání návrhu včetně a 1 860 Kč po podání návrhu, -) částkou 600 Kč za 4 paušální náhrady hotových výdajů, z toho 3 po 100 Kč za úkony učiněné do podání návrhu včetně a jedna za 300 Kč za úkon po podání návrhu (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 705,60 Kč.

15. Poměrná část nákladů ve výši 64,8 % činí po zaokrouhlení částku 3 283 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.