Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

18 C 110/2025

č. j. 18 C 110/2025-136

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-14 · ECLI:CZ:OSPH05:2026:18.C.110.2025.1

  1. OS Praha 5 18 C 110/2025-136
  2. MS Praha 17 Co 113/2026-163
Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 5 potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení dluhu ve výši 46 187,04 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného a splnil povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru. Nárok byl založen na smlouvě o vydání kreditní karty, jejíž porušení žalovaným umožnilo prohlášení dluhu za splatný. Soud rozhodl o přiznání úroku ve výši 18,96 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, státní příslušnost Anonymizováno v ČR naposledy bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupený opatrovníkem – advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 46 187,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba., uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o vydání kreditní karty, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením uvedené smlouvy posoudila schopnost žalovaného hradit požadovaný úvěrový limit na základě osobních, příjmových a majetkových údajů od žalovaného za současného ověření úvěruschopnosti žalovaného rovněž prostřednictvím registrů SOLUS, NRKI/BRKI a doložených příjmů a výdajů. Na základě kladného výsledku posouzení úvěruschopnosti poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec částka, který byl oprávněný čerpat prostřednictvím kreditní karty Classic č. hodnota a jehož výše byla rovněž uváděna na měsíčních výpisech. Žalovaný byl povinen hradit úrok ve výši 18,96 % ročně a poplatky dle sazebníku a čerpané peněžní prostředky splácet formou minimálních měsíčních splátek uvedených ve výpisech. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, minimální splátky nehradil a ani přes opakované upomínky nezaplatil částky po splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění od smlouvy odstoupit a prohlásila celý dluh žalovaného za splatný ke dni datum, k tomuto dni nesplacená částka činila částka, z toho částku částka představuje kapitalizovaný úrok ve výši 18,96 % ročně ke dni datum a částku částka kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k témuž dni. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Přestože žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě jeho dluhu předžalobní upomínkou, dluh neuhradil. Žalobkyně na žalovaném neuplatňuje celou postoupenou pohledávku, požaduje na něm pouze jistinu částka a část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, tj. celkem částka spolu s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dle jeho názoru žaloba neobsahuje dostatečná a konkrétní skutková tvrzení ani odpovídající důkazní návrhy, které by prokazovaly, že žalobkyně či její právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ani z žaloby nevyplývá, z jakých jednotlivých položek je tvořena žalovaná dlužná částka, jak byla vypočtena, ani za jaké období měla postupně vznikat. Pokud má být součástí žalované částky některý z poplatků, není uvedena jejich přesná výše, účel, ani položka sazebníku, podle které byl účtován. Není uvedeno, z jakých částek, za jaká období a podle jaké sazby měly být úroky vypočteny. Nevyplývá, kdy a jak mělo dojít k porušení smluvních povinností žalovaným natolik závažným způsobem, aby byly splněny podmínky pro zesplatnění úvěru.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Indie. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Při absenci mezinárodní smlouvy upravující pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících ze závazkových právních vztahů soud postupoval dle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis) jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána, neboť poslední známé bydliště žalovaného bylo v České republice, současně soud nebyl schopen určit místo bydliště žalovaného (žalovaný tuto skutečnost odmítl opakovaně soudu sdělit) a současně soud nedisponuje dostatečnými informacemi svědčícími pro to, že spotřebitel má bydliště ve třetím státě (srov. rozsudek ESD č. 327/10, Hypoteční banka proti Udovi jméno FO).

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr:

5. Žalovaný požádal dne datum právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba., o uzavření smlouvy o vydání kreditní karty Visa Classic a o poskytnutí úvěrového limitu ve výši částka prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání, žije sám v nájmu, pracuje jako vedoucí pracovník u právnická osoba s prohlášeným čistým měsíčním příjmem částka a měsíčními výdaji celkem částka, z toho částka na bydlení, částka na domácnost a částka na ostatní pravidelné výdaje. Dle čl. IV odst. 1 smlouvy je neuhrazení splatného dluhu podle této smlouvy porušením smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna v takovém případě mimo jiné prohlásit za splatnou celou pohledávku (žádost o vydání kreditní karty VISA Classic). Žalovaný se zavázal hradit čerpané finanční prostředky v minimální splátce ve výši 5 % z celkové dlužné částky, minimálně však částka, konkrétní výše bude uvedena ve výpisu ke kreditní kartě. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,96 % ročně, tj. 1,58 % měsíčně, RPSN pak činila 22,23 % ročně. Poplatky související s používáním kreditní karty byly stanoveny v sazebníku (informace o spotřebitelském úvěru).

6. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně potvrzení od svého zaměstnavatele s potvrzeným průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši částka (potvrzení). Na účet žalovaného vedený u právní předchůdkyně žalobkyně byla v prosinci 2017 připsána platba částka od zaměstnavatele žalovaného a částka částka od jméno FO, z účtu odešly pravidelné platby částka za nájemné, částka za plyn, částka za internet, částka za elektřinu, žalovaný platil v kasinu celkem částku částka (výpis z účtu). Na účet žalovaného vedený u právní předchůdkyně žalobkyně byla v lednu 2018 připsána platba částka od zaměstnavatele žalovaného a částka částka od jméno FO, z účtu odešly pravidelné platby částka za nájemné, částka za plyn, částka za internet, částka za elektřinu, žalovaný platil v kasinu celkem částku částka (výpis z účtu). Na účet žalovaného vedený u právní předchůdkyně žalobkyně byla v únoru 2018 připsána platba částka z jiného účtu žalovaného a částka od zaměstnavatele žalovaného, z účtu odešly pravidelné platby částka za nájemné, částka za plyn, částka za internet, částka za elektřinu, žalovaný platil v kasinu celkem částku částka (výpis z účtu). V bankovním registru ani v SOLUS nebyl u žalovaného žádný záznam, byla u něj evidována žádost o úvěr ze dne datum (lustrace).

7. Měsíční poplatek za správu kartového účtu Visa Classic činil částka. Za výběr hotovosti z bankomatu v tuzemsku a z bankomatu právní předchůdkyně žalobkyně v zahraničí činil poplatek částka + 1 % z částky, za výběr z bankomatu v zahraničí částka + 0,5 % z částky. Poplatek za překročení úvěrového limitu činil částka, částka za oznámení o neuhrazení dlužné částky pro částky do částka a částka za upomínku k úhradě dlužné částky (sazebník).

8. V průběhu měsíce března 2018 vyčerpal žalovaný prostřednictvím kreditní karty celkem částku částka, každý měsíc byl na vrub kreditního účtu žalovaného účtován poplatek částka za správu účtu. V lednu 2019 byl žalovanému navíc naúčtován poplatek částka za výběr z bankomatu, v dubnu, červenci, srpnu, září a listopadu 2019 poplatek částka za výzvu k úhradě, v únoru, dubnu a srpnu 2020 a únoru, květnu, červenci až září 2021 poplatek za výzvu k úhradě částka. Na měsíčním výpisu z kartového účtu byla vždy uvedena výše aktuální splátky, naúčtovaný debetní úrok, úrok z prodlení. Žalovaný splátky úvěru řádně nehradil, v srpnu 2019 překročil sjednaný úvěrový rámec a začal hradit splátky v nedostatečné výši (výpis ke kreditní kartě).

9. Dopisem ze dne datum adresovaným jak na českou, tak indickou adresu žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o splatnosti a odstoupení od smlouvy o vydání kreditní karty v důsledku porušování povinností ze smlouvy, ke dni datum činila pohledávka žalovaného po splatnosti částku částka, celková dlužná částka pak částka (informační dokument).

10. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek č. 4/2022 ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky) odeslaným na českou adresu žalovaného i na adresu do Indie (poštovní podací archy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu prostřednictvím svého zástupce předžalobní upomínkou ze dne datum (předžalobní výzva) zaslanou žalovanému téhož dne (podací lístek).

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum při absenci mezinárodní smlouvy upravující kolizní normy pro závazkové vztahy. Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje. V době uzavření smlouvy měl žalovaný bydliště v České republice, rozhodným právem je tak právo české.

13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

14. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud po zjištění skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty průběžně prostřednictvím účtu ke kreditní kartě finanční prostředky a žalovaný se tyto prostředky zavázal splácet za dohodnutých podmínek. Žalovaný své povinnosti splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál, v důsledku překročení úvěrového limitu a řádného nesplácení splátek využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva prohlásit nesplacenou částku za okamžitě splatnou. Žalobkyně přitom doložila skladbu požadované dlužné částky sestávající z nezaplacené jistiny, poplatků naúčtovaných v souladu se sazebníkem, úroku z úvěru vypočteného pro každý měsíc z vyčerpaných prostředků a vyneseného ve výpisu z účtu. Soud zároveň uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru a dostatečně před poskytnutím finančních prostředků zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyní žalobkyně zjištěné a ověřené příjmy a výdaje žalovaného odpovídaly schopnosti žalovaného hradit splátky úvěru i v jejich maximální možné výši částka jako 5 % z úvěrového rámce. Na účtu se sice u žalovaného objevovaly platby v kasinu, ovšem ve výši, kterou mohl bez problému krýt ze svého příjmu za současného zachování schopnosti hradit úvěr.

18. Soud proto žalobkyni přiznal výrokem I. dlužnou částku částka, smluvní úrok ve výši částka ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

19. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou částka, tj. odměnou za 5 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), ve znění účinném ke dni provedení úkonu, za úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění, replika ze dne datum a účast na jednání dne datum, přičemž podle § 14b odst. 1 AT činí z tarifní hodnoty částka sazba mimosmluvní odměny do podání návrhu na zahájení řízení včetně za 1 úkon právní služby částka a po podání návrhu podle § 7 AT částku částka – soud nepřiznal žalobkyni vyúčtovanou odměnu za doplnění žaloby, neboť takové nebylo v řízení učiněno, ani za nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť se nejedná o písemné podání ve věci samé, - částkou částka za 5 paušálních náhrad hotových výdajů, z toho 3 x po částka (§ 14b odst. 6 písm. a/ AT) a 2 x za částka (§ 13 odst. 4 AT) - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka.

20. V daném případě se jedná o tzv. formulářovou žalobu (návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobné věci), jelikož žalobkyně obdobný nárok lišící se pouze osobami žalovaných a výší požadovaných částek uplatnila u zdejšího soudu vícekrát.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění obou povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.