18 C 115/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 776 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 776 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že s žalovanou dne 28. 8. 2019 uzavřela smlouvu o nájmu motorového vozidla číslo na základě které se žalovaná zavázala za poskytnuté vozidlo hradit nájemné ve výši 1 190 Kč bez DPH za každý i započatý den nájmu. Žalovaná vozidlo užívala od 28. 8. 2019 do 4. 9. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované nájemné fakturou číslo znějící na částku 3 872 Kč splatnou dne 4. 10. 2019 a fakturou číslo znějící na částku 2 904 Kč splatnou dne 4. 10. 2019. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 6 776 Kč neuhradila. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2020. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 28. 8. 2019 smlouvu o nájmu motorového vozidla číslo na základě které bylo žalované poskytnuto osobní vozidlo anonymizována dvě slova, za což se žalovaná zavázala hradit nájemné za každý i započatý den ve výši 1 190 Kč bez DPH. Žalovaná tentýž den předmětné vozidlo převzala a užívala jej až do 4. 9. 2019. Žalobkyně žalované vyúčtovala nájemné za období od 1. 9. 2019 do 4. 9. 2019 fakturou číslo na částku ve výši 3 872 Kč splatnou dne 4. 10. 2019 a za období od 28. 8. 2019 do 31. 8. 2019 fakturou číslo na částku ve výši 2 904 Kč splatnou dne 4. 10. 2019. Naposledy byla žalovaná žalobkyní k úhradě dlužné částky nájemného ve výši celkem 6 776 Kč upomínána dopisem ze dne 2. 6. 2020, který jí byl odeslán téhož dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Soud má v posuzované věci za prokázané, že účastnice uzavřely nájemní smlouvu ve smyslu § 2321 o. z., jejímž předmětem byl nájem vozidla anonymizována dvě slova, za což se žalovaná zavázala hradit denně (za každý započatý den) nájemné. Vozidlo bylo žalované předáno a ta jej užívala v období od 28. 8. 2019 do 4. 9. 2019. Žalobkyně nájemné za uvedené období vyúčtovala žalované dvěma fakturami na částku v celkové výši 6 776 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Žalovaná pak v průběhu řízení tyto skutečnosti nijak nesporovala. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu dlužné částky, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku

I. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, úroky z prodlení přiznal žalobkyni z celkové dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 5 800 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 4 500 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), z tarifní hodnoty ve výši 6 776 Kč za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 1 500 Kč, -) a odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.