18 C 126/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 , státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 , státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství manželky: , jméno FO, , Anonymizováno, , narozené dne , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , a manžela: , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , uzavřené dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , provincie , jméno FO, , ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala rozvodu svého manželství s manželem s odůvodněním, že v zpočátku spokojeném manželství začalo docházet k neshodám vyplývajících z rozdílných povah manželů. Manželé spolu v současné době nekomunikují, manželka nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manželé nežijí více než 12 měsíců ve společné domácnosti. Manželé jsou státními příslušníky Vietnamské socialistické republiky, z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se písemně dohodli na vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství.Manžel se k návrhu na rozvod připojil a souhlasil s ním.Účastníci řízení navrhli, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 2 odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jako „z. ř. s.“), ve spojení s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Současně soud upustil v souladu s § 389 odst. 1 z. ř. s. od výslechu účastníků s ohledem na mírnější podmínky vietnamských právních předpisů upravujících rozvod manželství, dle kterých soud vyhlásí rozvod manželství v okamžiku splnění daných předpokladů, aniž by zjišťoval existenci rozvratu manželství.Z listin připojených k návrhu na rozvod dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , jméno FO, , ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Oba manželé jsou vietnamskými státními příslušníky. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé uzavřeli dne , datum, písemnou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství s úředně ověřenými podpisy. V této dohodě současně manželé shodně prohlásili, že jejich manželství není dlouhodobě spokojené, více než jeden rok nevedou společnou domácnost a nežijí spolu jako manželé, proto se dohodli na rozvodu manželství.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

1. Podle čl. 20 odst. 3 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb. ze dne 27. 4. 1984, o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (dále jen „Smlouva“), je k rozvodu příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany.

2. Protože oba účastníci mají bydliště na území České republiky, je dána pravomoc podepsaného soudu rozhodovat ve věci rozvodu manželství účastníků dle citovaného ustanovení Smlouvy.

3. Podle čl. 51 bod 1 vietnamského zákona o rodině, účinného od , datum, (dále jen „zákon o rodině“), manželka, manžel nebo oba dva manželé současně mají právo žádat soud o rozvedení manželství.

4. Podle čl. 55 zákona o rodině v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud.

5. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že manželé společně požádali o rozvod (návrh podala manželka a manžel se k němu připojil a souhlasil s ním, což je pro soud to stejné, jako by byl podán návrh společný), manželé se dohodli na rozdělení majetku a nemají děti, o jejichž péči a výživě by bylo třeba rozhodovat, soud manželství rozvedl souhlasným prohlášením. Soud přitom nezjišťoval příčinu rozvratu manželství, neboť vietnamský zákon o rodině tuto podmínku nepožaduje.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 z. ř. s., podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by tu byly okolnosti odůvodňující jejich přiznání, které však v daném případě soud neshledal.