18 C 132/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno, narozený Datum narození žalovaného, státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení 78 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že dne datum byl proveden odtah motorového vozidla RZ: SPZ, jehož provozovatelem byl ke dni odtahu vozidla žalovaný, následně bylo vozidlo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Dluh žalovaného sestává z částky za odtah ve výši částka a částky částka za první až třetí den střežení vozidla, částky částka za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den a částky částka za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Cena za odtah je určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu a parkovné je počítáno za každý započatý den dle příslušného nařízení. Žalobkyně podala návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem povolen, a vozidlo bylo dne datum prodáno za částka. Celková výše dlužné částky činí částka. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Kazachstánu s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Kazachstán nejsou stranami mezinárodní smlouvy, která by otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc upravovala, určil soud rozhodné právo pro daný závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po datum. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně provedla dne datum odtah motorového vozidla s RZ SPZ (protokol o odtahu vozidla). Výše dlužné částky vyplývá z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za nucený odtah úplný částku částka, maximální cena za služby parkovišť za první až třetí den částku ve výši částka denně, za každý další den až do sto osmdesátého dne ve výši částka a částku částka za den od sto osmdesátého prvního dne (nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy ze dne datum účinné od datum). Předmětné vozidlo je evidováno jako provozované, přičemž jako provozovatel a vlastník je od datum evidován žalovaný (výdej dat z registru silničních vozidel). Městská část adresa povolila prodej vozidla s RZ SPZ ve veřejné dražbě (rozhodnutí Městské části adresa ze dne datum). Vozidlo bylo vydraženo za částku částka a převzato dne datum (potvrzení o udělení příklepu). Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému provedení odtahu a vyzvala jej k převzetí vozidla a k úhradě ceny za odtah a střežení vozidla na parkovišti (dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum včetně dodejky). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum).

5. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

6. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne datum. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.

7. Podle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.

8. Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.

9. Podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. právnická osoba prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.

10. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že vozidlo provozované žalovaným bylo v souladu s § 19d zákona o pozemních komunikacích odtaženo a umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Tímto úkonem žalovanému vznikla povinnost zaplatit za odtah částku ve výši částka a za jeho parkování na odstavném parkovišti, přičemž cena za toto parkovné činí v souladu s nařízením o maximálních cenách za odtahy vozidel částku částka denně za první až třetí den, částku částka za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den a částku částka za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Žalobkyně vozidlo následně prodala ve veřejné dražbě. Výše nákladů odpovídá provedenému odtahu a počtu dnů střežení na parkovišti žalobkyně po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Žalovaný tuto částku přes výzvy žalobkyně nezaplatil, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a ve dvou náhradách hotových výdajů nezastoupeného účastníka po částka podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.