18 C 135/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 966 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 966 Kč se zákonným úrokem z prodlení: -) ve výši 10 % ročně z částky 676 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 3 835 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení -) a ve výši 8,25 % ročně z částky 8 455 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 25. 1. 2022 v doplněném znění ze dne 30. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 16. 4. 2019 do 23. 4. 2019, tj. po dobu 8 dní sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je dále vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 6. 9. 2019 do 15. 12. 2019, tj. po dobu 101 dní a dále v období od 16. 12. 2019 do 4. 8. 2020, tj. po dobu 233 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonných příspěvků nepojištěných za nepojištěná období, žalovaný však na výzvy nereagoval. Žalobkyně proto požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 676 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 376 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 8 dní), dlužnou částku ve výši 3 835 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 3 535 Kč (tj. denní sazba příspěvku 35 Kč za 101 dní) a dlužnou částku ve výši 8 455 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 8 155 Kč (tj. denní sazba příspěvku 35 Kč za 233 dní), kdy nebylo k vozidlům sjednáno povinné ručení a poplatku ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobními upomínkami. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód] (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách), nemělo v době od 16. 4. 2019 do 23. 4. 2019 (8 dní) sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 18. 9. 2019 příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 8 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 18. 9. 2019). Žalovaný, který je dále vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód] (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách), neměl v době od 6. 9. 2019 do 15. 12. 2019 (101 dní) a dále v době od 16. 12. 2019 do 4. 8. 2020 (233 dní) k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 30. 1. 2020 příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 101 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 35 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 30. 1. 2020) a dopisem ze dne 23. 9. 2020příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 233 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 35 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 23. 9. 2020). Žalovaný na výzvy ani přes zaslané upomínky ze dne 20. 11. 2019 (upomínka), ze dne 7. 5. 2020 (upomínka) a ze dne 13. 1. 2021 (upomínka) nereagoval a ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužných částek dopisem ze dne 4. 10. 2021 (předžalobní výzva) a ze dne 13. 10. 2021 (předžalobní výzva), oba byly žalovanému zaslány (podací arch včetně internetového výpisu stavu zásilky). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím

II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 35 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 47 Kč. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo ([registrační značka]) vlastněné žalovaným nemělo sjednáno v období od 16. 4. 2019 do 23. 4. 2019 (8 dní) a dále další vozidlo ([registrační značka]) vlastněné žalovaným nemělo sjednáno v období od 6. 9. 2019 do 15. 12. 2019 (101 dní) a dále v období od 16. 12. 2019 do 4. 8. 2020 (233 dní) pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč (za osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) a příspěvek ve výši 35 Kč (za osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3) za každý den, kdy nebyla tato vozidla pojištěna, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč. Žalovaný dlužné částky spolu s náklady ani přes výzvy nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku

I. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.