18 C 14/2021
č. j. 18 C 14/2021-25
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 18. dubna, protože žalovaná získala peníze bez právního důvodu. Soud neprokázal uzavření smlouvy o úvěru, avšak potvrdil bezdůvodné obohacení na základě § 2991 odst. 1 o. z. a § 1970 o. z. vztahujícího se na úrok z prodlení od 16. dubna. Žaloba byla zamítnuta co do úroku z prodlení za období před 17. listopadem, protože žalobkyně neprokázala vznik závazku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od 17. 11. 2016 do 17. 4. 2021 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 23. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, pomocí webové stránky webová adresa, na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací v ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum na účet č. bankovní účet částku ve výši 4 500 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 16. 11. 2016. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaná nereagovala na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
4. Dle listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, žalované označené jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, číslem průkazu, adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu poskytnout neúčelový úvěr ve výši 4 500 Kč na dobu 30 dnů a žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splatit do 16. 11. 2016. Roční procentní sazba nákladů činila 0 %. Předložená smlouva není žalovanou nijak potvrzena, pouze je zde uvedeno, že byla podepsána elektronicky v systému právní předchůdkyně žalobkyně.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně učinila dne 14. 10. 2016 ve prospěch účtu č. bankovní účet platbu ve výši 4 500 Kč. Účet č. bankovní účet náleží žalované.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 4. 2021. K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 13. 4. 2021 zaslanou žalované téhož dne.
7. Soud neučinil žádná pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění z důkazu provedeného formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
10. Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
11. Žalobkyně i její zástupce se z ústního jednání omluvili, čímž se připravili o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), o povinnosti tvrzení ohledně procesu uzavření smlouvy a s ní související povinností důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Za shora uvedeného stavu žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovaná se zněním smlouvy, jak ji soudu žalobkyně předložila, seznámila a souhlasila s jejím obsahem. Z předložené listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru nijak neplyne, že by žalovaná projevila vůli být danými ustanoveními vázána. Soud nemá za prokázané, že by byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jak tvrdila žalobkyně.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. V řízení bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, z nichž žalovaná ničeho nevrátila, anebo to alespoň netvrdila a neprokazovala, a proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do celé částky jistiny představované bezdůvodným obohacením žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni následujícím po dni doručení výzvy žalobkyně k zaplacení dluhu odeslané žalované 13. 4. 2021 (v souladu s § 573 o. z. se má za to, že zásilka byla žalované doručena třetím pracovním dnem, tj. dne 16. 4. 2021).
15. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč za období od 17. 11. 2016 do 17. 4. 2021) soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.
16. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož žalobě nebylo vyhověno pouze v části příslušenství, což nemá vliv na nárok na náhradu nákladů řízení, který se odvíjí od úspěchu či neúspěchu v předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.
17. Soud postupoval při stanovení náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 14b AT, jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu – žalobkyně uplatňuje opakovaně nárok na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobné věci, jednotlivé žalobkyní vymáhané nároky se přitom liší pouze údaji týkajícími se žalovaných, identifikací smlouvy a vymáhanými částkami.
18. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.