18 C 150/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 10. 2015 do 13. 7. 2018, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 1. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, dne 15. 9. 2015. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet. O poskytnutí zápůjčky požádal žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním online formuláře na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Poté, co právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala údaje z formuláře, zaslala žalovanému e-mailem nabídku na uzavření smlouvy, kterou žalovaný přijal příslušným tlačítkem v e-mailu. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně pro ověření svého bankovního účtu 1 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku s výpůjční úrokovou sazbou do dne 15. 10. 2015. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil, přestože o to byl upomínán. Žalobkyně požaduje ze smluvního vztahu pouze zaplacení poskytnuté a nesplacené jistiny. Žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného, a proto v případě neplatnosti smlouvy o zápůjčce navrhuje přiznat nárok jako bezdůvodné obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 12. 6. 2018 svoji pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, která ji poté postoupila na základě smlouvy ze dne 13. 8. 2018 na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně předložila soudu identifikační kartu zákazníka vyplněnou prostřednictvím internetu, v níž je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho adresa, datum narození, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a e-mailová adresa. Ve vazbě na e-mail byl pro žalovaného zřízen uživatelský účet, na který obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru číslo dle které mu měla být poskytnuta částka 3 000 Kč se splatností 15. 10. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla částku 3 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet dne 15. 9. 2015 označenou variabilním symbolem číslo. Žalovaný právní předchůdkyni poskytnutou částku nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2018, což žalovanému oznámila včetně výzvy k plnění dopisem ze dne 4. 7. 2018 odeslaným dne 9. 7. 2018 právnická osoba postoupila následně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 2. 2020 odeslaným dle podacího archu dne 4. 3. 2020. V předžalobní výzvě byl žalovaný současně informován o převodu pohledávky na žalobkyni. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

5. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

6. Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

7. Žalobkyně i její zástupkyně se z ústního jednání omluvili, čímž se připravili o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), o povinnosti tvrzení ohledně procesu uzavření smlouvy a s ní související povinností důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Za shora uvedeného stavu žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovaný se zněním smlouvy, jak ji soudu žalobkyně předložila, seznámil a souhlasil s jejím obsahem. Z předložené listiny označené jako smlouva o úvěru nijak neplyne, že by žalovaný projevil vůli být danými ustanoveními vázán. Soud nemá za prokázané, že by byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jak tvrdila žalobkyně.

8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. V řízení bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, z nichž žalovaný ničeho nevrátil, a proto soud žalobě výrokem II. vyhověl co do celé částky jistiny představované bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni následujícím po výzvě žalobkyně k zaplacení dluhu odeslané žalovanému 9. 7. 2018 (v souladu s § 573 o. z. se má za to, že zásilka byla žalovanému doručena třetím pracovním dnem, tj. dne 12. 7. 2018).

11. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky jistiny 3 000 Kč za období od 16. 10. 2015 do 13. 7. 2018) soud žalobu výrokem I. jako nedůvodnou zamítl.

12. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci úspěch v celém předmětu řízení (a neúspěšná byla pouze co do části příslušenství), právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.

13. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.