18 C 162/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 185 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 185 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 592,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 15. 2. 2022 domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného televizního poplatku dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jako držitel televizního přijímače se žalovaná dne 1. 2. 2008 přihlásila do příslušné evidence žalobkyně a vznikla jí tak povinnost platit dle uvedeného zákona televizní poplatek ve stanovené výši. Za období od května 2019 do listopadu 2021 žalovaná televizní poplatek ve výši 4 185 Kč (31 x 135 Kč) nezaplatila. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 15. 2. 2022 ve výši 592,40 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla od [anonymizováno] 2008 hlášena v evidenci žalobkyně jako poplatník televizních poplatků. Dle předpisu plateb byla žalovaná povinna platit za televizní přijímač poplatek 135 Kč měsíčně, splatný do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Za období let 2010 až 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované na televizních poplatcích celkem částku 19 774,65 Kč, na kterou žalovaná uhradila celkem částku 15 454,65 Kč, žalobkyni tak zůstala na poplatku dlužna částku 4 320 Kč. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021 k zaplacení dluhu ve výši 4 185 Kč, dopis byl na adresu žalované odeslán dne 10. 12. 2021. Žalobkyně vyčíslila zákonný úrok z prodlení z dlužných poplatků za období od května 2019 do listopadu 2021 ode dne následujícího po splatnosti poplatku ke dni podání žaloby na celkovou částku 592,40 Kč. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Právo žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila televizní poplatek, jeho výše (135 Kč měsíčně) i splatnost (do 15. dne každého kalendářního měsíce) vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Byť je žalovaná cizinkou, má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a proto se na ni nevztahuje osvobození od poplatku dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož žalovaná televizní poplatky hradila pouze částečně a po započtení provedených plateb nehradila poplatek za období za období od května 2019 do listopadu 2021 vůbec, dluží žalobkyni žalovanou částku. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 642 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně za 2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tyto úkony: příprava a převzetí zastoupení a sepsání žaloby (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) po zvýšení o náhradu 21% DPH ve výši 42 Kč Náklady za zastoupení advokátem soud ve shodě s nálezem Ústavního soudu neuznal za výdaje účelně vynaložené a přiznal žalobkyni pouze náklady řízení, jaké by dostal advokátem nezastoupený účastník, neboť agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, čímž se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Spory odvíjející se od neuhrazených televizních poplatků vyplývají z běžné agendy žalobkyně a ve věci nebylo třeba právně specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně (srov. nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3768/14 ze dne 6. 2. 2015). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.